Ruská vakcína Sputnik V proti koronaviru po podání v počátečních stadiích testů vytvořila u všech testovaných protilátky. Uvádí se to v článku, který vyšel v odborném časopise Lancet a v němž Rusko se zpožděním zveřejnilo první výsledky zkoušek vyvíjené očkovací látky. Ruská vláda ji už schválila, ale vědci mají výhrady zejména k malému počtu testovaných.
Ruská vakcína proti covidu vyvolává tvorbu protilátek, vědci mají výhrady k malému počtu testovaných
Autoři v článku napsali, že podle výzkumníků to vypadá, že je přípravek bezpečný. Po jeho podání se prý vytvořily protilátky u všech účastníků testů. Dále ale autoři přiznávají, že tito lidé byli sledováni jenom 42 dní, že vzorek byl malý a nebylo použito placebo ani kontrolní vakcína.
Bezpečnost látky se testovala jenom na mužích a účastníci byli lidé hlavně ve věku kolem dvaceti a třiceti let. Není tedy možné říci, jak bude látka působit na starší osoby, které jsou ohroženy koronavirovými komplikacemi více.
Alexandr Gincburg, jenž řídí Ústav epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji, který látku vyvíjí spolu s ministerstvem obrany, novinářům řekl, že vakcína vytváří „dostatečnou“ imunitní reakci. „Jsme připraveni potvrdit ochranný vliv této vakcíny po dobu dvou let, možná déle,“ řekl Gincburg. Svá tvrzení však žádnými důkazy nepodložil.
Bez závažných vedlejších účinků
V článku v časopise Lancet se uvádí, že testy se prováděly ve dvou ruských nemocnicích na zdravých dospělých ve věku 18 až 60 let. Jakmile se přihlásili, požadovalo se po nich, aby zůstali v izolaci. V nemocnici zůstali prvních 28 dní po očkování. Podle článku se v červnu a červenci testovalo 76 lidí a u 100 procent z nich se vytvořily protilátky proti koronaviru a u nikoho z nich se neobjevily závažné vedlejší účinky.
Podle agentury Reuters schválilo Rusko pro domácí účely v srpnu vakcínu podávanou ve dvou dávkách, aniž ale tehdy zveřejnilo výsledky testování nebo zahájilo testy na velkém vzorku lidí.
„Dva 42denní testy zahrnovaly vždy 38 zdravých dospělých, u nikoho se neobjevily vážné vedlejší účinky a potvrdilo se, že vakcína vytváří protilátky. Ke stanovení, zda je látka bezpečná z dlouhodobého hlediska a zda je účinná, aby bránila nákaze covidem-19, je třeba provést širší, dlouhodobé testování včetně srovnání za pomocí placeba,“ stojí v článku.
Rusové chtějí začít očkovat v listopadu
Podle Reuters zahraniční experti varují před použitím této látky, dokud nebude provedeno další a mezinárodně uznané testování a ověřovací kroky. Jako „nadějné, ale malé“ označil ruské studie profesor Naor Bar-Zeev, expert na očkování z Univerzity Johnse Hopkinse.
Šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev prohlásil, že zveřejněním výsledků prvních studií Rusko „zodpovědělo všechny otázky Západu kladené v posledních třech týdnech s cílem poškodit pověst ruské vakcíny“. „Teď se my začneme dotazovat na některé západní vakcíny,“ dodal.
Podle Dmitrijeva také minulý týden začalo širší testování, do něhož se už přihlásilo 3000 lidí a jehož první výsledky se čekají v říjnu nebo v listopadu. Ministr zdravotnictví Michail Muraško oznámil, že se v Rusku začne očkovat v listopadu nebo prosinci se zaměřením na vysoce rizikové skupiny lidí. Podle Gincburga zabere naočkování většiny občanů devět až dvanáct měsíců.
Jako nejslibnější se zatím jeví oxfordská vakcína
Za vedoucího kandidáta v celosvětové snaze získat vakcínu schopnou zastavit koronavirovou epidemii považuje WHO očkovací látku s označením AZD1222 nazývanou také jako „oxfordská vakcína“, kterou vyvíjí firma AstraZeneca spolu s vědci britské Oxfordské univerzity.
Tato látka podle časopisu The Lancet nemá žádné vedlejší účinky a vyvolává imunitní reakci protilátky a T-buněk, které jsou v lidském těle důležitým stavebním prvkem imunitního systému. Očkovací látka se již nachází ve třetí fázi testů.
Vakcínu vyvíjí také americká farmaceutická společnost Pfizer s německou biotechnologickou firmou BioNTech. Jedna z jejích experimentálních vakcín podle nedávno zveřejněných výsledků v prvním kole testování u části pacientů vyvolala kýženou reakci imunitního systému. Zejména při vyšším dávkování se sice objevovaly i vedlejší účinky, podle výzkumníků ale nebyly příliš vážné. Také tato vakcína již vstoupila do třetí fáze testování.
Jednu z nejslibnějších látek proti covidu-19 vyvíjí i americká biotechnologická společnost Moderna. Koncem července vstoupila do poslední fáze testů, kdy se zkouší na 30 tisících dobrovolníků. Mezi další vyvíjené vakcíny, které jsou ve třetí fázi testů, patří látky čínských Ústavů biologických produktů ve Wu-chanu a v Pekingu či čínské farmaceutické společnosti Sinovac, která testuje na dobrovolnících v Brazílii.
Spuštění prací na vakcíně proti covidu-19 oznámilo počátkem května také české ministerstvo zdravotnictví. Na vývoji za desítky milionů korun spolupracuje Státní zdravotní ústav (SZÚ) s Ústavem hematologie a krevní transfuze a Institutem klinické a experimentální medicíny (IKEM). Podle některých vakcinologů projekt nebudí důvěru, doporučili zapojit se do aktivit EK směřujících k vývoji vakcíny. V polovině července čeští výzkumníci uvedli, že prototyp vakcíny bude hotov zhruba do měsíce a poté se začne testovat na zvířatech.
