Carlson je proruský příznivec Trumpa. Ideální typ Kremlu pro odeslání vzkazu, řekl Dvořák o rozhovoru s Putinem

Nahrávám video
Interview ČT24 - Libor Dvořák
Zdroj: ČT24

Čtvrteční rozhovor bývalého moderátora americké stanice Fox News Tuckera Carlsona s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který během úvodních dvou hodin od zveřejnění zhlédlo více než 20 milionů diváků, je zcela pochopitelně předmětem mnoha diskusí. Proč si šéf Kremlu z nespočtu žádostí zahraničních novinářů vybral právě Carlsona? A co je hlavním sdělením jejich více než dvouhodinového dialogu? V Interview ČT24 o tom hovořil komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.

Carlson se stal prvním americkým žurnalistou, s nímž Putin hovořil od předloňského začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Po rozhovoru, který ve čtvrtek umístil na svůj web, se honosil exkluzivitou a mimo jiné řekl, že nikdo jiný neměl zájem. Jeho tvrzení ale záhy dementovala britská stanice BBC či americká CNN. Všechny žádosti o interview s ruským vůdcem ale byly dlouhodobě ignorovány, což potvrdil i Kreml.

Na otázku, proč byl vyslyšen právě Carlson, má Dvořák jednoznačnou odpověď. „Člověk, který musel odejít i z Fox News a který je velkým příznivcem Donalda Trumpa, byl pro Putina a jeho tiskového mluvčího Dmitrije Peskova ideálním typem. Pro ně šlo o člověka, který o Rusku referuje jinak než ostatní. Pochopitelně příznivě. A proto se k tomu rozhovoru dostal.“

Podle Dvořáka v něm víceméně vůbec nešlo o vzkaz směrem do zahraničí, ale směrem domů, do Ruska. Tam se dle něj totiž rozmáhá názor, že „o ně (o Rusy, pozn. red.) nikdo na Západě nemá zájem. A vida – taková moderátorská hvězda ano. To je přece velmi důležité sdělení,“ pokračoval komentátor Českého rozhlasu.

Cílovou skupinu však podle něj tvořili i lidé na Západě. „Putin a jeho nejbližší sice dobře vědí, že na Západě zkrátka nemůžou volně pábit jako doma v Rusku, ale dobře vědí i to, že už se i na Západě rozrůstá segment posluchačů, který na to pábení slyší, což mě upřímně děsí.“

„Děsí mě fakt, že existuje stále větší skupina lidí, jejíž objednávkou je populista a autokrat,“ dodal Dvořák.

Ukrajinská rozvědka: Šlo o ruskou zvláštní operaci

Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky HUR Andrij Jusov označil interview za ruskou speciální operaci a součást psychologické války. Západní novináři vidí zase rozhovor jako ostudné dno Carlsona, který dle ruského zpravodajského serveru Meduza, jenž působí v lotyšském exilu, poskytl autokratovi prostor pro manipulaci.

Carlson podle portálu nedal ruskému prezidentovi ani jedinou nepříjemnou otázku, jakkoli to před rozhovorem sliboval, a Putin opět vyprávěl to co vždycky. Meduza zároveň upozornila, že sami Rusové interview na sociálních sítích zesměšňují.

Jusov popsal Putina jako „geopolitického šílence“, jenž „vypráví hlouposti o mezinárodním právu, dějinách, a rozhoduje, které národy mají existovat, anebo neexistovat“. Sama skutečnost, že ruské zvláštní služby vynakládají obrovské prostředky na ovlivňování západní veřejnosti, podle něj svědčí o tom, jak moc je toto publikum pro Rusy důležité. „Uvědomují si, že možnost ovlivnit demokratický svět je pro ně kriticky důležitá,“ dodal mluvčí HUR.

Šéf Kremlu v rozhovoru tvrdil, že je nemožné, aby Rusko bylo na Ukrajině poraženo, a mimo jiné odmítl, že by mohlo napadnout i další země východní Evropy – konkrétně Polsko či Lotyšsko.

