Libor Dvořák

Čtvrteční rozhovor bývalého moderátora americké stanice Fox News Tuckera Carlsona s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který během úvodních dvou hodin od zveřejnění zhlédlo více než 20 milionů diváků, je zcela pochopitelně předmětem mnoha diskusí. Proč si šéf Kremlu z nespočtu žádostí zahraničních novinářů vybral právě Carlsona? A co je hlavním sdělením jejich více než dvouhodinového dialogu? V Interview ČT24 o tom hovořil komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.

Rusové budou mít za čtvrt roku volby hlavy státu. Komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák upozornil, že fakt, že současný vládce Kremlu Vladimir Putin oznámil opětovnou kandidaturu „mezi lampasáky v Kremlu“, ukazuje „brutálně militarizovanou podobu současného Ruska“. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je téměř jisté, že Putin volby vyhraje, k čemuž mu pomáhá i fakt, že je díky státním médiím denně v obývácích Rusů. Tématu se věnoval pořad 90' ČT24.

V ruské Tverské oblasti ve středu večer havarovalo soukromé letadlo. Na seznamu pasažérů byl i šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, který při nehodě údajně zemřel. Na sociálních sítích se objevuje množství spekulací a konspiračních teorií, podle komentátora Českého rozhlasu Plus Libora Dvořáka je ale pravděpodobné, že Prigožin je skutečně po smrti. I vzhledem k tomu, že na palubě měl být také zakladatel wagnerovců Dmitrij Utkin. Incident by u části Rusů mohl podle něj vyvolat nějakou reakci, míní Dvořák.

Námořní drony v noci na pátek při speciální operaci u ruského přístavu Novorossijsk zasáhly ruskou výsadkovou loď třídy 775 Oleněgorskij Gorňak. Podle agentury Reuters za operací stojí ukrajinská rozvědka (SBU), záběry ze sociálních sítí ukazují poškozené plavidlo. O útoku na novorossijskou námořní základnu nejdřív informovalo ruské ministerstvo obrany, tvrdilo ale, že úder se podařilo odvrátit.

Ukrajinská armáda se před dlouho očekávanou protiofenzivou potýká s nedostatkem zkušených vojáků, což je důsledek velkých bojových ztrát. S odkazem na západní představitele to uvádějí web či list The Washington Post (WP) s tím, že Ukrajina přišla od začátku ruské plnohodnotné ruské invaze loni v únoru více než o sto tisíc vojáků, počítaje padlé i raněné. Kyjev popřel, že by měl tak vysoké ztráty, a odmítl spekulace o možné nepřipravenosti na jarní protiútok.

Zásadní změna v Rusku podle něj není možná jinak než palácovým převratem. „Největším štěstím pro Rusko by bylo, kdyby se k moci prodral nějaký nový Gorbačov, který by ale chápal realitu své země a národa,“ říká komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák, který se dlouhodobě zaměřuje na bývalé sovětské republiky. I o Rusku mluvil v podcastu Background ČT24.

Šéf Kremlu Vladimir Putin v projevu na přehlídce k výročí konce druhé světové války v Moskvě prohlásil, že obrana vlasti je nejposvátnější povinností – a za vlast nyní bojují ruská vojska v Donbasu. Invazi na Ukrajinu označil za jediné správné rozhodnutí a za reakci na postup západních zemí a Kyjeva. Ukrajinští představitelé v reakci na Putinův projev uvedli, že invaze je jen důsledek ruských imperiálních ambic a šéf Kremlu je k smrti vyděšený.

Ruský nejvyšší soud rozhodl o rozpuštění nevládní organizace Mezinárodní Memorial, známé odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu i sledováním lidských práv v současnosti. O rozsudku informoval zpravodajský server rádia Echo Moskvy. Podle agentury RIA Novosti soud rozhodnutí odůvodnil porušením ruského zákona o zahraničních agentech.

V Rusku začaly volby do Státní dumy, tedy dolní komory parlamentu. V hlasování, které potrvá tři dny, se očekává jasné oficiální vítězství vládní strany Jednotné Rusko spojené s prezidentem Vladimirem Putinem. Jejím hlavním konkurentům z řad mimoparlamentní opozice úřady kandidaturu znemožnily. Podle týmu vězněného opozičního politika Alexeje Navalného odstranily firmy Google a Apple ze svých systémů aplikaci pro „chytré hlasování“, která má pomoci uspět kandidátům jiných uskupení, než je vládnoucí strana. Kritici se také obávají podvodů, které provázely i mnohá minulá hlasování. V řadě oblastí se konají rovněž volby do regionálních sněmů či volby gubernátorů.

Většina pozorovatelů se shoduje na tom, že výsledky summitu mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem byly očekávatelné. Přesto je dobře, že se oba státníci v Ženevě sešli. Mírným vítězem setkání se podle části hostů ČT24 zdá být Putin, skutečné důsledky ale ukáže až čas, shodují se politici, diplomaté a komentátoři. Za klíčovou považují oblast kyberbezpečnosti či jednání o jaderných zbraních.

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že kritik Kremlu Alexej Navalnyj využívá podpory amerických tajných služeb, ale to neznamená, že je ho třeba trávit. Na výroční tiskové konferenci tak odmítl obvinění z otravy opozičního předáka. Pro Rusko není Navalnyj podle Putina významný, aby se na něj zaměřilo. Bilanční několikahodinová tisková konference se konala pravidelně na konci roku. Putin na ní tradičně odpovídal na dotazy novinářů a letos i občanů. Kvůli pandemii měla poprvé formu videokonference.

Litva, Lotyšsko a Estonsko ohlásily sankce proti třem desítkám běloruských představitelů včetně prezidenta Alexandra Lukašenka. Seznam osob, na jejichž cestování uvalily pobaltské státy omezení, bude podle litevského prezidenta Gitanase Nausédy prvním krokem a může být dále rozšířen, uvedla agentura Reuters. EU se nedávno shodla na společném sankčním seznamu, na něm však Lukašenko není z obavy o ohrožení případného dialogu režimu s opozicí. Běloruské úřady mezitím podle agentur zadržely další členku vedení Koordinační rady opozice a také organizátora stávky v klíčovém podniku z hlediska exportu.

Běloruská opozice se před nedělními prezidentskými „volbami“ semkla kolem kandidátky Svjatlany Cichanouské. Podle komentátora Českého rozhlasu Libora Dvořáka si za to může šestadvacet let vládnoucí Alexandr Lukašenko sám. Svými kroky opozici sjednotil, a přestože režim volby zřejmě opět zmanipuluje v jeho prospěch, musí se nyní výsledků poprvé obávat, míní Dvořák.

České ministerstvo zahraničí označilo stíhání místní samosprávy kvůli odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva v Praze za nepřípustné. Reagovalo tak na fakt, že vyšetřovací výbor Ruské federace zahájil v této souvislosti trestní stíhání. Sochu nechala odstranit radnice Prahy 6. Ruská diplomacie následně označila akt za zločin, který nezůstane bez odpovědi.

„Nazývám to jako show politruků nebo ideologickou nalejvárnu pro hospodyňky,“ hodnotí ruský pořad 60 minut novinář Jiří Just, který v Rusku žije. Právě v této relaci vystoupil starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný (ODS), aby hájil svůj plán na stavbu pomníku vlasovcům. Podle komentátorů ale svým živým vstupem jen posloužil ruské propagandě, jejíž je pořad součástí. Tématem se zabýval pořad Newsroom ČT24.