V Rusku začaly volby do Státní dumy, tedy dolní komory parlamentu. V hlasování, které potrvá tři dny, se očekává jasné oficiální vítězství vládní strany Jednotné Rusko spojené s prezidentem Vladimirem Putinem. Jejím hlavním konkurentům z řad mimoparlamentní opozice úřady kandidaturu znemožnily. Podle týmu vězněného opozičního politika Alexeje Navalného odstranily firmy Google a Apple ze svých systémů aplikaci pro „chytré hlasování“, která má pomoci uspět kandidátům jiných uskupení, než je vládnoucí strana. Kritici se také obávají podvodů, které provázely i mnohá minulá hlasování. V řadě oblastí se konají rovněž volby do regionálních sněmů či volby gubernátorů.
V Rusku začaly třídenní volby do Státní dumy, hlavní kritiky Kremlu režim vyřadil
Události: Rusko volí členy parlamentu (zdroj: ČT24)
Jako první se vzhledem k časovému posunu otevřely volební místnosti na Dálném východě, a to v 8:00 místního času (tedy ještě ve čtvrtek v noci SELČ). Poslední možnost vhodit hlasovací lístek do uren budou mít Rusové v neděli do 20:00 místního času (20:00 SELČ). Podle zpravodaje ČT Karla Rožánka se očekává účast mezi 48 a 51 procenty, při posledních volbách činila podle oficiálních údajů necelých 48 procent.
O 450 míst ve Státní dumě se uchází čtrnáct politických uskupení, přičemž podle poslední prognózy státní agentury VCIOM může překonat pětiprocentní hranici hlasů potřebnou pro zisk mandátů pět z nich - kromě Jednotného Ruska také komunisté, nacionalistická Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského nebo Spravedlivé Rusko, jež se sice počítá k opozici, ale podporuje Kreml, podobně jako ostatní opoziční parlamentní strany. Uspět by mohla také loni založená strana Noví lidé.
„Určité šance mají ještě dvě uskupení, a to Strana penzistů a liberálně-demokratická strana Jabloko, bez šancí není ani Strana zelených. Tam se odhady pohybují kolem tří procent,“ doplnil zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.
„Uvidíme, kolik hlasů se režim rozhodne přisoudit těm dalším stranám a kolik jich přisoudí Jednotnému Rusku,“ konstatoval komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.
GALERIE
Ruské volby
Represe vůči opozici
Hlasování předcházely měsíce represí vůči opozici. Úřady prakticky zajistily, že nejznámější a nejhlasitější kritici Kremlu nekandidují. Zároveň vystupňovaly tlak na nezávislá média či obránce lidských práv - řada jich dostala hanlivou nálepku „zahraniční agent“, případně se ocitli na seznamu takzvaně nežádoucích organizací.
Vlnu represí odstartovalo lednové zatčení opozičního předáka Alexeje Navalného poté, co se vrátil do vlasti z Německa, kde se léčil z otravy nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok, z níž on i skupina investigativních novinářů viní Kreml.
Ten nařčení odmítl a zpochybnil i otravu. Úřady proti následným nepovoleným shromážděním na podporu opozičníka tvrdě zasáhly. Navalnyj si nyní odpykává 2,5 roku vězení, oficiálně kvůli porušení podmínky dřívějšího rozsudku.
„Organizace, které byly navázány na tohoto známého opozičního politika, byly podle nového zákona označeny za extremistické, a všichni lidé, kteří v těchto organizacích pracovali, se nesmí tři roky ucházet o žádné veřejné funkce, tedy ani kandidovat ve volbách,“ popsal Rožánek.
Týká se to třeba Leonida Volkova, který musel odejít do exilu, či právničky Ljubov Sobolové, která svou kandidaturu stáhla. Ucházet o politické funkce se z různých důvodů nesmí ani někteří další opoziční politici.
Dvojníci protikremelského kandidáta
Opozice čelí i jiným nekalým praktikám, například nasazování dvojníků jako protikandidátů. Zakusil to Boris Višněvskij, který se v Petrohradu uchází o mandát za mimoparlamentní opoziční stranu Jabloko.
Proti němu tam kandidují dva dvojníci. „Jsou to lidé, kteří mají velmi podobné, nebo úplně stejné jméno. V případě Borise Višněvského šli dokonce ti protivníci a odborníci na špinavé technologie tak daleko, že oba ti jakoby protikandidáti si nechali narůst stejný plnovous, jako má sám Boris Višněvskij,“ popsal Dvořák.
Blokování „chytrého hlasování“
Tým Navalného se snaží vyvinout tlak na Kreml skrze takzvané „chytré hlasování“. „Je to aplikace v mobilních telefonech, která ukáže, který z kandidátů ze všech jiných stran, než je Jednotné Rusko Vladimira Putina, má šanci porazit právě kandidáta ze strany Jednotné Rusko,“ přiblížil princip Rožánek. V minulosti se tato metoda setkala s určitým úspěchem.
