Zuzana Majerová Zahradníková

Společnou kandidátku opozičního SPD a neparlamentní Trikolory pro eurovolby povede někdejší europoslanec Petr Mach (SPD), který v minulosti vedl Svobodné. Za ním budou na listině nynější europoslanec Ivan David (SPD) a někdejší poslankyně ODS, předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová. Při sobotní celostátní konferenci SPD v Praze to oznámil její předseda Tomio Okamura.

Děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (VŠE) Miroslav Ševčík představuje pro univerzitu reputační problém, uvedl ministr školství Vladimír Balaš (STAN) v úterý večer na svém Facebooku. Domnívá se, že Ševčíkovo postavení v čele fakulty je neudržitelné. Doplnil ale, že ministr školství nemá žádné právní nástroje na odvolání děkana z funkce. Ševčíka v pondělí vyzval kvůli jeho dlouhodobému vystupování na veřejnosti včetně účasti na sobotní protivládní demonstraci k rezignaci rektor VŠE Petr Dvořák. Ševčík uvedl, že pro své odvolání nevidí důvod a odmítl, že by poškozoval dobré jméno VŠE, jak tvrdí jeho kritici.

Česko patří od prvních hodin vypuknutí války na Ukrajině mezi nejhlasitější a nejvěrnější spojence Kyjeva. Jasně o tom svědčí nejenom brzká cesta premiéra Petra Fialy (ODS) do tehdy ostřelované ukrajinské metropole, ale také vojenská i humanitární pomoc v řádu miliard nejen od státu, ale i od jednotlivců a soukromých organizací. Na druhou stranu i na Česko válka negativně dopadla – výrazně zdražily potraviny i energie, podpora napadené země navíc není po chuti zdaleka všem občanům, což ukázala opakovaná protestní shromáždění.

ČT24 požádala vědce, kteří spolupracují s Univerzitou Karlovou, aby oficiální životopisy lídrů i části jejich programů, které se týkají budoucnosti, zadali ke zpracování umělé inteligenci jménem Matylda. Ta připravila pro každého účastníka předvolební superdebaty otázku. Odpovídali Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (SPOLU), Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (PirátiSTAN) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA).

Část předvolební superdebaty se točila kolem postoje lídrů k možnému zákazu výroby aut se spalovacími motory po roce 2035. Všechny subjekty zastoupené v debatě uvedly, že proti zákazu bojovat budou, jen ČSSD uvedla, že proti zákazu spíše bude bojovat. Debaty se účastnili Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (SPOLU), Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (PirátiSTAN) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA).

Lidem s příjmem do sto tisíc korun nechce zvyšovat daň z příjmu žádná z osmi stran, jejichž zástupci přišli do předvolební superdebaty České televize. Většina stran připouští nanejvýš zavedení digitální daně, levicoví lídři se zmínili i o možnosti více zdanit lidi s příjmem přes sto tisíc měsíčně. O ekonomice a také kauze Pandora Papers diskutovali Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (SPOLU), Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (PirátiSTAN) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA).

Lidé očkovaní proti covidu-19 by neměli mít privilegia, která by je zvýhodňovala před neočkovanými. Vyplývá to z postojů většiny volebních subjektů, jejichž lídři diskutovali v superdebatě České televize. Pro zvýhodnění očkovaných je pouze hnutí ANO. Vedle jeho šéfa Andreje Babiše o koronaviru debatoval také Petr Fiala (SPOLU), Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (PirátiSTAN) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA). Diskusi moderovala Světlana Witowská.

Česká televize ve středu večer po 20. hodině na ČT1 a ČT24 odvysílá předvolební superdebatu osmi lídrů stran, hnutí a koalic. Vůbec poprvé v historii předvolebních televizních debat v Česku jim bude otázky pokládat kromě moderátorky Světlany Witowské také umělá inteligence –⁠ virtuální moderátorka, která si sama vybrala jméno Matylda. Superdebata se uskuteční v prostorách Právnické fakulty UK.

Poslanci na odpolední mimořádné schůzi schválili vládní návrh na zmrazení platů vrcholných politiků na následujících pět let. U novely vláda chtěla, aby ji sněmovna schválila zrychleně už v prvním čtení. Pokud by se nynější zákonná pravidla nezměnila, tyto platy by od ledna vzrostly zhruba o šest procent. Vládní novelu posoudí Senát.

Hnutí Trikolóra, Svobodní a Strana soukromníků kandidují do podzimních voleb společně pod názvem „Trikolóra Svobodní Soukromníci“ a s heslem „Máme právo žít“. Důraz kladou na pravicový program a při čtvrtečním zahájení kampaně na pražském Klárově lídři jejích krajských kandidátek hovořili o ubývání svobod, a to v souvislosti s epidemií covidu, ale i destrukcí podoby tradiční rodiny a dalších hodnot.

