Europoslanci v Událostech, komentářích debatovali o síle EK po hlasování o nedůvěře

Nahrávám video

Evropská komise tento týden ustála hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. O významu hlasování i přínosu pro šéfku EK Ursulu von der Leyenovou v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem diskutovali europoslanci Filip Turek (za Přísahu a Motoristy), Veronika Vrecionová (ODS), Danuše Nerudová (STAN), Kateřina Konečná (KSČM), Ivan David (SPD), Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) a expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek. Dostali se také k zelené politice nebo očekávanému americkému dopisu se sazbou cel pro EU.

Hlasování o nedůvěře pro tým eurokomisařů von der Leyenové iniciovali rumunští europoslanci z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), jejíž součástí je i ODS.

„Snažili jsme se je od toho odradit. Vysvětlovali jsme, že je to politicky nesmírně hloupý krok, v nevhodné době a z hloupých důvodů,“ uvedla Vrecionová v debatě. Podle ní bylo předem zřejmé, že k odvolání nedojde a předsedkyně EK posílí, protože výsledek bude interpretovat jako svoji výhru. Sama se proto nezúčastnila.

„Nepovažovali jsme to za naše hlasování,“ zdůvodnila Vrecionová takzvané hlasování nohama, kdy poslanec při procesu opustí sál či vytáhne svou kartu ze zařízení, čímž sníží kvórum. Společně s kolegy z ODS prý také odmítla vyjádřit podporu EK s ohledem na nedávno představené zpřísnění klimatických cílů.

Pokorná Jermanová sdělila, že ANO nevyslovení nedůvěry jako posílení pozice Ursuly von der Leyenové nevnímá, naopak se domnívá, že sílu ztrácí. Svědčí o tom podle ní právě vysoké číslo těch, kteří se vyjádřit odmítli. Z 720členného tělesa návrh podpořilo 175 europoslanců, 360 bylo proti a osmnáct se zdrželo. Snahy na odvolání se podle ní mohou v budoucnu vyskytnout znovu.

„O takové věci se naposledy hlasovalo v roce 2014. Je to pro von der Leyenovou velký vykřičník,“ komentovala Pokorná Jermanová. Pondělní projev šéfky exekutivy na plénu EP, při němž mimo jiné předkladatele nazvala extremisty, přitom označila za útočný.

K vystoupení von der Leyenové byla v diskusi kritická i Konečná, která ho nazvala „výsměchem“ „Nebyla to žádná debata, vystupovat mohli jen předsedové frakcí a europoslance nepustili ke slovu,“ stěžovala si. „Bylo nechutné, jak se k tomu (von der Leyenová) postavila,“ dodala.

Vyvolání hlasování o nedůvěře podle Konečné ukázalo skutečnou náladu v europarlamentu.

Debakl extremistických stran?

„Světová média píší o debaklu evropských komunistů a extremistických stran a já se s tím ztotožňuji,“ vyjádřila se Nerudová. Toto vidění ale Konečná odmítla.

Hlasování podle Nerudové bylo správné a potvrdilo demokracii v praxi. „Ukázalo, že většina, která v Evropském parlamentu funguje, zřejmě bude fungovat i dál,“ řekla s tím, že nízké číslo europoslanců, kteří se vyslovili pro, ji nepřekvapilo. Hlasování a kritika podle ní byly zároveň dobrou zpětnou vazbou pro šéfku exekutivy, z níž si může něco odnést.

Také David v debatě řekl, že je rád, že se k hlasování přistoupilo. „Cíle bylo dosaženo. Jako ten nevnímám odvolání Ursuly von der Leyenové, ale že občani dostanou informaci, kdo ji stále ještě po řadě velmi destruktivních kroků podporuje.“

Tuto podporu europoslanec SPD spojil s Green Dealem a militarizací, ačkoliv ve skutečnosti hlasování souviselo s takzvanou kauzou Pfizergate týkající se utajování komunikace von der Leyenové se šéfem farmaceutické firmy Pfizer Albertem Bourlou v době rychlého shánění vakcín proti covidu-19.

Souvislost s Green Dealem

Turek v Událostech, komentářích tvrdil, že se někteří europoslanci báli zúčastnit. „Na některých kolezích se v uvozovkách klečelo, aby vzali podpisy zpět,“ řekl, což Vrecionová částečně potvrdila. V ECR podle ní rumunské kolegy přesvědčovali, aby návrh nepodávali, avšak nijak je za jejich krok netrestali.

„Osobně mi nešlo o Pfizergate, ale o klimatické cíle,“ pokračoval Turek. Jakékoliv tvrdé vystoupení proti EK vnímá jako správné a hlasování nohama některých europoslanců označil za pokrytecké.

Analytik mezinárodních vztahů Votápek spojování procesu s Green Dealem nebo militarizací kritizoval. Podle něj jde o „žvásty“. „Potřebovali dvě třetiny poslanců, dostali 175 hlasů. Jasná porážka. Tečka,“ shrnul svůj pohled na výsledek hlasování.

Skládání a rozpad většin je přitom podle Votápka v EP pro jeho velikost normální. „Ursula to ustála bez problémů a nositelé chaosu, kteří chtěli vyvolat zmatek, prohráli,“ dodal, čímž ve studiu u některých vyvolal reakci.

