Europoslanci v Událostech, komentářích debatovali o síle EK po hlasování o nedůvěře

Nahrávám video

Evropská komise tento týden ustála hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. O významu hlasování i přínosu pro šéfku EK Ursulu von der Leyenovou v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem diskutovali europoslanci Filip Turek (za Přísahu a Motoristy), Veronika Vrecionová (ODS), Danuše Nerudová (STAN), Kateřina Konečná (KSČM), Ivan David (SPD), Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) a expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek. Dostali se také k zelené politice nebo očekávanému americkému dopisu se sazbou cel pro EU.

Hlasování o nedůvěře pro tým eurokomisařů von der Leyenové iniciovali rumunští europoslanci z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), jejíž součástí je i ODS.

„Snažili jsme se je od toho odradit. Vysvětlovali jsme, že je to politicky nesmírně hloupý krok, v nevhodné době a z hloupých důvodů,“ uvedla Vrecionová v debatě. Podle ní bylo předem zřejmé, že k odvolání nedojde a předsedkyně EK posílí, protože výsledek bude interpretovat jako svoji výhru. Sama se proto nezúčastnila.

„Nepovažovali jsme to za naše hlasování,“ zdůvodnila Vrecionová takzvané hlasování nohama, kdy poslanec při procesu opustí sál či vytáhne svou kartu ze zařízení, čímž sníží kvórum. Společně s kolegy z ODS prý také odmítla vyjádřit podporu EK s ohledem na nedávno představené zpřísnění klimatických cílů.

Pokorná Jermanová sdělila, že ANO nevyslovení nedůvěry jako posílení pozice Ursuly von der Leyenové nevnímá, naopak se domnívá, že sílu ztrácí. Svědčí o tom podle ní právě vysoké číslo těch, kteří se vyjádřit odmítli. Z 720členného tělesa návrh podpořilo 175 europoslanců, 360 bylo proti a osmnáct se zdrželo. Snahy na odvolání se podle ní mohou v budoucnu vyskytnout znovu.

„O takové věci se naposledy hlasovalo v roce 2014. Je to pro von der Leyenovou velký vykřičník,“ komentovala Pokorná Jermanová. Pondělní projev šéfky exekutivy na plénu EP, při němž mimo jiné předkladatele nazvala extremisty, přitom označila za útočný.

K vystoupení von der Leyenové byla v diskusi kritická i Konečná, která ho nazvala „výsměchem“ „Nebyla to žádná debata, vystupovat mohli jen předsedové frakcí a europoslance nepustili ke slovu,“ stěžovala si. „Bylo nechutné, jak se k tomu (von der Leyenová) postavila,“ dodala.

Vyvolání hlasování o nedůvěře podle Konečné ukázalo skutečnou náladu v europarlamentu.

Debakl extremistických stran?

„Světová média píší o debaklu evropských komunistů a extremistických stran a já se s tím ztotožňuji,“ vyjádřila se Nerudová. Toto vidění ale Konečná odmítla.

Hlasování podle Nerudové bylo správné a potvrdilo demokracii v praxi. „Ukázalo, že většina, která v Evropském parlamentu funguje, zřejmě bude fungovat i dál,“ řekla s tím, že nízké číslo europoslanců, kteří se vyslovili pro, ji nepřekvapilo. Hlasování a kritika podle ní byly zároveň dobrou zpětnou vazbou pro šéfku exekutivy, z níž si může něco odnést.

Také David v debatě řekl, že je rád, že se k hlasování přistoupilo. „Cíle bylo dosaženo. Jako ten nevnímám odvolání Ursuly von der Leyenové, ale že občani dostanou informaci, kdo ji stále ještě po řadě velmi destruktivních kroků podporuje.“

Tuto podporu europoslanec SPD spojil s Green Dealem a militarizací, ačkoliv ve skutečnosti hlasování souviselo s takzvanou kauzou Pfizergate týkající se utajování komunikace von der Leyenové se šéfem farmaceutické firmy Pfizer Albertem Bourlou v době rychlého shánění vakcín proti covidu-19.

Souvislost s Green Dealem

Turek v Událostech, komentářích tvrdil, že se někteří europoslanci báli zúčastnit. „Na některých kolezích se v uvozovkách klečelo, aby vzali podpisy zpět,“ řekl, což Vrecionová částečně potvrdila. V ECR podle ní rumunské kolegy přesvědčovali, aby návrh nepodávali, avšak nijak je za jejich krok netrestali.

„Osobně mi nešlo o Pfizergate, ale o klimatické cíle,“ pokračoval Turek. Jakékoliv tvrdé vystoupení proti EK vnímá jako správné a hlasování nohama některých europoslanců označil za pokrytecké.

Analytik mezinárodních vztahů Votápek spojování procesu s Green Dealem nebo militarizací kritizoval. Podle něj jde o „žvásty“. „Potřebovali dvě třetiny poslanců, dostali 175 hlasů. Jasná porážka. Tečka,“ shrnul svůj pohled na výsledek hlasování.

Skládání a rozpad většin je přitom podle Votápka v EP pro jeho velikost normální. „Ursula to ustála bez problémů a nositelé chaosu, kteří chtěli vyvolat zmatek, prohráli,“ dodal, čímž ve studiu u některých vyvolal reakci.

„Parlamentní půda je od toho, aby se diskutovalo,“ ohradila se Pokorná Jermanová. A reagovala i Konečná: „Každý poslanec má právo ji (EK) kontrolovat, a pokud se najde dostatečný počet k vyvolání hlasování, tak to nejsou žvásty, ale naše povinnost a právo.“

Záznam celé debaty je dostupný ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočily na Írán, zásahy hlásila města na jihu země

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásil výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 11 mminutami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 6 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 8 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 9 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 11 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.