„Kdo ho potřebuje?“ Putin na výroční tiskové konferenci odmítl obvinění z otravy Navalného

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že kritik Kremlu Alexej Navalnyj využívá podpory amerických tajných služeb, ale to neznamená, že je ho třeba trávit. Na výroční tiskové konferenci tak odmítl obvinění z otravy opozičního předáka. Pro Rusko není Navalnyj podle Putina významný, aby se na něj zaměřilo. Bilanční několikahodinová tisková konference se konala pravidelně na konci roku. Putin na ní tradičně odpovídal na dotazy novinářů a letos i občanů. Kvůli pandemii měla poprvé formu videokonference.

„Tento pacient berlínské kliniky využívá v daném případě podpory zvláštních služeb USA. Pokud je to tak, pak je to zajímavé, protože by ho zvláštní služby samozřejmě měly sledovat. Ale to vůbec neznamená, že je ho třeba otrávit, kdo ho potřebuje?“ řekl s úsměškem Putin. Kdyby někdo chtěl Navalného otrávit, pak by to „asi dovedl do konce“, dodal.

„Díval jsem se. Putin všechno přiznal. Ve svém stylu (CIA-CIA), ale vše přiznal. Pochopil, že nelze popírat naše železobetonové důkazy. Tedy ano, FSB za mnou skutečně jezdila čtyři roky, ale nespáchala travičství. Protože ‚kdyby chtěli otrávit, tak by se to povedlo',“ zareagoval Navalnyj na Twitteru.

Navalnyj v srpnu zkolaboval za letu ze sibiřského Tomsku do Moskvy. Lékaři nemocnice v Omsku, kde byl hospitalizován, vyloučili otravu. Po dvou dnech byl převezen v bezvědomí do Německa na kliniku Charité, kde mu byla diagnostikována závažná otrava. Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) následně potvrdila, že v krvi kritika Kremlu byla nalezena nervově paralytická látka typu novičok. Moskva i přes výzvy ze zahraničí odmítla zahájit vyšetřování otravy.

Servery The Insider a Bellingcat, německý časopis Der Spiegel a televize CNN na základě společného zjišťování informovaly o údajném odhalení identity osmi předpokládaných pachatelů opozičníkovy otravy. Jsou podle nich spojení s ústavem kriminalistiky FSB, údajně řídícím tajnou laboratoř vyrábějící už od sovětských dob otravné látky a jedy.

Putin toto odhalení označil za pouhý trik, jehož cílem je napadnout vedoucí představitele Ruska. Ministr zahraničí Sergej Lavrov výsledek vyšetřování několika médií ve středu odmítl jako „zábavné čtení“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tvrzení o několika pokusech o otrávení opozičního politika podle Interfaxu odmítl jako „falešné informace“ a také anglickým výrazem „bullshit“ (kecy).

„Vladimir Putin uviděl stopy západních zvláštních služeb skoro všude,“ napsal v titulku o prezidentově vystoupení list Vedomosti. Upozornil, že dílo západních tajných služeb uviděl Putin nejen v odhalení údajných pachatelů Navalného otravy, ale i v publikacích médií o zbohatnutí jeho předpokládaného zetě, nyní již bývalého. Vedomosti poznamenaly, že prezidentovy klíčové odpovědi na 68 zadaných otázek „byly plně očekávané“.

Zvolení Bidena prý pomůže řešit problémy ve vztazích

Putin také na konferenci řekl, že doufá, že zvolení Joea Bidena prezidentem Spojených států pomůže řešit nynější problémy v rusko-amerických vztazích. Putin dal najevo přesvědčení, že Biden se svými značnými zkušenostmi rozumí problémům ve vztazích s Ruskem a že se zapojí do jejich řešení. Vyloučil přitom, že by ruští hackeři do amerických prezidentských voleb zasahovali.

