Americký prezident Joe Biden a šéf Kremlu Vladimir Putin jednali v Ženevě. Oba politici se osobně setkali poprvé od chvíle, kdy se prezident USA v lednu ujal funkce. Dohodli se na tom, že americký a ruský velvyslanec se vrátí na své posty v Moskvě, respektive Washingtonu či na konzultacích v oblasti kyberbezpečnosti. Americký lídr trvá na tom, že USA budou nadále hovořit o porušování lidských práv.
Američtí a ruští velvyslanci se vrátí na své posty. Setkání bylo pragmatické, shodli se Biden a Putin
Události: V Ženevě se sešli americký a ruský prezident (zdroj: ČT24)
Ruský prezident na brífinku po jednání se svým protějškem sdělil, že se státníci dohodli na návratu velvyslanců na své posty v Moskvě, respektive Washingtonu. Otázku považují za vyřešenou. Ještě před jednáním experti považovali právě návrat velvyslanců za maximum možného, co od ženevského summitu očekávat.
Oba velvyslanci, ruský Anatolij Antonov a americký John Sullivan, se podle agentury TASS účastnili druhé části americko-ruského summitu, ve které se k prezidentům připojily jejich delegace.
Putin rovněž oznámil, že ministerstva zahraničí obou zemí zahájí konzultace ke komplexní spolupráci v diplomatické rovině, jelikož řešit musejí mnoho otázek, mimo jiné kyberbezpečnost či možné změny nedávno prodloužené smlouvy Nový START o kontrole jaderných zbraní. Ruský prezident je přesvědčen, že obě strany chtějí hledat řešení.
Brífink ruského prezidenta Putina po setkání s Bidenem (zdroj: ČT24)
Biden je dle svých slov rád, že se obě strany dohodly na vzájemném strategickém dialogu, který povede ke kontrole nových nebezpečných zbraní, jež se v současnosti objevují. Zdůraznil, že kyberútoky na kritickou infrastrukturu se nesmí dít za žádných okolností. „Zodpovědné státy se musí postavit proti zločincům, kteří používají ransomware na jejich území,“ je přesvědčen šéf Bílého domu.
„Dal jsem jim seznam šestnácti specifických entit, definovaných americkými předpisy jako klíčová infrastruktura, od energetického sektoru po naše vodovodní systémy. Samozřejmě principy jsou jedna věc, musí být podpořeny praxí,“ konstatoval Biden. Putinovi prý zdůraznil, že USA mají v kybernetické sféře značné možnosti a že na akce proti daným sektorům budou reagovat.
Pragmatické setkání
Setkání s Bidenem podle Putina neprovázelo nepřátelství, svůj protějšek označil za konstruktivní a zkušený. Americký prezident popsal atmosféru jako dobrou a pozitivní. V oblastech, kde se politici neshodli, tento fakt konstatovali, ale ne přehnaným způsobem. „Věřím, že USA ukázaly světu, že jsme zpět na scéně, že jsme opět po boku spojenců, po boku dalších spřátelených demokracií,“ poznamenal Biden.
Podle Putina lze těžko říct, jestli se vzájemné vztahy Washingtonu a Moskvy zlepší, hovořil ale o záblesku naděje pro vzájemnou důvěru.
„Myslím, že celkově jsme mluvili stejným jazykem. Což ovšem vůbec neznamená, že musíme někomu nahlížet do duše nebo do očí. Musíme hájit zájmy svých zemí a svého lidu a to vyžaduje pragmatický přístup,“ poznamenal Putin v narážce na slova z minulosti, kdy američtí představitelé popisovali zkušenosti ze setkání s ruským lídrem.
Podle Bidena byla schůzka velice přímá. Americký prezident zdůraznil, že vzájemné vztahy jaderných velmocí musejí být stabilní a předvídatelné. „Řekl jsem prezidentu Putinovi, že můj program není bojovat proti Rusku,“ prohlásil Biden s tím, že chce prosazovat zájmy USA a amerických spojenců.
V Rusku nechci protesty typu Black Lives Matter, prohlásil Putin
Prezidenti hovořili například o situaci na Ukrajině. Putin zdůraznil, že Moskva má pouze jeden závazek, a to přispívat k plnění Minských dohod. „Jestli je k tomu ukrajinská strana připravena, pak touto cestou půjdeme,“ prohlásil ruský lídr. Biden podle jeho slov souhlasil s tím, že Minské dohody jsou základem urovnání konfliktu na východní Ukrajině. Šéf Kremlu rovněž upozornil, že případný vstup Ukrajiny do NATO není otázkou, která by se měla projednávat.
Brífink amerického prezidenta Bidena po setkání s Putinem (zdroj: ČT24)
Ruský prezident potvrdil, že v rozhovoru s Bidenem se dotkli otázky lidských práv. „Ano, mluvili jsme o tom z jeho iniciativy,“ konstatoval na tiskové konferenci. V odpovědích na otázky o opozičním politikovi Alexeji Navalném se šéf Kremlu vyhnul vyřčení jeho jména, mluvil o nesystémové opozici a řekl, že opozičník věděl, že porušuje ruské zákony a bude po svém příletu z Berlína zadržen.
Upozornil zároveň na to, že Spojené státy porušují lidská práva například ve věznici Guantánamo či útoky v Afghánistánu a zmínil také protesty hnutí Black Lives Matter (BLM) po loňské vraždě George Floyda či útok na Kapitol. „Vyslovujeme sympatie se Spojenými státy, ale nechceme dopustit, aby se něco podobného odehrávalo u nás,“ nechal se slyšet Putin.
Zemře-li Navalnyj, dopady budou devastující, varoval Biden
Šéf Bílého domu po setkání prohlásil, že američtí prezidenti musejí bránit americké hodnoty a základní lidská práva. Srovnání BLM a útoku na Kapitol, které zaznělo z Putinových úst, označil za směšné. „Jak bych mohl být prezidentem USA a nehovořit proti porušování lidských práv?“ nadnesl řečnickou otázku Biden.
Jasně prý svému ruskému protějšku řekl, že lidskoprávní témata bude nastolovat i nadále. Se šéfem Kremlu hovořil o podmínkách fungování Rádia svobodná Evropa v Rusku, svobodě slova a sdělovacích prostředků či o zásazích do amerických voleb. Pokud by prý zemřel Putinův kritik Navalnyj, dopady by pro Rusko byly devastující, upozornil Biden.
Rozhovory v ženevské vile La Grange trvaly zhruba tři a půl hodiny. V oficiálním společném prohlášení oba lídři napsali, že i v čase zvýšeného napětí ukázali, že jsou schopni spolupracovat na dosažení sdílených cílů. Vyzdvihli také prodloužení dohody Nový START.
Washington v posledních letech uvalil sankce na vysoké ruské činitele kvůli řadě sporů, jež se týkají anexe Krymu z roku 2014, obvinění ze zasahování do amerických voleb či rozsáhlých kybernetických útoků proti americkým firmám a úřadům, za nimiž podle Washingtonu stojí hackeři spojení s Moskvou. Ta však obvinění odmítá a tvrdí, že celým Západem zmítá protiruská hysterie.