Europoslanci v Událostech, komentářích debatovali o síle EK po hlasování o nedůvěře

65 minut
Události, komentáře: Velká debata europoslanců
Zdroj: ČT24

Evropská komise tento týden ustála hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. O významu hlasování i přínosu pro šéfku EK Ursulu von der Leyenovou v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem diskutovali europoslanci Filip Turek (za Přísahu a Motoristy), Veronika Vrecionová (ODS), Danuše Nerudová (STAN), Kateřina Konečná (KSČM), Ivan David (SPD), Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) a expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek. Dostali se také k zelené politice nebo očekávanému americkému dopisu se sazbou cel pro EU.

Hlasování o nedůvěře pro tým eurokomisařů von der Leyenové iniciovali rumunští europoslanci z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), jejíž součástí je i ODS.

„Snažili jsme se je od toho odradit. Vysvětlovali jsme, že je to politicky nesmírně hloupý krok, v nevhodné době a z hloupých důvodů,“ uvedla Vrecionová v debatě. Podle ní bylo předem zřejmé, že k odvolání nedojde a předsedkyně EK posílí, protože výsledek bude interpretovat jako svoji výhru. Sama se proto nezúčastnila.

„Nepovažovali jsme to za naše hlasování,“ zdůvodnila Vrecionová takzvané hlasování nohama, kdy poslanec při procesu opustí sál či vytáhne svou kartu ze zařízení, čímž sníží kvórum. Společně s kolegy z ODS prý také odmítla vyjádřit podporu EK s ohledem na nedávno představené zpřísnění klimatických cílů.

Pokorná Jermanová sdělila, že ANO nevyslovení nedůvěry jako posílení pozice Ursuly von der Leyenové nevnímá, naopak se domnívá, že sílu ztrácí. Svědčí o tom podle ní právě vysoké číslo těch, kteří se vyjádřit odmítli. Z 720členného tělesa návrh podpořilo 175 europoslanců, 360 bylo proti a osmnáct se zdrželo. Snahy na odvolání se podle ní mohou v budoucnu vyskytnout znovu.

„O takové věci se naposledy hlasovalo v roce 2014. Je to pro von der Leyenovou velký vykřičník,“ komentovala Pokorná Jermanová. Pondělní projev šéfky exekutivy na plénu EP, při němž mimo jiné předkladatele nazvala extremisty, přitom označila za útočný.

K vystoupení von der Leyenové byla v diskusi kritická i Konečná, která ho nazvala „výsměchem“ „Nebyla to žádná debata, vystupovat mohli jen předsedové frakcí a europoslance nepustili ke slovu,“ stěžovala si. „Bylo nechutné, jak se k tomu (von der Leyenová) postavila,“ dodala.

Vyvolání hlasování o nedůvěře podle Konečné ukázalo skutečnou náladu v europarlamentu.

Debakl extremistických stran?

„Světová média píší o debaklu evropských komunistů a extremistických stran a já se s tím ztotožňuji,“ vyjádřila se Nerudová. Toto vidění ale Konečná odmítla.

Hlasování podle Nerudové bylo správné a potvrdilo demokracii v praxi. „Ukázalo, že většina, která v Evropském parlamentu funguje, zřejmě bude fungovat i dál,“ řekla s tím, že nízké číslo europoslanců, kteří se vyslovili pro, ji nepřekvapilo. Hlasování a kritika podle ní byly zároveň dobrou zpětnou vazbou pro šéfku exekutivy, z níž si může něco odnést.

Také David v debatě řekl, že je rád, že se k hlasování přistoupilo. „Cíle bylo dosaženo. Jako ten nevnímám odvolání Ursuly von der Leyenové, ale že občani dostanou informaci, kdo ji stále ještě po řadě velmi destruktivních kroků podporuje.“

Tuto podporu europoslanec SPD spojil s Green Dealem a militarizací, ačkoliv ve skutečnosti hlasování souviselo s takzvanou kauzou Pfizergate týkající se utajování komunikace von der Leyenové se šéfem farmaceutické firmy Pfizer Albertem Bourlou v době rychlého shánění vakcín proti covidu-19.

Souvislost s Green Dealem

Turek v Událostech, komentářích tvrdil, že se někteří europoslanci báli zúčastnit. „Na některých kolezích se v uvozovkách klečelo, aby vzali podpisy zpět,“ řekl, což Vrecionová částečně potvrdila. V ECR podle ní rumunské kolegy přesvědčovali, aby návrh nepodávali, avšak nijak je za jejich krok netrestali.

„Osobně mi nešlo o Pfizergate, ale o klimatické cíle,“ pokračoval Turek. Jakékoliv tvrdé vystoupení proti EK vnímá jako správné a hlasování nohama některých europoslanců označil za pokrytecké.

Analytik mezinárodních vztahů Votápek spojování procesu s Green Dealem nebo militarizací kritizoval. Podle něj jde o „žvásty“. „Potřebovali dvě třetiny poslanců, dostali 175 hlasů. Jasná porážka. Tečka,“ shrnul svůj pohled na výsledek hlasování.

Skládání a rozpad většin je přitom podle Votápka v EP pro jeho velikost normální. „Ursula to ustála bez problémů a nositelé chaosu, kteří chtěli vyvolat zmatek, prohráli,“ dodal, čímž ve studiu u některých vyvolal reakci.