Polský vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz ale Putinovi nevěří. Podle polských médií řekl, že „čím více se opakuje, že něco není v plánu, o to více je třeba být podezřívavý“. Připomněl, že předloni před začátkem invaze Moskva popírala, že by chystala vpád do sousední země. U hranic soustředila velké množství jednotek a tvrdila, že jde o cvičení.

Nahrávám video
Zpravodajka Jana Ciglerová k rozhovoru Tuckera Carlsona s Vladimirem Putinem
Zdroj: ČT24

Americká zpravodajka Deníku N Jana Ciglerová v rozhovoru pro Českou televizi prohlásila, že řada Američanů reagovala na Carlsonovu snahu vyzpovídat ruského vůdce velmi kriticky. „Někteří mu vyčítají, že rozhovor vůbec dělal, že mu nepokládal dostatečně konfrontační otázky, že mu netvořil oponenturu na jeho odpovědi, někdy ho ani nepřerušil. První půlhodina je v podstatě nepřerušovaný monolog Putina,“ podotkla.

Chvála na adresu Carlsona přichází v USA hlavně z pravicově konzervativního tábora. „Příznivci Donalda Trumpa Carlsonovi velmi fandí. Říkají, že konečně novinářům ukázal, jak se má rozhovor dělat. Ti pro něj mají jen slova chvály,“ doplnila Ciglerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoBritánie řeší možný zákaz sociálních sítí mladším šestnácti let

Britská vláda vyzývá veřejnost k diskuzi o možném zákazu sociálních sítí mladším šestnácti let. Návrh sice podpořila Sněmovna lordů, dolní komora parlamentu ho ale zamítla. Kabinet chce nejdřív o případné regulaci diskutovat s odborníky. Mnozí mladí lidé tvrdí, že jim sociální sítě pomohly se socializací či s objevením nových zájmů. Existují ale i negativní dopady. Řada mladistvých je totiž na sociálních sítích závislá nebo čelí škodlivému obsahu. Většina z nich se shoduje, že zákaz není řešením a sdílejí své zkušenosti s tím, jak omezení obejít. Dokazují to průzkumy z Austrálie, která k zákazu sociálních sítí do šestnácti let přistoupila vloni. Pětina tamních teenagerů ale platformy používá potají dál. Zatímco řada rodičů a politiků na zákaz apeluje, odborníci poukazují na nedostatek důkazů, že takové opatření skutečně funguje. Někteří proto vyzývají k zodpovědnosti firmy, které sociální sítě vlastní.
před 3 mminutami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Drony útočily i na ambasádu USA

Při úterních vzdušných úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, o obětech neinformovala.
před 37 mminutami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, hovoří o 400 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího islamistů Hamdulláha Fitrata si úder vyžádal životy 400 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Celá Kuba po kolapsu rozvodné sítě opět skončila bez elektřiny

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

U řeckého ostrova ztroskotal člun Frontexu, byla na něm i estonská velvyslankyně

U nejvýchodnějšího řeckého ostrova Kastelorizo v pondělí ztroskotal člun Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Na palubě byla i estonská velvyslankyně v Řecku, která je mezi čtyřmi zraněnými, informovala řecká pobřežní stráž.
před 7 hhodinami

V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoTrump kvůli Hormuzu vyhrožuje, že nepřiletí na summit se Si Ťin-pchingem

Americký prezident Donald Trump hrozí, že by na přelomu března a dubna nemusel přiletět na summit se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Schůzku na prodloužení obchodního smíru připravují v Paříži týmy obou dvou největších ekonomik světa. Šéf Bílého domu požaduje, aby se také Peking přímo zapojil do zajištění svobodné plavby Hormuzským průlivem, v němž dopravu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán. Do Číny a dalších asijských zemí z Perského zálivu míří přes osmdesát procent ropy.
před 9 hhodinami
Načítání...