Čínské velvyslanectví ve Spojených státech uvedlo, že prioritou Pekingu je zabránit tomu, aby se situace na Ukrajině vymkla kontrole. Učinilo tak v reakci na zprávy některých médiích, že Rusko asijskou zemi požádalo o vojenské vybavení. Čína takové zprávy označila za dezinformace. Peking podle sinoložky a překladatelky Olgy Lomové zaskočil celosvětový odpor vůči ruské invazi, Moskvu ale neoficiálně přesto podpoří.
Americké deníky Financial Times a The Washington Post s odkazem na nejmenované americké činitele v neděli napsaly, že Rusko od začátku invaze na Ukrajinu žádá Čínu o vojenské vybavení, ale také o hospodářskou pomoc. Zdroje obou listů nerozvedly, o jakou vojenskou podporu Moskva žádá.
„O tom jsem nikdy neslyšel,“ reagoval na informace o žádosti Moskvy mluvčí čínské ambasády Liou Pcheng-jü. „Současná situace na Ukrajině je skutečně znepokojivá. Vysokou prioritou je nyní zabránit tomu, aby se napjatá situace vyhrotila, nebo dokonce vymkla kontrole,“ dodal. Zprávy o prosbě následně popřel také mluvčí čínské diplomacie, který je označil za „dezinformaci pocházející z USA“.
Lomová ale připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching podepsali společnou deklaraci o vzájemné pomoci již v den zahájení zimních olympijských her v Pekingu. „Konstatovali jakési nerozborné přátelství a pomoc, která nezná hranic,“ cituje Lomová.
Je podle ní pravděpodobné, že čínský prezident již v tu dobu tušil, že Rusko na Ukrajině vojensky zasáhne. „Pravděpodobně ho nenapadlo, stejně jako to pravděpodobně nenapadlo ani Putina, že ta válka nebude rychlá vojenská operace, která si okamžitě podrobí Ukrajinu.“
Čínské banky se bojí sankcí
Asijská velmoc je podle Lomové ve složitém postavení. S Ruskem Čínu pojí deklarované závazky a „odpor ke Spojeným státům“, země ale zároveň nepočítala s celosvětovým odporem vůči válce.
„Peking rozhodně nezradí Rusko, jenom některé věci nebude moci dělat, nebo nebude chtít dělat deklarativně, bude opatrnější,“ tvrdí sinoložka, podle které se již v čínském tisku objevují informace o tom, jak může Čína vyrovnat ekonomický propad způsobený sankcemi.
Podle Bílého domu se ale na sankční seznam dostane každý, kdo vyjde Kremlu vstříc. Pomoc Rusku by proto znamenala riziko postihů pro čínské firmy a místní banky jsou kvůli tomu podle Lomové opatrné.
„Prezident Si se snaží tahat za nitky. Putinovy kroky neodsuzuje ani neschvaluje. Rusko prodává Číně daleko víc zbraní, než od ní kupuje, ale Peking díky rychlé modernizaci armády vyrábí vyspělejší zbraně,“ informuje zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.
Čína šíří kremelskou propagandu a konspirační teorie. Zároveň vyjadřuje znepokojení nad oběťmi konfliktu, posiluje diplomacii s evropskými státy a vyzývá k mírovým rozhovorům. Také tvrdí, že chce rychlé řešení války, která poškozuje trhy, popisuje Šámalová.
Američané jednali s čínskou delegací
Zprávy o ruském zájmu na zbrojní podpoře přišly těsně před schůzkou bezpečnostního poradce Bílého domu Jakea Sullivana a vysoce postaveného čínského diplomata Janga Ťie-čch', kteří v pondělí několik hodin jednali v italské metropoli. Americká strana ve stručném prohlášení oznámila, že se vedla „podstatná diskuse“ o ruské válce proti Ukrajině a že se strany shodly na důležitosti zachování komunikačních kanálů.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price v této souvislosti zmínil přímo otázku čínské podpory Ruska. „Poradce pro národní bezpečnost a naše delegace přímo a velmi jasně hovořili o našich obavách ohledně podpory Ruska ze strany Čínské lidové republiky (ČLR) v návaznosti na invazi, a o důsledcích, které by jakákoli taková podpora měla pro vztahy ČLR nejen s námi, ale pro její vztahy po celém světě,“ citovala mluvčího agentura AP.
Sullivan v neděli zpravodajské televizi CNN řekl, že Washington pozorně sleduje, do jaké míry Peking poskytuje hospodářskou nebo materiální pomoc Rusku. „Nedovolíme, aby se to rozběhlo, a nedovolíme, aby Rusko získalo záchranu před ekonomickými sankcemi ze strany jakékoli země,“ řekl bezpečnostní poradce.