V této souvislosti rovněž odmítl, že by před čtyřmi roky ruští hackeři pomohli do Bílého domu nynějšímu prezidentovi Donaldu Trumpovi. 

Putin vysvětloval, proč se zatím nenechá očkovat ruskou vakcínou proti covidu-19

Jedním z hlavních témat dotazů byl vývoj pandemie v Rusku, kde začalo hromadné očkování ruskou vakcínou Sputnik V. „Vladimir Putin ji doslova nařídil, ale sám se jí vystavit zatím nehodlá,“ upozornil komentáror Českého rozhlasu Libor Dvořák. Kreml to podle něj omlouvá tím, že Putin je ústřední figurou ruské politiky a nemůže být vystaven riziku případných vedlejších účinků.

Putin během konference řekl, že vakcíny zatím není dost pro všechny a že je určena mimo jiné nejstarším lidem. Proto se na něj zatím nedostane, ale jakmile na něj přijde řada, očkovat se nechá. „Poslouchám doporučení našich odborníků, a proto jsem to zatím, jak doporučují odborníci, neudělal. Ale udělám to v první vhodnou chvíli,“ uvedl Putin. Vyjádřil přitom přesvědčení o nezbytnosti všeobecného očkování proti covidu-19.

Kromě vakcíny Sputnik V schválily ruské úřady i další očkování domácí výroby, EpiVakKorona. K výrobě se také připravuje třetí ruská vakcína proti covidu-19. V Rusku, kde žije přibližně 146 milionů obyvatel, se od počátku pandemie infikovalo více než 2,7 milionu obyvatel, přes 49 tisíc jich zemřelo. Zotavilo se naopak už skoro 2,2 milionu nakažených.

Rozhodnutí ohledně další kandidatury ještě nepadlo

Putin dále uvedl, že se stále ještě nerozhodl, zda bude při příštích prezidentských volbách v roce 2024 na funkci hlavy státu kandidovat. Novou kandidaturu mu umožnily letos schválené změny v ústavě Ruské federace.

„Ještě jsem se nerozhodl, jestli do voleb v roce 2024 půjdu, nebo ne,“ odpověděl na otázku, zda využije tuto možnost, kterou mu úprava základního zákona poskytla. „Udělat to, nebo neudělat, uvidím,“ dodal s tím, že to záleží i na občanech.

S návrhem první ústavní reformy od přijetí základního zákona v roce 1993 přišel Putin v polovině ledna, oficiálně kvůli posílení role parlamentu při vytváření vlády či sociálním garancím. Mezitím se v balíku změn objevila také možnost „vynulovat“ dosavadní prezidentské mandáty, což Putinovi umožňuje znovu kandidovat v roce 2024 a poté se případně ucházet o ještě další šestileté období.

Otázky mohli výjimečně pokládat i občané

Otázky na tiskových konferencích se tradičně týkají hlavně domácí politiky, ekonomiky, sociálních problémů a zahraniční politiky. Své otázky tentokráte směli prezidentovi zaslat i občané bez funkcí nebo novinářské akreditace, protože kvůli pandemii letos odpadla tradiční Putinova debata s národem v přímém přenosu.

Ještě před pandemií se Rusko ocitlo ve vážné hospodářské krizi a situace se zhoršila kvůli vysoké nezaměstnanosti a nespokojenosti Rusů například s cenami potravin. Kritici obviňují Putina, že nemá žádné řešení problémů, poznamenala DPA. 

Osmašedesátiletý šéf státu odpovídal na otázky ruských i zahraničních novinářů ze své rezidence u Moskvy, kde je chráněn před nákazou a kterou v posledních měsících jen vzácně opouštěl. Mluvčí Kremlu Peskov nedávno pokládal za vhodné zdůraznit, že prezident je zdráv a v dobré kondici. Novináři se na Putinovo zdraví ptali poté, co před kamerou opakovaně kašlal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 58 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 1 hhodinou

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 3 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 4 hhodinami
Načítání...