Zatímco Západ se po ruské invazi na Ukrajinu jednomyslně postavil za napadenou zemi a Spojené státy, Evropská unie i některé další státy zavedly protiruské sankce, jiné země se ke konfliktu stavějí rezervovaně. Zvláštní je postavení Turecka, které je členem NATO, ale podle bývalého velvyslance v zemi Tomáše Laně je zároveň velmi rezervované k Západu. Izrael nyní podle politoložky Ireny Kalhousové mluví více hlasy, ale nezdá se, že by se chtěl připojit k sankcím. A u Číny je spíše otázka, zda nakonec otevřeně nepodpoří Rusko. O postavení Číny, Izraele a Turecka ve vztahu k rusko-ukrajinskému konfliktu hovořili odborníci na tyto státy v Událostech, komentářích.
Izrael, Turecko i Čínu postavila válka do složité situace. Vztahy s Ruskem jsou úzké, ale potřebují i Západ
Události, komentáře: Čína, Turecko a Izrael jako prostředníci ve válečném konfliktu (zdroj: ČT24)
Formálně i geograficky nejzápadnější z trojice zemí, které mají korektní vztahy s Ruskem a válka na Ukrajině je postavila do složité pozice, je Turecko. Počátkem 50. let se připojilo k Severoatlantické alianci, na jeho území mají Američané jaderné zbraně, na druhé straně vztahy tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana s Vladimirem Putinem nejsou – či před válkou nebyly – vůbec špatné.
Podle Tomáše Laně, který byl historicky prvním českým velvyslancem v Turecku, ovšem nelze hovořit o jejich vřelém přátelství. „Není tam osobní chemie, je tam vypočítavé, chladné partnerství. Obě strany sledují své vlastní zájmy. Hodí se jim současné spojenectví, byť Rusko má vždy navrch,“ poznamenal.
I k Západu je Turecko nedůvěřivé a má pocit historické křivdy, upozornil. Vřelý vztah není podle něj možné pozorovat ani u opozičních tureckých politiků. „Už od první světové války, kdy Osmanská říše byla poražena a rozdělena západními velmocemi a teprve Attatürk vybojoval republiku, mají vůči Západu rezervovaný až obezřetný postoj,“ charakterizoval Laně.
Čína
Jestliže však Turecko pojí s Ruskem hlavně obezřetnost vůči Západu spíše než formální vazby nebo vřelé přátelství vůdců obou zemí, v případě Číny je to docela jiné. Jak připomněl sinolog Martin Hála, na počátku února – tedy ani ne měsíc před ruskou invazí na Ukrajinu – uzavřely oba státy nové spojenectví – a nejen to. „Mezi vůdci obou zemí, Si Ťin-pchingem a Putinem, zjevně panuje i značné osobní přátelství, založené na velmi podobném vidění světa. Z toho vyplývá, že protože některé věci vidí podobně, je otázka, zda by Čína byla ochotna vyvíjet tlak na modifikaci ruského postupu na Ukrajině,“ poznamenal Hála.
Čína nicméně je kvůli ukrajinské válce také v složité situaci, podotkl. Na jedné straně není v jejím zájmu, aby padl Putinův režim. „Přišla by o důležitého spojence. Na jeho místě by mohla v Rusku vyrůst konkurence,“ poukázal sinolog. Na druhé straně by ale pro ni mohla mít přímá podpora souseda nepříjemné následky. „Je velmi pravděpodobné, že jednání o pomoci ekonomické, pravděpodobně i o pomoci vojenské, probíhají. Otázka je, nakolik si něco takového může Čínská lidová republika v atmosféře celosvětového vzedmutí podpory pro Ukrajinu politicky dovolit. Pokud by přistoupila ke konkrétní vojenské pomoci, například dodávce zbraňových systémů, tak by se to velmi negativně odrazilo na jejím mezinárodním renomé,“ shrnul Hála.
Izrael
Úzké vazby na Rusko, ale i západní země má Izrael. Ten se zatím snaží ukrajinskou válku ustát co nejlépe, premiér Naftali Bennett jednal v Moskvě i Kyjevě, ale podle ředitelky Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Ireny Kalhousové zní nyní z Izraele více hlasů.
„Naftali Bennett je velmi opatrný a dalo by se říct, že lavíruje. Na druhé straně je ministr zahraničních věcí Lapid, který je ve vyjádřeních čím dál ostřejší. Zcela jasně se postavil na stranu Ukrajiny, odsoudil Rusko, a dokonce řekl, že Izrael nebude místem, skrz které by bylo možné obcházet sankce,“ upozornila.
Neočekává však, že by se Izrael například přímo připojil k protiruským sankcím. Maximem bude, že zabrání tomu, aby Rusko skrz Izrael sankce obcházelo. „V Izraeli se hovoří o tom, že se pokusí uzavřít všechny možné ‚díry‘, které existují, aby mohly ruské peníze přes izraelské banky plynout. Zřejmě nepůjde o připojení se k sankcím zcela otevřeně, ale o to zabránit, aby oligarchové mohli Izrael používat jako prostředníka pro převedení peněz ven,“ shrnula.
Izrael, Turecko i Čína se nabízejí jako prostředníci pro jednání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Obě země ovšem již vyjednávají, a to přímo. Zprvu se delegace scházely na hranicích Ukrajiny a Běloruska, poté i prostřednictvím videokonference. Jednání zatím nevedla k zásadnímu průlomu. Ukrajinští vyjednávači ale v úterý dali najevo „opatrný optimismus“.