Ve sněmovně vystoupila Šabatová, čelila kritice poslanců SPD a Trikolóry

Poslanecká sněmovna schválila financování poslaneckých klubů – dostanou stejné příspěvky jako loni. Zákonodárci také projednávali výroční zprávu veřejné ochránkyně práv za předminulý rok. Anna Šabatová ji na plénu osobně hájila, čelila kritice zprava. Kromě toho byly ve čtvrtek na programu zejména interpelace.

Před zákonodárci ve čtvrtek vystoupila končící ombudsmanka Anna Šabatová. Poukázala na to, že její kancelář prověřila desetitisíce stížností, paradoxně se ale mluví jen o šátcích a pronájmech bytů Romům.

„Ostatní jako by neexistovaly. Dalším paradoxem je, že v obou těchto případech, v nichž se dotčené osoby samy později soudně bránily, u nezávislých soudů uspěly,“ konstatuje Šabatová a zdůrazňuje, že je-li stěžovatel v právu, ombudsman by se ho měl zastat, i když za to nesklidí potlesk na otevřené scéně. 

Končící veřejná ochránkyně práv okomentovala na plénu i volbu jejího nástupce. „Nenechte se zmást líbivými řečmi. Byla bych ráda, abyste zvolili toho, kdo bude pravdivě, poctivě a statečně vykládat právo ve prospěch všech, kdo se na něj obrátí, a těch, které má chránit z povahy zákona,“ prohlásila.

Kritici: Elitářský a zdiskreditovaný úřad

Kvůli svému působení ve funkci ombudsmanky čelila kritice poslanců SPD a Trikolóry. Podle Zuzany Majerové Zahradníkové (Trikolóra) byl úřad zneužit k propagaci nové levice a zdiskreditován. Úřad se prý zpolitizoval a podléhá politické korektnosti, genderismu a multikulturalismu. Trikolóra nedávno podala návrh na úplné zrušení úřadu ombudsmana.

Okamura Šabatovou nařkl z elitářského vidění světa, poškodila podle něj image úřadu. Podle šéfa poslanců SPD Radima Fialy se stal z úřadu pod vedením Šabatové oporou nepřizpůsobivých i multikulturní a promigrační politiky Evropské unie.

Na Okamurovo vystoupení reagoval Pirát František Kopřiva a označil je za hnojomet. Stejně jako Alena Gajdůšková (ČSSD) Šabatové poděkoval. „Měli bychom úřad podporovat,“ zdůraznila.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) soudí, že do úřadů, jako je úřad ombudsmana, se lidé typu Šabatové hodí. „Bez ohledu na režim jsou schopni se stavět na stranu těch, kteří mají nejméně moci. Ona hledá ty nejbezmocnější,“ řekl.

Poslanecké kluby dostanou stejně peněz jako loni

Sněmovní plénum ve čtvrtek stvrdilo návrh organizačního výboru o financování poslaneckých klubů. Ty budou na svůj provoz dostávat stejné příspěvky ze sněmovního rozpočtu jako loni. Nadále tedy budou mít pevnou částku 24,5 tisíce korun měsíčně, základní částka na každého poslance zůstane ve výši 5314 korun. Za opoziční poslance je dotace ze zákona o třetinu vyšší, tedy 6908 korun.

Nejsilnější frakce vládního hnutí ANO se 78 poslanci bude dostávat každý měsíc 439 tisíc korun. Klub koaliční ČSSD s 15 poslanci obdrží měsíčně 104 tisíc.

Nejsilnější opoziční klub ODS se 23 členy bude mít nárok na 183 tisíc korun měsíčně, Piráti s počtem 22 poslanců budou pobírat 176 tisíc a hnutí SPD s 19 poslanci 156 tisíc korun. Na 128 tisíc si přijde patnáctičlenný klub KSČM. Desetičlenná frakce KDU-ČSL bude inkasovat 94 tisíc korun, klub TOP 09 se sedmi členy obdrží 73 tisíc korun měsíčně a STAN se šesti členy 66 tisíc.

Z příspěvků si poslanecký klub hradí kromě nákladů na běžný provoz například odborná stanoviska a expertizy nebo pronájem prostor k jednání mimo sněmovnu či zahraniční cesty svých členů. Frakce z příspěvku mohou hradit také pohoštění při pracovních jednáních.

