Zemřela přeživší Lidic Eva Kubíková-Bullock

Na konci prosince zemřela v sedmaosmdesáti letech Eva Kubíková-Bullock, byla jedním z přeživších lidických dětí. Žila v Kanadě a Lidice opakovaně navštěvovala, informoval ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík. Ze 105 lidických dětí němečtí nacisté osmaosmdesát zavraždili. Po druhé světové válce se jich do Lidic vrátilo sedmnáct. Nyní jich žije šest.

Lidice Kubíková-Bullock navštěvovala, dokud jí to umožňoval zdravotní stav. „První roky jsem nemohla ani jít do lidického muzea, jenom jsem tam tak seděla venku na zídce a plakala. Tak strašně mě to zraňovalo,“ vzpomínala.

Kubíková-Bullock se narodila 29. dubna 1937 v Praze, zemřela 28. prosince v kanadském Hamiltonu. Její matka Anna žila v Lidicích, kde se seznámila i se svým budoucím manželem Františkem. Pracoval jako redaktor ČTK a podílel se i na vysílání Československého rozhlasu.

Lidice nacisté vyhladili 10. června 1942, zastřelili tehdy 173 mužů včetně Evina otce.

Teta nacisty přesvědčila o výchově v „německém duchu“

„Malá Eva byla společně s maminkou odvlečena do tělocvičny kladenské reálky, odkud 12. června 1942 putovala s ostatními lidickými dětmi do polské Lodže (německy Litzmannstadt). Maminka Anna byla spolu s lidickými ženami odeslána do koncentračního tábora Ravensbrück,“ uvedl Stehlík.

Kubíková-Bullock byla později nacisty vybrána mezi děti určené k poněmčení a dostala se do několika dětských domovů „Tou dobou již po ní intenzivně pátrala její teta Ella Spernagelová, tatínkova v Německu žijící sestra, která německé úřady přesvědčila, aby jí byla Eva svěřena do výchovy s tím, že ji bude vychovávat v ‚německém duchu‘. Tuto její žádost usnadňovalo to, že její manžel byl rodilý Němec a navíc v té době sloužil jako voják v německé armádě,“ popsal ředitel památníku.

Tetina žádost byla úspěšná a neteř se k ní dostala. Do Československa se vrátila těsně po skončení druhé světové války díky příbuznému žijícímu v Plzni, který byl s Evinou tetou v kontaktu. Shledala se i se svou matkou, která se znovu vdala a v roce 1949 rodina odešla ilegálně za hranice. Několik let žila v Norsku a poté zamířila do Kanady. Kubíková-Bullock vystudovala oční lékařství, kterému se také věnovala. Vdala se a měla dvě děti.

Lidice jsou jedním ze symbolů nacistického teroru za druhé světové války. Důvodem vypálení byla domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a sedmnáct dětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Klíčové je přežít první dny. Projekt radí, jak překonat krizové situace

Přírodní katastrofa, válečný konflikt nebo výpadek elektřiny. Nový projekt s názvem Corty má lidi naučit, jak přežít prvních dvaasedmdesát hodin. Spolupracovali na něm odborníci z řad psychologů, vyjednavačů, záchranářů a členů zásahových jednotek. Podle nich je totiž připravenost na mimořádné události nedostatečná. Ministerstvo vnitra zase chystá adaptaci finského modelu „72 hodin“, jehož součástí budou informační brožura a kampaň. Připraveny by dle resortu měly být do konce léta.
před 2 hhodinami

Poslanci podpořili rozšíření pravomocí České národní banky

Česká národní banka zřejmě získá víc pravomocí při dohledu nad bankovním trhem. Počítá s tím vládní předloha, kterou v úterý schválila Poslanecká sněmovna. Předtím poslanci zrychleně schválili také povinné shromažďování zveřejněných informací v rámci Jednotného evropského přístupového místa (ESAP). Program schůze zákonodárci schvalovali skoro pět hodin. Jednání přerušili po 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Náměstí v Táboře se načas stane pěší zónou, v Budějovicích na zklidnění dál čekají

Část Žižkova náměstí v Táboře se mezi červnem a polovinou září promění v pěší zónu. Radnice tak chce v létě zklidnit dopravu v centru města, jak si to vyzkoušela už loni. Naopak část obyvatel Českých Budějovic čeká na omezení tranzitu přes hlavní náměstí skoro dva roky.
před 3 hhodinami

ÚS nebude žalobu děčínského soudce na plat řešit přednostně, řekl Baxa

Ústavní soud (ÚS) začal projednávat žalobu soudce Okresního soudu v Děčíně Štěpána Klapky, který se domáhá vyššího platu za letošní rok. Podle předsedy ÚS Josefa Baxy se jí soud ale nebude zabývat přednostně. Baxa také předpokládá, že přijdou další desítky podobných žalob. Sněmovna schválila zákon o platech ústavních činitelů, který nově upravuje i platy soudců, 4. března. Poslanci schvalovali novelu hned nadvakrát. První pokus totiž vetoval prezident Petr Pavel.
před 4 hhodinami

Peking je pro Spojené státy výrazně větší hrozbou než EU, míní Havlíček

„Čína je svým způsobem nepřítelem pro USA, zatímco EU není,“ uvedl v úterním Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Podle něj občasné „škádlení“ mezi Unií a Washingtonem, které se týká navyšování obchodních tarifů, neznamená, že by oba subjekty nestály na stejné straně. Zmínil, že například Londýn se s Washingtonem dokázal „velmi slušně domluvit“.
před 5 hhodinami

Podpis dohody k Dukovanům do konce mandátu vlády není jistý, připustil Fiala

Uzavření finální smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech se do konce mandátu současné vlády možná nestihne. Záležet bude na rozhodování soudu. V rozhovoru na Radiožurnálu to v úterý připustil premiér Petr Fiala (ODS). Termín zprovoznění prvního reaktoru v roce 2036 ale podle něj zatím ohrožen není. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček označil finále tendru za neskutečnou blamáž a mezinárodní ostudu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před třiaosmdesáti lety odbojáři zabili „kata českého národa“

V úterý uplynulo třiaosmdesát let od atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeného v rámci Operace Anthropoid. Nacistický pohlavár zemřel na následky zranění 4. června 1942. Tento významný odbojový čin dnes připomíná památník v pražské Libni, kde parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík atentát uskutečnili. Původně však zvažovali i jiná místa. Ačkoli následně odbojáři padli v boji proti nacistům v kryptě chrámu svatých Cyrila a Metoděje, čin měl výrazný politický dopad. Mimo jiné přispěl k odvolání uznání Mnichovské dohody ze strany Francie a Velké Británie v létě 1942, připomněl historik Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu v Praze.
před 6 hhodinami

Reportéři ČT: Anonymy, které upozorňovaly na Motol, skončily v šuplíku úředníků

Jsou to tři měsíce, co se objevila jedna z největších korupčních kauz současnosti – případ nemocnice v Motole. Nedávno přitom vyšlo najevo, že na ministerstvo zdravotnictví přišly v minulosti dva anonymy, které na dění v nemocnici upozorňovaly. Reportéři ČT zjišťovali, proč skončily v šuplíku úředníků. Motol navíc zdaleka není jedinou nemocnicí, kde se řeší podezření ze závažné korupce.
před 7 hhodinami
Načítání...