Bývalý moderátor Fox News Carlson hovořil s Putinem. Hlavním tématem byla ruská válka proti Ukrajině

Bývalý moderátor americké stanice Fox News Tucker Carlson hovořil v Moskvě s ruským vládcem Vladimirem Putinem a záznam nyní uveřejnil na svém webu. Hlavním tématem je válka na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo v plném rozsahu před dvěma lety. Putin moderátorovi kromě jiného řekl, že Moskva nemá zájem na invazi do „Polska, Lotyšska nebo kamkoli jinam“. Rusko podle něj nemůže být na Ukrajině poraženo. Carlson má blízko k americkému exprezidentovi Donaldu Trumpovi a zpochybňuje západní pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Za to, že dal moderátor slovo ruskému vládci, sklidil kritiku od řady amerických, ale i ruských novinářů.

Carlson je prvním americkým moderátorem, s nímž Putin hovořil od chvíle, co před dvěma roky ruská vojska naplno napadla Ukrajinu. Záznam je k dispozici na webových stránkách moderátora. Hovořili spolu dvě hodiny, hlavním tématem se stala válka na Ukrajině, její příčiny, jak je vidí Putin, průběh a také možný budoucí vývoj, uvedl Carlson s tím, že ruský vládce se mimo jiné věnoval dlouze historii Ruska ve vztahu k Ukrajině.

„Objevily se řeči o strategické porážce Ruska na bojišti. Podle mého názoru je to z definice nemožné. Nikdy se to nestane,“ citovala agentura AFP ruského vůdce. Podle něho si západní lídři uvědomují, že je nemožné strategicky porazit Rusko, a tak přemýšlejí, co dělat dál. „Jsme připraveni na dialog,“ uvedl podle agentury Reuters.

Putin rovněž podotkl, že Spojené státy čelí vážným problémům na domácí scéně. „Nebylo by lepší vyjednávat s Ruskem? Uzavřít dohodu. Už s pochopením situace, jak se dnes vyvíjí, s vědomím, že Rusko bude bojovat za své zájmy až do konce,“ doplnil šéf Kremlu.

Kyjev byl blízko dohodě o ukončení bojů, řekl Putin

Pokud jde o obavy dalších zemí regionu, že by je Rusko také mohlo napadnout, Putin pronesl, že Moskva bude bojovat za své zájmy „až do konce“. Ruský vládce Carlsonovi dále řekl, že Moskva nemá zájem na invazi do „Polska, Lotyšska nebo kamkoli jinam“. Spekulace o tom, že by to mohla udělat, jsou podle Putina jen přehnaným šířením hrozeb, napsala agentura Reuters.

Rusko se však v minulosti zavázalo i k respektování územní celistvosti Ukrajiny a Putin také ještě po nelegální anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 ujišťoval o tom, že nemá zájem o další části Ukrajiny. „Nevěřte těm, kteří chtějí, abyste se báli Ruska, a křičí, že Krym budou následovat další regiony. Nechceme Ukrajinu rozdělit, to nepotřebujeme,“ řekl tehdy v projevu.

Šéf Kremlu si postěžoval, že Ukrajina byla v dubnu 2022 blízko dohodě o ukončení bojů, ale pak si to rozmyslela, když se ruské jednotky stáhly z blízkosti Kyjeva. I tak podle něj ale vše dříve nebo později vyústí v dohodu.

Putin při hovoru s moderátorem zopakoval různá ospravedlnění ruské invaze na Ukrajinu, včetně historických stížností na rozpad Sovětského svazu a expanzi NATO nebo nepravdivá tvrzení, že Ukrajina je plná neonacistů, napsal web BBC.

Podle britského serveru Carlson ruskému prezidentovi nekladl otázky ohledně vyšetřovaných válečných zločinů spáchaných ruskými vojáky v ukrajinské Buče nebo nucené deportování ukrajinských dětí do Ruska, což vyústilo ve vydání zatykače Mezinárodního trestního soudu na Putinovu osobu. Nehovořil s ním ani o uvěznění opozičního lídra Alexeje Navalného.

