Hlasování o nedůvěře Evropské komise bylo divadlo, řekl Síkela v Interview ČT24

26 minut
Eurokomisař Jozef Síkela (STAN) byl hostem v pořadu Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Bylo zřejmé, že hlasování o nedůvěře Evropské komise (EK) nemůže projít, od začátku šlo o „politické divadlo“, prohlásil eurokomisař Jozef Síkela (STAN). V pořadu Interview ČT24 s ním moderátorka Tereza Řezníčková dále probírala, jak americký prezident Donald Trump ovlivní ekonomickou situaci v Evropské unii či v jakých oblastech Evropa působí v Africe a kdo jsou její klíčoví partneři.

Návrh na vyslovení nedůvěry EK podpořilo 175 europoslanců, 360 bylo proti a osmnáct se hlasování zdrželo. Odvolání Ursuly von der Leyenové a jejího týmu eurokomisařů navrhl rumunský pravicový europoslanec Gheorghe Piperea z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR).

Členové ECR se musí zamyslet nad tím, jestli mezi ně rumunští europoslanci za stranu AUR patří, míní eurokomisař. „Oni (rumunští europoslanci) sice proklamují svoje proevropanství, ale přitom mají v programu neutralitu. Je to pravicová nebo krajně pravicová strana, která se snaží uplatňovat historická práva a nechce podporovat Ukrajinu,“ dodal Síkela.

„Jednota od středu do prava ukázala, že má díry. Určitě to posílilo sebevědomí stran nalevo a zelených,“ míní také eurokomisař s ohledem na výsledek hlasování. Řezníčková poukázala na to, že s předsedkyní EK je nespokojená řada jejích bývalých partnerů z liberálního spektra, kterým se nelíbí, že „příliš začala naslouchat konzervativcům“. Podle Síkely se EK daří hledat shodu.

Zcela zastavit Green Deal by byla „velká chyba“, míní Síkela

Síkela v souvislosti s podporou von der Leyenové ze strany liberálních europoslanců zmínil zelenou politiku EK. Odmítl, že by chtěl zpochybňovat dopady klimatické změny, ale poukázal na to, že cíle Komise, která nastoupila v roce 2019, vycházely z jiné situace. Podoba takzvaného Green Dealu by se tak měla stávající situaci podle Síkely přizpůsobit.

„Máme za sebou kumulovanou krizi. Máme za sebou covid, máme za sebou rozpad dodavatelských řetězců, máme plnohodnotnou válku na evropském kontinentu a v jejím důsledku energetickou krizi,“ zdůraznil Síkela. Úplné zastavení Green Dealu však podle něj nehrozí. Dodal, že by to byla „velká chyba“.

„Musíme v těch změnách pokračovat, ale musíme si ujasnit priority,“ prohlásil eurokomisař. Problém je podle něj v tom, že společnost znejistila, jestli se EU vydala na správnou cestu. Řezníčková poukázala na rostoucí vliv Číny či Ruska. „Vidíme, že tady máme Green Deal, máme tady vnitřní překážky, které nás určitým způsobem limitují. Někteří lidé mají pocit, že se střílíme do vlastní nohy,“ argumentovala ministrovi.

Někdo může nabýt dojmu, že Čína sílí, ale když unijní delegace jezdí do Afriky nebo Asie, tak řešení, která nabízí, mají vyšší poptávku, opověděl Síkela. „Nechceme nikoho řídit. Jsme ochotní s vámi spolupracovat na bázi partnerství rovných. My ale chceme investovat do udržitelného růstu,“ dodal.

Partnerství s Mauritánií

Jedním z evropských partnerů v Africe je Mauritánie, se kterou Brusel uzavřel své největší dohodu v oblasti rybolovu. Oba subjekty také spolupracují v oblasti řešení migrační krize.

„Právě oblast Sahelu je jednou z hlavních tras. Osobně jsem tam předával vojenskou pomoc na ochranu hranic v hodnotě téměř sto milionů eur (2,5 miliardy korun). Od té doby, co máme tuto spolupráci, tak se nám spolu s Mauritánií podařilo rozbít osmdesát převaděčských skupin. Nelegální migrace na Kanárské ostrovy klesla za letošní rok o téměř čtyřicet procent,“ zdůraznil Síkela.

V partnerství s africkými zeměmi je podle eurokomisaře důležité vybudovat dopravní koridory, které jim umožní přístupy na světové trhy a EU zajistí surovinovou bezpečnost v rámci férových dodávek.

Evropa a Trump

V rámci samotné EU podle Síkely roste snaha se dohodnout. „Možná i změna přístupu Spojených států k otázkám evropské bezpečnosti, podpory Ukrajiny a v konečném důsledku i k otázkám cel možná bude ten rozhodující momenty, kdy si řekneme: ‚Teď se opravdu musíme spojit, protože je to v našem vlastním zájmu a do určité míry i v zájmu přežití.‘ Třeba si pak časem s úsměvem řekneme, že Donald Trump pro jednotu Evropy udělal více než sami Evropané,“ míní Síkela.

Podle něj nepředvídatelnost USA nahrává Evropě, protože „investice hledají stabilitu a předvídatelnost“. „To je něco, co v tuto chvíli výrazně zvyšuje zájem o investice do Evropy, přes všechny pomalosti a byrokratické překážky. Protože investoři říkají: ‚Dostat se k vám a dostat všechna povolení je sice jako projít torturou, ale když už to máte, tak to znamená stabilitu na dlouho dopředu‘,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil osm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil osm lidí a dalších 27 zranil, napsala agentura Ukrinform. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba.
včeraAktualizovánopřed 10 mminutami

Americké úřady zveřejnily další dokumenty ke kauze Jeffreyho Epsteina

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Někteří zákonodárci administrativu kritizovali za to, že nezveřejnila všechny dokumenty, což podle nich není v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 19 mminutami

Volby na Ukrajině by pomohly destabilizaci, doufají Rusové

„Dostali se do bodu, kdy už nejde o demokracii,“ prohlásil minulý týden na adresu Ukrajinců šéf Bílého domu Donald Trump a vyzval zemi k uspořádání prezidentských voleb. Jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj v reakci oznámil, že je připraven tak učinit. Experti připomínají, že konání voleb zakazuje vyhlášené stanné právo. Trump dle nich navíc přebírá rétoriku ruského vůdce Vladimira Putina, který legitimitu Zelenského neuznává.
před 1 hhodinou

USA tvrdě útočí na IS v Sýrii v odvetě za zabití tří Američanů, uvedl Trump

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
před 6 hhodinami

Bulhaři pokračují v protestech i po demisi vlády

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.
před 12 hhodinami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU, podle něhož Ukrajinci úder podnikli bezpilotními letouny a zasáhli plavidlo v neutrálních vodách. Informace nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská média s odkazem na SBU informovala také o zásahu těžební plošiny v Kaspickém moři, která patří ruské společnosti Lukoil.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Putin trvá na podrobení Ukrajiny a oslabení Západu. Tvrdí, že jednat nechce Kyjev

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...