Vystavení běžným koronavirům pomáhá imunitě poznat covid-19. Objev může přispět k vývoji vakcíny

V době současné pandemie se jedná o jednu z nejdůležitějších otázek: je imunita, kterou lidský organismus získá při jiných běžných koronavirových onemocněních, nějak užitečná při boji proti novému koronaviru? Nová studie, která vyšla v odborném časopise Science, na to zřejmě dává odpověď.

Podstatnou součástí lidské imunity jsou takzvané T-lymfocyty. Umí si zapamatovat viry, se kterými se už tělo setkalo. Když na ně v organismu narazí znovu, přinutí ho, aby začal vytvářet správné obranné látky, i když už běžná protilátková imunita na tyto viry zapomněla.

Koronavirů existuje celá řada; kromě smrtících SARS, MERS a zejména SARS-CoV-2 jsou to také běžné koronaviry, které stojí za spoustou obvyklých nachlazení. Výzkum vědců z imunologického institutu v kalifornském městě La Jolla ukázal, že T-lymfocyty, které rozeznávají tyto obyčejné koronaviry, jsou schopné rozpoznat odpovídající části v novém koronaviru SARS-CoV-2, jenž je zodpovědný za nemoc covid-19. To dává tělu náskok i v boji proti viru, se kterým ještě nemělo šanci se setkat.

Tento výzkum může vysvětlovat, proč má u některých osob covid-19 slabší průběh, respektive dokážou se s ním snadněji vyrovnat. Autoři výzkumu ale zdůrazňují, že pro potvrzení této hypotézy bude zapotřebí ještě mnohem více důkazů.

„Nyní jsme prokázali, že u některých lidí se může existující imunitní paměť založená na T-lymfocytech zapojit i do rozeznávání viru SARS-CoV-2, a to na molekulární úrovni,“ uvedla Daniela Weiskopfová, jedna z hlavních autorek výzkumu. „Mohlo by to vysvětlovat, proč někteří lidé mívají slabší symptomy, zatímco jiní onemocní vážně,“ dodala.

Podle autorů by mohly kvalitnější „vzpomínky na infekci“ vést k rychlejší a silnější imunitní reakci.

Složitá imunita

Tato práce vychází z více výzkumů, které se snažily tuto otázku zodpovědět. Od počátku pandemie se totiž někteří vědci domnívali, že by něco podobného mohlo fungovat, ale nedařilo se najít důkazy. Takový výzkum je totiž značně složitý vzhledem ke komplexitě lidského imunitního systému. A právě role T-lymfocytů je v celém souboru imunity zatím nejméně probádaná.

Pro pochopení jejich důležitosti v boji proti covidu-19 byla klíčová studie, která nedávno vyšla v odborném žurnálu Cell. Ta odhalila, že 40 až 60 procent lidí, kteří se s touto novou chorobou nikdy nesetkali, proti ní projevuje imunitní reakci právě na úrovni T-lymfocytů. Krátce po jejím zveřejnění byl tento fenomén hlášen z celého světa – ze studií z Německa, Singapuru, Nizozemí nebo Velké Británie.

Tyto práce spekulovaly o tom, že by mohlo jít o důsledek setkání lidí s jinými koronaviry, ale vědci to nebyli schopni potvrdit.

Výzkum publikovaný v Science ale přesně tohle dokázal. „Věděli jsme, že dochází k nějaké reaktivaci imunity – a tato studie nám poskytla velmi silné důkazy přímo na molekulární úrovni,“ konstatovali autoři.

Tento výzkum má význam nejen pro lepší pochopení nebezpečnosti viru, ale také pro vývoj očkovacích látek. Ukázalo se totiž, že paměť, kterou si imunitní systém natrénoval na běžných koronavirech, cílí na proteinový bodec, jímž se virus váže na lidské buňky. A právě na tento protein také míří většina vyvíjených očkování proti covidu-19. Vědci by proto nových poznatků mohli využít při vytváření ještě kvalitnějších a účinnějších vakcín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 5 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
včera v 14:22

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
včera v 13:00

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
včera v 11:00
Načítání...