„Kdo ho potřebuje?“ Putin na výroční tiskové konferenci odmítl obvinění z otravy Navalného

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že kritik Kremlu Alexej Navalnyj využívá podpory amerických tajných služeb, ale to neznamená, že je ho třeba trávit. Na výroční tiskové konferenci tak odmítl obvinění z otravy opozičního předáka. Pro Rusko není Navalnyj podle Putina významný, aby se na něj zaměřilo. Bilanční několikahodinová tisková konference se konala pravidelně na konci roku. Putin na ní tradičně odpovídal na dotazy novinářů a letos i občanů. Kvůli pandemii měla poprvé formu videokonference.

„Tento pacient berlínské kliniky využívá v daném případě podpory zvláštních služeb USA. Pokud je to tak, pak je to zajímavé, protože by ho zvláštní služby samozřejmě měly sledovat. Ale to vůbec neznamená, že je ho třeba otrávit, kdo ho potřebuje?“ řekl s úsměškem Putin. Kdyby někdo chtěl Navalného otrávit, pak by to „asi dovedl do konce“, dodal.

„Díval jsem se. Putin všechno přiznal. Ve svém stylu (CIA-CIA), ale vše přiznal. Pochopil, že nelze popírat naše železobetonové důkazy. Tedy ano, FSB za mnou skutečně jezdila čtyři roky, ale nespáchala travičství. Protože ‚kdyby chtěli otrávit, tak by se to povedlo',“ zareagoval Navalnyj na Twitteru.

Navalnyj v srpnu zkolaboval za letu ze sibiřského Tomsku do Moskvy. Lékaři nemocnice v Omsku, kde byl hospitalizován, vyloučili otravu. Po dvou dnech byl převezen v bezvědomí do Německa na kliniku Charité, kde mu byla diagnostikována závažná otrava. Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) následně potvrdila, že v krvi kritika Kremlu byla nalezena nervově paralytická látka typu novičok. Moskva i přes výzvy ze zahraničí odmítla zahájit vyšetřování otravy.

Servery The Insider a Bellingcat, německý časopis Der Spiegel a televize CNN na základě společného zjišťování informovaly o údajném odhalení identity osmi předpokládaných pachatelů opozičníkovy otravy. Jsou podle nich spojení s ústavem kriminalistiky FSB, údajně řídícím tajnou laboratoř vyrábějící už od sovětských dob otravné látky a jedy.

Putin toto odhalení označil za pouhý trik, jehož cílem je napadnout vedoucí představitele Ruska. Ministr zahraničí Sergej Lavrov výsledek vyšetřování několika médií ve středu odmítl jako „zábavné čtení“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tvrzení o několika pokusech o otrávení opozičního politika podle Interfaxu odmítl jako „falešné informace“ a také anglickým výrazem „bullshit“ (kecy).

„Vladimir Putin uviděl stopy západních zvláštních služeb skoro všude,“ napsal v titulku o prezidentově vystoupení list Vedomosti. Upozornil, že dílo západních tajných služeb uviděl Putin nejen v odhalení údajných pachatelů Navalného otravy, ale i v publikacích médií o zbohatnutí jeho předpokládaného zetě, nyní již bývalého. Vedomosti poznamenaly, že prezidentovy klíčové odpovědi na 68 zadaných otázek „byly plně očekávané“.

Zvolení Bidena prý pomůže řešit problémy ve vztazích

Putin také na konferenci řekl, že doufá, že zvolení Joea Bidena prezidentem Spojených států pomůže řešit nynější problémy v rusko-amerických vztazích. Putin dal najevo přesvědčení, že Biden se svými značnými zkušenostmi rozumí problémům ve vztazích s Ruskem a že se zapojí do jejich řešení. Vyloučil přitom, že by ruští hackeři do amerických prezidentských voleb zasahovali.

V této souvislosti rovněž odmítl, že by před čtyřmi roky ruští hackeři pomohli do Bílého domu nynějšímu prezidentovi Donaldu Trumpovi. 

