V Olomouckém kraji žije čtvrté nejstarší obyvatelstvo v České republice, už od roku 2006 je v regionu více seniorů než dětí. Stárne hlavně sever kraje, Jesenicko a okolí. S tím souvisí i vyšší poptávka po různých sociálních službách. Také těmto tématům se věnovali volební lídři v Olomouckém kraji v předvolební debatě, která se zabývala právě sociální oblastí.
Je třeba pomoci severu a zakročit proti obchodu s chudobou, říkají lídři v Olomouckém kraji
Předvolební debata: Olomoucký kraj – 2. část (zdroj: ČT24)
Podle průzkumu pro Českou televizi je s dostupností a kvalitou sociálních služeb v kraji spokojena většina obyvatel regionu. Určitě ano odpovědělo 24 procent respondentů, spíše ano pak 57 procent dotazovaných. Osm procent zastává opačný názor, tedy není spokojeno, a 11 procent nedokáže situaci posoudit.
Podle Ludvíka Šuldy (KSČM) kraji chybí více míst v domovech pro seniory a také specializované domovy, které se starají o lidi s Parkinsonovou nebo Alzheimerovou chorobou. Velký problém je podle něj i s hospicovou péčí na Jesenicku. „Je co zlepšovat i vzhledem k tomu, že populace stárne, takže je potřeba investovat do věcí, které zlepší život stárnoucím občanům,“ uvedl.
Josef Suchánek (Piráti a STAN) ocenil, že kraj řídí sociální služby takovým způsobem, že je vysoké procento obyvatel spokojeno. „Proti tomu se nedá vůbec nic namítnout,“ podotkl. Na druhou stranu je podle něj třeba se podívat na okrajové části, konkrétně Jesenicko a Šumpersko, aby se dostupnost a kvalita sociálních služeb zvýšila i tam. Podotkl, že periferie jsou znevýhodněny i v jiných oblastech.
Ctirad Musil (Moravané) se domnívá, že je nutné posílení péče, která je vykonávána u pacientů doma. „Ona je samozřejmě vyvíjena a je značná, ale populace stárne a my to pořád jenom stěží dobíháme,“ varuje a kritizuje situaci, kdy lidé končí v nemocnicích a LDN, ačkoliv by jim mohla být poskytnuta péče v jejich domovech.
Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolóra) uvedla, že sociální služby jako takové v regionu fungují, ale bylo by dobré se zaměřit na sever, tedy zmíněné Jesenicko a Šumpersko. Dále podle ní akutně chybí vybudování centra pro lidi s Alzheimerovou chorobou. Souhlasí také s Ctiradem Musilem, že je zapotřebí zvýšit počty terénních pracovníků. Zmínila také dlouhé čekací lhůty na domovy seniorů.
„Sociální služby nejsou úplně špatné, ale je tady velký prostor pro zlepšení,“ říká Marian Jurečka (Spojenci - Koalice pro Olomoucký kraj - KDU-ČSL, TOP 09, Zelení, ProOlomouc). Podle něj nejde pouze o paliativní péči, ale také o odlehčovací služby, například pro rodiny s dětmi s těžkým postižením. Rozvoj je potřeba i v otázkách řešení bezdomovectví, tedy dostupného bydlení, dluhových poraden nebo vyloučených lokalit, dodává.
Radim Fiala (SPD) zdůraznil potřebu zvýšit dotování terénní péče. „Má to několik výhod. Zaprvé lidé chtějí zůstat doma. Zadruhé je to daleko levnější, než kdyby byli někde na LDN nebo v domovech seniorů. A zatřetí není to takový nápor na kapacitu domovů seniorů,“ uvedl. Právě kapacita domovů pro seniory je další problém, který by se mohl řešit stavbou nového krajského zařízení.
Současný hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk (ANO) řekl, že není pravda, že kraj nedělá výstavbu nových sociálních zařízení. „Právě na Jesenicku, v Javorníku, plánujeme výstavbu za 100 milionů korun nového domova pro seniory. Děláme plno kroků pro humanizaci sociálních zařízení, protože podle pravidel Evropské komise musíme mít ta zařízení nějak nastavena,“ upozornil. Další dům sociálních služeb se má stavět v Prostějově, doplnil.
