Správné rozhodnutí a preventivní úder, řekl Putin o invazi na Ukrajinu. Jen imperiální ambice, reaguje Kyjev

Rusko vždy usilovalo o vytvoření systému rovnoprávné bezpečnosti, Západ ale nevyslyšel ruské návrhy, a to svědčí o tom, že ve skutečnosti měli jiné plány, prohlásil Putin. Tvrdil také, že Kyjev chystal další kárnou operaci proti Moskvou řízeným separatistům na Donbasu, nezávislost jejichž území Moskva uznala těsně před začátkem letošního vpádu na Ukrajinu.

NATO podle Putinova tvrzení začalo aktivně připravovat území u ruských hranic a rozvíjet tam vojenskou infrastrukturu. U hranic země vznikla bezprostřední hrozba, chystal se útok, a to i na anektovaný Krym, prohlásil šéf Kremlu. Rusko proto podle Putina na svou obranu proti agresi zasadilo preventivní úder.

„Otevřeně probíhala příprava na další kárnou operaci v Donbasu, ke vpádu na naše historická území, včetně Krymu. V Kyjevě zněla prohlášení o možném získání jaderných zbraní. Blok NATO začal aktivní vojenské přípravy na území v našem sousedství,“ vyložil Putin své vidění situace.

„Viděli jsme, jak se rozvíjí vojenská infrastruktura, jak začaly pracovat stovky zahraničních poradců, pravidelně přicházely dodávky nejmodernějších zbraní ze zemí NATO. Nebezpečí rostlo každým dnem. Rusko zasadilo preventivní úder agresi. Bylo to vynucené, včasné a jediné správné rozhodnutí. Rozhodnutí svrchované, silné a samostatné země,“ zdůraznil.

Severoatlantická aliance začala v reakci na ruskou anexi Krymu v roce 2014 posilovat bezpečnost svého východoevropského křídla, především států Pobaltí a Polska, jako nepodložená ale odmítá opakovaná ruská obviňování z toho, že by Ukrajinu plánovala využít k nějaké agresi vůči Ruské federaci.

Putin mluvil o úctě ke všem národům a kulturám

Putin také tvrdil, že Rusko vede se Západem válku o tradiční hodnoty. „Nikdy se nezřekneme lásky k vlasti, víry a tradičních hodnot, zvyků předků, úcty ke všem národům a kulturám. Ale na Západě se tyto tisícileté hodnoty, soudě podle všeho, rozhodli zrušit,“ prohlásil vůdce země, jejíž vojáci se podle řady svědectví dopustili na Ukrajině brutálního násilí vůči civilistům.

Rusko na Putinův rozkaz napadlo Ukrajinu 24. února, čímž rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Válka, v níž ruské síly nejsou dosud příliš úspěšné, si podle odhadů už vyžádala desítky tisíc mrtvých, včetně vysokého počtu ukrajinských civilistů.

Kyjev a Západ obviňují ruská vojska z válečných zločinů. Moskva to přes množství důkazů popírá a tvrdí, že neútočí na civilní cíle. Západní země, včetně USA a států Evropské unie, na Rusko uvalily tvrdé hospodářské sankce a stupňují svou vojenskou a další pomoc Ukrajině.

Putin v pondělí o válce promluvil z centrální tribuny na Rudém náměsti v rámci oslav konce světové války. Přehlídky se osobně zúčastnil i ministr obrany Sergej Šojgu, jehož nezvykle střídmé vystupování na veřejnosti takřka od začátku války na Ukrajině vedlo k řadě spekulací o jeho zdravotním stavu. Programu na Rudém náměstí se naopak letos neúčastní žádní zahraniční státníci. Podle DPA se přísně zabezpečené a vojáky chráněné centrum Moskvy podobá nejvíc ze všeho pevnosti.

Ruské ztráty na Ukrajině jsou nejasné

Putin na přehlídce také oznámil, že podepsal výnos o podpoře dětí vojáků, zabitých během „speciální vojenské operace“, jak Moskva oficiálně označuje svou invazi do sousední země. Výnos podle ruské agentury TASS mimo jiné počítá s přijetím dětí zabitých vojáků na vysoké školy bez skládání zkoušek.

„Smrt každého našeho vojáka a důstojníka znamená hoře pro nás všechny a nenahraditelnou ztrátu pro příbuzné a blízké. Stát, regiony, podniky, společenské organizace udělají vše, aby tyto rodiny obklopily péčí a pomohly jim. Zvláštní podporu poskytneme dětem zabitých a raněných bojových druhů. Prezidentský výnos o tom jsem dnes podepsal,“ řekl Putin.

Není přitom jasné, jak vysoké ztráty ruská armáda od konce února vlastně utrpěla. Ruské ministerstvo obrany naposledy oficiálně informovalo o ztrátách 25. března, kdy oznámilo smrt 1351 vojáků. Ukrajinský generální štáb nově odhadl celkové ruské ztráty na 25 650 vojáků, 1145 tanků a 2764 dalších obrněných vozidel.

