Finská vládní strana se vyslovila pro vstup země do NATO. Opuštění neutrality by byla chyba, řekl prý Putin

Finský prezident Sauli Niinistö v telefonickém rozhovoru řekl ruskému protějšku Vladimiru Putinovi o plánech Finska vstoupit do NATO. Podle agentury Interfax Putin prohlásil, že změna finské zahraniční politiky by měla negativní dopad na bilaterální vztahy. Podle úřadu finského prezidenta se telefonát uskutečnil z iniciativy Helsinek. Pro vstup své země do Aliance se jasně vyslovili také finští vládní sociální demokraté.

Podle agentury RIA Novosti, která se odvolává na Kreml, Putin v telefonátu řekl, že pokud by se Finsko vzdalo své neutrality, udělalo by chybu. Ruský prezident vyjádřil názor, že Finsko nečelí žádným bezpečnostním hrozbám. Finsko a také Švédsko přitom začaly vážně uvažovat o vstupu do NATO v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině. 

Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško v souvislosti s možným vstupem dvou skandinávských zemí do Severoatlantické aliance varoval, že Moskva podnikne odpovídající preventivní opatření, pokud NATO rozmístí jaderné síly a infrastrukturu blíže ruským hranicím.

Podle úřadu finského prezidenta byl rozhovor mezi Niinistöm a Putinem „přímý a jasný a bez přehánění“. Finský prezident podle své kanceláře Putinovi řekl, jak zásadně se pro Finsko proměnilo bezpečnostní prostředí poté, co Rusko 24. února vpadlo na Ukrajinu. Podle agentury AP je Niinistö jedním z mála západních vůdců, kteří s šéfem Kremlu v uplynulých deseti letech udržovali pravidelný dialog.

Niinistö zdůraznil, že už na prvním setkání s Putinem v roce 2012 řekl, že „každá nezávislá země maximalizuje svou vlastní bezpečnost“. „Tak tomu stále je. Vstupem do NATO Finsko posílí svou vlastní bezpečnost a přijme svou odpovědnost,“ uvedla hlava severské země. Niinistö však také zdůraznil, že Finsko chce navzdory svému pravděpodobnému budoucímu členství v Alianci pokračovat v bilaterální spolupráci s Ruskem „v praktických otázkách“, které vyplývají ze sousedství.

Turecko naše členství podpoří, soudí šéf finské diplomacie

Finsko o ruský souhlas se vstupem do Severoatlantické aliance nežádá, prohlásil po příjezdu na neformální jednání ministrů zahraničí NATO šéf finské diplomacie Pekka Haavisto. Řekl také, že je přesvědčen, že Turecko nakonec finské členství v Alianci podpoří. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek uvedl, že vstupu Finska a Švédska do NATO není nakloněn. Obě země podle něj hostí teroristické organizace, jež usilují o vznik samostatného Kurdistánu.

„Boj proti terorismu je pro nás velmi důležitý,“ řekl Haavisto na dotaz k tureckým výhradám. Poznamenal, že Finsko se v řadě organizací podílí na potírání terorismu. Haavisto také uvedl, že v pátek si telefonoval se svým tureckým kolegou Mevlütem Çavusogluem a že budou v jednání pokračovat.

„Jsem si jistý, že najdeme řešení,“ prohlásil Haavisto. Podotkl nicméně, že shoda se nemusí najít během jednoho večera a že nějaké výhrady proti finskému členství mohou mít i další alianční státy. „Máme třicet členských států NATO, je to náročný proces, vstup schvalují parlamenty,“ uvedl o možných komplikacích. „Věříme ale, že ten proces bude pro nás úspěšný,“ uvedl.

Vstup do NATO podpořili i vládní sociální demokraté

Vedení Finské sociálnědemokratické strany premiérky Sanny Marinové se jasnou většinou vyslovilo pro podání žádosti Finska o vstup do NATO, informovala agentura AFP.

Ze 60 členů vedení strany jich 53 hlasovalo pro kandidaturu na členství v Alianci a pět se jich hlasování zdrželo, oznámila strana.

Tisková konference finského prezidenta a premiérky před oficiálním zveřejněním „rozhodnutí týkajícího se finské bezpečnostní politiky“ je naplánovaná na neděli. Parlament, kde je naprostá většina poslanců pro vstup do NATO, se k prostudování návrhu exekutivy sejde v pondělí a pravděpodobně bude ve stejný den i hlasovat. Prezident a premiérka Marinová se už ve čtvrtek vyslovili pro bezodkladné podání žádosti o vstup do Aliance.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 3 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 9 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 11 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...