Vystavení běžným koronavirům pomáhá imunitě poznat covid-19. Objev může přispět k vývoji vakcíny

V době současné pandemie se jedná o jednu z nejdůležitějších otázek: je imunita, kterou lidský organismus získá při jiných běžných koronavirových onemocněních, nějak užitečná při boji proti novému koronaviru? Nová studie, která vyšla v odborném časopise Science, na to zřejmě dává odpověď.

Podstatnou součástí lidské imunity jsou takzvané T-lymfocyty. Umí si zapamatovat viry, se kterými se už tělo setkalo. Když na ně v organismu narazí znovu, přinutí ho, aby začal vytvářet správné obranné látky, i když už běžná protilátková imunita na tyto viry zapomněla.

Koronavirů existuje celá řada; kromě smrtících SARS, MERS a zejména SARS-CoV-2 jsou to také běžné koronaviry, které stojí za spoustou obvyklých nachlazení. Výzkum vědců z imunologického institutu v kalifornském městě La Jolla ukázal, že T-lymfocyty, které rozeznávají tyto obyčejné koronaviry, jsou schopné rozpoznat odpovídající části v novém koronaviru SARS-CoV-2, jenž je zodpovědný za nemoc covid-19. To dává tělu náskok i v boji proti viru, se kterým ještě nemělo šanci se setkat.

Tento výzkum může vysvětlovat, proč má u některých osob covid-19 slabší průběh, respektive dokážou se s ním snadněji vyrovnat. Autoři výzkumu ale zdůrazňují, že pro potvrzení této hypotézy bude zapotřebí ještě mnohem více důkazů.

„Nyní jsme prokázali, že u některých lidí se může existující imunitní paměť založená na T-lymfocytech zapojit i do rozeznávání viru SARS-CoV-2, a to na molekulární úrovni,“ uvedla Daniela Weiskopfová, jedna z hlavních autorek výzkumu. „Mohlo by to vysvětlovat, proč někteří lidé mívají slabší symptomy, zatímco jiní onemocní vážně,“ dodala.

Podle autorů by mohly kvalitnější „vzpomínky na infekci“ vést k rychlejší a silnější imunitní reakci.

Složitá imunita

Tato práce vychází z více výzkumů, které se snažily tuto otázku zodpovědět. Od počátku pandemie se totiž někteří vědci domnívali, že by něco podobného mohlo fungovat, ale nedařilo se najít důkazy. Takový výzkum je totiž značně složitý vzhledem ke komplexitě lidského imunitního systému. A právě role T-lymfocytů je v celém souboru imunity zatím nejméně probádaná.

Pro pochopení jejich důležitosti v boji proti covidu-19 byla klíčová studie, která nedávno vyšla v odborném žurnálu Cell. Ta odhalila, že 40 až 60 procent lidí, kteří se s touto novou chorobou nikdy nesetkali, proti ní projevuje imunitní reakci právě na úrovni T-lymfocytů. Krátce po jejím zveřejnění byl tento fenomén hlášen z celého světa – ze studií z Německa, Singapuru, Nizozemí nebo Velké Británie.

Tyto práce spekulovaly o tom, že by mohlo jít o důsledek setkání lidí s jinými koronaviry, ale vědci to nebyli schopni potvrdit.

Výzkum publikovaný v Science ale přesně tohle dokázal. „Věděli jsme, že dochází k nějaké reaktivaci imunity – a tato studie nám poskytla velmi silné důkazy přímo na molekulární úrovni,“ konstatovali autoři.

Tento výzkum má význam nejen pro lepší pochopení nebezpečnosti viru, ale také pro vývoj očkovacích látek. Ukázalo se totiž, že paměť, kterou si imunitní systém natrénoval na běžných koronavirech, cílí na proteinový bodec, jímž se virus váže na lidské buňky. A právě na tento protein také míří většina vyvíjených očkování proti covidu-19. Vědci by proto nových poznatků mohli využít při vytváření ještě kvalitnějších a účinnějších vakcín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 4 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 6 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 9 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 10 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 13 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...