Stále hlasitěji se na mezinárodní scéně mluví o tom, že by se Ukrajina čelící ruské agresi mohla stát neutrální zemí. Historik a politolog Jan Adamec v pátečních Událostech, komentářích řekl, že on osobně vnímá případné vyhlášení neutrality jen jako jakýsi oddechový čas v právě zuřícím konfliktu. Podle náměstka ministra zahraničí Jiřího Kozáka (ODS) musí Západ Kyjev nadále co nejvíce podporovat, aby byla při jednáních s Moskvou Ukrajina silná.
Neutralita Ukrajiny by byla spíš oddechový čas pro obě strany konfliktu, míní historik
Události, komentáře: Jan Adamec a Jiří Kozák o neutralitě Ukrajiny (zdroj: ČT24)
„Je důležité, aby záruky (neutrality Ukrajiny), které vzniknou, byly dostatečně robustní a byly nastaveny tak, že s nimi budou souhlasit obě země a všichni ti, kteří mají neutralitu garantovat. Zároveň musí být nastaveny i formy, přes které bude trestáno případné porušení té neutrality,“ uvedl hned zkraje debaty Kozák.
Doplnil, že podle něj Rusko musí být součastí celé rovnice. Je to důležité pro ukončení války i stabilitu v regionu. Uznává ale, že takový proces může být velice složitý.
„Musíme si uvědomit, že jednáme s autoritářským vůdcem (Vladimirem Putinem), který je dost možná hodně odtržený od reality, od toho, co se na Ukrajině opravdu děje. Se svými nejbližšími spojenci jedná u stolu dlouhého tak, že by na něm mohla přistávat letadla,“ zmínil Kozák. Okamžitě ale dodal, že i s takovým člověkem je třeba jednat, pokud je šance, že to přinese mír na Ukrajině.
Neutralita není jen jedna, uvedl historik
Historik Adamec upozornil, že i když je v Evropě více neutrálních států (například Švýcarsko, Švédsko, Irsko či Finsko), ne všechny dospěly do této pozice stejným způsobem. Někde je dle něj neutralita součástí národní identity a toho, jak lidé konkrétního státu přemýšlejí.
„Obávám se, že v tuto chvíli je koncept neutrality pro Ukrajinu takový, že ji v nejlepším případě budou obě strany brát jako jakýsi oddechový čas, protože ani jedna nedosáhne toho, o co usiluje – Rusko nepřipoutá Ukrajinu do své sféry vlivu a Ukrajina nezíská zpět území, která ztratila,“ vypočítává Adamec.
Zmínil, že neutralita nebývá zdarma – například během druhé světové války podle něj Švýcaři i Švédové platili za to, že stáli mimo boje. „Každá země musela být nějak užitečná. Švýcarsko jako místo, kde se vyjednávalo, kde bylo jakési sídlo špionů. Švédsko zase vyváželo do Německa železnou rudu,“ zmínil. Snu o neutralitě se podle něj naopak po německé okupaci za druhé světové války vzdalo Norsko a následně si „zvolilo stranu“ a vstoupilo do NATO.
„My (NATO, EU a další spojenci) teď musíme Ukrajině poskytnout takovou materiální, zbrojní a finanční podporu, aby si mohla pro vyjednávání připravit co nejlepší pozici o statutu případné neutrality. Aby byla dostatečně silná, když vyjednává s Ruskem, aby si dokázala vyjednat takové podmínky, které zaručí, že do budoucna budou vynutitelné. A že garance bezpečnosti pro Ukrajinu bude zajištěna,“ vyjmenoval náměstek Kozák. Součástí dohody podle něj mohou být i sankce, které padnou na toho, kdo dohodu poruší.