Bývalý moderátor Fox News Carlson hovořil s Putinem. Hlavním tématem byla ruská válka proti Ukrajině

Bývalý moderátor americké stanice Fox News Tucker Carlson hovořil v Moskvě s ruským vládcem Vladimirem Putinem a záznam nyní uveřejnil na svém webu. Hlavním tématem je válka na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo v plném rozsahu před dvěma lety. Putin moderátorovi kromě jiného řekl, že Moskva nemá zájem na invazi do „Polska, Lotyšska nebo kamkoli jinam“. Rusko podle něj nemůže být na Ukrajině poraženo. Carlson má blízko k americkému exprezidentovi Donaldu Trumpovi a zpochybňuje západní pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Za to, že dal moderátor slovo ruskému vládci, sklidil kritiku od řady amerických, ale i ruských novinářů.

Carlson je prvním americkým moderátorem, s nímž Putin hovořil od chvíle, co před dvěma roky ruská vojska naplno napadla Ukrajinu. Záznam je k dispozici na webových stránkách moderátora. Hovořili spolu dvě hodiny, hlavním tématem se stala válka na Ukrajině, její příčiny, jak je vidí Putin, průběh a také možný budoucí vývoj, uvedl Carlson s tím, že ruský vládce se mimo jiné věnoval dlouze historii Ruska ve vztahu k Ukrajině.

„Objevily se řeči o strategické porážce Ruska na bojišti. Podle mého názoru je to z definice nemožné. Nikdy se to nestane,“ citovala agentura AFP ruského vůdce. Podle něho si západní lídři uvědomují, že je nemožné strategicky porazit Rusko, a tak přemýšlejí, co dělat dál. „Jsme připraveni na dialog,“ uvedl podle agentury Reuters.

Putin rovněž podotkl, že Spojené státy čelí vážným problémům na domácí scéně. „Nebylo by lepší vyjednávat s Ruskem? Uzavřít dohodu. Už s pochopením situace, jak se dnes vyvíjí, s vědomím, že Rusko bude bojovat za své zájmy až do konce,“ doplnil šéf Kremlu.

Kyjev byl blízko dohodě o ukončení bojů, řekl Putin

Pokud jde o obavy dalších zemí regionu, že by je Rusko také mohlo napadnout, Putin pronesl, že Moskva bude bojovat za své zájmy „až do konce“. Ruský vládce Carlsonovi dále řekl, že Moskva nemá zájem na invazi do „Polska, Lotyšska nebo kamkoli jinam“. Spekulace o tom, že by to mohla udělat, jsou podle Putina jen přehnaným šířením hrozeb, napsala agentura Reuters.

Rusko se však v minulosti zavázalo i k respektování územní celistvosti Ukrajiny a Putin také ještě po nelegální anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 ujišťoval o tom, že nemá zájem o další části Ukrajiny. „Nevěřte těm, kteří chtějí, abyste se báli Ruska, a křičí, že Krym budou následovat další regiony. Nechceme Ukrajinu rozdělit, to nepotřebujeme,“ řekl tehdy v projevu.

Šéf Kremlu si postěžoval, že Ukrajina byla v dubnu 2022 blízko dohodě o ukončení bojů, ale pak si to rozmyslela, když se ruské jednotky stáhly z blízkosti Kyjeva. I tak podle něj ale vše dříve nebo později vyústí v dohodu.

Putin při hovoru s moderátorem zopakoval různá ospravedlnění ruské invaze na Ukrajinu, včetně historických stížností na rozpad Sovětského svazu a expanzi NATO nebo nepravdivá tvrzení, že Ukrajina je plná neonacistů, napsal web BBC.

Podle britského serveru Carlson ruskému prezidentovi nekladl otázky ohledně vyšetřovaných válečných zločinů spáchaných ruskými vojáky v ukrajinské Buče nebo nucené deportování ukrajinských dětí do Ruska, což vyústilo ve vydání zatykače Mezinárodního trestního soudu na Putinovu osobu. Nehovořil s ním ani o uvěznění opozičního lídra Alexeje Navalného.

