V kalendáři zřejmě přibude další významný den. Každoročně 21. srpna si bude země připomínat oběti invaze a následnou okupaci někdejšího Československa vojsky bývalé Varšavské smlouvy v roce 1968. Poslaneckou novelu schválili poslanci zrychleně v prvním čtení. Předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) svolal mimořádnou schůzi sněmovny ke schvalování vyššího rodičovského příspěvku. Odpoledne zákonodárci schválili výroční zprávy o činnosti a hospodaření České televize za rok 2016 a 2017. O zprávách za rok 2018 budou jednat až později, protože dosud neprošly volebním výborem.
Sněmovna zařadila 21. srpen mezi významné dny. Bude připomínat oběti invaze
Mimořádná schůze týkající se rodičovského příspěvku by se měla konat v pátek 1. listopadu. Předseda sněmovny Vondráček souhlasil s opozičním podnětem. ODS už v minulosti oznámila, že nevidí důvod spojovat rodičovskou s daňovým balíčkem, který zvyšuje spotřební daně z lihu a z tabákových výrobků.
Schůze k daňovému balíčku má začít tento pátek a očekává se, že její program dolní komora hlasy ANO, ČSSD a KSČM schválí.
V rámci čtvrtečních interpelací se mluvilo o podezřelé reklamě na Čapím hnízdě. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že podnět německého finančního úřadu k možným daňovým deliktům v souvislosti se zmíněným případem česká finanční správa pod koberec nezametla. Zdůraznila také, že nemá přístup do daňových spisů ani ke konkrétnímu daňovému řízení.
Při odpoledních ústních interpelacích potom uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), že jeho úřad připravuje návrh, podle něhož by bylo možné v případě nové migrační vlny výjimečně rozhodovat o udělení azylu ve zrychleném řízení do 30 dnů. Řízení má být pojistkou v rámci připravenosti na tu nejhorší situaci. „Kdo je připraven, není překvapen,“ poznamenal ministr.
Odmítl přitom tvrzení poslankyně Zuzany Majerové Zahradníkové (Trikolóra), že novela má ohrozit bezpečnost v zemi, protože zároveň rozšíří možnost strpění cizince na území Česka. Podle poslankyně umožní přiznat postavení uprchlíka i těm, kdo na něj nemají nárok, a znemožní jej z Česka vyhostit.
Podle Hamáčka to tak není. „Já si nevezmu na triko, že někoho pošlu domů, aby ho tam zastřelili,“ hájil tuto možnost. Dodal, že kdo bude v Česku pouze strpěn, bude moci být deportován rychleji než podle platného režimu, až mu v zemi původu nebude hrozit zabití.
Významný den 21. srpen musí ještě schválit Senát
Kromě ministerských odpovědích na poslanecké interpelace se zákonodárci ve čtvrtek zabývali návrhem skupiny poslanců na uzákonění 21. srpna jako významného dne k připomínce obětí invaze a následné okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Sněmovna návrh schválila, významný den tedy zřejmě v kalendáři přibude. Novela ještě musí získat souhlas senátorů.
„Bezdůvodný vpád vojsk Varšavské smlouvy znamenal nejen konec demokratizačních a humanistických snah o reformu socialistického systému v Československu, ale také značné oběti na životech nevinných civilistů,“ zdůvodňují svůj návrh předkladatelé.
Poslanci schválili výroční zprávy ČT za roky 2016 a 2017
Poté opět přišlo na řadu projednávání výročních zpráv a zpráv o hospodaření České televize za roky 2016, 2017 a 2018. Poslanci se už v úterý dohodli na tom, že ve čtvrtek budou v případě potřeby diskutovat až do noci, ale nakonec to nebylo třeba.
V půl druhé zákonodárci schválili zprávy za rok 2016. Pro zprávu o hospodaření hlasovalo 117 poslanců, proti bylo 25. V případě zprávy o činnosti svůj souhlas vyjádřilo 120 poslanců, 26 jich návrh nepodpořilo.
Sněmovna přijala část návrhu doprovodného usnesení Milana Ferance (ANO), v němž doporučila Radě ČT, aby při schvalování rozpočtu televize na další roky důkladně a s péčí řádného hospodáře prověřovala jednotlivé nákladové položky za účelem efektivního využití peněz získaných od koncesionářů.
Poslanci naopak odmítli návrh Pavla Juříčka (ANO), aby sněmovna vzala na vědomí, že hospodaření ČT je schodkové a udržitelné jen do roku 2021. V návrhu mimo jiné stálo, že existují podezření, podle nichž ČT porušovala zákon o zadávání veřejných zakázek.
V podvečer schválila sněmovna i zprávy o činnosti a hospodaření ČT za rok 2017. Pro žádné doplňující usnesení již jejich předkladatelé nenalezli dostatek hlasů.
Zprávy za rok 2018 poslanci neprojednali, protože dosud neprošly volebním výborem. Na žádost člena výboru Stanislava Berkovce (ANO) proto plénum projednávání zpráv za minulý rok přerušilo.
Před týdnem v pětihodinové debatě o zprávách zněly výtky části zákonodárců zejména k hospodaření televize a mluvilo se také o údajném střetu zájmů generálního ředitele Petra Dvořáka. Podle něj v diskuzi zaznívaly lži, objevily se na zakázku vyrobené dokumenty a citace bez kontextu. Někteří poslanci tvrdí, že průtahy s projednáváním zpráv vytvářejí politický tlak na veřejnoprávní televizi.
Bělobrádek chválil BIS
Ve čtvrtek také poslanci jednají ve výborech a komisích. Sněmovní komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby (BIS) probrala s ředitelem kontrarozvědky Michalem Koudelkou výroční zprávu za loňský rok. Šéf komise Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) ocenil, že se zpravodajcům daří odhalovat nebezpečí i nabírat nové lidi a technologicky růst.
Mezi úspěchy tajné služby Bělobrádek jmenoval nedávno odtajněné rozbití sítě, kterou v Česku vytvářela ruská zpravodajská služba FSB. Podle bývalého šéfa lidovců patří BIS mezi nejdůvěryhodnější zpravodajské služby mezi spojenci.