Ve Švýcarsku sílí debata o možných úpravách v neutralitě země. Bern dosud s odkazem na své zákony zamítal žádosti jiných zemí o předání jejich zbraní švýcarské výroby Ukrajině, která se brání ruské agresi. Nyní se ale v parlamentu jedná o tom, že by takový reexport mohl být za určitých podmínek možný. Vývoz zbraní na Ukrajinu podporuje nadpoloviční většina Švýcarů a tlačí na něj i zbrojní průmysl, kterému striktní pravidla komplikují uzavírání kontraktů.
Neutralita Švýcarsku zapovídá účast v ozbrojených mezistátních konfliktech – s výjimkou obrany v případě napadení vlastního státu – a to jak formou přímého zapojení, tak podporou jedné ze stran v podobě dodávek zbraní či poskytnutí vlastního území.
Zákon o válečném materiálu, který byl na podzim 2021 ještě zpřísněn, zakazuje vývoz zbraní, pokud je země určení zapojena do vnitřního nebo mezinárodního ozbrojeného konfliktu. Státy, které nakupují zbraně nebo střelivo ve Švýcarsku, musejí podepsat prohlášení o tom, že nebudou nakoupený materiál dále vyvážet. Pokud by přece jen chtěly takové zbraně předat dál, potřebují souhlas Bernu.
V souladu s tím Bern zamítá požadavky jiných zemí, které by své zbraně švýcarské výroby chtěly poslat na Ukrajinu. Loni tak například nepovolil Německu vývoz munice do tanků Gepard či v případě Dánska zase export obrněnců Piranha.
Několik různých návrhů
Dosavadní přístup by se ale nyní mohl změnit. V parlamentu leží několik podnětů, ke kterým se v posledních dnech vyjádřily politicko-bezpečnostní komise obou parlamentních komor.
Jedním je návrh na změnu zákona o válečném materiálu tak, že by švýcarská vláda mohla zrušit doložky o zákazu reexportu v dohodách se třetími zeměmi. A to za předpokladu, že by zbraně byly odeslány do konfliktu, který Rada bezpečnosti OSN či dvoutřetinovou většinou Valné shromáždění OSN odsoudily jako porušení mezinárodního práva. V případě ruské agrese vůči Ukrajině už Valné shromáždění OSN takto rozhodlo. Tento návrh podpořila bezpečnostně-politická komise Národní rady, jedné z komor parlamentu.
Tato komise podpořila i parlamentní iniciativu nazývanou „Lex Ukraine“, která má za cíl urychleně pozměnit zákon a schválit reexport švýcarských zbraní na Ukrajinu, pokud se týkají obrany proti ruské agresi. Iniciativa naopak nenašla pochopení u bezpečnostně-politické komise druhé parlamentní komory, Rady států.
Ta místo toho podpořila jiný podnět, a to návrh na změnu zákona o válečném materiálu v tom smyslu, že by zákaz reexportu pro některé země, které nakupují švýcarský válečný materiál, platil pouze po dobu pěti let. Cílové země by se ale musely zavázat, že zbraně neskončí v konfliktech, v nichž jsou vážně porušována lidská práva nebo v nichž existuje riziko, že dané zbraně budou použity proti civilistům. Vývoz do válčící země by byl možný v případě, že cílová země uplatnila své právo na sebeobranu podle mezinárodního práva.
Dlouhá cesta ke změně
Případnou změnu by ale musely schválit obě komory parlamentu, na typu opatření by také závisela doba, než by se úprava dostala do praxe.
Jak upozorňuje Politico, pětiletá lhůta pro zrušení zákazu reexportu je s ohledem na ruskou agresi vůči Ukrajině „věčnost“. U zákonných předloh obecně hrozí, že by je v případě dostatečného množství odpůrců museli odsouhlasit občané v referendu, což by případnou účinnost změny opět odložilo. Legislativní proces přitom zabere ve Švýcarsku průměrně čtyři roky. Naopak parlamentní iniciativa by po schválení oběma komorami parlamentu mohla vstoupit v účinnost okamžitě, i když by její platnost byla omezená do konce roku 2025.
Z časového hlediska by tak právě tento způsob úpravy dával největší smysl, některé politické strany ale dávají najevo, že iniciativu nepodpoří. Reexporty pouze na Ukrajinu by podle kritiků porušily zásadu rovného zacházení vycházející z principu neutrality, a země by proto zároveň musela povolit i vývoz zbraní do Ruska. I kdyby inciativa prošla, účinná by podle Politica mohla být nejdřív v létě.
Zůstává tedy otázkou, v které podobě by v případě schválení možnost reexportu švýcarských zbraní na Ukrajinu platila a jak rychle by se tím úřady mohly začít řídit.
Obyvatelé i zbrojaři jsou pro uvolnění pravidel
Změnu by nicméně přivítali švýcarští zbrojaři a také veřejnost. Nadpoloviční většina obyvatel, 55 procent, by reexport zbraní na Ukrajinu povolila, píše agentura Reuters. Před začátkem plnohodnotné ruské pozemní invaze na Ukrajinu by to bylo zřejmě méně než 25 procent, řekl jí Lukas Golder z vedení výzkumného centra GFS-Bern.
Na uvolnění striktních podmínek tlačí i zbrojní průmysl. Každý z jeho dvanácti největších podniků zaregistroval jeden nebo dva případy, kdy nebyl vyzván k podání nabídky, i když se tak očividně mělo stát, tvrdí Mathias Zoller, generální tajemník pro zbrojní průmysl z asociace Swissmem.
Některé země si také podle něj stanovují nesplnitelné podmínky. „Sám jsem viděl, že jsou vyžadovány písemné záruky, aby zbraňové systémy mohly být předány dál nebo že přijímající zemi budou dodány i v případě, že se (zákaznická země) dostane do ozbrojeného konfliktu,“ cituje Zollera web SRF. „Takovou záruku už nemůže žádná švýcarská společnost poskytnout,“ dodává s odkazem na zákon o válečném materiálu.
Pokud by hypoteticky došlo k situaci, že by třeba Rusko zaútočilo na Pobaltí a státy NATO by se vydaly napadenému na pomoc a vstoupily by do ozbrojeného konfliktu s Moskvou, nemělo by Švýcarsko podle zákona žádné členské zemi Aliance zbraně dodávat, píše SRF.
„Bez ohledu na to, zda k takové alianci skutečně dojde nebo ne, naši zákazníci nás podle toho posuzují,“ říká Zoller. „Musíme proto mluvit nejen o reexportech, ale také o přímých exportech,“ uzavřel.
