Hlasování o nedůvěře Evropské komise bylo divadlo, řekl Síkela v Interview ČT24

26 minut
Eurokomisař Jozef Síkela (STAN) byl hostem v pořadu Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Bylo zřejmé, že hlasování o nedůvěře Evropské komise (EK) nemůže projít, od začátku šlo o „politické divadlo“, prohlásil eurokomisař Jozef Síkela (STAN). V pořadu Interview ČT24 s ním moderátorka Tereza Řezníčková dále probírala, jak americký prezident Donald Trump ovlivní ekonomickou situaci v Evropské unii či v jakých oblastech Evropa působí v Africe a kdo jsou její klíčoví partneři.

Návrh na vyslovení nedůvěry EK podpořilo 175 europoslanců, 360 bylo proti a osmnáct se hlasování zdrželo. Odvolání Ursuly von der Leyenové a jejího týmu eurokomisařů navrhl rumunský pravicový europoslanec Gheorghe Piperea z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR).

Členové ECR se musí zamyslet nad tím, jestli mezi ně rumunští europoslanci za stranu AUR patří, míní eurokomisař. „Oni (rumunští europoslanci) sice proklamují svoje proevropanství, ale přitom mají v programu neutralitu. Je to pravicová nebo krajně pravicová strana, která se snaží uplatňovat historická práva a nechce podporovat Ukrajinu,“ dodal Síkela.

„Jednota od středu do prava ukázala, že má díry. Určitě to posílilo sebevědomí stran nalevo a zelených,“ míní také eurokomisař s ohledem na výsledek hlasování. Řezníčková poukázala na to, že s předsedkyní EK je nespokojená řada jejích bývalých partnerů z liberálního spektra, kterým se nelíbí, že „příliš začala naslouchat konzervativcům“. Podle Síkely se EK daří hledat shodu.

Zcela zastavit Green Deal by byla „velká chyba“, míní Síkela

Síkela v souvislosti s podporou von der Leyenové ze strany liberálních europoslanců zmínil zelenou politiku EK. Odmítl, že by chtěl zpochybňovat dopady klimatické změny, ale poukázal na to, že cíle Komise, která nastoupila v roce 2019, vycházely z jiné situace. Podoba takzvaného Green Dealu by se tak měla stávající situaci podle Síkely přizpůsobit.

„Máme za sebou kumulovanou krizi. Máme za sebou covid, máme za sebou rozpad dodavatelských řetězců, máme plnohodnotnou válku na evropském kontinentu a v jejím důsledku energetickou krizi,“ zdůraznil Síkela. Úplné zastavení Green Dealu však podle něj nehrozí. Dodal, že by to byla „velká chyba“.

„Musíme v těch změnách pokračovat, ale musíme si ujasnit priority,“ prohlásil eurokomisař. Problém je podle něj v tom, že společnost znejistila, jestli se EU vydala na správnou cestu. Řezníčková poukázala na rostoucí vliv Číny či Ruska. „Vidíme, že tady máme Green Deal, máme tady vnitřní překážky, které nás určitým způsobem limitují. Někteří lidé mají pocit, že se střílíme do vlastní nohy,“ argumentovala ministrovi.

Někdo může nabýt dojmu, že Čína sílí, ale když unijní delegace jezdí do Afriky nebo Asie, tak řešení, která nabízí, mají vyšší poptávku, opověděl Síkela. „Nechceme nikoho řídit. Jsme ochotní s vámi spolupracovat na bázi partnerství rovných. My ale chceme investovat do udržitelného růstu,“ dodal.

Partnerství s Mauritánií

Jedním z evropských partnerů v Africe je Mauritánie, se kterou Brusel uzavřel své největší dohodu v oblasti rybolovu. Oba subjekty také spolupracují v oblasti řešení migrační krize.

„Právě oblast Sahelu je jednou z hlavních tras. Osobně jsem tam předával vojenskou pomoc na ochranu hranic v hodnotě téměř sto milionů eur (2,5 miliardy korun). Od té doby, co máme tuto spolupráci, tak se nám spolu s Mauritánií podařilo rozbít osmdesát převaděčských skupin. Nelegální migrace na Kanárské ostrovy klesla za letošní rok o téměř čtyřicet procent,“ zdůraznil Síkela.

V partnerství s africkými zeměmi je podle eurokomisaře důležité vybudovat dopravní koridory, které jim umožní přístupy na světové trhy a EU zajistí surovinovou bezpečnost v rámci férových dodávek.

Evropa a Trump

V rámci samotné EU podle Síkely roste snaha se dohodnout. „Možná i změna přístupu Spojených států k otázkám evropské bezpečnosti, podpory Ukrajiny a v konečném důsledku i k otázkám cel možná bude ten rozhodující momenty, kdy si řekneme: ‚Teď se opravdu musíme spojit, protože je to v našem vlastním zájmu a do určité míry i v zájmu přežití.‘ Třeba si pak časem s úsměvem řekneme, že Donald Trump pro jednotu Evropy udělal více než sami Evropané,“ míní Síkela.

