Bývalý moderátor Fox News Carlson hovořil s Putinem. Hlavním tématem byla ruská válka proti Ukrajině

Bývalý moderátor americké stanice Fox News Tucker Carlson hovořil v Moskvě s ruským vládcem Vladimirem Putinem a záznam nyní uveřejnil na svém webu. Hlavním tématem je válka na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo v plném rozsahu před dvěma lety. Putin moderátorovi kromě jiného řekl, že Moskva nemá zájem na invazi do „Polska, Lotyšska nebo kamkoli jinam“. Rusko podle něj nemůže být na Ukrajině poraženo. Carlson má blízko k americkému exprezidentovi Donaldu Trumpovi a zpochybňuje západní pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Za to, že dal moderátor slovo ruskému vládci, sklidil kritiku od řady amerických, ale i ruských novinářů.

Carlson je prvním americkým moderátorem, s nímž Putin hovořil od chvíle, co před dvěma roky ruská vojska naplno napadla Ukrajinu. Záznam je k dispozici na webových stránkách moderátora. Hovořili spolu dvě hodiny, hlavním tématem se stala válka na Ukrajině, její příčiny, jak je vidí Putin, průběh a také možný budoucí vývoj, uvedl Carlson s tím, že ruský vládce se mimo jiné věnoval dlouze historii Ruska ve vztahu k Ukrajině.

„Objevily se řeči o strategické porážce Ruska na bojišti. Podle mého názoru je to z definice nemožné. Nikdy se to nestane,“ citovala agentura AFP ruského vůdce. Podle něho si západní lídři uvědomují, že je nemožné strategicky porazit Rusko, a tak přemýšlejí, co dělat dál. „Jsme připraveni na dialog,“ uvedl podle agentury Reuters.

Putin rovněž podotkl, že Spojené státy čelí vážným problémům na domácí scéně. „Nebylo by lepší vyjednávat s Ruskem? Uzavřít dohodu. Už s pochopením situace, jak se dnes vyvíjí, s vědomím, že Rusko bude bojovat za své zájmy až do konce,“ doplnil šéf Kremlu.

Kyjev byl blízko dohodě o ukončení bojů, řekl Putin

Pokud jde o obavy dalších zemí regionu, že by je Rusko také mohlo napadnout, Putin pronesl, že Moskva bude bojovat za své zájmy „až do konce“. Ruský vládce Carlsonovi dále řekl, že Moskva nemá zájem na invazi do „Polska, Lotyšska nebo kamkoli jinam“. Spekulace o tom, že by to mohla udělat, jsou podle Putina jen přehnaným šířením hrozeb, napsala agentura Reuters.

Rusko se však v minulosti zavázalo i k respektování územní celistvosti Ukrajiny a Putin také ještě po nelegální anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 ujišťoval o tom, že nemá zájem o další části Ukrajiny. „Nevěřte těm, kteří chtějí, abyste se báli Ruska, a křičí, že Krym budou následovat další regiony. Nechceme Ukrajinu rozdělit, to nepotřebujeme,“ řekl tehdy v projevu.

Šéf Kremlu si postěžoval, že Ukrajina byla v dubnu 2022 blízko dohodě o ukončení bojů, ale pak si to rozmyslela, když se ruské jednotky stáhly z blízkosti Kyjeva. I tak podle něj ale vše dříve nebo později vyústí v dohodu.

Putin při hovoru s moderátorem zopakoval různá ospravedlnění ruské invaze na Ukrajinu, včetně historických stížností na rozpad Sovětského svazu a expanzi NATO nebo nepravdivá tvrzení, že Ukrajina je plná neonacistů, napsal web BBC.

Podle britského serveru Carlson ruskému prezidentovi nekladl otázky ohledně vyšetřovaných válečných zločinů spáchaných ruskými vojáky v ukrajinské Buče nebo nucené deportování ukrajinských dětí do Ruska, což vyústilo ve vydání zatykače Mezinárodního trestního soudu na Putinovu osobu. Nehovořil s ním ani o uvěznění opozičního lídra Alexeje Navalného.

Putin připustil možnost dohody o propuštění Gershkoviche

„Myslím, že může být dosaženo dohody,“ poznamenal Putin během hovoru na adresu zadržovaného amerického novináře Evana Gershkoviche, o jehož propuštění usilují Spojené státy. O případu podle něj jednají tajné služby obou zemí. Ruský vládce si myslí, že se stejně jako v podobných takových případech v minulosti najde řešení.

Novinář listu Wall Street Journal byl zadržen loni v březnu a čelí obvinění ze špionáže, za což mu hrozí až dvacet let odnětí svobody. Je to první takový případ v rusko-amerických vztazích za téměř čtyřicet let. Gershkovich všechna obvinění odmítá jako nepodložená.

