Rusové budou mít za čtvrt roku volby hlavy státu. Komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák upozornil, že fakt, že současný vládce Kremlu Vladimir Putin oznámil opětovnou kandidaturu „mezi lampasáky v Kremlu“, ukazuje „brutálně militarizovanou podobu současného Ruska“. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je téměř jisté, že Putin volby vyhraje, k čemuž mu pomáhá i fakt, že je díky státním médiím denně v obývácích Rusů. Tématu se věnoval pořad 90' ČT24.
Rožánek připomněl, že se v zemi dlouho spekulovalo o tom, kdy Putin opětovnou kandidaturu oznámí a prostřednictvím koho. Mluvilo se například o populárním zpěvákovi Šamanovi, který je velkým Putinovým podporovatelem, nebo o oscarovém režisérovi Nikitu Michalkovovi. Nakonec tuto roli zastal šéf parlamentu samozvané a mezinárodně neuznané „Doněcké lidové republiky“, která v rozporu s mezinárodním právem zabírá část ukrajinského území.
Ještě krátce předtím přitom mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odrážel otázky novinářů na toto téma s tím, že Putin kandidaturu oznámí až v momentě, kdy se k ní rozhodne, a že on neví, kdy to bude. Podle Rožánka byla celá akce evidentně naplánovaná, přímo v záběru televizních kamer a dosahu mikrofonů. I komentátor Českého rozhlasu Dvořák nepochyboval o tom, že se Putin bude o funkci hlavy státu opět ucházet. „Ale nakonec to přišlo v okamžik, který nikdo neočekával,“ konstatoval Dvořák, podle nějž byla zaskočena i prezidentská kancelář.
Považuje za příznačné, že Putin kandidaturu neoznámil mezi lidem, jako se stalo před pěti lety v automobilce, ale mezi „lampasáky při rozdávání vojenských vyznamenání v Kremlu“. „A navíc byl vybídnut vojenským reprezentantem a veteránem separatistů na Donbasu,“ podotkl komentátor. K oznámení byl tak podle něj minulý týden využit termín, který „akcentuje brutálně militarizovanou podobu současného Ruska“.
Prezident a pravomoce
Kandidátem by mohl být také politik a ekonom Grigorij Javlinskij. „Ten řekl, že pokud se najde deset milionů lidí, kteří ho podpoří a podepíší petici, tak by o tom dokázal uvažovat. Oficiálně to ale ještě neoznámil,“ upozornil Rožánek. Zájem zúčastnit se voleb už naopak projevil bývalý ruský poslanec Boris Naděždin, který pracoval v administrativě exprezidenta Borise Jelcina a Putina tak osobně zná ještě z dob, kdy nebyl v nejvyšších patrech ruské politiky. Naděždin tvrdí, že chce ukončit válku na Ukrajině, vyvést Rusko z izolace a razí názor, že by prezident neměl disponovat neomezenými pravomocemi.
Vůdcem Ruska by se rád stal také Igor Girkin, známý také jako Strelkov, který v minulosti velel proruským silám na Donbasu. Ten naopak válku na Ukrajině a velkoruskou politiku podporuje, zdůraznil Rožánek. Girkin je ale momentálně ve vazbě právě za kritiku a urážení Putina. Vyzyvatelkou současného ruského vůdce je i regionální politička Jekatěrina Duncovová. Je teprve druhou ženou, která se v Rusku o tuto funkci uchází. Po oznámení kandidatury ji vyslýchali na prokuratuře, kde se jí vyšetřovatelé ptali mimo jiné na postoj k válce na Ukrajině.
„Prezident nemá konkurenci. Většina Rusů nechce jinou alternativu,“ míní analytik Michail Mamontov ze Všeruského centra pro výzkum veřejného mínění. „Vladimir Putin je denně v obývacích diváků ruské státní televize, v níž má neomezený prostor, denně se mluví o jeho záměrech,“ doplnil Rožánek, podle nějž se krátce poté, co Putin kandidaturu oficiálně oznámil, objevily v ulicích ruských měst billboardy připomínající, že prezidentské volby se konají od 15. do 17. března 2024.
Zdůraznil, že nejen podpora státního aparátu a médií, ale i průzkumy veřejného mínění ukazují, že Putin je „téměř jistým vítězem prezidentských voleb“. A díky změně ústavy by mohl teoreticky zůstat u moci až do roku 2036.
Podle Dvořáka ještě západní sankce ani přeorientování ruské ekonomiky na válečnou výrobu nezasáhly běžné Rusy natolik, aby pocítili, že jsou ve válce – na rozdíl od Kyjeva. Komentátor míní, že prohra na Ukrajině by byla „Putinovým koncem a on si toho je docela určitě vědom“. Proto by se mu úspěch na frontě před volbami „velmi hodil“. Vládce Kremlu má podle něj nyní i v souvislosti s válkou na Blízkém východě „nahráno na smeč z několika stran“.
„Pokud by nevládl, vystavil by se Putin nebezpečí“
Putin podle Dvořáka chce dál vládnout, protože mu nic jiného nezbývá. „Jinak by se vystavil nebezpečí – jak to už u diktátorů bývá – že by na něj kdekdo tasil všelijaké viny a on by se pod jejich tíhou lidsky i politicky sesypal,“ předpovídá. Kreml měl podle Dvořáka představu, že protikandidáti, kteří budou ve volbách dělat Putinovi „křoví“, by měli být starší, obecně známí, ale zároveň by nesměli mít „ani nejmenší šanci Putina ohrozit, byť třeba jen dobrým volebním výsledkem“.
Kandidaturu lokální političky Duncovové považuje za nečekanou, zároveň se ale podle Dvořáka nedá vyloučit, že jde o tah Kremlu. „Všechno je uděláno tak, aby byla minimálně osmdesátiprocentní volební účast a Putinovi dalo hlas nejméně sedmdesát procent voličů,“ domnívá se.
