Ženeva přinesla očekávaný výsledek. Biden i Putin mají, pro co přijeli, hodnotí experti

74 minut
Mimořádné pořady ČT24: Setkání prezidentů Ruska a USA
Zdroj: ČT24

Většina pozorovatelů se shoduje na tom, že výsledky summitu mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem byly očekávatelné. Přesto je dobře, že se oba státníci v Ženevě sešli. Mírným vítězem setkání se podle části hostů ČT24 zdá být Putin, skutečné důsledky ale ukáže až čas, shodují se politici, diplomaté a komentátoři. Za klíčovou považují oblast kyberbezpečnosti či jednání o jaderných zbraních.

Odborníci se shodují, že výsledky summitu byly očekávatelné. Analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek považuje setkání v Ženevě za pouhé vyklusání před samotným závodem, který teprve nastane. Někdejší velvyslanec Česka v USA Petr Gandalovič upozornil na to, že návrat velvyslanců, na němž se Biden s Putinem dohodli, by měl být naprostou samozřejmostí, a proto si nemyslí, že se vztahy Washingtonu a Moskvy posunuly.

„Nejlepší charakterizaci řekl Biden na tiskové konferenci. Kvalitu pudinku poznáte až poté, co ho sníte,“ glosuje velvyslanec v USA Hynek Kmoníček v narážce na to, že je potřeba počkat, než bude možné důsledky summitu hodnotit.

Podle komentátora Českého rozhlasu Plus Libora Dvořáka byl summit důležitý už jen proto, že se vůbec odehrál. „Je jasné, že když dva politici si vyměňují ostré připomínky na dálku, přes půl světa, aniž by se viděli, tak to není ono,“ vysvětluje.

Setkání považuje za přínosné z hlediska reálné politiky Michael Žantovský, rovněž bývalý velvyslanec ve Washingtonu. Bylo by podle něj ale mylné si namlouvat, že summit přinesl výsledky. Naproti tomu publicista z Občanského institutu Roman Joch si nemyslí, že setkání pro setkání je vždy dobré a některé summity v minulosti dokázaly vzájemné vztahy i zhoršit – například ten ve Vídni mezi Kennedym a Chruščovem, který dle Jocha vedl až ke Karibské krizi.

O vítězi jasno není

Ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák se domnívá, že nepatrným vítězem summitu se stal Vladimir Putin – právě z důvodu, že k jednání vůbec došlo. Podle Žantovského byla patrná Bidenova opatrnost. „Summit asi nejvíc připomínal setkání z období studené války, kdy při vrcholných setkáních bylo zřejmé, že si strany vzájemně nevěří, nechtějí udělat chybu,“ konstatuje ředitel Knihovny Václava Havla.

Joch usuzuje, že americký prezident si byl vědom chyb svých předchůdců z podobných summitů a vyvaroval se jich. Také je přesvědčen, že ženevská schůzka více pomůže šéfovi Kremlu: „Ukazuje svým voličům a celému světu, že je silným vůdcem.“ Pokud podle Jocha Biden očekával, že svůj protějšek přesvědčí k vstřícnosti, podcenil Putinovu brutalitu.

1 minuta
UK: Biden a Putin – přelom, nebo epizoda?
Zdroj: ČT24

Hodnocení na základě tiskových konferencí bezprostředně po summitu by však bylo krátkozraké, upozorňuje Jindrák. „Je potřeba sledovat, co se teď bude dít na rovině expertní,“ komentuje vládní zmocněnec pro česko-ruské konzultace. S tím souhlasí i Votápek: „Obávám se, že tady opět drží většinu es v ruce Moskva, protože ona je ochotna to bezdůvodně zablokovat.“

Bývalý velvyslanec v Moskvě i Washingtonu Petr Kolář si netroufá říct, kdo si odváží lepší výsledek. Putin podle jeho slov dosáhl toho, že byl viděn s prezidentem supervelmoci, Biden zase dal najevo, že sjednocuje Západ a zaujímá tvrdou pozici vůči Kremlu, nikoliv vstřícnou jako jeho předchůdci. „Putin je ten, který tahá v tuto chvíli za kratší konec provazu. Biden ukázal, že ví, kdo je Putin, jak s ním jednat,“ míní Kolář.