Úřady web „chytrého hlasování“ nedávno zablokovaly a pohrozily firmám Apple a Google pokutami a stíháním, pokud z virtuálních obchodů neodstraní stejnou aplikaci. V první den voleb Navalného tým oznámil, že oba internetoví giganti ze svých systémů aplikaci odstranili.
„Jde samozřejmě o obrovskou cenzuru. Je škoda, že v této chvíli střetu mezi poctivými lidmi a zkorumpovaným režimem tyto společnosti napomohly režimu,“ napsala o Googlu a Applu mluvčí Navalného Kira Jarmyšová.
Ivan Ždanov, další spolupracovník vězněného politika, vyzval občany, kteří si už aplikaci stáhli, aby se s ostatními podělili o informace o kandidátech, které jim systém doporučuje.
Příslušná internetová stránka „pro chytré hlasování“ je zablokovaná už několik dní a úřady zakázaly internetovým vyhledávačům Google a Yandex zobrazovat tento pojem ve výsledcích vyhledávání, napsala agentura DPA.
Test pro jednotné Rusko
Podle serveru The Moscow Times jsou volby považovány za test podpory pro Jednotné Rusko, které se potýká s poklesem popularity. Životní úroveň Rusů v posledním desetiletí klesala a další ránu jí zasadila pandemie covidu-19. Strana, která čelí obviněním z korupce, se stala terčem frustrace.
Podle poslední prognózy státní agentury VCIOM by Jednotné Rusko mohlo získat kolem 42 procent hlasů, přičemž v roce 2016 obdrželo oficiálně 54,2 procenta hlasů a obsadilo 343 ze 450 parlamentních křesel.
Přesto se očekává, že si i nyní udrží ústavní, tedy dvoutřetinovou většinu křesel. „Režim samozřejmě bude chtít, aby Jednotné Rusko mělo znovu ústavní většinu, a je už věcí jeho svědomí, jak toho dosáhne. Že toho dosáhne, o tom podle mého soudu není pochyb,“ podotkl komentátor Dvořák.
Stranu se snaží podpořit rovněž Putin, jehož popularita zůstává vysoká. Nedávno třeba schválil zvýšení platů vojáků či policistů, což slíbil na srpnovém sjezdu strany.
Obavy z manipulací
Komise letošní parlamentní volby rozložila do tří dnů. Zdůvodňuje to tím, že se tak s ohledem na pandemii covidu-19 sníží množství lidí ve volebních místnostech. Podle kritiků však toto rozhodnutí zvyšuje riziko manipulací s volebními lístky. Šéfka ústřední volební komise Ella Pamfilovová to odmítá a slibuje, že v místnostech bude „plný kamerový dohled“ a lístky budou v zabezpečených kontejnerech.
K manipulaci s lístky či dalším nekalým praktikám ale v Rusku dochází při volbách opakovaně, dělo se tak navzdory kamerám i při posledních volbách do Státní dumy před pěti lety.
Poprvé mohou obyvatelé sedmi oblastí hlasovat také na dálku. Podle Pamfilovové si tento způsob hlasování vybralo přes 2,6 milionu Rusů. Také tento způsob hlasování vzbuzuje obavy z manipuilací, uvádí například web Radia Svobodná Evropa/Radia Svoboda (RFE/RL) či web Meduza. Celkem komise registruje více než 108 milionů voličů v samotném Rusku a další dva miliony v zahraničí.
Rusové budou kromě nového složení Státní dumy na řadě míst volit také členy místních zastupitelstev nebo gubernátory. Na volby letos poprvé od 90. let minulého století nevyšle pozorovatele Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Rozhodla se tak poté, co Moskva omezila počet jejích zástupců, přičemž krok zdůvodnila pandemií.
Ukrajina protestuje proti volbám na Krymu a účasti obyvatel Donbasu
Moskva zorganizovala volby i na ukrajinském poloostrově Krym, který v roce 2014 nelegálně anektovala. Kyjev se proti tomu ohradil. „Organizaci a uskutečnění protizákonných voleb považujeme za hrubé porušení státní suverenity a územní nedotknutelnosti Ukrajiny,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí.
Kyjev protestuje také proti podle něj vynucené účasti na volbách ukrajinských občanů z oblastí na východě země, které ovládají Moskvou podporovaní separatisté. Agentura DPA uvádí, že z Doněcku a Luhansku autobusy a vlaky bezplatně odvážejí lidi s volebním právem do sousední ruské oblasti, aby tam odevzdali hlasy.
Prostřednictvím internetu mohou hlasovat i ruští občané žijící v tomto regionu, k dispozici mají skoro čtyři sta informačních center.
Ukrajinci z oblastí ovládaných Ruskem koordinovanými silami mohou od předloňska ve zjednodušeném řízení dostat ruské cestovní pasy. Tento krok Moskvy vyvolal mezinárodní kritiku. Podle odhadů se nynějších voleb může zúčastnit více než šest set tisíc obyvatel Donbasu, na Krymu pak asi 1,5 milionu lidí. Kyjev je všechny považuje za ukrajinské občany.