Členství Švédska v NATO by posílilo bezpečnost sousedních zemí a snížilo riziko konfliktu v severní Evropě, vyplývá z bezpečnostní zprávy švédského parlamentu. Švédsko i Finsko přehodnocují svou neutralitu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, nejvyšší finští představitelé ve čtvrtek oznámili, že vstup do NATO podporují. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ale v pátek upozornil, že přijetí skandinávských zemí není nakloněn a o postoji Ankary budou obě země jednat v sobotu se šéfem turecké diplomacie Mevlütem Çavusogluem.
Švédsko a Finsko se přibližují NATO. Turecko podle Erdogana jejich přijetí není nakloněno
Vojenská neangažovanost nám sloužila dobře, ale nyní jsme v jiné situaci, poznamenala švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová. „Náš názor je, že bychom v reakci na případnou žádost o vstup do NATO neutrpěli konvenční vojenský útok,“ dodala. Připojení se k Severoatlantické alianci by mělo „odstrašující účinek v severní Evropě,“ uvádí se v závěru zprávy.
Švédská vládní sociálně demokratická strana bude v neděli rozhodovat, zda podání žádosti o vstup do NATO podpoří.
Zatímco v uplynulých 20 letech podporovalo evropskou integraci v oblasti obrany asi 20 až 30 procent Švédů, nyní jich je pro vstup do Aliance podle médií asi polovina.
Na rozdíl od Finska se ale Švédsko podle analytiků staví k možnému vstupu do Severoatlantické aliance zdráhavěji. Tamní středolevá vláda, která je ohledně možného členství země v NATO sama hluboce rozdělená, nejdříve podle všeho doufala, že se otázce vstupu do Aliance vyhne. Záležitost začala brát vážně až v poslední době, kdy Finsko naznačilo, že se k NATO patrně připojí i bez ohledu na postoj Švédska.
Oficiální politiku vojenské neutrality si Švédsko uchovávalo od konce napoleonských válek, a zvláště pak v minulém století během první a druhé světové války. Země s nikým bezprostředně nebojovala od švédsko-norské války v roce 1814. V 90. letech 20. století byla její politika neutrality pozměněna na vojenskou neangažovanost „s cílem umožnit“ neutralitu v případě války.
Finský velvyslanec: Vstoupíme co nejdřív
„Finsko se má co nejdříve stát členem NATO,“ řekl v pátek finský velvyslanec v Česku Jukka Uolevi Pesola na tiskové konferenci s tím, že doufá, že potřebné záležitosti budou vyřešeny v následujících dnech. „Útok Ruska na Ukrajinu byl porušením Charty OSN a mezinárodního práva,“ řekl Pesola, i ve Finsku tak bylo třeba znovu zvážit bezpečnostní situaci země.
Ke vstupu do NATO se vyjádří parlament, podle Pesolových informací má být stanovisko kladné.
Finský vysoký úředník ministerstva obrany Janne Kuusela, který se na tiskovou konferenci připojil skrze videohovor, připomněl, že severská země dlouhodobě investuje do armády a s NATO také již spolupracuje. „Finsko má jedny z největších pozemních sil v Evropě,“ uvedl. V případě mobilizace by země o pěti a půl milionech obyvatel disponovala 280 tisíci vojáků z řad aktivních rezervistů.
Švédsko společně s Finskem vstoupilo v roce 1994 do programu NATO Partnerství pro mír (PfP) a v roce 1997 se obě země připojily k Euroatlantické radě partnerství (EAPC), které sdružuje všechny spojence a partnerské země NATO v euroatlantickém prostoru.
Staly se tak jedněmi z nejaktivnějších partnerů NATO, účastnily se misí vedených NATO na Balkáně, v Afghánistánu a v Iráku, stejně jako mnoha společných vojenských cvičení. Rusko nyní varovalo, že pokud Finsko a Švédsko vstoupí do NATO, rozmístí ve své pobaltské exklávě Kaliningradu jaderné a hypersonické zbraně.
Erdoganovi se přijetí Finska a Švédska nelíbí
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek uvedl, že vstupu skandinávských zemí do NATO není nakloněn. „Podrobně sledujeme vývoj kolem Švédska a Finska, ale nemáme o tom pozitivní mínění,“ prohlásil.