Když se Carlson Putina zeptal, zda by byl ochoten novináře okamžitě propustit, odpověděl, že by ho „přivezli zpět do Spojených států“, napsal web BBC. Šéf Kremlu rovněž uvedl, že Gershkovich v Rusku získal utajované informace. Zároveň naznačil, koho by Rusko bylo ochotné přijmout v případě výměny vězňů. Putin zmínil „osobu, která kvůli svému vlasteneckému cítění zlikvidovala banditu v jednom z evropských hlavních měst během událostí na Kavkaze“.

Podle BBC je téměř jisté, že by se mohlo jednat o vraha ruské tajné služby FSB Vadima Krasikova, který je v současnosti v německém vězení. Muž totiž před pěti lety v berlínském parku zastřelil gruzínského vojenského důstojníka Zelimchana Changošviliho.

Moderátor připustil, že vyzpovídat ruského vládce přináší rizika, své rozhodnutí nicméně hájil: „Je to naše práce, je to žurnalistika. Naší povinností je informovat veřejnost.“ Jeho monolog, v němž také kritizoval západní média a tvrdil, že se západní tisk nesnaží vyslechnout Putinovo vidění situace, však vyvolal odpor u řady amerických i ruských novinářů.

BBC: Kreml všechny žádosti o rozhovor ignoroval

BBC informovala, že s Putinem se pokoušelo spojit mnoho novinářů ze západních zemí, včetně ruského redaktora webu Steva Rosenberga. Všechny žádosti BBC byly Putinovým úřadem nicméně ignorovány. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že „pan Carlson nemá pravdu a nemohl to vědět, žádostí o rozhovory s prezidentem dostáváme hodně“.

Kreml uvedl, že Putin s rozhovorem souhlasil, protože Carlsonův přístup se liší od „jednostranného“ informování mnoha západních médií o invazi na Ukrajině. Ruská státní média se moderátorově návštěvě v Rusku věnovala několik dní a odvysílala záběry z jeho různých výletů do restaurací či návštěvy baletu ve Velkém divadle, napsal web BBC.

Carlson se proslavil ještě jako moderátor konzervativně a republikánsky nakloněné stanice Fox News, kdy mimo jiné zesměšňoval podezření, že se Rusko vměšovalo do amerických prezidentských voleb. Později kritizoval Washington za podporu Ukrajiny čelící ruské agresi a naznačoval, že ruská invaze do sousední země je chybou Západu.

Vřelé vztahy s Trumpem

Fox News s Carlsonem rozvázala pracovní poměr loni v dubnu, načež moderátor založil vlastní pořad „The Tucker Carlson Encounter“ (Setkání s Tuckerem Carlsonem), který vysílá na síti X a propaguje na svém webu.

Po odchodu z Fox News Carlson upoutal pozornost především rozhovorem s bývalým prezidentem a zároveň pravděpodobným republikánským kandidátem v letošních amerických prezidentských volbách Donaldem Trumpem, kterému kladl nekonfliktní dotazy. Trump loni v listopadu naznačil, že by o Carlsonovi byl ochotný uvažovat jako o svém viceprezidentovi, a uvedl, že ho má rád.

Americký moderátor Tucker Carlson
Zdroj: Reuters/Caitlin O’Hara

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Národní sdružení chce v obecních volbách ovládnout jih Francie

Ve Francii vrcholí kampaň před obecními volbami. Hlasování o novém obsazení téměř 35 tisíc radnic má tentokrát celostátní přesah. Výsledky nejen ve velkých městech ukáží, jak si rok před prezidentským kláním stojí v současnosti nejsilnější uskupení – nacionalistické Národní sdružení (RN), se kterým dosud všechny ostatní politické subjekty odmítaly spolupracovat. RN nyní cílí na větší sídla především na jihu země.
před 7 mminutami

Pákistán udeřil v Afghánistánu. Kábul hlásí čtyři mrtvé

Pákistán uskutečnil vzdušné údery v Kábulu a v pohraničních provinciích Afghánistánu. Píší o tom tiskové agentury s odvoláním na úřady vládnoucího Talibanu. Podle kábulské policie zahynuli při útocích na hlavní město čtyři lidé, dalších patnáct bylo zraněno.
před 1 hhodinou

V Iráku při dronovém útoku zemřel francouzský voják

Při čtvrtečním dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku zemřel francouzský voják. Několik dalších jich utrpělo zranění, potvrdil informace armády prezident Emmanuel Macron. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA povolily zemím dočasně nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech

Spojené státy v noci na pátek SEČ dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
01:35Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 7 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...