Zaorálek chce spojit znesvářené skupiny kolem Památníku Lidice

Ministr kultury Lubomír Zaorálek při interpelacích uvedl, že chce v pondělí v Lidicích uspořádat setkání pro všechny znesvářené skupiny sporu, který vyústil v rezignaci ředitelky tamního památníku Martiny Lehmannové. Zopakoval, že chce vyhlásit co nejrychleji výběrové řízení na nástupce Lehmanové, který by dokázal přeživší a jejich potomky spojovat.

„Hledám někoho, kdo má cit pro ty složité věci v Lidicích. Chci najít takového ředitele nebo ředitelku, který bude ty věci spojovat,“ uvedl Zaorálek na dotaz poslance ODS Martina Baxy.

Někteří lidé, kteří přežili vyhlazení Lidic, ředitelku loni obvinili z toho, že překrucuje fakta a některá její vyjádření nejsou k pamětníkům citlivá. Lehmannová obvinění odmítla. Rezignovala k 21. lednu, jako důvod uvedla ztrátu důvěry v ministra Zaorálka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Útočník v Chřibské vystřílel desítky nábojů. Případem se zbývá i GIBS

Útočník v pondělí na úřadě v Chřibské na Děčínsku vystřílel několik desítek nábojů a měl u sebe čtyři nelegálně držené zbraně, uvedla v úterý policie. Ta už ukončila ohledávání městského úřadu, kde muž zastřelil jednoho zaměstnance úřadu a sebe, dalších šest lidí zranil. Případem se zabývá také Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Úřad v Chřibské je do odvolání uzavřený. Stav dvou osob, které skončily v nemocnici, je stabilizovaný.
09:16Aktualizovánopřed 36 mminutami

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
před 1 hhodinou

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Letouny L-159 patří k protivzdušné obraně, jež je prioritou, řekl ministr Zůna

Bitevní letouny L-159 jsou součástí protivzdušné obrany státu, která je prioritou. Na úterním jednání sněmovního branného výboru to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). O část strojů stojí Ukrajina. Podle Zuny mají letadla nalétánu zhruba pětinu životnosti a jejich prodej by nebyl z českého pohledu vzhledem k jejich užitné hodnotě výhodný. Prodej v pondělí odmítla i vláda.
před 1 hhodinou

Soud potvrdil trest Igoru Mižákovi za zveřejnění korespondence expremiérů

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil peněžitý trest 200 tisíc korun pro zakladatele a správce webu White Media Igora Mižáka. Web podle žalobce zveřejnil stovky až tisíce soukromých listin či dat. Soud zamítl odvolání obžalovaného, rozhodnutí je tedy pravomocné. Třem poškozeným, kteří se proti rozhodnutí městského soudu odvolali, soud také přiznal náhradu nemajetkové újmy. Mižák má každému zaplatit padesát tisíc korun.
před 1 hhodinou

Žalobce Šereda rezignoval na post šéfa odboru závažné kriminality v Olomouci

Státní zástupce Petr Šereda rezignoval na post ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Serveru Info.cz to potvrdil vrchní státní zástupce v Olomouci Radim Dragoun. Podle informací ČTK bude Šereda nadále pracovat jako řadový státní zástupce. Důvody rezignace Šeredy na funkci ředitele odboru podle serveru nejsou známy, rozhodnutí údajně v úterý oznámil Dragoun kolegům.
12:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozhodnutí je na mandátovém výboru, řekl Okamura ke svému vydání

Sněmovní mandátový a imunitní výbor se v úterý zabýval soudními žádostmi o vydání premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše a předsedy sněmovny a SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Babiš se ke svému případu před výborem vyjádřil jako první. Následně mluvil Okamura, který řekl, že rozhodnutí o vydání je na výboru. Doporučení plénu k žádostem výbor vydá 3. února. Očekává se, že sněmovna ani jednoho z politiků tentokrát ke stíhání nevydá.
01:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Hasičům loni přibylo zásahů u požárů

Hasiči v loňském roce vyjížděli k 18 684 požárům, jejich počet oproti roku 2024 vzrostl o 1503. Zasahovali i u více dopravních nehod nebo úniků látek, celkový počet zásahů ale meziročně klesl. V souvislosti s požáry zemřelo loni 112 lidí, meziročně o pět více. Přímo při požáru pak zemřelo 78 lidí, v roce 2024 to bylo o jednoho méně. Údaje o loňské činnosti sboru představil generální ředitel hasičů Vladimír Vlček.
11:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...