V Klatovech si připomněli osmdesát let od smrti třiasedmdesáti lidí v době heydrichiády. Byli mezi nimi i obyvatelé jihočeských Bernartic, které měly skončit podobně jako Lidice nebo Ležáky. Část ostatků obětí z klatovského popraviště našlo město před pěti lety. Postupně je v urnách vrací rodinám.
Ve Spáleném lese u Klatov nechalo gestapo zastřelit během měsíce přes sedmdesát lidí
Oběti heydrichiády v Bernarticích (zdroj: ČT)
Ve Spáleném lese u Klatov nechalo klatovské gestapo zastřelit od konce května do července 1942 třiasedmdesát lidí. „Součástí rozsudku bylo většinou i propadnutí majetku odsouzeného ve prospěch říše a jsou záznamy o tom, jak gestapo prohledávalo domy a byty,“ popsal archivář Muzea Klatovy Jan Jirák.
Zastřelení lidí ve Spáleném lese u Klatov 22. 6. 1942
Památku třiasedmdesáti lidí si do lubského lesa přišly připomenout desítky lidí, včetně rodin obětí. Marie Srbová tady přišla za války o svého dědečka Josefa Mrzenu. Ten byl zatčen přímo na schůzi hospodářské záložny spolu s dalšími obyvateli jihočeských Bernartic. V obci se tehdy ukrýval velitel výsadku Intransitive Václav Kindl. „Účastníky té schůze gestapo všechny odvezlo do Klatov,“ přiblížila Srbová.
Před pěti lety město objevilo sedmadvacet uren s ostatky ze Spáleného lesa. Ty postupně vydává pozůstalým. Schránky už si vyzvedla polovina lidí. Zbylé jsou zatím uložené v památníku na místním hřbitově.