Vystavení běžným koronavirům pomáhá imunitě poznat covid-19. Objev může přispět k vývoji vakcíny

V době současné pandemie se jedná o jednu z nejdůležitějších otázek: je imunita, kterou lidský organismus získá při jiných běžných koronavirových onemocněních, nějak užitečná při boji proti novému koronaviru? Nová studie, která vyšla v odborném časopise Science, na to zřejmě dává odpověď.

Podstatnou součástí lidské imunity jsou takzvané T-lymfocyty. Umí si zapamatovat viry, se kterými se už tělo setkalo. Když na ně v organismu narazí znovu, přinutí ho, aby začal vytvářet správné obranné látky, i když už běžná protilátková imunita na tyto viry zapomněla.

Koronavirů existuje celá řada; kromě smrtících SARS, MERS a zejména SARS-CoV-2 jsou to také běžné koronaviry, které stojí za spoustou obvyklých nachlazení. Výzkum vědců z imunologického institutu v kalifornském městě La Jolla ukázal, že T-lymfocyty, které rozeznávají tyto obyčejné koronaviry, jsou schopné rozpoznat odpovídající části v novém koronaviru SARS-CoV-2, jenž je zodpovědný za nemoc covid-19. To dává tělu náskok i v boji proti viru, se kterým ještě nemělo šanci se setkat.

Tento výzkum může vysvětlovat, proč má u některých osob covid-19 slabší průběh, respektive dokážou se s ním snadněji vyrovnat. Autoři výzkumu ale zdůrazňují, že pro potvrzení této hypotézy bude zapotřebí ještě mnohem více důkazů.

„Nyní jsme prokázali, že u některých lidí se může existující imunitní paměť založená na T-lymfocytech zapojit i do rozeznávání viru SARS-CoV-2, a to na molekulární úrovni,“ uvedla Daniela Weiskopfová, jedna z hlavních autorek výzkumu. „Mohlo by to vysvětlovat, proč někteří lidé mívají slabší symptomy, zatímco jiní onemocní vážně,“ dodala.

Podle autorů by mohly kvalitnější „vzpomínky na infekci“ vést k rychlejší a silnější imunitní reakci.

Složitá imunita

Tato práce vychází z více výzkumů, které se snažily tuto otázku zodpovědět. Od počátku pandemie se totiž někteří vědci domnívali, že by něco podobného mohlo fungovat, ale nedařilo se najít důkazy. Takový výzkum je totiž značně složitý vzhledem ke komplexitě lidského imunitního systému. A právě role T-lymfocytů je v celém souboru imunity zatím nejméně probádaná.

Pro pochopení jejich důležitosti v boji proti covidu-19 byla klíčová studie, která nedávno vyšla v odborném žurnálu Cell. Ta odhalila, že 40 až 60 procent lidí, kteří se s touto novou chorobou nikdy nesetkali, proti ní projevuje imunitní reakci právě na úrovni T-lymfocytů. Krátce po jejím zveřejnění byl tento fenomén hlášen z celého světa – ze studií z Německa, Singapuru, Nizozemí nebo Velké Británie.

Tyto práce spekulovaly o tom, že by mohlo jít o důsledek setkání lidí s jinými koronaviry, ale vědci to nebyli schopni potvrdit.

Výzkum publikovaný v Science ale přesně tohle dokázal. „Věděli jsme, že dochází k nějaké reaktivaci imunity – a tato studie nám poskytla velmi silné důkazy přímo na molekulární úrovni,“ konstatovali autoři.

Tento výzkum má význam nejen pro lepší pochopení nebezpečnosti viru, ale také pro vývoj očkovacích látek. Ukázalo se totiž, že paměť, kterou si imunitní systém natrénoval na běžných koronavirech, cílí na proteinový bodec, jímž se virus váže na lidské buňky. A právě na tento protein také míří většina vyvíjených očkování proti covidu-19. Vědci by proto nových poznatků mohli využít při vytváření ještě kvalitnějších a účinnějších vakcín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 11 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
před 12 hhodinami

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
před 15 hhodinami

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
před 16 hhodinami

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
před 17 hhodinami

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
7. 10. 2026Aktualizováno7. 10. 2026‌‌

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
7. 10. 2026‌‌

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.