Politici reprezentující vládní strany vyzdvihli v debatě volebních lídrů ze Středočeského kraje úroveň demokracie v České republice. Část opozičních politiků proti současnému stavu měla dílčí výhrady, obávají se zejména toho, aby se pojetí demokracie nesmrsklo jen na volby. V debatě zazněl i povzdech nad chybějícím zákonem o obecném referendu. Hosty byli Stanislav Grospič (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Karel Havlíček (ANO), Vít Rakušan (PirátiSTAN), Radek Rozvoral (SPD), Jan Skopeček (SPOLU) a Libor Žofka (PŘÍSAHA). Debatu moderovala Světlana Witowská.
Lídři ze Středočeského kraje diskutovali o stavu demokracie v Česku
Volební lídři ze Středočeského kraje o stavu demokracie v ČR (zdroj: ČT24)
Stanislav Grospič, který jde do voleb v čele středočeské kandidátky KSČM, považuje za hlavní měřítko pro kvalitu demokracie dodržování Listiny základních práv a svobod a ochranu lidských životů. Současná demokracie má podle něj jeden deficit – domnívá se, že nejsou dostatečně silné nástroje přímé demokracie. „Co nám chybí a jako komunistická strana jsme to každé volební období předkládali, je zákon o celostátním referendu. Máme zákony o místním referendu, o krajském referendu a byli jsme první, kdo předložil zákon o celostátním referendu,“ uvedl. Připomněl, že v tomto volebním období byl takový zákon až ve třetím čtení. Z toho, že nakonec neprošel, obvinil Grospič Piráty.
Lídr ČSSD Jan Hamáček se přihlásil ke Grospičovu základnímu měřítku kvality demokracie, kterým je míra dodržování Listiny základních práv a svobod. „Myslím, že bychom si měli uvědomit, že to, co máme tady – jakkoliv si na to můžeme stěžovat a nemusíme s tím být spokojeni – nám celá řada států světa může závidět,“ uvedl. Domnívá se, že v mnoha zemích by debata sedmi zástupců politických stran zastupujících různé ideologie a názorové směry nemohla proběhnout, „protože půlka z nás by byla v kriminále“.
Jednička krajské kandidátky ANO Karel Havlíček řekl, že považuje Českou republiku za velmi demokratickou zemi. „Každý se může svobodně pohybovat. Zažil jsem dvacet let doby nesvobody. Každý může studovat, kde chce, každý si může říci, co chce, každý může jít na jakoukoli demonstraci,“ poznamenal. I on považuje za jasný projev české demokracie fakt, že se mohou sejít politici velmi odlišných názorů k předvolební debatě.
Vít Rakušan, který v kraji vede do voleb kandidáty koalice PirátiSTAN, varoval před rizikem formalizace demokracie. Ta by podle něj neměla spočívat pouze v tom, že jdou lidé jednou za čas volit. „Demokracie znamená podporu občanské společnosti, demokracie znamená nebát se podpory nejrůznějších občanských aktivit, které mohou být k vládnoucí garnituře kritické. Nedebatovat každý rok populisticky ve sněmovně o tom, kterým neziskovým organizacím budeme škrtat z jejich rozpočtu. To je atmosféra, kterou vytváříme. Jak říká Timothy Snyder, pokud sami politici začnou útočit na instituce, tak to je cesta k tomu, aby ty instituce neobstály a směřovali jsme k totalitě,“ upozornil.
Krajský lídr SPD Radek Rozvoral nepovažuje nynější politický systém v Česku za dostatečně demokratický, „opravdová demokracie“ je podle něj „systém, kde budou opravdu vládnout lidé“. Parlamentní systém prohlásil za oligarchický. „Vládnou politici, ale nejsou občany kontrolováni. Přijdou k volbám, hodí lístek do urny a pak mohou politici čtyři roky vládnout, jak se jim zachce,“ řekl. Za řešení považuje zrušení horní komory parlamentu, přičemž dolní komora by nově měla být stejně početná, jako je nyní Senát, tedy 81hlavá. Zvolené politiky by podle něj zároveň mělo být možné odvolat, ale pouze vyšším počtem hlasů, než kolika byli zvoleni.
Jan Skopeček, který je v čele krajské kandidátky koalice SPOLU, dal najevo, že považuje za aktuální limit české demokracie problémy premiéra Andreje Babiše (ANO). „My nevíme, jestli zrovna v Bruselu jedná kvůli dotacím pro své firmy, nebo v zájmu občanů České republiky,“ řekl. Dodal, že za nejvyšší hodnotu považuje individuální svobodu a ochranu vlastnických práv. „Když vidíme v Německu, v Berlíně debatu o vyvlastňování bytů, jak na to naskakuje sociální demokracie, tak jsem skutečně zděšený,“ uvedl Skopeček.
