Carlson je proruský příznivec Trumpa. Ideální typ Kremlu pro odeslání vzkazu, řekl Dvořák o rozhovoru s Putinem

27 minut
Interview ČT24 - Libor Dvořák
Zdroj: ČT24

Čtvrteční rozhovor bývalého moderátora americké stanice Fox News Tuckera Carlsona s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který během úvodních dvou hodin od zveřejnění zhlédlo více než 20 milionů diváků, je zcela pochopitelně předmětem mnoha diskusí. Proč si šéf Kremlu z nespočtu žádostí zahraničních novinářů vybral právě Carlsona? A co je hlavním sdělením jejich více než dvouhodinového dialogu? V Interview ČT24 o tom hovořil komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.

Carlson se stal prvním americkým žurnalistou, s nímž Putin hovořil od předloňského začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Po rozhovoru, který ve čtvrtek umístil na svůj web, se honosil exkluzivitou a mimo jiné řekl, že nikdo jiný neměl zájem. Jeho tvrzení ale záhy dementovala britská stanice BBC či americká CNN. Všechny žádosti o interview s ruským vůdcem ale byly dlouhodobě ignorovány, což potvrdil i Kreml.

Na otázku, proč byl vyslyšen právě Carlson, má Dvořák jednoznačnou odpověď. „Člověk, který musel odejít i z Fox News a který je velkým příznivcem Donalda Trumpa, byl pro Putina a jeho tiskového mluvčího Dmitrije Peskova ideálním typem. Pro ně šlo o člověka, který o Rusku referuje jinak než ostatní. Pochopitelně příznivě. A proto se k tomu rozhovoru dostal.“

Podle Dvořáka v něm víceméně vůbec nešlo o vzkaz směrem do zahraničí, ale směrem domů, do Ruska. Tam se dle něj totiž rozmáhá názor, že „o ně (o Rusy, pozn. red.) nikdo na Západě nemá zájem. A vida – taková moderátorská hvězda ano. To je přece velmi důležité sdělení,“ pokračoval komentátor Českého rozhlasu.

Cílovou skupinu však podle něj tvořili i lidé na Západě. „Putin a jeho nejbližší sice dobře vědí, že na Západě zkrátka nemůžou volně pábit jako doma v Rusku, ale dobře vědí i to, že už se i na Západě rozrůstá segment posluchačů, který na to pábení slyší, což mě upřímně děsí.“

„Děsí mě fakt, že existuje stále větší skupina lidí, jejíž objednávkou je populista a autokrat,“ dodal Dvořák.

Ukrajinská rozvědka: Šlo o ruskou zvláštní operaci

Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky HUR Andrij Jusov označil interview za ruskou speciální operaci a součást psychologické války. Západní novináři vidí zase rozhovor jako ostudné dno Carlsona, který dle ruského zpravodajského serveru Meduza, jenž působí v lotyšském exilu, poskytl autokratovi prostor pro manipulaci.

Carlson podle portálu nedal ruskému prezidentovi ani jedinou nepříjemnou otázku, jakkoli to před rozhovorem sliboval, a Putin opět vyprávěl to co vždycky. Meduza zároveň upozornila, že sami Rusové interview na sociálních sítích zesměšňují.

Jusov popsal Putina jako „geopolitického šílence“, jenž „vypráví hlouposti o mezinárodním právu, dějinách, a rozhoduje, které národy mají existovat, anebo neexistovat“. Sama skutečnost, že ruské zvláštní služby vynakládají obrovské prostředky na ovlivňování západní veřejnosti, podle něj svědčí o tom, jak moc je toto publikum pro Rusy důležité. „Uvědomují si, že možnost ovlivnit demokratický svět je pro ně kriticky důležitá,“ dodal mluvčí HUR.

Šéf Kremlu v rozhovoru tvrdil, že je nemožné, aby Rusko bylo na Ukrajině poraženo, a mimo jiné odmítl, že by mohlo napadnout i další země východní Evropy – konkrétně Polsko či Lotyšsko.

Polský vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz ale Putinovi nevěří. Podle polských médií řekl, že „čím více se opakuje, že něco není v plánu, o to více je třeba být podezřívavý“. Připomněl, že předloni před začátkem invaze Moskva popírala, že by chystala vpád do sousední země. U hranic soustředila velké množství jednotek a tvrdila, že jde o cvičení.

10 minut
Zpravodajka Jana Ciglerová k rozhovoru Tuckera Carlsona s Vladimirem Putinem
Zdroj: ČT24

Americká zpravodajka Deníku N Jana Ciglerová v rozhovoru pro Českou televizi prohlásila, že řada Američanů reagovala na Carlsonovu snahu vyzpovídat ruského vůdce velmi kriticky. „Někteří mu vyčítají, že rozhovor vůbec dělal, že mu nepokládal dostatečně konfrontační otázky, že mu netvořil oponenturu na jeho odpovědi, někdy ho ani nepřerušil. První půlhodina je v podstatě nepřerušovaný monolog Putina,“ podotkla.

Chvála na adresu Carlsona přichází v USA hlavně z pravicově konzervativního tábora. „Příznivci Donalda Trumpa Carlsonovi velmi fandí. Říkají, že konečně novinářům ukázal, jak se má rozhovor dělat. Ti pro něj mají jen slova chvály,“ doplnila Ciglerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pentagon chystá 1500 vojáků na možný zásah v Minnesotě, píše WP

Pentagon nařídil 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení ve státě Minnesota. Píše to list The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům využije zákon o povstání. V sobotu se střetly stovky demonstrantů s davem krajně pravicových aktivistů. Ti uspořádali pochod proti místním obyvatelům původem ze Somálska a na podporu imigračních úřadů.
před 1 hhodinou

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 2 hhodinami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 3 hhodinami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 4 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...