„Parlamentní půda je od toho, aby se diskutovalo,“ ohradila se Pokorná Jermanová. A reagovala i Konečná: „Každý poslanec má právo ji (EK) kontrolovat, a pokud se najde dostatečný počet k vyvolání hlasování, tak to nejsou žvásty, ale naše povinnost a právo.“

Záznam celé debaty je dostupný ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Maďarský prezident podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho mandát

Maďarský prezident Tamás Sulyok podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát, informovaly agentury MTI a Reuters. Ústavní novelu s deklarovaným záměrem „obnovit demokracii založenou na právním státě“ schválil parlament v pondělí. Hlava státu navzdory podpisu vyjádřila přesvědčení, že novela poškozuje fungování právního státu v Maďarsku. Prezidentských povinností se má od pondělí prozatímně ujmout předsedkyně parlamentu Ágnes Forsthofferová.
18:41Aktualizovánopřed 16 mminutami

Írán i Kuvajt hlásí útoky na klíčová odsolovací zařízení

Americké oblastní velitelství na Blízkém východě (CENTCOM) podniklo další vlnu úderů na Írán, její ukončení oznámilo v sobotu brzy ráno. Šlo již o sedmou noc útoků v řadě. Americká armáda údajně zasáhla vojenskou infrastrukturu a armádní cíle. Íránská média mluví o třech obětech v provincii Hormozgán na jihu země. Íránské údery na ropné zařízení v Kuvajtu si pak vyžádaly zraněné a způsobily rozsáhlé škody, oznámila státní ropná společnost. Terčem v Íránu i Kuvajtu se stala mimo jiné také klíčová odsolovací zařízení.
00:30Aktualizovánopřed 43 mminutami

Írán pozastavil plnění závazků z memoranda s USA. Podle Chameneího je podpis Trumpa bezcenný

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí tvrdí, že podpis amerického prezidenta Donalda Trumpa je bezcenný. Podle něj USA opakovaně porušily své závazky z memoranda o porozumění s Íránem. O písemném prohlášení nástupce dlouholetého duchovního vůdce Alího Chameneího, kterého v únoru zabil izraelský útok, informovala agentura Reuters. Teherán v sobotu pozastavil naplňování svých závazků z dohody, která měla být zásadním krokem na cestě k míru ve válce vyvolané USA a Izraelem.
před 1 hhodinou

Ukrajina zasáhla ruskou rafinerii a logistická centra, okupanti v Záporoží osobní vlak

Ukrajina v noci provedla rozsáhlý dronový útok na Moskvu a Moskevskou oblast. Zasáhla při něm rafinerii a velké logistické centrum, další velký sklad zasáhla také v Tambovské oblasti. Rusko v noci udeřilo na Oděskou oblast, kde poté útočilo i na zasahující hasiče. V sobotu pak opět pokračovalo v dronových úderech na obyvatele Chersonu a v Záporoží provedlo dvojitý úder na osobní vlak.
14:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Bratislavou prošly průvody na podporu sexuálních menšin i tradičních rodin

V Bratislavě se uskutečnil pochod hrdosti, který zástupci komunity LGBT+ tradičně organizují v rámci programu Duhový pride na podporu a ochranu příslušníků sexuálních menšin. Za pořadatele informovala Aneta Andraščíková, že se účastnilo asi deset tisíc lidí. Do jiné části slovenské metropole svolali i tentokrát konzervativní aktivisté vlastní akci na podporu tradiční rodiny. Účast na ní byla nižší než na Duhovém pridu, píše ČTK.
před 3 hhodinami

Pracovník německých drah vypadl po potyčce z vlaku jedoucího rychlostí 120 kilometrů za hodinu

Z vlaku jedoucího rychlostí zhruba 120 kilometrů v hodině vypadl v pátek večer po potyčce s jedním z cestujících bezpečnostní pracovník Deutsche Bahn (DB). Utrpěl velmi těžká zranění a je v kritickém stavu v nemocnici. Případ vyšetřuje policie, která o tom informovala v sobotu v tiskové zprávě.
před 4 hhodinami

Kvůli kauze s náhradní matkou rezignoval šéf poslanecké frakce CDU/CSU

Předseda frakce konzervativní unie CDU/CSU ve Spolkovém sněmu Jens Spahn se rozhodl odstoupit z funkce. Spahn tak učinil poté, co ve středu oznámil, že se s manželem stali rodiči, a to díky náhradní matce ve Spojených státech. V Německu je přitom náhradní mateřství zakázané, mimo jiné kvůli odporu Spahnovy strany. Podle kritiků politik předvedl typickou ukázku dvojího metru.
před 6 hhodinami

Dbáme na rovnováhu mezi klimatickými cíli a konkurenceschopností, říká eurokomisař

Evropská komise naslouchala požadavkům české vlády ohledně revize emisních povolenek, řekl v exkluzivním rozhovoru pro ČT eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra. Cílem úprav podle něj je, aby klimatická politika šla mnohem víc ruku v ruce s konkurenceschopností. Přímo v Bruselu s eurokomisařem hovořil zpravodaj Petr Obrovský.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.