V Buče osvobozené od ruských okupantů našla ukrajinská armáda ulice poseté mrtvými. Zelenskyj mluví o genocidě

Nahrávám video

Za novou Srebrenicu označilo ukrajinské ministerstvo obrany osvobozené město Buča. Ve městě, které sousedí s Irpiní a leží 37 kilometrů severozápadně od Kyjeva, podle něj ruští vojáci během měsíční okupace „náhodně vraždili místní civilní obyvatele“. Starosta města Anatolij Fedoruk řekl agentuře Reuters, že bylo zabito přes tři sta lidí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se Rusko v jeho zemi dopouští genocidy. „Zvěrstva“ v Buče odsoudili mimo jiné zástupci Evropské unie, Británie, USA i česká diplomacie. Ruské ministerstvo obrany fotografie a videa s mrtvými civilisty zveřejněné ukrajinskou stranou označilo za provokaci. Moskva kvůli tomu požaduje, aby se v pondělí sešla Rada bezpečnosti OSN.

Některé z obětí mají svázané ruce za zády, ulice města jsou poseta těly, napsalo ukrajinské ministerstvo obrany na Twitteru, kde zveřejnilo video s drastickými záběry.

Do společného hrobu muselo být ve městě uloženo 280 těl, uvedl starosta Fedoruk. V nezahrnutém hromadném hrobu u kostela byly vidět kusy těl, ruce, nohy, píší zpravodajové z místa. Mezi mrtvými je podle starosty i čtrnáctiletý chlapec. Těla se neodklízela kvůli tomu, že pod některými byly nastražené miny, dodal.

„Parchanti,“ rozplakal se podle Reuters 66letý Vasilij vzteky při pohledu na více než desítku těl ležících na silnici před jeho domem. Po jeho levici leželo na okraji trávníku vedle jízdního kola tělo muže se zažloutlou tváří a zapadlýma očima. Další ležel uprostřed silnice, pár metrů od vchodu do domu. Vasilij uvedl, že jde o kmotra jeho syna, jeho celoživotního přítele.

Ukrajinská armáda: Oběti mučili, těla jsou zohavená

Dosud nepohřbení mrtví v Buče na sobě nemají uniformy. Jsou to civilisté s koly, někteří ve ztuhlých rukách stále svírají tašky s nákupem. Někteří jsou zjevně mrtví mnoho dní, ne-li týdnů.

Osmdesátiletá Maria Dabižeová podle nedělníku The Sunday Times uvedla, že jejím sousedům v nedalekém úhledném cihlovém domě ruští vojáci svázali ruce a nohy a zabili je. Ukrajinští vojáci našli v její ulici ve sklepě osmnáct mrtvých těl mužů, žen i dětí. Těla byla zohavena.

„Našli jsme tam osmnáct těl,“ řekl 53letý voják územní obrany Serhij Torovyk. „Mučili je. Někteří měli uřezané uši, jiní vytrhané zuby,“ dodal. „Ruští vojáci jsou horší než zvířata. Zvířata takové věci nedělají. Neměli bychom brát zajatce. Musí zemřít. Musí být zničeni.“

Zelenskyj: Toto je genocida

Ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venedyktová v neděli řekla, že ukrajinští žalobci vyšetřující možné válečné zločiny ze strany Ruska evidují 410 těl civilistů ve městech poblíž Kyjeva a 140 těl je předmětem zkoumání. Podílejí se na něm lékaři z oboru soudní medicíny a další odborníci.

„Toto je genocida. Vyhlazování celého národa,“ řekl v rozhovoru pro americkou televizi ukrajinský prezident Zelenskyj. „Jsme občany Ukrajiny a nechceme se podrobit politice Ruské federace. Proto nás ničí a zabíjejí,“ dodal. Zelenskyj také později řekl, že chce, aby „ruské vedení vidělo, k čemu na Ukrajině vedly jeho rozkazy“.

Zelenskyj rovněž sdělil, že zve bývalou německou kancléřku Angelu Merkelovou a někdejšího francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho do Buči, aby viděli, k čemu vedlo čtrnáct let ústupků Rusku.

„Masakr v Buče byl úmyslný. Rusové chtějí zlikvidovat co nejvíce Ukrajinců. Musíme je zastavit a vyhnat. Žádám nové zničující sankce G7 TEĎ,“ napsal na Twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Žádá embargo na vývoz ruské ropy, plynu a uhlí, uzavření všech přístavů pro ruská plavidla a zboží a odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT.

