Soudce dočasně zablokoval zrušení Hlasu Ameriky

Federální soudce ve Spojených státech v pátek večer (v noci na sobotu SEČ) nařídil administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby pozastavila své úsilí o zrušení Hlasu Ameriky. Prozatím tak vládě zabránil propustit 1300 novinářů a dalších zaměstnanců rozhlasové stanice s osmdesátiletou tradicí, kteří v polovině března dostali ze dne na den nařízenou dovolenou.

Americký okresní soudce J. Paul Oetken ve svém stanovisku uvedl, že Trumpova administrativa nemůže jednostranně ukončit vysílání Hlasu Ameriky (Voice of America) a souvisejících rozhlasových programů, jež byly schváleny a financovány Kongresem. Zrušení financování těchto programů by vyžadovalo souhlas Kongresu, napsal soudce.

Oetken ve svém stanovisku přímo nepožaduje, aby Hlas Ameriky obnovil vysílání, ale z jeho nálezu jasně plyne, že zaměstnanci stanice by neměli být propuštěni, dokud další soudní řízení neurčí, zda zastavení vysílání nebylo v rozporu s federálním právem. Krok Trumpovy administrativy přitom označil za „klasický případ svévolného a rozmarného rozhodování“.

Novináři Hlasu Ameriky a jejich odbory minulý týden zažalovali Agenturu Spojených států pro globální média (USAGM), jejího ředitele Victora Moralese a zvláštní Trumpovu poradkyně Kari Lakeovou kvůli tomu, že svým jednáním podle nich porušili několik zákonů a zejména ústavní právo zaměstnanců stanice na svobodu projevu podle prvního dodatku ústavy.

Soudce Oetken dočasným soudním příkazem agentuře zakázal „jakékoli další pokusy o propouštění, snižování stavů, postavení mimo službu nebo posílání na nucenou dovolenou“ zaměstnanců či smluvních pracovníků, jakož i uzavírání kanceláří nebo naléhání, aby se zaměstnanci působící v zahraničí vrátili do Spojených států.

USA zrušily rozhodnutí odebrat peníze Rádiu Svobodná Evropa

Nařízení rovněž USAGM zakazuje odepírat granty dalším stanicím, včetně Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL), Rádia Svobodná Asie a Rádia Svobodný Afghánistán. Agentura ve čtvrtek oznámila, že obnovuje financování Rádia Svobodná Evropa poté, co jí to nařídil soudce ve Washingtonu.

„Je to rozhodující vítězství svobody tisku a prvního dodatku ústavy a ostrá důtka administrativě, která prokazuje naprostou neúctu k principům, jež definují naši demokracii,“ řekl Andrew Celli, právní zástupce žalobců.

Žaloba zaměstnanců Hlasu Ameriky je jen jednou ze čtyř probíhajících žalob proti pokusům Trumpovy administrativy o zrušení vládou financovaných mediálních programů. Další žaloby podalo Rádio Svobodná Evropa, jiná skupina zaměstnanců Hlasu Ameriky a příjemce grantu Open Technology Fund.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...