Ve sněmovně vystoupila Šabatová, čelila kritice poslanců SPD a Trikolóry

Poslanecká sněmovna schválila financování poslaneckých klubů – dostanou stejné příspěvky jako loni. Zákonodárci také projednávali výroční zprávu veřejné ochránkyně práv za předminulý rok. Anna Šabatová ji na plénu osobně hájila, čelila kritice zprava. Kromě toho byly ve čtvrtek na programu zejména interpelace.

Před zákonodárci ve čtvrtek vystoupila končící ombudsmanka Anna Šabatová. Poukázala na to, že její kancelář prověřila desetitisíce stížností, paradoxně se ale mluví jen o šátcích a pronájmech bytů Romům.

„Ostatní jako by neexistovaly. Dalším paradoxem je, že v obou těchto případech, v nichž se dotčené osoby samy později soudně bránily, u nezávislých soudů uspěly,“ konstatuje Šabatová a zdůrazňuje, že je-li stěžovatel v právu, ombudsman by se ho měl zastat, i když za to nesklidí potlesk na otevřené scéně. 

Končící veřejná ochránkyně práv okomentovala na plénu i volbu jejího nástupce. „Nenechte se zmást líbivými řečmi. Byla bych ráda, abyste zvolili toho, kdo bude pravdivě, poctivě a statečně vykládat právo ve prospěch všech, kdo se na něj obrátí, a těch, které má chránit z povahy zákona,“ prohlásila.

Kritici: Elitářský a zdiskreditovaný úřad

Kvůli svému působení ve funkci ombudsmanky čelila kritice poslanců SPD a Trikolóry. Podle Zuzany Majerové Zahradníkové (Trikolóra) byl úřad zneužit k propagaci nové levice a zdiskreditován. Úřad se prý zpolitizoval a podléhá politické korektnosti, genderismu a multikulturalismu. Trikolóra nedávno podala návrh na úplné zrušení úřadu ombudsmana.

Okamura Šabatovou nařkl z elitářského vidění světa, poškodila podle něj image úřadu. Podle šéfa poslanců SPD Radima Fialy se stal z úřadu pod vedením Šabatové oporou nepřizpůsobivých i multikulturní a promigrační politiky Evropské unie.

Na Okamurovo vystoupení reagoval Pirát František Kopřiva a označil je za hnojomet. Stejně jako Alena Gajdůšková (ČSSD) Šabatové poděkoval. „Měli bychom úřad podporovat,“ zdůraznila.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) soudí, že do úřadů, jako je úřad ombudsmana, se lidé typu Šabatové hodí. „Bez ohledu na režim jsou schopni se stavět na stranu těch, kteří mají nejméně moci. Ona hledá ty nejbezmocnější,“ řekl.

Poslanecké kluby dostanou stejně peněz jako loni

Sněmovní plénum ve čtvrtek stvrdilo návrh organizačního výboru o financování poslaneckých klubů. Ty budou na svůj provoz dostávat stejné příspěvky ze sněmovního rozpočtu jako loni. Nadále tedy budou mít pevnou částku 24,5 tisíce korun měsíčně, základní částka na každého poslance zůstane ve výši 5314 korun. Za opoziční poslance je dotace ze zákona o třetinu vyšší, tedy 6908 korun.

Nejsilnější frakce vládního hnutí ANO se 78 poslanci bude dostávat každý měsíc 439 tisíc korun. Klub koaliční ČSSD s 15 poslanci obdrží měsíčně 104 tisíc.

Nejsilnější opoziční klub ODS se 23 členy bude mít nárok na 183 tisíc korun měsíčně, Piráti s počtem 22 poslanců budou pobírat 176 tisíc a hnutí SPD s 19 poslanci 156 tisíc korun. Na 128 tisíc si přijde patnáctičlenný klub KSČM. Desetičlenná frakce KDU-ČSL bude inkasovat 94 tisíc korun, klub TOP 09 se sedmi členy obdrží 73 tisíc korun měsíčně a STAN se šesti členy 66 tisíc.

Z příspěvků si poslanecký klub hradí kromě nákladů na běžný provoz například odborná stanoviska a expertizy nebo pronájem prostor k jednání mimo sněmovnu či zahraniční cesty svých členů. Frakce z příspěvku mohou hradit také pohoštění při pracovních jednáních.

Zaorálek chce spojit znesvářené skupiny kolem Památníku Lidice

Ministr kultury Lubomír Zaorálek při interpelacích uvedl, že chce v pondělí v Lidicích uspořádat setkání pro všechny znesvářené skupiny sporu, který vyústil v rezignaci ředitelky tamního památníku Martiny Lehmannové. Zopakoval, že chce vyhlásit co nejrychleji výběrové řízení na nástupce Lehmanové, který by dokázal přeživší a jejich potomky spojovat.

„Hledám někoho, kdo má cit pro ty složité věci v Lidicích. Chci najít takového ředitele nebo ředitelku, který bude ty věci spojovat,“ uvedl Zaorálek na dotaz poslance ODS Martina Baxy.

Někteří lidé, kteří přežili vyhlazení Lidic, ředitelku loni obvinili z toho, že překrucuje fakta a některá její vyjádření nejsou k pamětníkům citlivá. Lehmannová obvinění odmítla. Rezignovala k 21. lednu, jako důvod uvedla ztrátu důvěry v ministra Zaorálka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Alkohol za kormidlo nepatří. Policisté připomínají, jak se bezpečně chovat u vody

Policisté během letních prázdnin vyrážejí k přehradám, koupalištím a přírodním vodním plochám, aby v rámci preventivní akce Bezpečně u vody lidem připomněli pravidla bezpečného chování. Na Novomlýnských nádržích se zaměřují nejen na rekreanty na břehu, ale také na vůdce motorových člunů, jachet nebo paddleboardů.
před 3 mminutami

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 32 mminutami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 10 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 10 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 12 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.