Opozice v Poslanecké sněmovně neuspěla s hlasováním o nedůvěře vládě. Hlasovalo 171 poslanců, pro bylo 89 poslanců, proti pak 82 poslanců. Komunistická strana se nepřipojila k dalším opozičním partajím a její poslanci se proti kabinetu aktivně nevyslovili. Po projevu, v němž předseda KSČM Vojtěch Filip kritizoval vládu, ale i předchozí kabinety nynějších opozičních stran, opustili všichni komunističtí poslanci jednací sál. Tím pádem se ve sněmovně nenašlo potřebných 101 hlasů, které jsou k vyslovení nedůvěry potřeba. K finálnímu hlasování poslanci přistoupili okolo půl jedenácté večer.

V Olomouckém kraji žije čtvrté nejstarší obyvatelstvo v České republice, už od roku 2006 je v regionu více seniorů než dětí. Stárne hlavně sever kraje, Jesenicko a okolí. S tím souvisí i vyšší poptávka po různých sociálních službách. Také těmto tématům se věnovali volební lídři v Olomouckém kraji v předvolební debatě, která se zabývala právě sociální oblastí.

Většina lídrů stran v Olomouckém kraji se před volbami do krajského zastupitelstva shoduje na tom, že výpadky v příjmu kvůli koronakrizi pomůžou vyřešit investice. Ty by však měly být smysluplné. Někteří si myslí, že by měl krajům více pomoci stát. Situaci v souvislosti s covidem-19 hodnotí v regionu jako dobrou, většina i vítá zřízení krizového štábu, o kterém v pátek informoval premiér Andrej Babiš (ANO).

Po čtyři roky vládla v Olomouckém kraji koalice složená z ANO, ČSSD a ODS. Změna ale nastala na postu hejtmana. Ten do února 2017 zastával Oto Košta (ANO), kvůli nezvládání úřadu byl ale odvolán. Údajně také spolupracoval s někdejším hejtmanem Jiřím Rozbořilem (ČSSD), který čelí obžalobě v kauze Vidkun. Koštu nahradil Ladislav Okleštěk (ANO), jenž bude v letošních volbách post hejtmana obhajovat. Babišovo hnutí má v olomouckém krajském zastupitelstvu 16 křesel.

Poslanecká sněmovna schválila financování poslaneckých klubů – dostanou stejné příspěvky jako loni. Zákonodárci také projednávali výroční zprávu veřejné ochránkyně práv za předminulý rok. Anna Šabatová ji na plénu osobně hájila, čelila kritice zprava. Kromě toho byly ve čtvrtek na programu zejména interpelace.

Na sobotním kongresu občanských demokratů obhájil svůj předsednický mandát už potřetí Petr Fiala. Podporu mu vyjádřilo z více něž pětistovky účastníků kongresu 470 občanských demokratů. Post první místopředsedkyně obhajovala Alexandra Udženija, delegáti ji ovšem nezvolili. Druhý pokus odmítla. O její křeslo se poté přihlásili Zbyněk Stanjura, Pavel Novotný a Marie Kubíková, strana z nich i na popud Fialy vybrala Stanjuru.

Prvním místopředsedou ODS byl zvolen Zbyněk Stanjura, který získal 322 hlasů od pěti stovek delegátů kongresu. Proti němu kandidovala Marie Kubíková, která oslovila 69 delegátů, a Pavel Novotný. Ten získal 65 hlasů. Post původně obhajovala Alexandra Udženija, kterou ale delegáti v prvním kole odmítli. Místopředsedy zůstávají Martin Kupka, Martin Baxa a Miloš Vystrčil, s nejvíc hlasy se k nim připojí europoslanec Alexandr Vondra.

V kalendáři zřejmě přibude další významný den. Každoročně 21. srpna si bude země připomínat oběti invaze a následnou okupaci někdejšího Československa vojsky bývalé Varšavské smlouvy v roce 1968. Poslaneckou novelu schválili poslanci zrychleně v prvním čtení. Předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) svolal mimořádnou schůzi sněmovny ke schvalování vyššího rodičovského příspěvku. Odpoledne zákonodárci schválili výroční zprávy o činnosti a hospodaření České televize za rok 2016 a 2017. O zprávách za rok 2018 budou jednat až později, protože dosud neprošly volebním výborem.

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková na vlastní žádost odchází z ODS. Večer to oznámila na zasedání místní rady v Olomouci. Poslankyně už v polovině dubna vystoupila z klubu ODS poté, co nepodpořila odvolání bývalého stranického kolegy Václava Klause mladšího ze školského výboru. Zahradníková řekla, že do budoucna zvažuje spolupráci s Klausem.

Poslankyně ODS Zuzana Majerová Zahradníková, která nehlasovala pro odvolání Václava Klause ml. z čela školského výboru, vystoupí z poslaneckého klubu občanských demokratů. Řekla to v TV Nova. Klause chtěla ODS v čele výboru nahradit Martinem Baxou, od členů výboru však neobdržel dostatek hlasů. Nakonec ho z čela výboru ve středu odvolala sněmovna, poslanci místo něj zvolili zástupce ODS Karla Krejzu.