Američtí a ruští velvyslanci se vrátí na své posty. Setkání bylo pragmatické, shodli se Biden a Putin

11 minut
Události: V Ženevě se sešli americký a ruský prezident
Zdroj: ČT24

Americký prezident Joe Biden a šéf Kremlu Vladimir Putin jednali v Ženevě. Oba politici se osobně setkali poprvé od chvíle, kdy se prezident USA v lednu ujal funkce. Dohodli se na tom, že americký a ruský velvyslanec se vrátí na své posty v Moskvě, respektive Washingtonu či na konzultacích v oblasti kyberbezpečnosti. Americký lídr trvá na tom, že USA budou nadále hovořit o porušování lidských práv.

Ruský prezident na brífinku po jednání se svým protějškem sdělil, že se státníci dohodli na návratu velvyslanců na své posty v Moskvě, respektive Washingtonu. Otázku považují za vyřešenou. Ještě před jednáním experti považovali právě návrat velvyslanců za maximum možného, co od ženevského summitu očekávat.

Oba velvyslanci, ruský Anatolij Antonov a americký John Sullivan, se podle agentury TASS účastnili druhé části americko-ruského summitu, ve které se k prezidentům připojily jejich delegace.

Putin rovněž oznámil, že ministerstva zahraničí obou zemí zahájí konzultace ke komplexní spolupráci v diplomatické rovině, jelikož řešit musejí mnoho otázek, mimo jiné kyberbezpečnost či možné změny nedávno prodloužené smlouvy Nový START o kontrole jaderných zbraní. Ruský prezident je přesvědčen, že obě strany chtějí hledat řešení.

55 minut
Brífink ruského prezidenta Putina po setkání s Bidenem
Zdroj: ČT24

Biden je dle svých slov rád, že se obě strany dohodly na vzájemném strategickém dialogu, který povede ke kontrole nových nebezpečných zbraní, jež se v současnosti objevují. Zdůraznil, že kyberútoky na kritickou infrastrukturu se nesmí dít za žádných okolností. „Zodpovědné státy se musí postavit proti zločincům, kteří používají ransomware na jejich území,“ je přesvědčen šéf Bílého domu.

„Dal jsem jim seznam šestnácti specifických entit, definovaných americkými předpisy jako klíčová infrastruktura, od energetického sektoru po naše vodovodní systémy. Samozřejmě principy jsou jedna věc, musí být podpořeny praxí,“ konstatoval Biden. Putinovi prý zdůraznil, že USA mají v kybernetické sféře značné možnosti a že na akce proti daným sektorům budou reagovat.

Pragmatické setkání

Setkání s Bidenem podle Putina neprovázelo nepřátelství, svůj protějšek označil za konstruktivní a zkušený. Americký prezident popsal atmosféru jako dobrou a pozitivní. V oblastech, kde se politici neshodli, tento fakt konstatovali, ale ne přehnaným způsobem. „Věřím, že USA ukázaly světu, že jsme zpět na scéně, že jsme opět po boku spojenců, po boku dalších spřátelených demokracií,“ poznamenal Biden.

Podle Putina lze těžko říct, jestli se vzájemné vztahy Washingtonu a Moskvy zlepší, hovořil ale o záblesku naděje pro vzájemnou důvěru.

„Myslím, že celkově jsme mluvili stejným jazykem. Což ovšem vůbec neznamená, že musíme někomu nahlížet do duše nebo do očí. Musíme hájit zájmy svých zemí a svého lidu a to vyžaduje pragmatický přístup,“ poznamenal Putin v narážce na slova z minulosti, kdy američtí představitelé popisovali zkušenosti ze setkání s ruským lídrem.

Podle Bidena byla schůzka velice přímá. Americký prezident zdůraznil, že vzájemné vztahy jaderných velmocí musejí být stabilní a předvídatelné. „Řekl jsem prezidentu Putinovi, že můj program není bojovat proti Rusku,“ prohlásil Biden s tím, že chce prosazovat zájmy USA a amerických spojenců.

V Rusku nechci protesty typu Black Lives Matter, prohlásil Putin

Prezidenti hovořili například o situaci na Ukrajině. Putin zdůraznil, že Moskva má pouze jeden závazek, a to přispívat k plnění Minských dohod. „Jestli je k tomu ukrajinská strana připravena, pak touto cestou půjdeme,“ prohlásil ruský lídr. Biden podle jeho slov souhlasil s tím, že Minské dohody jsou základem urovnání konfliktu na východní Ukrajině. Šéf Kremlu rovněž upozornil, že případný vstup Ukrajiny do NATO není otázkou, která by se měla projednávat.

