Většina lídrů stran v Olomouckém kraji se před volbami do krajského zastupitelstva shoduje na tom, že výpadky v příjmu kvůli koronakrizi pomůžou vyřešit investice. Ty by však měly být smysluplné. Někteří si myslí, že by měl krajům více pomoci stát. Situaci v souvislosti s covidem-19 hodnotí v regionu jako dobrou, většina i vítá zřízení krizového štábu, o kterém v pátek informoval premiér Andrej Babiš (ANO).
Podle většiny z devíti kandidátů na olomouckého hejtmana by se měl kraj z krize způsobené pandemií koronaviru proinvestovat. Větší neshoda však panuje v tom, zda si na investice půjčit peníze či nikoliv.
Současný hejtman Ladislav Okleštěk (ANO) připomněl shodu zastupitelů na tom, že se investice omezovat nemají, aby se podařilo v regionu rozhýbat ekonomiku. Připustil, že by si kraj mohl půjčit peníze. „Nějaký úvěr asi bude potřeba, abychom dodrželi investice. Když nebude, tak je budeme muset omezit,“ řekl.
Podle Ctirada Musila (Moravané) není jiná možnost, než o pomoc požádat stát. Kraj podle něj hospodaří s pěti až osmi procenty toho, co lidé odvedou na daních. Také on souhlasí s tím, že by kraj neměl rušit naplánované investice. „Bylo by to velké riziko do budoucna,“ doplnil.
„Vítám to, že se sáhlo do rezerv z minulých let. Nešel bych cestou braní dalšího úvěru, protože si myslím, že Olomoucký kraj je poměrně dost zadluženým krajem, takže si nemůže dovolit se dále zadlužovat,“ uvedl lídr KSČM Ludvík Šulda. Také on vidí jako možnou pomoc peníze od státu, který by měl chybějící peníze nahradit.
Josef Suchánek (Piráti a STAN) zkritizoval hejtmana za krok, který údajně mohl učinit, ale neučinil. „Existovala tady iniciativa krajů, které se snažily zvýšit příjem peněz do svých rozpočtů takzvaným kompenzačním bonusem pro kraje,“ řekl s tím, že díky tomuto bonusu by kraj získal asi 320 milionů korun. Uvedl, že Okleštěk jako poslanec se proti tomuto návrhu postavil.
Lídr uskupení ČSSD + Patrioti Jiří Zemánek uvedl, že je potřeba podpořit investice, zároveň by se ale podle něj nemělo škrtat v krajských příspěvkových organizacích, jako jsou školy či sociální zařízení. Připomněl, že když kraj vznikl, byl na posledním místě ekonomických ukazatelů a dokázal se z toho proinvestovat.
Další úvěr odmítla Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolóra) s tím, že Olomoucký kraj je momentálně nejzadluženějším krajem v Česku. „Myslím si, že tu kompenzaci, kterou už obce dostaly, by měl kraj požadovat také,“ uvedla s tím, že tento krok by měl být prioritou.
Šéf uskupení Koalice pro Olomoucký kraj - KDU-ČSL, TOP 09, Zelení, ProOlomouc Marian Jurečka řekl, že podporuje zachování investic, podle něj by však měly být smysluplné, například aby se díky těmto investicím v budoucnu ušetřilo. Zmínil také, že kraj by měl připravit projekty, na které by mohl čerpat peníze z Evropské unie. „Byl bych rád, kdybychom tady měli plejádu smysluplných projektů, které pomohou zlepšit efektivitu a život občanů našeho kraje,“ uvedl.
Krajský lídr ODS Dalibor Horák řekl, že by nebylo potřeba kompenzačních bonusů, kdyby stát posílal více peněz například na silnice, které krajům v roce 2000 údajně předal ve velmi špatném stavu. „Nebo (kdyby stát) posílal dotace na provoz sociálních zařízení poskytovatelům sociálních služeb, kam každoročně posílá jenom 80 až 90 procent požadované částky,“ doplnil.
Radim Fiala (SPD) je také proti škrtání invetic. Podle něj by měly být podpořeny zejména investice, které budou realizovat regionální firmy. „Tím pádem zajistíme, že nám ty finanční prostředky zůstanou v Olomouckém kraji a že se ta ekonomika pohne k lepšímu,“ řekl.
Krizový štáb. Ano, nebo ne?
Krajští lídři se neshodují v tom, zda by v současné situaci v souvislosti s šířením nákazy koronavirem měl být zřízen Ústřední krizový štáb. Jeho znovuobnovení, ke kterému by mělo dojít v pondělí, v pátek avizoval premiér.
Okleštěk tvrdí, že není třeba zřizovat krizový štáb, podle něj měl smysl na jaře, kdy v Česku platil nouzový stav, díky kterému se mohly rychle nakupovat ochranné pomůcky. „Na druhé straně, pokud krizový štáb je, tak s tím nemám problém, protože se máme na koho obracet,“ uvedl.
Stejný názor má i Fiala, který uvedl, že krizový štáb by měl byt ustaven v době nouzového stavu. „Nouzový stav byla zvláštní a výjimečná situace a krizový štáb samozřejmě určitě měl do toho co mluvit. Zároveň sloužil jako koordinační centrum pro krizové štáby jednotlivých krajů,“ uvedl. Krizový štáb na krajském úřadě v Olomouci v tuto chvíli zřízen není.
Svolání krizového štábu naopak vítá Horák, podle kterého měl být aktivován už dávno. „Velice bych přivítal také aktivizaci krizového štábu v Olomouckém kraji. Domnívám se, že řešení situace, tak jak probíhalo do současnosti, je nedostatečné a že situace si zaslouží tato opatření,“ uvedl.
„Cílem má být řešit tu situaci na počátku toho problému, a ne až hasit ten velký požár, do kterého se teď vlastně dostáváme,“ řekl Jurečka s tím, že už 8. září žádal premiéra, aby byl krizový štáb ustaven. Podle něj je nutné také zvýšit kapacitu testování a zjistit, zda je pro zdravotnická zařízení a sociální služby k dispozici dostatek ochranných pomůcek.
Podle Majerové Zahradníkové je nejvyšší čas, aby byl Ústřední krizový štáb svolán. „Řešení, která přichází, jsou naprosto nekoncepční a chaotická. Podívejte se na situaci ve školství, tam se ze dne na den mění podmínky,“ upozornila.
Krizový štáb je namístě i podle Musila. „Myslím si ale, že nebude mít příliš velký vliv na životy pacientů,“ uvedl. Šéf Moravanů také připustil, že koronavirus může mít vliv i na volby, a to v tom smyslu, že kvůli obavám z nákazy přijde k urnám méně lidí.
„Já vznik krizového štábu vítám. Jsem rád, že to (premiér) neudělal na základě marketingových pobídek svého týmu,“ reagoval Suchánek na slova Babiše, který uvedl, že krizový štáb bude zřízen na základě tlaku hejtmanů.
Také podle Šuldy měl krizový štáb vzniknout už dříve. Upozornil i na to, že v Olomouckém kraji by se mělo testovat více. „Zároveň se domnívám, že by měla být pracovní doba těch pracovišť, které toto dělají, zvýšena,“ řekl s tím, že některá pracoviště fungují jenom několik hodin denně.
„Krizový štáb může pomoci Česku v tom, aby nemusel být vyhlášen nouzový stav. To už určitě nikdo nechce, nikdo z nás,“ reagoval na premiérovo rozhodnutí Zemánek.
Diskutující se do debaty nominovali na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.
- Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
- Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
- Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.
