Ruský vůdce Vladimir Putin potvrdil, že se bude příští rok v březnu opět ucházet o prezidentský úřad. Oznámil to při neformálním rozhovoru po ceremonii v Kremlu při příležitosti Dne hrdinů vlasti. Jedenasedmdesátiletý Putin je u moci už téměř čtvrtstoletí, nynější mandát mu vyprší v květnu příštího roku. Volby v Rusku nejsou svobodné, skutečná opozice se jich účastnit nesmí.
Putin se bude opět ucházet o post hlavy státu. Na ceremonii v Kremlu ho o to „požádal“ jeden z hostů
Na záběrech oznámení Putinovy kandidatury je vidět, že jeden z hostů ceremonie ke Dni hrdinů vlasti přišel za šéfem Kremlu, požádal ho, aby se hlasování účastnil, a ruský vůdce souhlasil. Jednalo se o Arťoma Žogu, předsedu „parlamentu“ takzvané Doněcké lidové republiky, okupační správy, kterou Rusové zřídili v Doněcké oblasti na východě napadené Ukrajiny.
Žoga podle agentury Interfax prohlásil, že tak učinil „jménem obyvatel znovusjednocených území Doněcké republiky, Luhanské republiky, Chersonské, Záporožské oblasti,“ řekl s odkazem na okupované ukrajinské regiony, o kterých Rusko tvrdí, že je anektovalo, i když se na jejich území dál bojuje a okupanti je nemají celé pod kontrolou.
Putin odpověděl: „Nebudu skrývat, že v různé chvíle jsem o tom uvažoval různě, ale v téhle době je třeba se rozhodnout. Budu kandidovat na funkci prezidenta Ruské federace.“
„Jsme velmi rádi, že prezident vyslyšel naši žádost o kandidaturu, celé Rusko ho podporuje,“ prohlásil také Žoga podle opozičního webu Meduza. Tvrdil rovněž, že „na frontě měli všichni obavy a přemýšleli, zda Putin bude kandidovat“, a tak se rozhodl se na to Putina zeptat, popisuje web okolnosti doprovázející sdělení o očekávané kandidatuře šéfa Kremlu.
7 minut
Petra Procházková o Putinově kandidatuře na prezidenta
Divadelní aranžmá voleb
Vojenské prostředí pro oznámení kandidatury nebylo vybráno náhodou, míní novinářka Petra Procházková. „Svědčí to o tom, čemu Putin přikládá největší důraz, kdo jsou jeho lidé, kteří chtějí, aby nadále zastával nejvyšší funkci,” řekla ve vysílání ČT24.
Během voleb podle ní Putin nebude mít konkurenci, ale pouze „sparring partnery”. Ruský vůdce nemůže kandidovat sám, protože by to nevytvářelo dobrý mediální obraz. Kandidovat proto bude šéf ruských komunistů Gennadij Zjuganov nebo bývalý velitel ruských jednotek na Donbase Igor Girkin, řekla Procházková.
„Aranžmá bude divadelní. Putin na scéně nebude sám, ale bude se hrát pouze o druhé místo, které také není úplně nedůležité. Ukáže se, kdo úplně propadne a kdo se zachytí v ruském mocenském světě,” vysvětlila novinářka.
Putinovi soupeři jsou ve vězení nebo v emigraci
Hlasování o prezidentovi se bude v Rusku konat od 15. do 17. března příštího roku. Agentura AP označila Putinovo vítězství za „téměř jisté“ vzhledem k uvěznění potenciálních soupeřů z opozice či jejich vypuzení do emigrace a dalším problémům narušujícím regulérnost voleb.
Spolupracovníci uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného zareagovali na vyhlášení termínu voleb spuštěním internetové kampaně, která má Rusy přesvědčit, aby hlasovali pro kohokoliv jiného než Putina. Organizátoři kampaně vzkázali, že si dobře uvědomují, že výsledky voleb budou zfalšovány, ale za svůj úkol pokládají všem ukázat, že „Rusko už Putina nepotřebuje“.
„Pro Putina budou volby v roce 2024 referendem schvalujícím jeho počínání, schvalujícím válku (proti Ukrajině). Rusko by si mělo 17. března uvědomit, že většina si nepřeje vidět Putina v čele země,“ uvedl Navalného Fond boje proti korupci, který ruské úřady zakázaly jako „extremistickou“ organizaci.
Putin vládne téměř čtvrtstoletí
Putin je u moci přes 23 let. Od srpna 1999 byl premiérem a v březnu 2000 poprvé zvítězil v prezidentských volbách. O čtyři roky později vítězství s přehledem zopakoval. S ohledem na ústavu se poté nemohl ucházet o třetí mandát v řadě, stal se proto premiérem a jako svého nástupce v prezidentském křesle si vybral Dmitrije Medvěděva.
V roce 2012 si s Medvěděvem funkce vyměnili: Putin byl po prezidentských volbách, jejichž příliš očividné falšování vyvolalo velké protesty, opět vyhlášen vítězem, stejně tak i v roce 2018.
V lednu 2021 Putin podepsal zákon, který mu umožňuje ještě dvakrát kandidovat na post hlavy státu. Právní předpis vychází z navržených úprav ústavy, které podle tvrzení ruských úřadů schválili obyvatelé v referendu v roce 2020. Hlava státu má šestileté funkční období, Putin tak může být v čele země až do roku 2036, kdy by mu bylo 83 let a měl by za sebou 36 let u moci.
V době přijetí ústavních dodatků se podle údajů nestátního střediska Levada Putinova popularita propadla na šedesát procent. Podle názoru některých analytiků mohl být tento pokles hlavním hnacím motorem války proti Ukrajině, píše AP. Agresi proti sousední zemi, kterou vede od roku 2014, vyeskalovala Moskva v únoru 2022, kdy zahájila plnohodnotnou pozemní invazi.
Vysoce nákladná válka kromě obrovských lidských a materiálních ztrát na straně Ukrajiny si podle odhadů vyžádala také životy desítek až stovek tisíc obyvatel Ruska a vyvolala i opakované útoky uvnitř federace. Podle průzkumu nezávislého střediska Levada se přesto Putin těší velké podpoře, jeho kroky schvaluje přes osmdesát procent obyvatel.