33 minut
Brífink amerického prezidenta Bidena po setkání s Putinem
Zdroj: ČT24

Ruský prezident potvrdil, že v rozhovoru s Bidenem se dotkli otázky lidských práv. „Ano, mluvili jsme o tom z jeho iniciativy,“ konstatoval na tiskové konferenci. V odpovědích na otázky o opozičním politikovi Alexeji Navalném se šéf Kremlu vyhnul vyřčení jeho jména, mluvil o nesystémové opozici a řekl, že opozičník věděl, že porušuje ruské zákony a bude po svém příletu z Berlína zadržen.

Upozornil zároveň na to, že Spojené státy porušují lidská práva například ve věznici Guantánamo či útoky v Afghánistánu a zmínil také protesty hnutí Black Lives Matter (BLM) po loňské vraždě George Floyda či útok na Kapitol. „Vyslovujeme sympatie se Spojenými státy, ale nechceme dopustit, aby se něco podobného odehrávalo u nás,“ nechal se slyšet Putin.

Zemře-li Navalnyj, dopady budou devastující, varoval Biden

Šéf Bílého domu po setkání prohlásil, že američtí prezidenti musejí bránit americké hodnoty a základní lidská práva. Srovnání BLM a útoku na Kapitol, které zaznělo z Putinových úst, označil za směšné. „Jak bych mohl být prezidentem USA a nehovořit proti porušování lidských práv?“ nadnesl řečnickou otázku Biden.

Jasně prý svému ruskému protějšku řekl, že lidskoprávní témata bude nastolovat i nadále. Se šéfem Kremlu hovořil o podmínkách fungování Rádia svobodná Evropa v Rusku, svobodě slova a sdělovacích prostředků či o zásazích do amerických voleb. Pokud by prý zemřel Putinův kritik Navalnyj, dopady by pro Rusko byly devastující, upozornil Biden.

Rozhovory v ženevské vile La Grange trvaly zhruba tři a půl hodiny. V oficiálním společném prohlášení oba lídři napsali, že i v čase zvýšeného napětí ukázali, že jsou schopni spolupracovat na dosažení sdílených cílů. Vyzdvihli také prodloužení dohody Nový START.

Washington v posledních letech uvalil sankce na vysoké ruské činitele kvůli řadě sporů, jež se týkají anexe Krymu z roku 2014, obvinění ze zasahování do amerických voleb či rozsáhlých kybernetických útoků proti americkým firmám a úřadům, za nimiž podle Washingtonu stojí hackeři spojení s Moskvou. Ta však obvinění odmítá a tvrdí, že celým Západem zmítá protiruská hysterie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
Právě teď

Indie a Pákistán se dohodly na okamžitém příměří

Indie a Pákistán se dohodly na úplném a okamžitém příměří. V sobotu to potvrdil šéf pákistánské diplomacie Išak Dar i indické ministerstvo zahraničí. Podle Dillí dohoda počítá se zastavením veškeré palby a začala platit ve 13:30 SELČ. Informaci jako první přinesl na své síti Truth Social prezident USA Donald Trump, který uvedl, že jednání mezi oběma jadernými mocnostmi zprostředkovaly Spojené státy.
06:08Aktualizovánopřed 2 mminutami

Zelenskyj se dohodl s evropskými lídry na příměří, Putinovi hrozí dalšími sankcemi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na sobotním setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných, kterého se osobně účastnili kromě Zelenského také francouzský prezident Emmanuel Macron a šéfové vlád Británie, Německa a Polska – Keir Starmer, Friedrich Merz a Donald Tusk. Další lídři včetně českého premiéra Petra Fialy (ODS) se připojili na dálku. Účastníci schůzky hovořili telefonicky rovněž se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem.
07:47Aktualizovánopřed 12 mminutami

U Barcelony vznikl „chlorový oblak“. Vycházet nemělo přes sto tisíc lidí

Kvůli úniku chemických látek v sobotu ráno doporučila civilní ochrana v Katalánsku obyvatelům pěti obcí mezi Barcelonou a Tarragonou nevycházet ven a neotevírat okna. Podle agentury AFP se opatření týkalo zhruba 160 tisíc lidí. Kolem poledne větší část opatření úřady odvolaly. Únik vznikl při požáru průmyslového závodu ve městě Vilanova i la Geltrú.
10:40Aktualizovánopřed 41 mminutami

Putin chce vše, stěžuje si dle WSJ v soukromí Trump

Americký prezident Donald Trump vyjadřuje v soukromí frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři Trumpa s jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během prvních sto dní vlády hájí.
před 2 hhodinami

Sovětská sonda ze 70. let se rozpadla po vstupu do atmosféry

Sovětská sonda Kosmos 482 ze 70. let minulého století se rozpadla v sobotu kolem osmé hodiny ráno středoevropského času po vstupu do zemské atmosféry, uvedlo Evropské centrum trasování a dohledu nad vesmírem (EU SST). Podle ruské kosmické agentury Roskosmos družice dopadla do Indického oceánu.
před 2 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 4 hhodinami

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
před 9 hhodinami
Načítání...