Putin připustil možnost dohody o propuštění Gershkoviche

„Myslím, že může být dosaženo dohody,“ poznamenal Putin během hovoru na adresu zadržovaného amerického novináře Evana Gershkoviche, o jehož propuštění usilují Spojené státy. O případu podle něj jednají tajné služby obou zemí. Ruský vládce si myslí, že se stejně jako v podobných takových případech v minulosti najde řešení.

Novinář listu Wall Street Journal byl zadržen loni v březnu a čelí obvinění ze špionáže, za což mu hrozí až dvacet let odnětí svobody. Je to první takový případ v rusko-amerických vztazích za téměř čtyřicet let. Gershkovich všechna obvinění odmítá jako nepodložená.

Když se Carlson Putina zeptal, zda by byl ochoten novináře okamžitě propustit, odpověděl, že by ho „přivezli zpět do Spojených států“, napsal web BBC. Šéf Kremlu rovněž uvedl, že Gershkovich v Rusku získal utajované informace. Zároveň naznačil, koho by Rusko bylo ochotné přijmout v případě výměny vězňů. Putin zmínil „osobu, která kvůli svému vlasteneckému cítění zlikvidovala banditu v jednom z evropských hlavních měst během událostí na Kavkaze“.

Podle BBC je téměř jisté, že by se mohlo jednat o vraha ruské tajné služby FSB Vadima Krasikova, který je v současnosti v německém vězení. Muž totiž před pěti lety v berlínském parku zastřelil gruzínského vojenského důstojníka Zelimchana Changošviliho.

Moderátor připustil, že vyzpovídat ruského vládce přináší rizika, své rozhodnutí nicméně hájil: „Je to naše práce, je to žurnalistika. Naší povinností je informovat veřejnost.“ Jeho monolog, v němž také kritizoval západní média a tvrdil, že se západní tisk nesnaží vyslechnout Putinovo vidění situace, však vyvolal odpor u řady amerických i ruských novinářů.

BBC: Kreml všechny žádosti o rozhovor ignoroval

BBC informovala, že s Putinem se pokoušelo spojit mnoho novinářů ze západních zemí, včetně ruského redaktora webu Steva Rosenberga. Všechny žádosti BBC byly Putinovým úřadem nicméně ignorovány. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že „pan Carlson nemá pravdu a nemohl to vědět, žádostí o rozhovory s prezidentem dostáváme hodně“.

Kreml uvedl, že Putin s rozhovorem souhlasil, protože Carlsonův přístup se liší od „jednostranného“ informování mnoha západních médií o invazi na Ukrajině. Ruská státní média se moderátorově návštěvě v Rusku věnovala několik dní a odvysílala záběry z jeho různých výletů do restaurací či návštěvy baletu ve Velkém divadle, napsal web BBC.

Carlson se proslavil ještě jako moderátor konzervativně a republikánsky nakloněné stanice Fox News, kdy mimo jiné zesměšňoval podezření, že se Rusko vměšovalo do amerických prezidentských voleb. Později kritizoval Washington za podporu Ukrajiny čelící ruské agresi a naznačoval, že ruská invaze do sousední země je chybou Západu.

Vřelé vztahy s Trumpem

Fox News s Carlsonem rozvázala pracovní poměr loni v dubnu, načež moderátor založil vlastní pořad „The Tucker Carlson Encounter“ (Setkání s Tuckerem Carlsonem), který vysílá na síti X a propaguje na svém webu.

Po odchodu z Fox News Carlson upoutal pozornost především rozhovorem s bývalým prezidentem a zároveň pravděpodobným republikánským kandidátem v letošních amerických prezidentských volbách Donaldem Trumpem, kterému kladl nekonfliktní dotazy. Trump loni v listopadu naznačil, že by o Carlsonovi byl ochotný uvažovat jako o svém viceprezidentovi, a uvedl, že ho má rád.

Americký moderátor Tucker Carlson
Zdroj: Reuters/Caitlin O’Hara

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
21:48Aktualizovánopřed 19 mminutami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 41 mminutami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 45 mminutami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 51 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 52 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
20:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...