Navalnyj dostal 19 let za extremismus. Trest si má odpykat ve vězení s nejpřísnějšími podmínkami

Ruský soud uložil 19 let odnětí svobody už vězněnému opozičnímu předákovi Alexeji Navalnému, který byl nově obžalován mimo jiné z extremismu. Prokuratura žádala 20 let za mřížemi. Navalnyj, který si již odpykává dřívější tresty, obvinění z extremismu označil za absurdní. Trest si má odpykat ve vězeňské kolonii se zvláštním režimem.

Navalnyj byl shledán vinným ze série nových obvinění, která se týkala údajné extremistické činnosti. Informaci o rozsudku podle agentury Reuters přinesli příznivci Navalného na sociálních sítích. Podle některých západních médií není zatím jasné, zda se páteční trest připočítá k předchozím, nebo zda má nyní Navalnyj celkem ve vězení strávit 19 let. 

Na videozáznamu ze soudního jednání ve věznici IK-6 s přísným režimem v obci Melechovo ve Vladimirské oblasti, kde si Navalnyj odpykává předchozí trest, bylo opozičníka vidět v černém vězeňském mundúru, jak stojí se založenýma rukama a poslouchá rozsudek.

Zvukový přenos byl tak špatný, že prakticky nebylo možné rozeznat, co soudce říká, napsala agentura Reuters. Proces začal tím, že soudce na žádost obžaloby utajil průběh jednání. Celkem 16 terénních slyšení proběhlo v neveřejném režimu, tvrdí BBC News Russian

Spolu s Navalným byl souzen i Daniel Cholodnyj, bývalý technický ředitel kanálu Navalnyj Live, který působí na serveru YouTube. Podle nezávislého listu Novaja gazeta ho soud poslal do trestanecké kolonie s běžným režimem na osm let. Prokuratura pro něj žádala desetileté vězení.

V „extremistické“ kauze byl Navalnyj obviněn podle sedmi paragrafů ruského trestního zákoníku, z nichž nejpřísnější je ten o vytváření extremistického společenství. Ruské orgány považují za „extremistické společenství“ Fond boje proti korupci (FBK), který je v Rusku zakázán.

Kromě toho byl politik obviněn z vyzývání k extremismu, účasti na extremistických aktivitách, vytváření nevládní organizace, která porušuje práva občanů, financování extremismu, zapojování mládeže do nebezpečných činů a rehabilitace nacismu. Po nabytí právní moci rozsudku bude Navalnyj převezen do trestanecké kolonie se zvláštním režimem, poznamenala ruská agentura Interfax. 

Trestanecká kolonie

Kolonie se zvláštním režimem jsou zařízení s nejpřísnějšími podmínkami výkonu trestu odnětí svobody. Podle ruského trestního zákoníku jsou do nich posíláni muži odsouzení na doživotí nebo ti, u nichž je „zvlášť nebezpečná recidiva trestných činů“ – v Navalného případě se obžaloba opírá o druhý bod.

Cely v těchto koloniích mají mimo jiné nepřetržité osvětlení a kamerový dohled, popisuje Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), podle něhož v těchto zařízeních odsouzenci nesmějí mluvit se spoluvězni a když se pohybují uvnitř věznice, musí jít v předklonu s rukama spoutanýma za zády, přičemž je doprovázejí dozorci a pes. Vězni nesmějí komunikovat s přáteli nebo příbuznými a prvních deset let nesmějí mít návštěvy, píše rozhlasová stanice na svém webu.

Zprvu byl Navalnyj uvězněn proto, že kvůli léčbě nedodržel podmínky dříve uloženého podmíněného trestu za údajný podvod, později přibylo další odsouzení. Navalnyj trvá na své nevině a všechny verdikty připisuje politické objednávce z Kremlu, který se snaží umlčet své kritiky. Poslední rok opoziční předák strávil ve vězeňském zařízení ve Vladimirské oblasti, kde jej pod různými záminkami už sedmnáctkrát zavřeli za trest na samotku. 

Navalnyj, který je pokládán za nejvýraznějšího oponenta režimu ruského prezidenta Vladimira Putina, je za mřížemi od začátku roku 2021. Zadržen byl na moskevském letišti po návratu z Německa, kde se léčil a zotavoval po otravě jedem ze skupiny novičok. Z otravy obvinil přímo Putina, Kreml však popřel i samotnou otravu, dříve potvrzenou západními experty.

Reakce zahraničních politiků

Páteční verdikt už odsoudily některé evropské země včetně Česka. „Rozsudek v kauze Alexeje Navalného je pokračováním nechutného divadla postupné likvidace ruské opozice a občanské společnosti. Odsuzujeme zneužívání zákonů, porušování základních lidských práv a rozhodnutí založená na lži a manipulaci,“ uvedla česká diplomacie na sociální síti X, dříve známé jako Twitter.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková považuje verdikt za čirou nespravedlnost. „Putin se nebojí ničeho více než těch, kteří jsou proti válce a korupci a kteří brání demokracii, dokonce i z vězeňské cely. Kritické hlasy neumlčí,“ uvedla šéfka německé diplomacie na sociální síti X, dříve známé jako Twitter.

Předseda Evropské rady Charles Michel označil proces za zmanipulovaný a verdikt za nepřijatelný. „Opakuji výzvu Evropské unie k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění pana Navalného,“ napsal Michel. K propuštění opozičního předáka vyzvala také Paříž, Londýn nebo Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 16 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 21 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 44 mminutami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 55 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 58 mminutami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami
Načítání...