Libor Žofka, který jde do voleb z třetího místa krajské kandidátky hnutí PŘÍSAHA, považuje pro fungování demokracie za zásadní to, kdo vlastní média. Současná vlastnická struktura je podle něj deficitem systému. „Média vlastní Andrej Babiš, Marek Dospiva, pan Křetínský, Bakala, Zach, Valenta, PPF, které vlastní Novu. Svoboda – jde o to, jak je podávána lidem a jestli ta média jsou svobodná,“ poznamenal. Domnívá se, že podnikatelé používají média tak, že „dochází k ovlivňování lidí a manipulaci“.
Soudy rušily vládní opatření. Vládní politici situaci srovnali s válkou
Český právní systém se v posledních měsících potýkal se situací, kdy soudy zpětně prohlašovaly množství „covidových“ vládních nařízení za nezákonná. Karel Havlíček z vládního ANO hájil kroky vlády tím, že dobu pandemie přirovnal k válečné situaci. „Celý svět musel dělat okamžitě opatření ze dne na den. Když se opatření neudělala, tak se hrálo právě o lidské životy. Ano, udělali jsme stovky a stovky rozhodnutí, nařízení a legislativních kroků a několik z nich soud nějakým způsobem zpochybnil. Nezpochybňuji soud, říkám, že jsme to dělali ve víře dobré. (…) To je důvod, my jsme chránili zdraví,“ prohlásil.
Jan Hamáček reprezentující menší vládní stranu ČSSD se k Havlíčkovu srovnání s válkou připojil. Rozhodnutí soudu srovnal s tím, kdyby byl Winston Churchill souzen za bombardování německých měst. Situaci podle něj ale také významně zkomplikoval pandemický zákon. „Po celou dobu, kdy platilo krizové řízení a krizový zákon, problémy nebyly. Problém byl v tom, když se začaly dělat paskvily podle zákona na ochranu veřejného zdraví, a potom, když nás opozice donutila k nesmyslu, který se jmenuje pandemický zákon,“ řekl.
Stanislav Grospič z KSČM vládní politiky částečně podpořil. „Soudy shazují rozhodnutí vlády na formálních chybách, nikoli na podstatě a matérii hmotněprávní. To je potřeba, aby zaznělo a aby to veřejnost slyšela,“ poukázal. Podobně jako Hamáček kritizoval pandemický zákon, který si podle něj opozice „vynutila“. Potřebné právní zázemí by podle něj dala vládě „kombinace nouzového stavu a použití zákona na ochranu veřejného zdraví a potom lokálně rozhodováním státní hygienické služby podle jednotlivých středisek“.
Vít Rakušan reprezentující koalici PirátiSTAN naopak pandemický zákon hájil. Za nouzového stavu podle něj vydávala vláda opatření zmateně a kýžených výsledků nedosáhla. „Kdybyste opravdu byli best in covid a dokázali stát ochránit, tak bych si i já, který má velký vztah k právnímu státu, řekl, možná se opravdu snažili – ale vy jste ho neochránili,“ adresoval vládním politikům. Poučením z pandemie je i to, že by měl být stát na krizové situace lépe připraven. Pandemický plán byl podle něj zastaralý, apeloval na to, aby se vláda začala připravovat i na jiná rizika, například blackout.
PŘÍSAHA podle Libora Žofky bude chtít, aby se rozhodováním v době pandemie zabývala vyšetřovací komise. „Navrhujeme parlamentní vyšetřovací komisi, aby se řeklo, kde byly udělány chyby, co se stalo, poučit se z toho a vyvodit důsledky,“ řekl. Ta by se ovšem měla podle něj zaměřit hlavně na nákupy. „NKÚ řekl, že osm miliard bylo neefektivně vynaloženo,“ připomněl.
Lídr SPD Radek Rozvoral akcentoval, že „ústava a zákony se musí dodržovat za každého stavu“. V době pandemie jej nejvíce znepokojilo nikoli rozhodování soudů, podle nichž byla některá opatření nezákonná, nýbrž komentáře některých vládních politiků. „Pan ministr Arenberger v přímém přenosu řekl, že i když ví, že poruší zákon, tak ho poruší, nařízení opravdu udělá, protože je potřeba ho udělat. Toto se v demokratické zemi nemůže stát,“ kritizoval.
Jan Skopeček reprezentující koalici SPOLU považuje z mnoha stran kritizovaný pandemický zákon za nástroj, jak zastavit chaos ve vládním rozhodování. „Opatření šla proti sobě, pandemii jste manažersky nezvládli,“ vzkázal vládním politikům. Kvalita zákona podle něj odpovídá tomu, že „vznikal v nějakém časovém úseku, takže na něj nebylo tolik času“. „Ale byl to lepší zákon než nouzový stav. (…) Byla tam alespoň soudní přezkoumatelnost rozhodnutí, byla tam větší právní jistota ohledně restrikcí, které vláda chaoticky uvalovala na celou ekonomiku, na celou společnost,“ zdůraznil.
Výběr zastoupených uskupení vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.
Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.
V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.
Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.
Předvolební debata ČT24: Lídři ze Středočeského kraje (zdroj: ČT24)