Obě země podle Erdogana hostí organizace, jež usilují o vznik samostatného Kurdistánu a Ankara je považuje za teroristické, například Kurdskou stranu pracujících. Turecko rovněž kritizuje západní státy za to, že poskytují úkryt příznivcům klerika Fethullaha Gülena, kterého Ankara obviňuje ze zosnování pokusu o vojenský převrat v roce 2016.
Podle bezpečnostního analytika Aarona Steina část tureckých představitelů hodnotí Švédsko a Finsko jako „polonepřátelské“ země. V minulosti Turecko kritizovalo Stockholm také za to, že nezasáhl proti skupinám, které demonstrovaly proti muslimům či chtěly podpálit korán.
Erdogan dodal, že Turecko udělalo chybu, když v minulosti souhlasilo se vstupem svého regionálního rivala Řecka do NATO.
Podle aliančních pravidel musí rozhodnutí o rozšíření Aliance členské země přijmout jednomyslně. Turecko tak může přijetí obou skandinávských zemí vetovat, připomněla agentura AP. Erdoganova kritika je prvním veřejným vyjádřením představitele členské země proti vstupu obou zemí.
O postoji Ankary budou obě země jednat v sobotu se tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Çavusogluem. Jeho finský protějšek Pekka Haavisto vyzval k trpělivosti, podle něj dříve Turecko vyjádřilo podporu finskému vstupu do NATO. V tomto duchu se vyslovil i finský prezident Sauli Niinistö po setkání s Erdoganem na začátku dubna.
Členka sněmovního zahraničního výboru Eva Decroix (ODS), která byla hostem pořadu Události, komentáře, věří, že návrh na přijetí Finska a Švédska do NATO v české sněmovně projde. Myslí si, že přijetí obou zemí posílí celou Alianci, a osobně ho vítá.
Místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) uvedla, že zmíněné státy jsou suverénní a mají právo vstoupit do NATO, a je pro ně tedy potřeba vyjednat podporu. Je ale dle ní potřeba jednat i právě s Tureckem, které se ke vstupu dvou zemí do Aliance nekloní.
Události, komentáře: Decroix a Pokorná Jermanová o rozšiřování NATO (zdroj: ČT24)
Biden se spojil s lídry Švédska a Finska
Americký prezident Joe Biden v pátek po telefonu hovořil s prezidentem Finska Saulim Niinistöm a premiérkou Švédska Magdalenou Anderssonovou. Vysoce postavená americká diplomatka Karen Donfriedová zároveň sdělila médiím, že Washington se snaží pochopit pozici Turecka.
Telefonát Bidena s Anderssonovou a Niinistöm trval něco málo přes půl hodiny, uvedl Bílý dům podle agentury AFP. Přišel den před cestou amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena do Evropy, při níž šéf diplomacie USA absolvuje jednání s ministry dalších členských zemí NATO.
Finský prezident na Twitteru napsal, že lídři při pátečním telefonátu „sdíleli hluboké obavy ohledně války Ruska na Ukrajině“. „Popsal jsem další kroky Finska směrem ke členství v NATO. Finsko si velmi váží veškeré podpory Spojených států,“ uvedl. Niinistö se ve čtvrtek společně s premiérkou Sannou Marinovou vyslovil pro bezodkladné podání žádosti o vstup do NATO.
Putin posuzoval hrozby plynoucí z přijetí obou zemí
Ruský vůdce Vladimir Putin v pátek se členy své bezpečnostní rady posuzoval možné hrozby pramenící z rozhodnutí Finska a Švédska vstoupit do Severoatlantické aliance, uvedla ruská státní agentura TASS s odvoláním na Putinova mluvčího Dmitrije Peskova. Dalším tématem byl průběh ruského tažení na Ukrajině, o kterém na poradě informoval ministr obrany Sergej Šojgu.
TASS dodal, že kromě ministra obrany se porady zúčastnil také premiér Michail Mišustin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv, šéf prezidentské kanceláře Anton Vajno, ministr vnitra Vladimir Kolokolcev, ředitel tajné služby FSB Sergej Naryškin a zvláštní prezidentův zmocněnec Sergej Ivanov.