Americký prezident Joe Biden a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se sešli k jednání v Ženevě. V městské vile La Grange je uvítal švýcarský prezident Guy Parmelin. Summit se konal v napjaté atmosféře mezi oběma zeměmi – Washington a Moskva mluví o vzájemných vztazích jako o nejhorších od konce studené války. Bílý dům i Kreml už dopředu krotily očekávání, Biden s Putinem hodlali probírat například jaderné odzbrojení, kyberkriminalitu nebo situaci v konfliktních regionech.
Biden a Putin jednali v Ženevě
Prezidenti nejprve jednali za přítomnosti ministrů zahraničí Antonyho Blinkena a Sergeje Lavrova. Po krátké přestávce se k nim k druhému kolu rokování připojili další členové obou delegací.
Za ruskou stranu to dle agentury TASS byli mimo jiné náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov, Putinův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov či náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov. Složení americké delegace podle CNN doplnili Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan, šéf ruské sekce americké Národní bezpečnostní rady Eric Green či náměstkyně ministra zahraničí Victoria Nulandová.
Druhé části summitu se účastnil také ruský velvyslanec ve Washingtonu Anatolij Antonov a americký ambasador v Moskvě John Sullivan.
Jednání prezidentů a ministrů zahraničí USA a Ruska v Ženevě v roce 2021
Joe Biden přiletěl do Švýcarska už v úterý odpoledne, Vladimir Putin si příjezd naplánoval až na středu. Na místním letišti přistál ruský vládní speciál ve 12:27 SELČ, poté se Putin setkal se švýcarským prezidentem a odjel do vily La Grange, kde se summit konal. Po příjezdu Bidena následovalo společné focení a poté začala jednání.
Žádný společný brífink
Po summitu oba lídři předstoupili před novináře na samostatných tiskových konferencích. Podle analytiků se šéf Bílého domu rozhodl nepořádat společný brífink, jelikož nechtěl Putinovi dopřát společné vystoupení před zraky tiskových štábů z celého světa.
Chtěl se rovněž vyhnout případným živě přenášeným třenicím či kontroverzním momentům podobným tomu po summitu v Helsinkách z roku 2018, kdy tehdejší prezident Donald Trump po Putinově boku zpochybňoval důvěryhodnost amerických tajných služeb a velebil ruského lídra. Americký prezident v posledních dnech procházel intenzivním školením, jak při jednání s Putinem obstát.
Prezidenti jaderných mocností, kteří si s sebou do Ženevy vezli i pověstné kufříky s nukleárními kódy, se setkali za vyostřených vzájemných vztahů obou zemí. Washington a Moskva si v nedávné době vzájemně vyhostily diplomaty a jejich velvyslanci zamířili domů na konzultace.
GALERIE
Summit Biden-Putin
Spojené státy uvalily sankce na vysoké ruské činitele kvůli anexi Krymu či zasahování do amerických voleb, Kreml zase označil USA za zemi, kterou nepovažuje za přátelskou, a tvrdí, že celým Západem zmítá protiruská hysterie.
Zabijáci
Biden a Putin se navíc vzájemně častovali ostrými výroky i v osobní rovině skrze média. V březnu šéf Bílého domu hovořil o svém protějšku jako o zabijákovi, na což vládce Kremlu odvětil, že k rozpoznání zabijáka je zapotřebí, aby jím člověk sám byl. Putin zároveň suše popřál osmasedmdesátiletému Bidenovi dobré zdraví.
Oba muži v Ženevě i přes vzájemné spory jednali o jaderném odzbrojení, boji proti klimatickým změnám, ruské vojenské aktivitě u ukrajinských hranic, kyberkriminalitě či otravě a uvěznění ruského opozičního předáka Alexeje Navalného. Biden s Putinem probíral také situaci v Arktidě a dalších konfliktních zónách, jako jsou Sýrie, Libye, Írán, Afghánistán či Severní Korea.
Hovořilo se rovněž o osudu Američanů zadržovaných v Rusku a Rusů uvězněných v USA. Washington před summitem požadoval propuštění dvou příslušníků námořní pěchoty, v Moskvě se zase hovořilo mimo jiné o možném návratu vězněného obchodníka se zbraněmi Viktora Buta.
Návrat velvyslanců jako splněný cíl
Bílý dům už dříve předeslal, že za cíl jednání považuje obnovení předvídatelnosti a stability ve vztazích s Ruskem.
