Hlasování o nedůvěře Evropské komise bylo divadlo, řekl Síkela v Interview ČT24

Nahrávám video
Eurokomisař Jozef Síkela (STAN) byl hostem v pořadu Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Bylo zřejmé, že hlasování o nedůvěře Evropské komise (EK) nemůže projít, od začátku šlo o „politické divadlo“, prohlásil eurokomisař Jozef Síkela (STAN). V pořadu Interview ČT24 s ním moderátorka Tereza Řezníčková dále probírala, jak americký prezident Donald Trump ovlivní ekonomickou situaci v Evropské unii či v jakých oblastech Evropa působí v Africe a kdo jsou její klíčoví partneři.

Návrh na vyslovení nedůvěry EK podpořilo 175 europoslanců, 360 bylo proti a osmnáct se hlasování zdrželo. Odvolání Ursuly von der Leyenové a jejího týmu eurokomisařů navrhl rumunský pravicový europoslanec Gheorghe Piperea z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR).

Členové ECR se musí zamyslet nad tím, jestli mezi ně rumunští europoslanci za stranu AUR patří, míní eurokomisař. „Oni (rumunští europoslanci) sice proklamují svoje proevropanství, ale přitom mají v programu neutralitu. Je to pravicová nebo krajně pravicová strana, která se snaží uplatňovat historická práva a nechce podporovat Ukrajinu,“ dodal Síkela.

„Jednota od středu do prava ukázala, že má díry. Určitě to posílilo sebevědomí stran nalevo a zelených,“ míní také eurokomisař s ohledem na výsledek hlasování. Řezníčková poukázala na to, že s předsedkyní EK je nespokojená řada jejích bývalých partnerů z liberálního spektra, kterým se nelíbí, že „příliš začala naslouchat konzervativcům“. Podle Síkely se EK daří hledat shodu.

Zcela zastavit Green Deal by byla „velká chyba“, míní Síkela

Síkela v souvislosti s podporou von der Leyenové ze strany liberálních europoslanců zmínil zelenou politiku EK. Odmítl, že by chtěl zpochybňovat dopady klimatické změny, ale poukázal na to, že cíle Komise, která nastoupila v roce 2019, vycházely z jiné situace. Podoba takzvaného Green Dealu by se tak měla stávající situaci podle Síkely přizpůsobit.

„Máme za sebou kumulovanou krizi. Máme za sebou covid, máme za sebou rozpad dodavatelských řetězců, máme plnohodnotnou válku na evropském kontinentu a v jejím důsledku energetickou krizi,“ zdůraznil Síkela. Úplné zastavení Green Dealu však podle něj nehrozí. Dodal, že by to byla „velká chyba“.

„Musíme v těch změnách pokračovat, ale musíme si ujasnit priority,“ prohlásil eurokomisař. Problém je podle něj v tom, že společnost znejistila, jestli se EU vydala na správnou cestu. Řezníčková poukázala na rostoucí vliv Číny či Ruska. „Vidíme, že tady máme Green Deal, máme tady vnitřní překážky, které nás určitým způsobem limitují. Někteří lidé mají pocit, že se střílíme do vlastní nohy,“ argumentovala ministrovi.

Někdo může nabýt dojmu, že Čína sílí, ale když unijní delegace jezdí do Afriky nebo Asie, tak řešení, která nabízí, mají vyšší poptávku, opověděl Síkela. „Nechceme nikoho řídit. Jsme ochotní s vámi spolupracovat na bázi partnerství rovných. My ale chceme investovat do udržitelného růstu,“ dodal.

Partnerství s Mauritánií

Jedním z evropských partnerů v Africe je Mauritánie, se kterou Brusel uzavřel své největší dohodu v oblasti rybolovu. Oba subjekty také spolupracují v oblasti řešení migrační krize.

„Právě oblast Sahelu je jednou z hlavních tras. Osobně jsem tam předával vojenskou pomoc na ochranu hranic v hodnotě téměř sto milionů eur (2,5 miliardy korun). Od té doby, co máme tuto spolupráci, tak se nám spolu s Mauritánií podařilo rozbít osmdesát převaděčských skupin. Nelegální migrace na Kanárské ostrovy klesla za letošní rok o téměř čtyřicet procent,“ zdůraznil Síkela.

V partnerství s africkými zeměmi je podle eurokomisaře důležité vybudovat dopravní koridory, které jim umožní přístupy na světové trhy a EU zajistí surovinovou bezpečnost v rámci férových dodávek.