ODS odmítá zneužívání dávek a chce vyvinout tlak na centrální orgány k rychlým legislativním změnám v oblasti prevence a řešení problematiky lidí bez domova, zejména sociálního bydlení. „V Olomouci se zvláště potýkáme s umístěním zařízení pro problematické skupiny osob, pro osoby bez domova v samotném historickém centru města, kde vznikají neustále konflikty,“ upozornil její kandidát Dalibor Horák.
Jiří Zemánek (ČSSD + Patrioti) zmínil, že je třeba se zaměřit na personál v zařízeních. „Jak v sociálních službách, tak i pomocné síly ve zdravotnictví, jejich finanční ohodnocení není nejlepší,“ říká. Ředitelé jednotlivých příspěvkových organizací mají mít prostor motivovat svoje zaměstnance, aby pracovali dobře a aby práci měli rádi. Prostředky je podle něj potřeba dávat i na rekonstrukce.
Předvolební debata: Olomoucký kraj (zdroj: ČT24)
Kandidáti chtějí zakročit proti obchodu s chudobou
V další části debaty kandidáti komentovali i jiná témata či priority ze svých programů. Například KSČM chce do problematiky rozšiřování kapacit domovů seniorů vtáhnout obyvatele kraje. „Jde o to zapojit občany v tom smyslu, aby i oni sami se vyjadřovali tam, kde je to potřeba, jak oni to vidí racionálně, v jakých místech a tak dále,“ vysvětlil Ludvík Šulda.
Ctirad Musil (Moravané) uvedl, že prioritou je prevence, například v boji proti obchodu s chudobou. „Je třeba posvítit si na ty lidi, kteří to dělají,“ uvedl. „Lidé, kteří na tom vydělávají, se z toho musí zodpovídat. Ne že budeme honit bezdomovce a sociální případy,“ zdůraznil.
Marian Jurečka (Spojenci - Koalice pro Olomoucký kraj - KDU-ČSL, TOP 09, Zelení, ProOlomouc) chce usilovat o co nejrychlejší přijetí zákona o dostupném bydlení a zákona o sociálním podnikání. Podotkl, že se o to snaží také jako poslanec.
Trikolóra hodlá podpořit zaměstnávání osob se zdravotním postižením na trhu práce tak, že formou bonusů zvýhodní zaměstnavatele. „Byla by to úleva na dani,“ říká Zuzana Majerová Zahradníková s tím, že jde o celostátní téma.
Ladislav Okleštěk (ANO) se vyjádřil k otázce vícečetných rodin, které se stávají obětí obchodu s chudobou. „Jako starosta obce jsem podporoval takové rodiny, které se přestěhovaly do obce, nemám s tím problém, ale je potřeba udržet je v normální hladině tak, aby nepáchaly trestnou činnost ani přestupky ve vztahu k občanskému soužití. Tam musí být vliv sousedů, samosprávy, jiná cesta tam nevede,“ uvedl.
„Řekl bych, že je to kombinace osobní statečnosti starosty nebo starostky v dané obci, protože bez lidského faktoru to vůbec nelze, a potom nějaké podpory v zákoně,“ navázal Josef Suchánek (Piráti a STAN). Řešením obchodu s chudobou může být zákon, který nedovolí lidi nastěhovat do zubožených nemovitostí.
„To hlavní gros leží na Poslanecké sněmovně, že je potřeba změnit legislativu, protože starostové, ředitelé škol i občané volají po tom, aby se něco změnilo, ale ti starostové mají velmi malé pravomoci, stejně tak kraj,“ poznamenal k obchodu s chudobou Radim Fiala (SPD). Odebrání dávek těm, kteří porušují zákon, je podle něj třeba řešit legislativně.
Jiří Zemánek (ČSSD + Patrioti) zdůraznil, že v lokalitách, kde chce kraj udržet normální život, je třeba podporovat místní aktivity. „Jestli chceme, aby na Jesenicku zůstalo těch 38 tisíc lidí, tak jim musíme zajistit školy, což nás stojí daleko víc peněz než na Hané, nemocnici – to se kraji podařilo, sociální služby, ale hlavně ten zásadní aspekt, a to je bydlení,“ doplnil.
Dalibor Horák (ODS) se domnívá, že aktuální situace spojená s pandemií nemoci covid-19 pomůže vyřešit problémy okrajových částí kraje. „Jednoznačně vidíme, že v těchto lokalitách je nejmenší možnost nákazy. Pevně věřím, že se změní pohled lidí na život na venkově,“ uvedl.
Diskutující se do debaty nominovali na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.
- Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
- Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
- Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.