„To, co se stalo v Buče a na dalších předměstích Kyjeva, lze označit pouze jako genocidu,“ reagoval kyjevský starosta Vitalij Klyčko. Vyzval celý svět a zejména Německo, aby okamžitě ukončily dovoz plynu z Ruska. „Jsou to krvavé peníze, za které se vraždí lidé. Embargo na plyn a ropu musí přijít okamžitě,“ řekl.

Události v Buče odsoudil Stoltenberg, Michel či Fiala

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru pro CNN uvedl, že „jde o brutalitu vůči civilistům, jakou jsme v Evropě neviděli desítky let“. „Je strašné a absolutně nepřijatelné, že jsou napadáni a zabíjeni civilisté,“ řekl. Podle něj to zesiluje nutnost ukončení války a skládání účtů osob, které jsou za zvěrstva odpovědné. Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že je hluboce šokován a vyzval k nezávislému vyšetřování.

„Zvěrstva v Buče a v dalších (ukrajinských) městech mě děsí. Zprávy o tom, že ruské síly útočí na nevinné civilisty, jsou odporné,“ napsala britská ministryně zahraničí Liz Trussová na Twitteru. „Británie spolupracuje s dalšími zeměmi na shromažďování důkazů a podporuje vyšetřování válečných zločinů Mezinárodním trestním soudem. Odpovědné osoby budou pohnány k odpovědnosti.“ 

Vraždění civilistů odsoudili mimo jiné šéf Evropské rady Charles Michel nebo německý kancléř Olaf Scholz. „Požaduji, aby mezinárodní organizace jako Mezinárodní výbor Červeného kříže získaly přístup do těchto oblastí a mohly tato zvěrstva nezávisle zdokumentovat,“ cituje Scholze agentura DPA a dodává, že šéf vlády vysloveně nehovořil o válečných zločinech. Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová požaduje zpřísnění sankcí. V rámci Evropské unie je podle ní třeba jednat o ukončení nákupu ruského plynu. Šéf americké diplomacie pohled na záběry z Buči přirovnal k „ráně do břicha“.

Česká diplomacie mluví o „dalším z řady odporných válečných zločinů Putinova režimu“. Premiér Petr Fiala (ODS) označil záběry zavražděných civilistů za děsivé, ruská armáda se podle něj dopouští válečných zločinů. O válečném zločinu mluvil i prezident Miloš Zeman. Věří tomu, že vraždění civilních obyvatel bude spravedlivě potrestáno mezinárodním soudem.

„Udělám vše, co je v mých silách, abychom zastavili Putinovu válečnou mašinérii. Zesílíme naše sankce i vojenskou podporu Ukrajině. Stejně tak i posílíme humanitární podporu pro ty, kteří ji potřebují,“ uvedl britský premiér Boris Johnson. 

Rusové mluví o provokaci a dezinformacích

Britská BBC informovala, že ruské ministerstvo obrany na svém oficiálním účtu na Telegramu sdílelo příspěvek, kde se uvádí, že ruští vojáci se z Buči stáhli 30. března. „Kde tyto snímky byly čtyři dny? Skutečnost, že nikde nebyly, jenom potvrzuje, že jde o dezinformaci,“ uvádí se v příspěvku. Jeho autor také tvrdí, že na videích pořízených v Buče a ukazujících mrtvé civilisty na ulicích, se těla pohnou. BBC uvedla, že její zaměstnanci video zkoumali, ale žádný pohyb nezaznamenali.

Ruské ministerstvo obrany na svém účtu na Telegramu později uvedlo, že za dobu, co Buču ovládali ruští vojáci, „ani jeden z místních obyvatel nezemřel kvůli nějakým násilným činům“. Tvrdí, že ruská armáda do měst a vesnic v Kyjevské oblasti dovezla 452 tun humanitární pomoci. Ruský resort obrany také popřel, že by obyvatelé Buči nemohli z města odejít, a obvinil ukrajinskou armádu, že „neustále ostřelovala jižní části města, včetně sídlišť“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.
07:52Aktualizovánopřed 3 mminutami

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 44 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 1 hhodinou

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 3 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 4 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...