Evropa a Trump

V rámci samotné EU podle Síkely roste snaha se dohodnout. „Možná i změna přístupu Spojených států k otázkám evropské bezpečnosti, podpory Ukrajiny a v konečném důsledku i k otázkám cel možná bude ten rozhodující momenty, kdy si řekneme: ‚Teď se opravdu musíme spojit, protože je to v našem vlastním zájmu a do určité míry i v zájmu přežití.‘ Třeba si pak časem s úsměvem řekneme, že Donald Trump pro jednotu Evropy udělal více než sami Evropané,“ míní Síkela.

Podle něj nepředvídatelnost USA nahrává Evropě, protože „investice hledají stabilitu a předvídatelnost“. „To je něco, co v tuto chvíli výrazně zvyšuje zájem o investice do Evropy, přes všechny pomalosti a byrokratické překážky. Protože investoři říkají: ‚Dostat se k vám a dostat všechna povolení je sice jako projít torturou, ale když už to máte, tak to znamená stabilitu na dlouho dopředu‘,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně devět lidí zemřelo v Karáčí, kde dav vpadl na konzulát USA

Nejméně devět lidí bylo zabito v Pákistánu, když stovky lidí vpadly na americký konzulát v přístavním městě Karáčí. Nejméně 25 dalších osob utrpělo zranění při prudkých střetech s bezpečnostními silami; někteří jsou v kritickém stavu a počet obětí může ještě stoupnout. Dav rozlítily zprávy o smrti íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Informovala o tom agentura AP.
09:29Aktualizovánopřed 3 mminutami

Izraelská armáda útočí v srdci Teheránu

Izraelská armáda v neděli dopoledne oznámila, že zahájila údery na cíle v srdci Teheránu, píše agentura AFP. Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli.
02:27Aktualizovánopřed 20 mminutami

Íránským vůdcem bude dočasně ajatolláh Arafí

Funkci nejvyššího duchovního vůdce bude po Chameneího smrti dočasně plnit ajatolláh Alireza Arafí. Tento člen Rady strážců byl jmenován do vládnoucí rady, která dočasně převezme vedení státu. Kromě Arafího jsou ve vládnoucí radě také prezident Masúd Pezeškján a předseda soudní moci Gholám Hosejn Mohsení Edžeheí. Nového velitele pak mají íránské revoluční gardy.
05:12Aktualizovánopřed 27 mminutami

Rusko v únoru vypálilo proti Ukrajině nejvíce střel od začátku roku 2023, uvádí AFP

Rusko letos v únoru vypálilo proti Ukrajině více raket a střel než v kterémkoli jiném měsíci přinejmenším od začátku roku 2023, a to zejména při nočních útocích na energetickou síť. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů, které každý den zveřejňuje ukrajinské letectvo.
12:16Aktualizovánopřed 29 mminutami

Uzavřené nebe nad Blízkým východem ochromuje lety

Silné narušení globální letecké dopravy trvá vzhledem k bojům na Blízkém východě i v neděli. Mnoho zemí, včetně těch s klíčovými letišti v Dubaji nebo Dauhá, uzavřelo svůj vzdušný prostor, což vedlo k zrušení nebo přesměrování tisíců letů. Z Letiště Václava Havla v Praze od rána neodletěly desítky letadel, všechny právě do zemí v oblasti.
před 41 mminutami

Belgie zadržela tanker z ruské stínové flotily

Belgické speciální síly zadržely v Severním moři tanker z takzvané ruské stínové flotily obcházející sankce. Po připlutí do přístavu Brusel loď zabaví, informovala agentura AFP s odvoláním na členy belgické vlády. Později informaci potvrdil francouzský prezident Emmanuel Macron, který zveřejnil záběry ze zásahu. Francouzské jednotky s těmi belgickými spolupracovaly. Zásah ocenil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
11:27Aktualizovánopřed 45 mminutami

Írán pokračuje v útocích na cíle v Izraeli a státech Perského zálivu

V Izraeli a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly v neděli ráno opět hlasité exploze poté, co Írán spustil další protiútok v odvetě za izraelsko-americké údery. Výbuchy se ozývají v Dubaji, Dauhá a Manámě, informuje AP a al-Džazíra. Také na ománský přístav Dakm zaútočily íránské drony a zranily jednoho člověka.
00:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Doprava přes Hormuzský průliv je minimální, píše Bloomberg. Hrozí zdražení ropy

Lodní doprava v Hormuzském průlivu se po amerických a izraelských úderech na Írán z velké části zastavila, píše agentura Bloomberg s tím, že podle íránských médií je tato klíčová námořní tepna „prakticky uzavřena“. Přes Hormuzský průliv při běžném provozu prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy. Podle tržní analytičky Helimy Croftové z RBC Capital Markets v případě pokračující eskalace hrozí růst ceny ropy nad 100 dolarů za barel.
před 4 hhodinami
Načítání...