Češi a Slováci na době po roce 1989 shodně nejvíce oceňují získanou osobní svobodu a demokracii. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu, který si nechala zpracovat Česká televize společně s Rozhlasem a televízií Slovenska. Lidé v něm hodnotili události revolučního roku a další vývoj.
O naplněném očekávání mluví častěji Češi než Slováci. Zatímco v tuzemsku to je skoro polovina respondentů, na Slovensku třetina. Autoři průzkumu dále podotýkají, že nemalá část Slováků se na tuto otázku zdráhala jasně odpovědět.
Pozitivněji hodnotí uplynulé roky v Česku především mladší generace lidí do 44 let. „Čeští respondenti více zdůrazňují zlepšení životní úrovně a možnosti uplatnění než ti slovenští, což je výrazem lepších socioekonomických podmínek,“ uvedli k datům výzkumníci společnosti Median. Mezi důvody naplněných očekávání dotazovaní uváděli také například možnost cestovat.
Téměř čtvrtina Slováků podle průzkumu nemá na polistopadový vývoj jasný názor, v Česku je to přitom pouze desetina respondentů.
„Podíl zklamaných se naopak liší jen velmi málo. Rozdíl odpovídání může být vysvětlen jednak vyšší mírou socioekonomických a politických problémů na Slovensku, ale také tím, že Slováci mají poněkud slabší vztah k 17. listopadu než Češi,“ doplňují sociologové.
Nejvíce vadí korupce a klientelismus
Nejčastějším důvodem zklamání jsou v Česku problémy s korupcí a klientelismem, citliví jsou na ně opět mladší respondenti. Ti starší jsou pak zklamaní kvůli sociálním problémům, nejistotě nebo nárůstu nezaměstnanosti a chudoby. „To je svým způsobem paradoxní, neboť tyto problémy jsou na Slovensku v současnosti horší než v České republice,“ komentují výzkumníci.
Zdrojem frustrace a dnešních problémů jsou podle sociologů nepříliš zdařilé součásti transformačního procesu. „Když se podíváme detailněji na jednotlivé odpovědi českých respondentů, často se objevoval pojem privatizace a rozkradení státu,“ doplňují.
Slováci zase nejvíc mluví o celkovém zhoršení situace, negativně hodnotí politiku i kvalitu demokracie.
Průzkumu společnosti Median se účastnilo 1008 respondentů v Česku a 1007 lidí na Slovensku. V tuzemsku se výzkumníci ptali mezi 10. a 27. říjnem, na Slovensku pak mezi 11. a 30. říjnem.