Ruský servis BBC na základě otevřených zdrojů získal potvrzená jména 2120 ruských vojáků, kteří byli zabiti během bojových operací na Ukrajině. Tento seznam je ale podle ní „zjevně neúplný a reálné ztráty ruské armády a ruské národní gardy na Ukrajině jsou vyšší“.

BBC také na svém ruskojazyčném webu upozornila, že Putin věnoval drtivou většinu svého projevu vpádu na Ukrajině, ale nepoužil výraz „speciální vojenská operace“, za kterou válku proti Ukrajině původně označil. Do výčtu ruských měst, které se vyznamenaly za druhé světové války, zahrnul i Kyjev, Charkov a Sevastopol.

Kyjev: Důvodem války jsou jen ruské imperiální ambice

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak v reakci na Putinův projev uvedl, že pro ruskou invazi na Ukrajinu neexistuje žádný rozumný důvod, je to jen projev bolestně imperiálních ambic Kremlu.

„Znovu si to řekněme. Země NATO neměly v úmyslu na Rusko zaútočit. Ukrajina neplánovala napadnout Krym. Ruští vojáci umírají ne při obraně země, ale při pokusu o okupaci jiné. Pro tuto válku neexistují rozumné důvody, jen zvrácené ruské imperiální ambice,“ napsal Podoljak na Twitteru.

Později podle agentury Unian dodal, že Putinův proslov byl proslovem prohrávající země. „Projev neměl žádnou klíčovou myšlenku, šlo jen o sled banálních slov. (…) Už jim dochází kreativita, zmůžou se jen na vyhrožování jadernými zbraněmi a vyhrožování ostatním zemím,“ uvedl poradce. Upozornil ale, že Rusko je nevyzpytatelná země, která má stále dostatečné zdroje i finanční prostředky.

Další z poradců Kyjeva Oleksij Arestovyč zase Putina podle agentury Unian nazval „starým, nemocným a k smrti vyděšeným mužíčkem“. Na Facebooku uvedl, že při poslechu takového projevu je třeba číst mezi řádky, a Putinovi předpověděl brzký konec. Projev podle něj dokázal, že „vyděšený“ šéf Kremlu nechce rozsáhlou válku.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj krátce před Putinovým projevem promluvil k Ukrajincům ve videu, ve kterém uvedl, že Ukrajina válku s Ruskem vyhraje.

Spekulovalo se o vyhlášení války i mobilizaci

„V Putinově projevu i tak nezaznělo hodnocení bojových operací, které Rusko vede proti Ukrajině. Nic nebylo řečeno ani o všeobecné mobilizaci, ani o oficiálním vyhlášení války proti Ukrajině,“ upozornila BBC. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov už minulý týden popřel, že by se Putin chystal 9. května vyhlásit Ukrajině oficiálně válku. Odmítl i to, že v tento den Rusko vyhlásí všeobecnou mobilizaci.

Peskovovo vyjádření dává na jednu stranu smysl, neboť Kreml se úporně brání označit svou kampaň na Ukrajině za válku, přestože se o válku jedná, uvedl ve vysílání ČT24 komentátor Českého rozhlasu (ČRo) Libor Dvořák. Stejně tak se Putin podle něj zřejmě obává vyhlášení mobilizace, která by znamenala velký zásah do života normálních Rusů.

„Na druhé straně si nedokážu dost dobře představit, jak to chce Vladimir Putin (na Ukrajině dál) udělat, protože pokud mají pravdu britské rozvědky, tak Moskva už na Ukrajině nasadila dvě třetiny svých pozemních sil, to je opravdu hodně. A zřejmě není kde brát,“ konstatoval Dvořák.

Komentátor dodal, že v dubnu až srpnu sice v Rusku dochází k pravidelným každoročním odvodům, které budou znamenat asi 135 tisíc nových vojáků, ale jde o mladé chlapce bez výcviku a nasadit je přímo do operace proti zkušeným ukrajinským vojákům by bylo velmi neopatrné, míní Dvořák.

„Právě proto by se mohlo stát, že Moskva sáhne po záložácích, kteří mají výcvik, jsou to dospělí muži. Ale jak to udělat, aby se vlk nažral a koza zůstala celá, to si zatím nedokážu představit,“ podotkl komentátor ČRo před Putinovým projevem.

Mikulecký: Vyhlášení mobilizace by nedávalo smysl

Případné vyhlášení mobilizace, o kterém se spekulovalo, by nedávalo smysl ani z ruského pohledu, uvedl v pořadu Devadesátka bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. „Za prvé by to byl velký logistický problém. Za druhé, mobilizace se ani v Rusku nenacvičovala ve větším měřítku.“ A když takový proces není „zajetý,“ přinesl by velké problémy, zmínil analytik.

Dodal, že zásadní je to, že Rusové dnes nejsou schopni zabezpečit ani ty vojáky, kteří již na Ukrajině bojují. A to municí, výstrojí a výzbrojí.

Generálporučík ve výslužbě Pavel Macko si všimnul, že Rusové neměli na přehlídce co nabídnout. „Konflikt není rozhodnutý a Putin není schopen zásadním způsobem změnit rozložení sil.“ K mobilizaci Macko uvedl, že Rusové mají potíže s logistikou. Navíc by ochromila běžné fungování společnosti, což si ani Moskva nemůže dovolit.

