Bývalý moderátor Fox News Carlson hovořil s Putinem. Hlavním tématem byla ruská válka proti Ukrajině

Bývalý moderátor americké stanice Fox News Tucker Carlson hovořil v Moskvě s ruským vládcem Vladimirem Putinem a záznam nyní uveřejnil na svém webu. Hlavním tématem je válka na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo v plném rozsahu před dvěma lety. Putin moderátorovi kromě jiného řekl, že Moskva nemá zájem na invazi do „Polska, Lotyšska nebo kamkoli jinam“. Rusko podle něj nemůže být na Ukrajině poraženo. Carlson má blízko k americkému exprezidentovi Donaldu Trumpovi a zpochybňuje západní pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Za to, že dal moderátor slovo ruskému vládci, sklidil kritiku od řady amerických, ale i ruských novinářů.

Carlson je prvním americkým moderátorem, s nímž Putin hovořil od chvíle, co před dvěma roky ruská vojska naplno napadla Ukrajinu. Záznam je k dispozici na webových stránkách moderátora. Hovořili spolu dvě hodiny, hlavním tématem se stala válka na Ukrajině, její příčiny, jak je vidí Putin, průběh a také možný budoucí vývoj, uvedl Carlson s tím, že ruský vládce se mimo jiné věnoval dlouze historii Ruska ve vztahu k Ukrajině.

„Objevily se řeči o strategické porážce Ruska na bojišti. Podle mého názoru je to z definice nemožné. Nikdy se to nestane,“ citovala agentura AFP ruského vůdce. Podle něho si západní lídři uvědomují, že je nemožné strategicky porazit Rusko, a tak přemýšlejí, co dělat dál. „Jsme připraveni na dialog,“ uvedl podle agentury Reuters.

Putin rovněž podotkl, že Spojené státy čelí vážným problémům na domácí scéně. „Nebylo by lepší vyjednávat s Ruskem? Uzavřít dohodu. Už s pochopením situace, jak se dnes vyvíjí, s vědomím, že Rusko bude bojovat za své zájmy až do konce,“ doplnil šéf Kremlu.

Kyjev byl blízko dohodě o ukončení bojů, řekl Putin

Pokud jde o obavy dalších zemí regionu, že by je Rusko také mohlo napadnout, Putin pronesl, že Moskva bude bojovat za své zájmy „až do konce“. Ruský vládce Carlsonovi dále řekl, že Moskva nemá zájem na invazi do „Polska, Lotyšska nebo kamkoli jinam“. Spekulace o tom, že by to mohla udělat, jsou podle Putina jen přehnaným šířením hrozeb, napsala agentura Reuters.

Rusko se však v minulosti zavázalo i k respektování územní celistvosti Ukrajiny a Putin také ještě po nelegální anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 ujišťoval o tom, že nemá zájem o další části Ukrajiny. „Nevěřte těm, kteří chtějí, abyste se báli Ruska, a křičí, že Krym budou následovat další regiony. Nechceme Ukrajinu rozdělit, to nepotřebujeme,“ řekl tehdy v projevu.

Šéf Kremlu si postěžoval, že Ukrajina byla v dubnu 2022 blízko dohodě o ukončení bojů, ale pak si to rozmyslela, když se ruské jednotky stáhly z blízkosti Kyjeva. I tak podle něj ale vše dříve nebo později vyústí v dohodu.

Putin při hovoru s moderátorem zopakoval různá ospravedlnění ruské invaze na Ukrajinu, včetně historických stížností na rozpad Sovětského svazu a expanzi NATO nebo nepravdivá tvrzení, že Ukrajina je plná neonacistů, napsal web BBC.

Podle britského serveru Carlson ruskému prezidentovi nekladl otázky ohledně vyšetřovaných válečných zločinů spáchaných ruskými vojáky v ukrajinské Buče nebo nucené deportování ukrajinských dětí do Ruska, což vyústilo ve vydání zatykače Mezinárodního trestního soudu na Putinovu osobu. Nehovořil s ním ani o uvěznění opozičního lídra Alexeje Navalného.

Putin připustil možnost dohody o propuštění Gershkoviche

„Myslím, že může být dosaženo dohody,“ poznamenal Putin během hovoru na adresu zadržovaného amerického novináře Evana Gershkoviche, o jehož propuštění usilují Spojené státy. O případu podle něj jednají tajné služby obou zemí. Ruský vládce si myslí, že se stejně jako v podobných takových případech v minulosti najde řešení.

Novinář listu Wall Street Journal byl zadržen loni v březnu a čelí obvinění ze špionáže, za což mu hrozí až dvacet let odnětí svobody. Je to první takový případ v rusko-amerických vztazích za téměř čtyřicet let. Gershkovich všechna obvinění odmítá jako nepodložená.

