Hlasování o nedůvěře Evropské komise bylo divadlo, řekl Síkela v Interview ČT24

Nahrávám video

Bylo zřejmé, že hlasování o nedůvěře Evropské komise (EK) nemůže projít, od začátku šlo o „politické divadlo“, prohlásil eurokomisař Jozef Síkela (STAN). V pořadu Interview ČT24 s ním moderátorka Tereza Řezníčková dále probírala, jak americký prezident Donald Trump ovlivní ekonomickou situaci v Evropské unii či v jakých oblastech Evropa působí v Africe a kdo jsou její klíčoví partneři.

Návrh na vyslovení nedůvěry EK podpořilo 175 europoslanců, 360 bylo proti a osmnáct se hlasování zdrželo. Odvolání Ursuly von der Leyenové a jejího týmu eurokomisařů navrhl rumunský pravicový europoslanec Gheorghe Piperea z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR).

Členové ECR se musí zamyslet nad tím, jestli mezi ně rumunští europoslanci za stranu AUR patří, míní eurokomisař. „Oni (rumunští europoslanci) sice proklamují svoje proevropanství, ale přitom mají v programu neutralitu. Je to pravicová nebo krajně pravicová strana, která se snaží uplatňovat historická práva a nechce podporovat Ukrajinu,“ dodal Síkela.

„Jednota od středu do prava ukázala, že má díry. Určitě to posílilo sebevědomí stran nalevo a zelených,“ míní také eurokomisař s ohledem na výsledek hlasování. Řezníčková poukázala na to, že s předsedkyní EK je nespokojená řada jejích bývalých partnerů z liberálního spektra, kterým se nelíbí, že „příliš začala naslouchat konzervativcům“. Podle Síkely se EK daří hledat shodu.

Zcela zastavit Green Deal by byla „velká chyba“, míní Síkela

Síkela v souvislosti s podporou von der Leyenové ze strany liberálních europoslanců zmínil zelenou politiku EK. Odmítl, že by chtěl zpochybňovat dopady klimatické změny, ale poukázal na to, že cíle Komise, která nastoupila v roce 2019, vycházely z jiné situace. Podoba takzvaného Green Dealu by se tak měla stávající situaci podle Síkely přizpůsobit.

„Máme za sebou kumulovanou krizi. Máme za sebou covid, máme za sebou rozpad dodavatelských řetězců, máme plnohodnotnou válku na evropském kontinentu a v jejím důsledku energetickou krizi,“ zdůraznil Síkela. Úplné zastavení Green Dealu však podle něj nehrozí. Dodal, že by to byla „velká chyba“.

„Musíme v těch změnách pokračovat, ale musíme si ujasnit priority,“ prohlásil eurokomisař. Problém je podle něj v tom, že společnost znejistila, jestli se EU vydala na správnou cestu. Řezníčková poukázala na rostoucí vliv Číny či Ruska. „Vidíme, že tady máme Green Deal, máme tady vnitřní překážky, které nás určitým způsobem limitují. Někteří lidé mají pocit, že se střílíme do vlastní nohy,“ argumentovala ministrovi.

Někdo může nabýt dojmu, že Čína sílí, ale když unijní delegace jezdí do Afriky nebo Asie, tak řešení, která nabízí, mají vyšší poptávku, opověděl Síkela. „Nechceme nikoho řídit. Jsme ochotní s vámi spolupracovat na bázi partnerství rovných. My ale chceme investovat do udržitelného růstu,“ dodal.

Partnerství s Mauritánií

Jedním z evropských partnerů v Africe je Mauritánie, se kterou Brusel uzavřel své největší dohodu v oblasti rybolovu. Oba subjekty také spolupracují v oblasti řešení migrační krize.

„Právě oblast Sahelu je jednou z hlavních tras. Osobně jsem tam předával vojenskou pomoc na ochranu hranic v hodnotě téměř sto milionů eur (2,5 miliardy korun). Od té doby, co máme tuto spolupráci, tak se nám spolu s Mauritánií podařilo rozbít osmdesát převaděčských skupin. Nelegální migrace na Kanárské ostrovy klesla za letošní rok o téměř čtyřicet procent,“ zdůraznil Síkela.

V partnerství s africkými zeměmi je podle eurokomisaře důležité vybudovat dopravní koridory, které jim umožní přístupy na světové trhy a EU zajistí surovinovou bezpečnost v rámci férových dodávek.

Evropa a Trump

V rámci samotné EU podle Síkely roste snaha se dohodnout. „Možná i změna přístupu Spojených států k otázkám evropské bezpečnosti, podpory Ukrajiny a v konečném důsledku i k otázkám cel možná bude ten rozhodující momenty, kdy si řekneme: ‚Teď se opravdu musíme spojit, protože je to v našem vlastním zájmu a do určité míry i v zájmu přežití.‘ Třeba si pak časem s úsměvem řekneme, že Donald Trump pro jednotu Evropy udělal více než sami Evropané,“ míní Síkela.

Podle něj nepředvídatelnost USA nahrává Evropě, protože „investice hledají stabilitu a předvídatelnost“. „To je něco, co v tuto chvíli výrazně zvyšuje zájem o investice do Evropy, přes všechny pomalosti a byrokratické překážky. Protože investoři říkají: ‚Dostat se k vám a dostat všechna povolení je sice jako projít torturou, ale když už to máte, tak to znamená stabilitu na dlouho dopředu‘,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 14 mminutami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 3 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 5 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 6 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 6 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 8 hhodinami
Načítání...