Normalita, chladnost, korektnost

Expremiér Mirek Topolánek považuje za zásadní, na čem se lídři dohodli, ale co nezaznělo na brífincích. „To se budeme dovídat v následujících měsících,“ avizuje. Náměstek ministra zahraničí Jan Kohout se domnívá, že summit oteplil vztahy a vyslal signál směrem k normalitě, připouští ale, že teprve čas ukáže, co se skutečně podaří dohodnout a jak daleko sahá ruská vůle.

Pozorovatelé se shodli na tom, že z vystoupení obou státníků byla patrná chladnost, nikoliv přátelské vztahy. Jindrák poukazuje například na fakt, že se prezidenti navzájem nepozvali na státní návštěvy, rovněž řeč těla podle něj nebyla přátelská. O studeném jazyku celého setkání hovořil také Žantovský, který upozornil na Bidenovy popuzené reakce z tiskové konference. „Oba si dávali velký pozor, aby nevypadali jako ti, kteří nabídli příliš mnoho,“ shrnuje Votápek.

33 minut
Brífink amerického prezidenta Bidena po setkání s Putinem
Zdroj: ČT24

Podle Kmoníčka připomínalo korektní a civilizované jednání z obou stran šachovou partii, v níž obě strany dosáhly svých cílů: Putin respektu pro Rusko, který získal, jelikož schůzka se konala na přání Bílého domu. Spojené státy zase chtějí nastavit mantinely pro kyberkriminalitu, což by mohl být hlavní výsledek ženevského rokování, uvažuje velvyslanec.

Biden ukázal jednotu Západu

Právě jednání v oblasti bezpečnosti považují oslovení experti za klíčová. Jindrák vítá, že obě velmoci hodlají mluvit o jaderném odzbrojování, Gandalovič má za nejdůležitější aspekt kybernetické útoky. Joch vyzývá, aby tolerance vůči hackerským atakům byla nulová a nevztahovala se pouze na vybranou kritickou infrastrukturu, jak ve Švýcarsku nastínil šéf Bílého domu.

Dalším výrazným rysem ženevského summitu byl širší rámec celé Bidenovy první zahraniční cesty. Na té prezident USA zamířil nejprve do Británie, posléze jednal s lídry elitních ekonomik zemí G7, představiteli Evropské unie a také Severoatlantické aliance. Na setkání s Putinem zamířil až v závěru cesty.

Podle Žantovského se tak americký prezident snaží posílit vztahy, které v minulosti utrpěly. Joch vnímá program Bidenovy cesty za největší pozitivum, jelikož návštěvy alespoň rétoricky zahojily napjaté transatlantické vztahy. „Je to důležité i pro nás jako Českou republiku. Jsme součástí spojenectví, ale jsme o něco blíž rizikovým oblastem,“ hodnotí symboliku Bidenovy cesty Gandalovič.

55 minut
Brífink ruského prezidenta Putina po setkání s Bidenem
Zdroj: ČT24

Díky tomuto plánování ruský prezident vidí, že jeho soupeřem nejsou pouze Spojené státy a Joe Biden, ale celý Západ, souhlasí Jindrák. Žantovský se domnívá, že je potřeba udržovat a stupňovat tlak na Moskvu, například kvůli věznění opozičníka Alexeje Navalného či dalších politických vězňů. „Pokud Putin uvidí, že nemá jiné nástroje, jak na Západ tlačit, tak nakonec bude muset začít dělat ústupky,“ je přesvědčen bývalý velvyslanec.