Když se Carlson Putina zeptal, zda by byl ochoten novináře okamžitě propustit, odpověděl, že by ho „přivezli zpět do Spojených států“, napsal web BBC. Šéf Kremlu rovněž uvedl, že Gershkovich v Rusku získal utajované informace. Zároveň naznačil, koho by Rusko bylo ochotné přijmout v případě výměny vězňů. Putin zmínil „osobu, která kvůli svému vlasteneckému cítění zlikvidovala banditu v jednom z evropských hlavních měst během událostí na Kavkaze“.

Podle BBC je téměř jisté, že by se mohlo jednat o vraha ruské tajné služby FSB Vadima Krasikova, který je v současnosti v německém vězení. Muž totiž před pěti lety v berlínském parku zastřelil gruzínského vojenského důstojníka Zelimchana Changošviliho.

Moderátor připustil, že vyzpovídat ruského vládce přináší rizika, své rozhodnutí nicméně hájil: „Je to naše práce, je to žurnalistika. Naší povinností je informovat veřejnost.“ Jeho monolog, v němž také kritizoval západní média a tvrdil, že se západní tisk nesnaží vyslechnout Putinovo vidění situace, však vyvolal odpor u řady amerických i ruských novinářů.

BBC: Kreml všechny žádosti o rozhovor ignoroval

BBC informovala, že s Putinem se pokoušelo spojit mnoho novinářů ze západních zemí, včetně ruského redaktora webu Steva Rosenberga. Všechny žádosti BBC byly Putinovým úřadem nicméně ignorovány. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že „pan Carlson nemá pravdu a nemohl to vědět, žádostí o rozhovory s prezidentem dostáváme hodně“.

Kreml uvedl, že Putin s rozhovorem souhlasil, protože Carlsonův přístup se liší od „jednostranného“ informování mnoha západních médií o invazi na Ukrajině. Ruská státní média se moderátorově návštěvě v Rusku věnovala několik dní a odvysílala záběry z jeho různých výletů do restaurací či návštěvy baletu ve Velkém divadle, napsal web BBC.

Carlson se proslavil ještě jako moderátor konzervativně a republikánsky nakloněné stanice Fox News, kdy mimo jiné zesměšňoval podezření, že se Rusko vměšovalo do amerických prezidentských voleb. Později kritizoval Washington za podporu Ukrajiny čelící ruské agresi a naznačoval, že ruská invaze do sousední země je chybou Západu.

Vřelé vztahy s Trumpem

Fox News s Carlsonem rozvázala pracovní poměr loni v dubnu, načež moderátor založil vlastní pořad „The Tucker Carlson Encounter“ (Setkání s Tuckerem Carlsonem), který vysílá na síti X a propaguje na svém webu.

Po odchodu z Fox News Carlson upoutal pozornost především rozhovorem s bývalým prezidentem a zároveň pravděpodobným republikánským kandidátem v letošních amerických prezidentských volbách Donaldem Trumpem, kterému kladl nekonfliktní dotazy. Trump loni v listopadu naznačil, že by o Carlsonovi byl ochotný uvažovat jako o svém viceprezidentovi, a uvedl, že ho má rád.

Americký moderátor Tucker Carlson
Zdroj: Reuters/Caitlin O’Hara

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Roste počet migrantů mířících přes Libyi. Řecko hodlá držet tvrdý kurz

V centrálním Středomoří v uplynulých dnech zahynulo nejméně 46 lidí při pokusu nelegálně překonat námořní hranice a dostat se ze severní Afriky do Evropy. Jedním z hlavních tranzitních uzlů se stala Libye. Řecko proto v současné době uplatňuje kvůli nárůstu počtu migrantů tvrdý přístup. Podle statistik nicméně míra nelegální migrace na některých sledovaných trasách klesá.
před 1 hhodinou

Ruské úřady hlásí útok ukrajinských dronů, poškodil závod v Tulské oblasti

Gubernátor ruské Tulské oblasti Dmitrij Miljajev tvrdí, že při útoku ukrajinských dronů byl v noci na pátek poškozen průmyslový podnik v Novomoskovsku jižně od Moskvy. Podle tamního ministerstva obrany zneškodnila ruská protivzdušná obrana v noci 660 ukrajinských dronů. Jde o jeden z nejvyšších počtů od začátku konfliktu, připomněla agentura AFP.
před 1 hhodinou

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 3 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 mrtvých, nejméně 4300 lidí utrpělo zranění, oznámil podle tiskových agentur AP a DPA v noci na pátek SELČ tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado. Podle AFP je mezi oběťmi také nejméně šest cizinců. Předchozí bilance hovořila o 188 mrtvých, více než 1500 zraněných a stovkách zavalených. Americká armáda oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky.
04:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 9 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 11 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...