„Nejsem si jistý, zda se podaří dosáhnout nějaké dohody. Vzhlížím k tomuto setkání s praktickým optimismem,“ uvedl před summitem ve zveřejněných poznámkách Putinův poradce Ušakov. Doplnil, že summit by považoval za úspěšný, pokud by se po jeho konání vrátili velvyslanci obou zemí na svoje posty. Na tom se oba státníci na jednání dohodli, informoval na následné tiskové konferenci Putin.
Joe Biden po příletu do Švýcarska s tamním prezidentem Guyem Parmelinem
Kulhánek: Američané své kroky předem konzultovali
Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) vnímá summit jako zahájení dialogu mezi Spojenými státy a Ruskem, který je i přes poměrně vypjaté vztahy obou zemí potřeba s ohledem na řešení mnohých mezinárodních problémů.
Už před jeho začátkem ocenil, že Američané dopředu konzultovali jednotlivé kroky směrem k ženevskému summitu. „Můj náměstek v pondělí jednal se zástupci amerického ministerstva zahraničí, poměrně detailně se bavili o tom, o čem budou lídři těchto dvou světových mocností jednat,“ řekl České televizi.
„Neočekávám překvapování a zároveň – a to velmi oceňuji a prezident Biden o tom mluvil i na summitu NATO – americká administrativa bude velmi detailně informovat o výsledcích jednání v Ženevě,“ dodal šéf české diplomacie.
„Spojené státy, a v tom mají naši podporu, přistupují k Rusku tak, že jednak mají zájem o diplomatický dialog, snahu o redukci napětí, ale zároveň – a to USA říkají i oficiálně a velmi důrazně – je potřeba na případné provokace z ruské strany jednoznačně odpovědět a reagovat jednotně – tedy v rámci Severoatlantické aliance nebo spolupráce EU a USA. Vnímají udržení jednoty v přístupu k Rusku jako klíčové,“ uzavřel Kulhánek.
Zpravodaj ČT Šmíd: Ženevu lze velmi snadno chránit
Místo konání bylo symbolické, v Ženevě se v roce 1985 sešli Ronald Reagan a Michail Gorbačov. Město tak má zkušenosti s organizováním summitů, Švýcarsko je kromě toho neutrální země. Další důvody pro konání summitu v Ženevě byly logistické.
„To město lze velmi snadno chránit, zajistit. Už třeba příjezd z letiště do hotelu Intercontinental či na místo setkání lze velmi dobře bezpečnostně ošetřit – vila je na odlehlém místě a lze ji velmi dobře chránit. Opatření jsou mimořádná, vila je chráněná jak ze vzduchu, tak ze země – v pohotovosti je tři a půl tisíce policistů a vojáků – i z jezera,“ vysvětlil už před summitem zpravodaj ČT Jan Šmíd.
Místo setkání – Villa La Grange
Samotné místo konání, vila La Grange, což v překladu znamená stodola, bylo podle Šmída výsledkem kompromisu a před summitem prošla velmi rychlou rekonstrukcí.
„Hotel Intercontinental, kde jednali Reagan a Gorbačov, přicházel v úvahu, ale je obsazen Američany, takže s tím Rusové nemohli souhlasit. Nabízela se i historická budova Společenství národů, kde je dnes sídlo ženevské odbočky OSN, také velmi symbolické místo. Jenže je v rekonstrukci a obě strany mohly mít pochybnosti, když se tam budou pohybovat dělníci, kdo vlastně ti dělníci jsou, kdo za ně je převlečen – to je otázka, kterou si pokládali zejména Rusové. Nakonec vyšlo toto místo (vila La Grange), které je úplně stranou a které nevzbuzuje žádné potíže, žádné problémy,“ uzavřel zpravodaj ČT.
Velkoryse navržená vila La Grange se stejnojmenným parkem ve francouzském stylu je umístěna v centru Ženevy na vyvýšenině nad Ženevským jezerem. Památkově chráněnou vilu ve druhé polovině 18. století navrhl architekt Jean-Louis Bovet, původně sloužila jako letní sídlo rodiny Lullinových a nacházela se na tehdejším okraji města. Poslední majitelé vilu, včetně rozsáhlé knihovny, v roce 1917 věnovali městu, které ji dnes využívá k reprezentačním účelům i prohlídkám pro veřejnost.