Skeptický je k možné změně komentátor Dvořák a za příklad uvádí situaci na Ukrajině. Dokud podle něj Putin neskončí v čele Ruské federace, na Ukrajině se nezmění nic. „Vladimir Putin je mužem minulosti, velmi se blíží tomu, co byl Brežněv pro konec Sovětského svazu,“ míní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Aktivisté pátrají po Izraelcích viněných z válečných zločinů

Neziskové organizace stále důsledněji pátrají po izraelských vojácích, které viní ze spáchání válečných zločinů v Pásmu Gazy. Propalestinská nadace Hind Radžáb (HRF) se obrátila na úřady v desítce zemí, aby začaly vyšetřovat příslušníky izraelské armády. Pro ně je tak stále riskantnější vycestovat do zahraničí třeba na dovolenou. Velení židovského státu v reakci na to začalo více utajovat identitu svých vojáků.
před 20 mminutami

Trump telefonoval s Putinem, poté se Zelenským

Americký prezident Donald Trump ve středu hovořil s ruským vůdcem Vladimirem Putinem o okamžitém zahájení jednání s cílem ukončit válku na Ukrajině. Dohodli se na osobním setkání, které by se mělo odehrát v Saúdské Arábii, píše agentura AFP. Šéf Bílého domu následně hovořil i se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ve středu jednala také kontaktní skupina NATO pro Ukrajinu.
16:15Aktualizovánopřed 25 mminutami

Jednání o sestavení vlády v Rakousku ztroskotala, oznámil Kickl

Šéf Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herbert Kickl ve středu oznámil, že jeho jednání o sestavení vlády s Rakouskou lidovou stranou (ÖVP) ztroskotala, píší agentury. Prezident Alexander Van der Bellen uvedl, že bude v nadcházejících dnech jednat s jednotlivými stranami. Nevyloučil ani předčasné volby.
15:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polsko čelí demografické krizi, dětí se narodilo nejmíň od druhé světové války

Porodnost v Polsku je jednou z nejnižších v celé Evropě. V roce 2024 klesla populace pod 37,5 milionu lidí a počet narozených byl nejnižší od konce druhé světové války. Jen loni ubylo 152 tisíc obyvatel země. „Je to číslo, které vystrašilo celou řadu Poláků a potvrdilo velmi negativní trend, který je patrný už někdy od roku 2012,“ popsal zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.
15:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA propustily výměnou za Fogela ruského občana, tvrdí Kreml

Spojené státy propustily výměnou za Američana Marka Fogela ruského občana. Jeho jméno zatím Moskva neuvedla. Podle agentury Reuters by to měl být Alexandr Vinnik, podezřelý z praní špinavých peněz. Prezident Donald Trump tvrdí, že šéf Kremlu Vladimir Putin dostal výměnou za propuštění učitele jen velmi málo. Dohodu s Moskvou označil za férovou. Jeden Američan byl pak spolu s dalšími dvěma lidmi propuštěn z běloruského vězení.
05:58Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Americký Senát potvrdil Gabbardovou do čela tajných služeb

Republikánská většina v americkém Senátu schválila ve středu jednoho z nejpřekvapivějších kandidátů do kabinetu prezidenta Donalda Trumpa, když potvrdila jmenování bývalé kongresmanky Tulsi Gabbardové ředitelkou tajných služeb. Bude dohlížet na práci osmnácti různých agentur.
před 3 hhodinami

Fico dal koalici ultimátum. Porušení dohody, soptí Danko

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) navrhne změny ve vládě, pokud dva vládní partneři jeho strany do pondělí nezajistí po ztrátě poslanců koaliční většinu ve sněmovně. Strana Hlas v reakci uvedla, že je připravena jednat o rekonstrukci vlády. Předseda nejmenší vládní Slovenské národné strany (SNS) Andrej Danko kvůli ultimátu obvinil Fica z porušení koaliční dohody.
před 10 hhodinami

„To není možné,“ odmítá Kreml plán Ukrajiny na výměnu území

Rusko nikdy nebude jednat s Ukrajinou o výměně okupovaného ukrajinského území za to, které v Kurské oblasti na západě Ruska obsadily ukrajinské jednotky, prohlásil podle tiskových agentur mluvčí ruského vůdce Vladimira Putina. Reagoval tím na návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v rozhovoru s britským listem The Guardian řekl, že plánuje nabídnout Moskvě právě výměnu obsazených území.
před 10 hhodinami
Načítání...