Podle něj nepředvídatelnost USA nahrává Evropě, protože „investice hledají stabilitu a předvídatelnost“. „To je něco, co v tuto chvíli výrazně zvyšuje zájem o investice do Evropy, přes všechny pomalosti a byrokratické překážky. Protože investoři říkají: ‚Dostat se k vám a dostat všechna povolení je sice jako projít torturou, ale když už to máte, tak to znamená stabilitu na dlouho dopředu‘,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Saúdi útočí v Jemenu, na Sokotře uvázly stovky turistů

Čtyři lidé zahynuli při úderech koalice vedené Saúdskou Arábií v jemenské provincii Dálí, která je baštou vůdce separatistické Jižní přechodné rady (STC) Ajdarúse Zubajdího. Píše to agentura AFP. Kvůli střetům mezi separatisty a vládními silami uvázly v uplynulých dnech na jemenském ostrově Sokotra stovky turistů včetně dvou desítek Čechů.
09:20Aktualizovánopřed 5 mminutami

Republikáni podle demokratů zlehčují útok na Kapitol. Bílý dům má web s vlastním výkladem události

Členové Kongresu za Demokratickou stranu obvinili republikány ze snahy o přepsání dějin v souvislosti s útokem na Kapitol, od kterého v úterý uplynulo pět let. Americký prezident Donald Trump v úterý v projevu k republikánům vpád svých stoupenců do sídla Kongresu zmínil jen okrajově, avšak Bílý dům spustil nové webové stránky, které události toho dne vykládají z pohledu prezidenta, navzdory faktům.
před 14 mminutami

Zemřel Aldrich Ames, aktér jedné z největších špionážních afér v USA

Ve vězení v Marylandu ve Spojených státech zemřel ve věku 84 let Aldrich Ames, aktér jedné z největších špionážních afér v USA a někdejší vysoký činitel Ústřední zpravodajské služby (CIA), který pracoval pro Sovětský svaz a následně pro Rusko. V noci na středu o tom informovala agentura AP. Amese v dubnu 1994 poslal americký soud na doživotí do vězení.
03:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Macron, Starmer a Zelenskyj podepsali prohlášení o zárukách pro Ukrajinu

Lídři Paříže, Londýna a Kyjeva podepsali na okraj úterního setkání koalice ochotných společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Jeden z bodů zmiňuje záměr po dosažení příměří nasadit na Ukrajině multinárodní síly, do nichž by přispěly země, které k tomu budou ochotné. Jednání se poprvé za Česko zúčastnil premiér Andrej Babiš (ANO), který prohlásil, že Praha se svými vojáky podílet nebude.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Využití americké armády k získání Grónska je jednou z možností, uvedl Bílý dům

Americký prezident Donald Trump a jeho tým zvažují různé možnosti k získání Grónska a využití americké armády je vždy možností, uvedl v úterý podle agentury Reuters Bílý dům. Trump podle něj dal jasně najevo, že zisk největšího světového ostrova, který je bohatý na nerostné suroviny, je prioritou pro národní bezpečnost.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trumpova vláda podle Reuters pohrozila venezuelskému ministrovi vnitra

Vláda prezidenta Spojených států Donalda Trumpa pohrozila venezuelskému ministrovi vnitra Diosdadu Cabellovi, že by se mohl stát jedním z hlavních cílů, pokud nepomůže prozatímní prezidentce Venezuely Delcy Rodríguezové splnit americké požadavky a udržet v zemi pořádek. V noci na středu to napsala agentura Reuters, která se odvolává na tři zdroje obeznámené se situací. V sobotu se americké komando v Caracasu zmocnilo autoritářského vůdce Nicoláse Madura a odvezlo ho do USA.
01:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Venezuela předá USA až 50 milionů barelů ropy, tvrdí Trump

Venezuela předá 30 až 50 milionů barelů (jeden barel je 159 litrů) sankcionované ropy Spojeným státům, které ji prodají za tržní cenu. V noci na středu to na své sociální síti Truth Social oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že získané peníze bude kontrolovat on sám, aby zajistil, že z nich bude mít užitek lid Venezuely a USA. Odhaduje se, že Venezuela, která má největší zásoby ropy na světě, v loňském roce těžila asi 900 tisíc barelů této suroviny.
01:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránci nemají na maso, vzdor sílí i mezi příznivci režimu, říká expertka

Írán zažívá největší protesty za poslední roky. V islámské republice panuje podle expertky Lenky Hrabalové obrovská nespokojenost, kdy ekonomický stres pociťují už i stoupenci režimu a lidé řeší, zda si mohou dovolit koupit maso. Íránci se sice neshodnou na tom, jak by měla budoucnost vypadat, změnu ale chtějí všichni, píší média.
před 4 hhodinami
Načítání...