Vystavení běžným koronavirům pomáhá imunitě poznat covid-19. Objev může přispět k vývoji vakcíny

V době současné pandemie se jedná o jednu z nejdůležitějších otázek: je imunita, kterou lidský organismus získá při jiných běžných koronavirových onemocněních, nějak užitečná při boji proti novému koronaviru? Nová studie, která vyšla v odborném časopise Science, na to zřejmě dává odpověď.

Podstatnou součástí lidské imunity jsou takzvané T-lymfocyty. Umí si zapamatovat viry, se kterými se už tělo setkalo. Když na ně v organismu narazí znovu, přinutí ho, aby začal vytvářet správné obranné látky, i když už běžná protilátková imunita na tyto viry zapomněla.

Koronavirů existuje celá řada; kromě smrtících SARS, MERS a zejména SARS-CoV-2 jsou to také běžné koronaviry, které stojí za spoustou obvyklých nachlazení. Výzkum vědců z imunologického institutu v kalifornském městě La Jolla ukázal, že T-lymfocyty, které rozeznávají tyto obyčejné koronaviry, jsou schopné rozpoznat odpovídající části v novém koronaviru SARS-CoV-2, jenž je zodpovědný za nemoc covid-19. To dává tělu náskok i v boji proti viru, se kterým ještě nemělo šanci se setkat.

Tento výzkum může vysvětlovat, proč má u některých osob covid-19 slabší průběh, respektive dokážou se s ním snadněji vyrovnat. Autoři výzkumu ale zdůrazňují, že pro potvrzení této hypotézy bude zapotřebí ještě mnohem více důkazů.

„Nyní jsme prokázali, že u některých lidí se může existující imunitní paměť založená na T-lymfocytech zapojit i do rozeznávání viru SARS-CoV-2, a to na molekulární úrovni,“ uvedla Daniela Weiskopfová, jedna z hlavních autorek výzkumu. „Mohlo by to vysvětlovat, proč někteří lidé mívají slabší symptomy, zatímco jiní onemocní vážně,“ dodala.

Podle autorů by mohly kvalitnější „vzpomínky na infekci“ vést k rychlejší a silnější imunitní reakci.

Složitá imunita

Tato práce vychází z více výzkumů, které se snažily tuto otázku zodpovědět. Od počátku pandemie se totiž někteří vědci domnívali, že by něco podobného mohlo fungovat, ale nedařilo se najít důkazy. Takový výzkum je totiž značně složitý vzhledem ke komplexitě lidského imunitního systému. A právě role T-lymfocytů je v celém souboru imunity zatím nejméně probádaná.

Pro pochopení jejich důležitosti v boji proti covidu-19 byla klíčová studie, která nedávno vyšla v odborném žurnálu Cell. Ta odhalila, že 40 až 60 procent lidí, kteří se s touto novou chorobou nikdy nesetkali, proti ní projevuje imunitní reakci právě na úrovni T-lymfocytů. Krátce po jejím zveřejnění byl tento fenomén hlášen z celého světa – ze studií z Německa, Singapuru, Nizozemí nebo Velké Británie.

Tyto práce spekulovaly o tom, že by mohlo jít o důsledek setkání lidí s jinými koronaviry, ale vědci to nebyli schopni potvrdit.

Výzkum publikovaný v Science ale přesně tohle dokázal. „Věděli jsme, že dochází k nějaké reaktivaci imunity – a tato studie nám poskytla velmi silné důkazy přímo na molekulární úrovni,“ konstatovali autoři.

Tento výzkum má význam nejen pro lepší pochopení nebezpečnosti viru, ale také pro vývoj očkovacích látek. Ukázalo se totiž, že paměť, kterou si imunitní systém natrénoval na běžných koronavirech, cílí na proteinový bodec, jímž se virus váže na lidské buňky. A právě na tento protein také míří většina vyvíjených očkování proti covidu-19. Vědci by proto nových poznatků mohli využít při vytváření ještě kvalitnějších a účinnějších vakcín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 2 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 4 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 5 hhodinami

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
před 6 hhodinami

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 22 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
včera v 12:09

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
včera v 11:30

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
včera v 10:03
Načítání...