„Parlamentní půda je od toho, aby se diskutovalo,“ ohradila se Pokorná Jermanová. A reagovala i Konečná: „Každý poslanec má právo ji (EK) kontrolovat, a pokud se najde dostatečný počet k vyvolání hlasování, tak to nejsou žvásty, ale naše povinnost a právo.“

Záznam celé debaty je dostupný ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Svět vítá příchod roku 2026. Oslavy se přesunuly do Ameriky

Svět slaví příchod nového roku. Jako první do něj v 11:00 SEČ vstoupil tichomořský ostrovní stát Kiribati. Ve 12:00 začal slavit Nový Zéland, ve 14:00 se přidala Austrálie. Úderem 16:00 vstoupily do nového roku Japonsko, Severní a Jižní Korea nebo části Ruska. Po 17. hodině následovala Čína. Ohňostroje a dronové show už vítaly rok 2026 také v Thajsku, Vietnamu a Indii. Ve 21:00 slavnosti propukly ve Spojených arabských emirátech, o hodinu později pak v Kataru a Saúdské Arábii. Následně vstoupila do roku 2026 Afrika a také Evropa, kde davy oslavovaly příchod nového roku v Berlíně, Paříži, Londýně a dalších městech. Ve čtvrtek se oslavy přesunuly na americký kontinent – nejprve ve 4:00 SEČ do Brazílie, o dvě hodiny později například do New Yorku v USA.
včeraAktualizovánopřed 19 mminutami

Zelenskyj: Ukrajina si přeje mír, ale ne za každou cenu

Ukrajina si přeje mír, ale ne za každou cenu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novoročním projevu. Slíbil, že se nepodepíše pod slabou mírovou dohodu, která by jen prodloužila ruskou válku na Ukrajině. Ještě před prezidentovým projevem, zveřejněným na sociálních sítích, byl v Kyjevě podle ukrajinských médií vyhlášen letecký poplach a byla slyšet palba protivzdušné obrany.
před 6 hhodinami

Národní garda se podle Trumpa stahuje z Chicaga, Los Angeles a Portlandu

Americký prezident Donald Trump podle tiskových agentur oznámil stažení Národní gardy z Chicaga, Los Angeles a Portlandu. Dodal však, že se tyto síly vrátí, pokud zločinnost opět prudce vzroste. Nasazení příslušníků Národní gardy v Chicagu zablokoval nejvyšší soud, zatímco v Los Angeles a Portlandu tak učinili federální soudci, připomněla agentura AFP.
před 7 hhodinami

Po útoku sebevražedného atentátníka v Aleppu je jeden mrtvý

Jeden člověk zemřel a několik dalších lidí bylo zraněno v Aleppu na severozápadě Sýrie při útoku sebevražedného atentátníka, napsala agentura Reuters s odvoláním na syrská státní média. Atentátník se podle nich vyhodil do povětří, když jej prohledávala policejní hlídka, jejíž podezření vzbudil.
před 7 hhodinami

Sněhové bouře zkomplikovaly v Polsku dopravu, sněží i na Slovensku

Sněhové bouře a silný vítr zasáhly během úterý a středy severní Polsko, což zkomplikovalo silniční, železniční i leteckou dopravu. Sněhová bouře, která se v noci na středu přehnala Varšavou a okolím, zkomplikovala situaci zejména na rychlostních silnicích v okolí metropole. Ty pokryl sníh a místy se na nich tvořila vrstva uježděné kluzké sněhové břečky, popsal server Onet.
před 12 hhodinami

Demonstranti v Íránu zaútočili na vládní budovu

Demonstranti v íránské provincii Fárs se pokusili násilím proniknout do vládní budovy, bezpečnostní složky jim v tom ale zabránily, píše agentura Reuters. Připomíná, že Íránem se již čtvrtým dnem šíří pouliční protesty. Íránská státní média uvedla, že vůdkyní útočící skupiny byla osmadvacetiletá žena, kterou zadrželi.
před 12 hhodinami

Finsko zadrželo loď plující z Ruska kvůli poškození podmořského kabelu

Finské úřady ve středu zadržely a prohledaly nákladní loď Fitburg, která je podezřelá z poškození podmořského kabelu v Baltském moři spojujícího Helsinky a Tallin. Finská policie to oznámila dle Reuters na tiskové konferenci. Loď plula pod vlajkou Svatého Vincence a Grenadin, uvedl mluvčí policie. Podle údajů MarineTraffic vyplula z ruského Petrohradu a směřovala do izraelské Haify. Na incident reagovali prezidenti Finska a Estonska Alexander Stubb a Alar Karis.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Čína oznámila konec vojenských manévrů u Tchaj-wanu

Čína oznámila, že úspěšně dokončila své vojenské manévry kolem Tchaj-wanu, píše agentura AFP. Čína do okolí Tchaj-wanu v rámci svého cvičení v posledních 24 hodinách vyslala 77 vojenských letounů a 25 plavidel námořnictva a pobřežní stráže. Čínský prezident Si Ťin-pching později v novoročním projevu prohlásil, že sjednocení Číny nelze zastavit.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...