Hlasování o nedůvěře Evropské komise bylo divadlo, řekl Síkela v Interview ČT24

26 minut
Eurokomisař Jozef Síkela (STAN) byl hostem v pořadu Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Bylo zřejmé, že hlasování o nedůvěře Evropské komise (EK) nemůže projít, od začátku šlo o „politické divadlo“, prohlásil eurokomisař Jozef Síkela (STAN). V pořadu Interview ČT24 s ním moderátorka Tereza Řezníčková dále probírala, jak americký prezident Donald Trump ovlivní ekonomickou situaci v Evropské unii či v jakých oblastech Evropa působí v Africe a kdo jsou její klíčoví partneři.

Návrh na vyslovení nedůvěry EK podpořilo 175 europoslanců, 360 bylo proti a osmnáct se hlasování zdrželo. Odvolání Ursuly von der Leyenové a jejího týmu eurokomisařů navrhl rumunský pravicový europoslanec Gheorghe Piperea z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR).

Členové ECR se musí zamyslet nad tím, jestli mezi ně rumunští europoslanci za stranu AUR patří, míní eurokomisař. „Oni (rumunští europoslanci) sice proklamují svoje proevropanství, ale přitom mají v programu neutralitu. Je to pravicová nebo krajně pravicová strana, která se snaží uplatňovat historická práva a nechce podporovat Ukrajinu,“ dodal Síkela.

„Jednota od středu do prava ukázala, že má díry. Určitě to posílilo sebevědomí stran nalevo a zelených,“ míní také eurokomisař s ohledem na výsledek hlasování. Řezníčková poukázala na to, že s předsedkyní EK je nespokojená řada jejích bývalých partnerů z liberálního spektra, kterým se nelíbí, že „příliš začala naslouchat konzervativcům“. Podle Síkely se EK daří hledat shodu.

Zcela zastavit Green Deal by byla „velká chyba“, míní Síkela

Síkela v souvislosti s podporou von der Leyenové ze strany liberálních europoslanců zmínil zelenou politiku EK. Odmítl, že by chtěl zpochybňovat dopady klimatické změny, ale poukázal na to, že cíle Komise, která nastoupila v roce 2019, vycházely z jiné situace. Podoba takzvaného Green Dealu by se tak měla stávající situaci podle Síkely přizpůsobit.

„Máme za sebou kumulovanou krizi. Máme za sebou covid, máme za sebou rozpad dodavatelských řetězců, máme plnohodnotnou válku na evropském kontinentu a v jejím důsledku energetickou krizi,“ zdůraznil Síkela. Úplné zastavení Green Dealu však podle něj nehrozí. Dodal, že by to byla „velká chyba“.

„Musíme v těch změnách pokračovat, ale musíme si ujasnit priority,“ prohlásil eurokomisař. Problém je podle něj v tom, že společnost znejistila, jestli se EU vydala na správnou cestu. Řezníčková poukázala na rostoucí vliv Číny či Ruska. „Vidíme, že tady máme Green Deal, máme tady vnitřní překážky, které nás určitým způsobem limitují. Někteří lidé mají pocit, že se střílíme do vlastní nohy,“ argumentovala ministrovi.

Někdo může nabýt dojmu, že Čína sílí, ale když unijní delegace jezdí do Afriky nebo Asie, tak řešení, která nabízí, mají vyšší poptávku, opověděl Síkela. „Nechceme nikoho řídit. Jsme ochotní s vámi spolupracovat na bázi partnerství rovných. My ale chceme investovat do udržitelného růstu,“ dodal.

Partnerství s Mauritánií

Jedním z evropských partnerů v Africe je Mauritánie, se kterou Brusel uzavřel své největší dohodu v oblasti rybolovu. Oba subjekty také spolupracují v oblasti řešení migrační krize.

„Právě oblast Sahelu je jednou z hlavních tras. Osobně jsem tam předával vojenskou pomoc na ochranu hranic v hodnotě téměř sto milionů eur (2,5 miliardy korun). Od té doby, co máme tuto spolupráci, tak se nám spolu s Mauritánií podařilo rozbít osmdesát převaděčských skupin. Nelegální migrace na Kanárské ostrovy klesla za letošní rok o téměř čtyřicet procent,“ zdůraznil Síkela.

V partnerství s africkými zeměmi je podle eurokomisaře důležité vybudovat dopravní koridory, které jim umožní přístupy na světové trhy a EU zajistí surovinovou bezpečnost v rámci férových dodávek.

Evropa a Trump

V rámci samotné EU podle Síkely roste snaha se dohodnout. „Možná i změna přístupu Spojených států k otázkám evropské bezpečnosti, podpory Ukrajiny a v konečném důsledku i k otázkám cel možná bude ten rozhodující momenty, kdy si řekneme: ‚Teď se opravdu musíme spojit, protože je to v našem vlastním zájmu a do určité míry i v zájmu přežití.‘ Třeba si pak časem s úsměvem řekneme, že Donald Trump pro jednotu Evropy udělal více než sami Evropané,“ míní Síkela.

Podle něj nepředvídatelnost USA nahrává Evropě, protože „investice hledají stabilitu a předvídatelnost“. „To je něco, co v tuto chvíli výrazně zvyšuje zájem o investice do Evropy, přes všechny pomalosti a byrokratické překážky. Protože investoři říkají: ‚Dostat se k vám a dostat všechna povolení je sice jako projít torturou, ale když už to máte, tak to znamená stabilitu na dlouho dopředu‘,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Minuta ticha i vlajky na půl žerdi. Austrálie uctila památku obětí střelby

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.
12:00Aktualizovánopřed 25 mminutami

Asi 130 tisíc odběratelů zůstalo v San Franciscu kvůli výpadku bez proudu

Americké San Francisco zasáhl v sobotu na několik hodin výpadek elektřiny, který se dotknul zhruba 130 tisíc odběratelů. Úřady v tomto kalifornském městě vyzvaly obyvatele, aby zůstali doma, informuje agentura AFP. Do tmy se ponořila část pobřeží, kde sídlí velké technologické firmy a kde žije více než 800 tisíc lidí.
10:41Aktualizovánopřed 45 mminutami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Podle Kremlu ale třístranná jednání nejsou na stole. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
02:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit.
před 7 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 16 hhodinami
Načítání...