Přehlídka byla umírněnější

Kreml dříve odmítl, že by oslavy výročí byly vzhledem k válce na Ukrajině nevhodné. Vojenské přehlídky na Rudém náměstí se účastnilo na jedenáct tisíc lidí a 131 jednotek vojenské techniky, napsala agentura TASS.

Kromě zástupů vojáků ve vyrovnaných řadách nesoucích ruské i sovětské vlajky se po dlažbě v centru metropole projely i tanky a další vojenská vozidla či transportéry s nákladem obřích mezikontinentálních balistických raket. Z válečné zóny přijeli i účastníci bojových akcí na ukrajinském Donbasu, kteří jeli v nejnovějších obrněných transportérech (BTR).

Letošní přehlídka byla podle odborníka na obranný průmysl Nicholase Drummonda velmi umírněná. Rusové si 77 let od konce druhé světové války při vojenských přehlídkách připomínají v celkem 28 městech. První demonstraci síly předvedla ruská armáda ve Vladivostoku na ruském Dálném východě, kterým projely i legendární sovětské tanky T-34 z doby druhé světové války.

Podle všeho se nenaplnily obavy ukrajinských médií, která v posledních dnech spekulovala o možné vojenské přehlídce v ukrajinském Mariupolu, který okupují ruské síly. Poradce starosty města Petro Andrjuščenko podle CNN uvedl, že ruští vojáci zapálili ve zničeném městě věčný oheň a k nově opraveným památníkům položili květiny, přehlídka se ale nekoná. „Okupanti oslavují Den vítězství na kostech mariupolských obyvatel,“ uvedla městská rada.

Letecká část prohlídky je zrušena

„Někde jsem četl, že zatímco v uplynulých letech bývalo nad Rudým náměstím kolem sta letadel, letos jich bude 77. Ovšem trochu dramaticko-symbolicky prolétne i takzvaný letoun soudného dne Il-80, který by měl sloužit ve válečném konfliktu k evakuaci nejvýše postavených politiků,“ doplnil Dvořák před prohlídkou spekulace o možném programu.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně oznámil, že Moskva kvůli špatnému počasí leteckou část přehlídky ruší. Ruské stíhačky při prohlídce měly na obloze utvořit písmeno zet, které je symbolem ruské invaze na Ukrajinu, napsala agentura DPA.

V ruské metropoli mělo podle ruského hydrometeorologického úřadu být oblačno až polojasno s občasnými přeháňkami, místy bylo možné očekávat i bouřky. Ondřej Soukup z Hospodářských novin s odkazem na tvrzení o špatném počasí upozornil, že „(Rusové) se tentokrát ani nerozhodli rozhánět mraky, což bylo předtím poměrně pravidlem“. 

Ukrajinský expert Oleh Ždanov podle agentury Unian uvedl, že důvodem zrušení letecké přehlídky nebylo počasí, ale zřejmě politika. V Moskvě totiž podle něj během přehlídky, jak bylo vidět i na televizních záběrech, panovalo dobré počasí. „V Moskvě je ale počasí dobré, takže tam cítím jakousi defenzivu,“ uvedla také Petra Procházková z Deníku N.

Soukup: Nezaznělo nic, co naznačovalo další vývoj

Putin mohl chtít podle západních představitelů využít symbolického významu, který v Rusku svátek 9. května představuje. Ve snaze vyzdvihnout alespoň dílčí úspěchy Ruska na Ukrajině mohl například oznámit úplné ovládnutí města Mariupol, kde se však stále brání ukrajinští obránci v ocelárně Azovstal, nebo učinit kroky pro připojení regionů na východě Ukrajiny, spekulovalo se.

Podle Dvořáka by mohl Putin za vítězství označit cokoliv, bez ohledu na to, zda to vítězství bylo, nebo ne. Podle Procházkové by mohlo prohlášení o vítězství přijít i v následujících dnech. 

Dvořák nepovažoval za pravděpodobné, že by se Putin uchýlil ke zmírnění bojových akcí. „Putin si nemůže dovolit odejít poražen, protože by to znamenalo počátek konce jeho politické kariéry,“ upozornil Dvořák. Také západní představitelé před projevem mínili, že by Putin mohl poukázat na eskalaci konfliktu a zdůraznit potřebu většího nasazení.

Bývalý velvyslanec v Rusku a v USA Petr Kolář mluví po Putinově projevu o určité úlevě. „Řada lidí se obávala, že nám pan Putin oznámí, že je třetí světová válka a že je nutné, aby ji Rusko vyhrálo bojem s námi se všemi, kteří jsme nacisté, protože nesdílíme stejný názor jako Rusko,“ řekl bývalý diplomat. 

„Zdá se, že (Rusové) začínají chápat, co se skutečně stalo,“ konstatoval novinář Ondřej Soukup. „Ta rétorika byla samozřejmě silná, ale v zásadě očekávaná, nebylo tam absolutně nic nového. Nic, co by naznačovalo, co se bude dít dál, tam vůbec nezaznělo,“ dodal redaktor Hospodářských novin.