Putin vysvětloval, proč se zatím nenechá očkovat ruskou vakcínou proti covidu-19

Jedním z hlavních témat dotazů byl vývoj pandemie v Rusku, kde začalo hromadné očkování ruskou vakcínou Sputnik V. „Vladimir Putin ji doslova nařídil, ale sám se jí vystavit zatím nehodlá,“ upozornil komentáror Českého rozhlasu Libor Dvořák. Kreml to podle něj omlouvá tím, že Putin je ústřední figurou ruské politiky a nemůže být vystaven riziku případných vedlejších účinků.

Putin během konference řekl, že vakcíny zatím není dost pro všechny a že je určena mimo jiné nejstarším lidem. Proto se na něj zatím nedostane, ale jakmile na něj přijde řada, očkovat se nechá. „Poslouchám doporučení našich odborníků, a proto jsem to zatím, jak doporučují odborníci, neudělal. Ale udělám to v první vhodnou chvíli,“ uvedl Putin. Vyjádřil přitom přesvědčení o nezbytnosti všeobecného očkování proti covidu-19.

Kromě vakcíny Sputnik V schválily ruské úřady i další očkování domácí výroby, EpiVakKorona. K výrobě se také připravuje třetí ruská vakcína proti covidu-19. V Rusku, kde žije přibližně 146 milionů obyvatel, se od počátku pandemie infikovalo více než 2,7 milionu obyvatel, přes 49 tisíc jich zemřelo. Zotavilo se naopak už skoro 2,2 milionu nakažených.

Rozhodnutí ohledně další kandidatury ještě nepadlo

Putin dále uvedl, že se stále ještě nerozhodl, zda bude při příštích prezidentských volbách v roce 2024 na funkci hlavy státu kandidovat. Novou kandidaturu mu umožnily letos schválené změny v ústavě Ruské federace.

„Ještě jsem se nerozhodl, jestli do voleb v roce 2024 půjdu, nebo ne,“ odpověděl na otázku, zda využije tuto možnost, kterou mu úprava základního zákona poskytla. „Udělat to, nebo neudělat, uvidím,“ dodal s tím, že to záleží i na občanech.

S návrhem první ústavní reformy od přijetí základního zákona v roce 1993 přišel Putin v polovině ledna, oficiálně kvůli posílení role parlamentu při vytváření vlády či sociálním garancím. Mezitím se v balíku změn objevila také možnost „vynulovat“ dosavadní prezidentské mandáty, což Putinovi umožňuje znovu kandidovat v roce 2024 a poté se případně ucházet o ještě další šestileté období.

Otázky mohli výjimečně pokládat i občané

Otázky na tiskových konferencích se tradičně týkají hlavně domácí politiky, ekonomiky, sociálních problémů a zahraniční politiky. Své otázky tentokráte směli prezidentovi zaslat i občané bez funkcí nebo novinářské akreditace, protože kvůli pandemii letos odpadla tradiční Putinova debata s národem v přímém přenosu.

Ještě před pandemií se Rusko ocitlo ve vážné hospodářské krizi a situace se zhoršila kvůli vysoké nezaměstnanosti a nespokojenosti Rusů například s cenami potravin. Kritici obviňují Putina, že nemá žádné řešení problémů, poznamenala DPA. 

Osmašedesátiletý šéf státu odpovídal na otázky ruských i zahraničních novinářů ze své rezidence u Moskvy, kde je chráněn před nákazou a kterou v posledních měsících jen vzácně opouštěl. Mluvčí Kremlu Peskov nedávno pokládal za vhodné zdůraznit, že prezident je zdráv a v dobré kondici. Novináři se na Putinovo zdraví ptali poté, co před kamerou opakovaně kašlal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové zabíjeli v Oděse i Kyjevě. Ten hlásí čtrnáct mrtvých

