Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti datového novináře Jana Cibulky z Českého rozhlasu, který před deseti lety požadoval od Zeměměřického úřadu kompletní digitální model reliéfu Česka páté generace. Úřad po něm za to požadoval poplatek tři miliony korun. Správní orgány a soudy všechny stížnosti a žaloby zamítly, nyní ÚS konstatoval, že daná částka představuje ekonomickou bariéru s odrazujícím účinkem a pro novinářovu činnost šlo o částku nepřiměřenou. Cibulka rozhodnutí i odůvodnění ocenil. Zeměměřický úřad sdělil, že zatím nemá nález k dispozici, nebude se tedy vyjadřovat.
ÚS rozsudky správních soudů zrušil. Musejí se zabývat případem znovu a jsou vázány názorem ÚS. Podle něj úřad porušil právo na informace o životním prostředí, jak o něm hovoří ustanovení Listiny základních práv a svobod.
Úřad a soudy měly vzít ohled na to, že novinář nechtěl data k soukromým a komerčním účelům, a tedy není možné od něj požadovat standardní sazbu 38 korun za kilometr čtvereční zobrazovaného území. Cibulka chtěl model využít k analýze dopadů klimatické změny. V takovém případě je nutné podle ÚS vykládat zákon ústavně konformně a přihlížet k zájmu žadatele.
Jirsa: Role novinářů v oblasti informovanosti o změnách klimatu je významná
Soudce zpravodaj Jaromír Jirsa v odůvodnění také uvedl, že je nepřiměřené v případě datového novináře požadovat, aby se podílel na financování činnosti Zeměměřického úřadu a na nepřímých nákladech na vytvoření modelu. Uvedl, že model vznikl z veřejných peněz a není účelem poplatků vybíraných za jeho poskytování uhradit pořizovací náklady.
„Plánoval-li stěžovatel jako novinář zkoumat dopady klimatické změny, je logické a racionální, že k tomu potřebuje data pokrývající celé území České republiky. Role novinářů v oblasti ochrany životního prostředí a informovanosti o změnách klimatu je podle Ústavního soudu významná,“ uvedl Jirsa.
Podle Cibulky je dobře, že ÚS pojmenoval důležitost role médií při informování veřejnosti o dopadech změny klimatu. „Rovněž zopakoval, že pokud stát požaduje za poskytování svých informací úhradu, tak její výše nesmí veřejnost odrazovat. Po datech o počasí jde tak o další případ, kdy se podařilo úspěšně překonat bariéru v podobě vysokého zpoplatnění, které veřejnosti efektivně bránilo v přístupu k informacím o životním prostředí,“ řekl novinář.
Cibulka také ocenil, že soud v odůvodnění uvedl, že svobodný přístup k informacím je podstatný prvek fungující demokratické společnosti, protože díky tomu může docházet k výměně názorů a k informování veřejnosti o stavu politiky životního prostředí a životního prostředí jako takového. Podle Jirsy je jednou z klíčových hodnot pro život.
