„Kdo ho potřebuje?“ Putin na výroční tiskové konferenci odmítl obvinění z otravy Navalného

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že kritik Kremlu Alexej Navalnyj využívá podpory amerických tajných služeb, ale to neznamená, že je ho třeba trávit. Na výroční tiskové konferenci tak odmítl obvinění z otravy opozičního předáka. Pro Rusko není Navalnyj podle Putina významný, aby se na něj zaměřilo. Bilanční několikahodinová tisková konference se konala pravidelně na konci roku. Putin na ní tradičně odpovídal na dotazy novinářů a letos i občanů. Kvůli pandemii měla poprvé formu videokonference.

„Tento pacient berlínské kliniky využívá v daném případě podpory zvláštních služeb USA. Pokud je to tak, pak je to zajímavé, protože by ho zvláštní služby samozřejmě měly sledovat. Ale to vůbec neznamená, že je ho třeba otrávit, kdo ho potřebuje?“ řekl s úsměškem Putin. Kdyby někdo chtěl Navalného otrávit, pak by to „asi dovedl do konce“, dodal.

„Díval jsem se. Putin všechno přiznal. Ve svém stylu (CIA-CIA), ale vše přiznal. Pochopil, že nelze popírat naše železobetonové důkazy. Tedy ano, FSB za mnou skutečně jezdila čtyři roky, ale nespáchala travičství. Protože ‚kdyby chtěli otrávit, tak by se to povedlo',“ zareagoval Navalnyj na Twitteru.

Navalnyj v srpnu zkolaboval za letu ze sibiřského Tomsku do Moskvy. Lékaři nemocnice v Omsku, kde byl hospitalizován, vyloučili otravu. Po dvou dnech byl převezen v bezvědomí do Německa na kliniku Charité, kde mu byla diagnostikována závažná otrava. Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) následně potvrdila, že v krvi kritika Kremlu byla nalezena nervově paralytická látka typu novičok. Moskva i přes výzvy ze zahraničí odmítla zahájit vyšetřování otravy.

Servery The Insider a Bellingcat, německý časopis Der Spiegel a televize CNN na základě společného zjišťování informovaly o údajném odhalení identity osmi předpokládaných pachatelů opozičníkovy otravy. Jsou podle nich spojení s ústavem kriminalistiky FSB, údajně řídícím tajnou laboratoř vyrábějící už od sovětských dob otravné látky a jedy.

Putin toto odhalení označil za pouhý trik, jehož cílem je napadnout vedoucí představitele Ruska. Ministr zahraničí Sergej Lavrov výsledek vyšetřování několika médií ve středu odmítl jako „zábavné čtení“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tvrzení o několika pokusech o otrávení opozičního politika podle Interfaxu odmítl jako „falešné informace“ a také anglickým výrazem „bullshit“ (kecy).

„Vladimir Putin uviděl stopy západních zvláštních služeb skoro všude,“ napsal v titulku o prezidentově vystoupení list Vedomosti. Upozornil, že dílo západních tajných služeb uviděl Putin nejen v odhalení údajných pachatelů Navalného otravy, ale i v publikacích médií o zbohatnutí jeho předpokládaného zetě, nyní již bývalého. Vedomosti poznamenaly, že prezidentovy klíčové odpovědi na 68 zadaných otázek „byly plně očekávané“.

Zvolení Bidena prý pomůže řešit problémy ve vztazích

Putin také na konferenci řekl, že doufá, že zvolení Joea Bidena prezidentem Spojených států pomůže řešit nynější problémy v rusko-amerických vztazích. Putin dal najevo přesvědčení, že Biden se svými značnými zkušenostmi rozumí problémům ve vztazích s Ruskem a že se zapojí do jejich řešení. Vyloučil přitom, že by ruští hackeři do amerických prezidentských voleb zasahovali.

V této souvislosti rovněž odmítl, že by před čtyřmi roky ruští hackeři pomohli do Bílého domu nynějšímu prezidentovi Donaldu Trumpovi. 

Putin vysvětloval, proč se zatím nenechá očkovat ruskou vakcínou proti covidu-19

Jedním z hlavních témat dotazů byl vývoj pandemie v Rusku, kde začalo hromadné očkování ruskou vakcínou Sputnik V. „Vladimir Putin ji doslova nařídil, ale sám se jí vystavit zatím nehodlá,“ upozornil komentáror Českého rozhlasu Libor Dvořák. Kreml to podle něj omlouvá tím, že Putin je ústřední figurou ruské politiky a nemůže být vystaven riziku případných vedlejších účinků.