Při ruských nočních útocích na Kyjev zahynulo čtrnáct lidí, uvedla v úterý večer Státní služba pro mimořádné události (DSNS). Ministr vnitra Ihor Klymenko o něco dříve informoval o deseti zabitých, podobně jako starosta metropole Vitalij Klyčko ale upozornil, že záchranné operace pokračují a v troskách mohou být ještě lidé. Dvě ženy zahynuly při ruských útocích v Oděse a civilní oběti jsou hlášeny i z frontových regionů. České ministerstvo zahraničí ruské útoky odsoudilo, podobně učinily USA.
06:46Aktualizovánopřed 2 mminutami

Íránská armáda vyzvala k evakuaci Haify a Tel Avivu a vypálila rakety

Íránská armáda v úterý večer varovala, že brzy zaútočí na Izrael, a vyzvala obyvatele velkých měst Haify a Tel Avivu, aby se evakuovali. V Teheránu se během úterý ozvaly silné výbuchy. Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac uvedl, že letectvo v Teheránu zasáhne „velmi významné strategické cíle“. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) uvedla, že Izrael zasáhl podzemní část íránského jaderného provozu v Natanzu. Americký prezident Donald Trump vyzval Teherán k bezpodmínečné kapitulaci.
06:31Aktualizovánopřed 33 mminutami

Slovensko odkládá hlasování o změně ústavy

Slovenská sněmovna bude hlasovat o novele ústavy až v září. Důvodem je, že vládní návrh by nyní nezískal potřebnou podporů poslanců, uvedl předseda klubu nejsilnější koaliční strany Smer Ján Richter. Původně bylo hlasování o předloze, kterou premiér Robert Fico (Smer) dříve označil za hráz proti progresivismu, plánováno na úterý odpoledne. Ústava by nově mohla zakotvit jen dvě pohlaví, zakázat adopce pro nesezdané páry nebo upřednostnit slovenské právo před mezinárodním u kulturně-hodnotových otázek. O úpravách se vede dlouhý spor, podpořit je ale chtěla i část opozice.
před 1 hhodinou

Moskva vrací těla padlých Ukrajinců zohavená a s pozůstatky Rusů, tvrdí Kyjev

Rusko a Ukrajina v těchto dnech dokončily výměnu těl padlých vojáků, na které se dohodly na začátku června při jednáních v Istanbulu. Kyjev ale v této souvislosti uvedl, že Moskva vrací těla padlých Ukrajinců zohavená, že části těl jsou pomíchána a že se mezi nimi nacházejí i pozůstatky Rusů.
před 5 hhodinami

Íránská jaderná továrna Fordo se dá zničit jedinou zbraní. Mají ji USA

Jedním z míst, které v Izraeli vyvolává největší obavy, je íránské Fordo. Na tomto místě se obohacuje uran způsobem, který se dá využít pro výrobu jaderných zbraní. A je ukryté pod zemí tak hluboko, že se nedá snadno zničit žádnou konvenční zbraní.
před 5 hhodinami

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
před 6 hhodinami

Slovensku by svědčila neutralita, řekl Fico

Slovensku by v současné době nesmyslného zbrojení svědčila neutralita, řekl slovenský premiér Robert Fico, jehož země je od roku 2004 členem NATO. Fico poprvé veřejně hovořil o neutralitě v odpovědi na novinářský dotaz ohledně zvyšování výdajů na obranu, které plánuje Severoatlantická aliance i Evropská unie.
12:21Aktualizovánopřed 6 hhodinami

KLDR vyšle do Kurské oblasti tisíce ženistů a dělníků, řekl Šojgu

Severní Korea vyšle tisícovku ženistů a pět tisíc armádních stavebních dělníků na obnovu poničené infrastruktury v ruské Kurské oblasti. V úterý to podle agentur oznámil tajemník bezpečnostní rady ruského prezidenta Sergej Šojgu po jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v hlavním městě KLDR. V Kurské oblasti bojovali severokorejští vojáci s ukrajinskými jednotkami, které do tohoto regionu na západě Ruska vpadly loni v srpnu.
před 8 hhodinami
Načítání...