Putin připustil možnost dohody o propuštění Gershkoviche

„Myslím, že může být dosaženo dohody,“ poznamenal Putin během hovoru na adresu zadržovaného amerického novináře Evana Gershkoviche, o jehož propuštění usilují Spojené státy. O případu podle něj jednají tajné služby obou zemí. Ruský vládce si myslí, že se stejně jako v podobných takových případech v minulosti najde řešení.

Novinář listu Wall Street Journal byl zadržen loni v březnu a čelí obvinění ze špionáže, za což mu hrozí až dvacet let odnětí svobody. Je to první takový případ v rusko-amerických vztazích za téměř čtyřicet let. Gershkovich všechna obvinění odmítá jako nepodložená.

Když se Carlson Putina zeptal, zda by byl ochoten novináře okamžitě propustit, odpověděl, že by ho „přivezli zpět do Spojených států“, napsal web BBC. Šéf Kremlu rovněž uvedl, že Gershkovich v Rusku získal utajované informace. Zároveň naznačil, koho by Rusko bylo ochotné přijmout v případě výměny vězňů. Putin zmínil „osobu, která kvůli svému vlasteneckému cítění zlikvidovala banditu v jednom z evropských hlavních měst během událostí na Kavkaze“.

Podle BBC je téměř jisté, že by se mohlo jednat o vraha ruské tajné služby FSB Vadima Krasikova, který je v současnosti v německém vězení. Muž totiž před pěti lety v berlínském parku zastřelil gruzínského vojenského důstojníka Zelimchana Changošviliho.

Moderátor připustil, že vyzpovídat ruského vládce přináší rizika, své rozhodnutí nicméně hájil: „Je to naše práce, je to žurnalistika. Naší povinností je informovat veřejnost.“ Jeho monolog, v němž také kritizoval západní média a tvrdil, že se západní tisk nesnaží vyslechnout Putinovo vidění situace, však vyvolal odpor u řady amerických i ruských novinářů.

BBC: Kreml všechny žádosti o rozhovor ignoroval

BBC informovala, že s Putinem se pokoušelo spojit mnoho novinářů ze západních zemí, včetně ruského redaktora webu Steva Rosenberga. Všechny žádosti BBC byly Putinovým úřadem nicméně ignorovány. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že „pan Carlson nemá pravdu a nemohl to vědět, žádostí o rozhovory s prezidentem dostáváme hodně“.

Kreml uvedl, že Putin s rozhovorem souhlasil, protože Carlsonův přístup se liší od „jednostranného“ informování mnoha západních médií o invazi na Ukrajině. Ruská státní média se moderátorově návštěvě v Rusku věnovala několik dní a odvysílala záběry z jeho různých výletů do restaurací či návštěvy baletu ve Velkém divadle, napsal web BBC.

Carlson se proslavil ještě jako moderátor konzervativně a republikánsky nakloněné stanice Fox News, kdy mimo jiné zesměšňoval podezření, že se Rusko vměšovalo do amerických prezidentských voleb. Později kritizoval Washington za podporu Ukrajiny čelící ruské agresi a naznačoval, že ruská invaze do sousední země je chybou Západu.

Vřelé vztahy s Trumpem

Fox News s Carlsonem rozvázala pracovní poměr loni v dubnu, načež moderátor založil vlastní pořad „The Tucker Carlson Encounter“ (Setkání s Tuckerem Carlsonem), který vysílá na síti X a propaguje na svém webu.

Po odchodu z Fox News Carlson upoutal pozornost především rozhovorem s bývalým prezidentem a zároveň pravděpodobným republikánským kandidátem v letošních amerických prezidentských volbách Donaldem Trumpem, kterému kladl nekonfliktní dotazy. Trump loni v listopadu naznačil, že by o Carlsonovi byl ochotný uvažovat jako o svém viceprezidentovi, a uvedl, že ho má rád.

Americký moderátor Tucker Carlson
Zdroj: Reuters/Caitlin O’Hara

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie a EU odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie důrazně odsoudila americké sankce vůči pěti Evropanům, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a boj proti dezinformacím na internetu. USA zakázaly vstup do země pětici Evropanů včetně bývalého francouzského ministra a eurokomisaře Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Sankce později odsoudili francouzský prezident Emmanuel Macron a místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová.
před 23 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 48 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 15 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 17 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 20 hhodinami
Načítání...