Putin během konference řekl, že vakcíny zatím není dost pro všechny a že je určena mimo jiné nejstarším lidem. Proto se na něj zatím nedostane, ale jakmile na něj přijde řada, očkovat se nechá. „Poslouchám doporučení našich odborníků, a proto jsem to zatím, jak doporučují odborníci, neudělal. Ale udělám to v první vhodnou chvíli,“ uvedl Putin. Vyjádřil přitom přesvědčení o nezbytnosti všeobecného očkování proti covidu-19.

Kromě vakcíny Sputnik V schválily ruské úřady i další očkování domácí výroby, EpiVakKorona. K výrobě se také připravuje třetí ruská vakcína proti covidu-19. V Rusku, kde žije přibližně 146 milionů obyvatel, se od počátku pandemie infikovalo více než 2,7 milionu obyvatel, přes 49 tisíc jich zemřelo. Zotavilo se naopak už skoro 2,2 milionu nakažených.

Rozhodnutí ohledně další kandidatury ještě nepadlo

Putin dále uvedl, že se stále ještě nerozhodl, zda bude při příštích prezidentských volbách v roce 2024 na funkci hlavy státu kandidovat. Novou kandidaturu mu umožnily letos schválené změny v ústavě Ruské federace.

„Ještě jsem se nerozhodl, jestli do voleb v roce 2024 půjdu, nebo ne,“ odpověděl na otázku, zda využije tuto možnost, kterou mu úprava základního zákona poskytla. „Udělat to, nebo neudělat, uvidím,“ dodal s tím, že to záleží i na občanech.

S návrhem první ústavní reformy od přijetí základního zákona v roce 1993 přišel Putin v polovině ledna, oficiálně kvůli posílení role parlamentu při vytváření vlády či sociálním garancím. Mezitím se v balíku změn objevila také možnost „vynulovat“ dosavadní prezidentské mandáty, což Putinovi umožňuje znovu kandidovat v roce 2024 a poté se případně ucházet o ještě další šestileté období.

Otázky mohli výjimečně pokládat i občané

Otázky na tiskových konferencích se tradičně týkají hlavně domácí politiky, ekonomiky, sociálních problémů a zahraniční politiky. Své otázky tentokráte směli prezidentovi zaslat i občané bez funkcí nebo novinářské akreditace, protože kvůli pandemii letos odpadla tradiční Putinova debata s národem v přímém přenosu.

Ještě před pandemií se Rusko ocitlo ve vážné hospodářské krizi a situace se zhoršila kvůli vysoké nezaměstnanosti a nespokojenosti Rusů například s cenami potravin. Kritici obviňují Putina, že nemá žádné řešení problémů, poznamenala DPA. 

Osmašedesátiletý šéf státu odpovídal na otázky ruských i zahraničních novinářů ze své rezidence u Moskvy, kde je chráněn před nákazou a kterou v posledních měsících jen vzácně opouštěl. Mluvčí Kremlu Peskov nedávno pokládal za vhodné zdůraznit, že prezident je zdráv a v dobré kondici. Novináři se na Putinovo zdraví ptali poté, co před kamerou opakovaně kašlal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 2 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 2 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 3 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 3 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 4 hhodinami

Rusko buduje tajné dronové základny v dosahu zemí NATO, píše The Telegraph

Rusko buduje utajené základny, z nichž je možné vysílat vysoce výkonné drony hluboko na území států Severoatlantické aliance. Napsal to server The Telegraph, který se odvolává na vlastní zjištění. Jeho vyšetřování odhalilo deset ruských základen s nově vybudovanými odpalovacími rampami pro nejmodernější ruské útočné drony s dlouhým doletem. Moskva na tyto informace nereagovala.
před 6 hhodinami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila.
04:07Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Dělníci v Belgii objevili skrýš se zlatem za devět milionů eur

Stavební dělníci při renovaci domu v Belgii minulý týden objevili ve zdech sklepa skrýš se zlatem, jehož hodnota se odhaduje na devět milionů eur (zhruba 218 milionů korun). Nyní se čeká, komu poklad připadne, napsal s odvoláním na místní média web stanice BBC.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.