Evropská komise ve čtvrtek podle očekávání ustála hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. Návrh na vyslovení nedůvěry podpořilo 175 europoslanců, 360 bylo proti a osmnáct se hlasování zdrželo. Schválení návrhu, který by vedl k odvolání celé 27členné Komise, vyžadovalo hlasy dvou třetin přítomných europoslanců a zároveň většiny všech europoslanců, kterých je 720.
Odvolání Ursuly von der Leyenové a jejího týmu eurokomisařů navrhl rumunský pravicový europoslanec Gheorghe Piperea z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR).
Piperea obviňuje von der Leyenovou ze závažných pochybení a nedostatku transparentnosti, mimo jiné kvůli kauze Pfizergate týkající se utajování její komunikace se šéfem farmaceutické firmy Pfizer Albertem Bourlou v době rychlého shánění vakcín proti covidu-19. Unijní soud v květnu rozhodl, že Komise pochybila, když zamítla žádost novinářky o přístup k textovým zprávám právě mezi von der Leyenovou a Bourlou, které se vakcín týkaly.
Von der Leyenová v pondělní debatě na plénu Evropského parlamentu, při níž ji osobní účastí podpořil sbor eurokomisařů, pochybení v komunikaci s výrobci vakcín odmítla a označila předkladatele návrhu za extremisty.
„Vidíme znepokojivou hrozbu ze strany extremistických stran, které chtějí polarizovat naše společnosti pomocí dezinformací. Neexistuje žádný důkaz, že by měly nějaká řešení, ale je dostatek důkazů o tom, že mnohé z nich jsou podporovány našimi nepřáteli a jejich loutkovodiči v Rusku nebo jinde. Jsou to hnutí poháněná konspiracemi – od odpůrců očkování až po obhájce (ruského vládce Vladimira) Putina,“ uvedla s tím, že se „stačí se podívat na některé z podepsaných pod tímto návrhem“.
Nejpočetnější EPP přislíbila podporu předem
Již před hlasováním představitelé nejpočetnější Evropské lidové strany (EPP), v níž jsou tuzemští europoslanci z TOP 09, Starostů a KDU-ČSL, a frakce socialistů a demokratů (S&D) oznámili, že předsedkyni Komise podpoří.
Proti vyslovení nedůvěry se postavilo také všech pět českých zástupců v EPP – Luděk Niedermayer (TOP 09), Ondřej Kolář (TOP 09), Danuše Nerudová (STAN), Jan Farský (STAN) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Farský i Niedermayer po hlasování sdělili, že ačkoliv mají k činnosti Komise i výhrady, je zapotřebí silná Evropa.
Podle Farského v posledních měsících nepřišla zásadní změna ani pochybení ze strany Evropské komise. „Konzervativci a nacionalisté potřebovali exhibovat. Sami dopředu museli vědět, že to bude divadlo s minimálním dopadem,“ uvedl s tím, že hlasování o nedůvěře Evropu akorát oslabilo, „což je v zájmu především Ruska, rozhodně ne Evropanů a českých občanů“.
„Pro hlasovali hlavně krajně pravicoví europoslanci a euroskeptici,“ poznamenal shodně Niedermayer s tím, že skutečným cílem iniciátorů byla „destabilizace EU bez jakéhokoli alternativního konstruktivního návrhu“.
Zástupci Obnovy Evropy a frakce Zelených zkritizovali některé kroky Komise
Podporu von der Leyenové naznačila i liberální Obnova Evropy (Renew Europe) a frakce Zelených, v níž je pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. Zástupci obou frakcí ale zároveň současnou unijní exekutivu kritizovali za některé kroky. Vadí jim zejména to, že některé předpisy se daří nejsilnější lidovecké frakci prosazovat s krajní pravici, či to, že unijní exekutiva ustupuje od některých dříve přijatých ekologických norem.
Proti vyjádření nedůvěry Komisi byla rovněž pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených. Uvedla, že podpořit von der Leyenovou se rozhodla „po důkladném zvážení“. „Ano, chování Komise při nezveřejnění komunikace bylo špatně a jsem ráda, že to soud potvrdil, a proto také nyní budeme silně tlačit na Komisi, aby soudní výzvu k podání vysvětlení dodržela,“ sdělila s tím, že by odvolání současné Komise nyní nejvíce nahrálo „extremistům z krajní pravice“.
Patrioti pro Evropu prý přijdou s dalším návrhem, pokud šéfka Komise nezmění přístup
Podporu získal návrh na vyslovení nedůvěry naopak u třetí nejsilnější frakce, Patriotů pro Evropu, v níž je sedm europoslanců z ANO a dva z Přísahy a Motoristů Filip Turek a Nikola Bartůšek, a také u krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN), kde působí Ivan David zvolený za SPD. Pro odvolání Komise též byli Kateřina Konečná a Ondřej Dostál zvolení na kandidátce Stačilo!, kteří jsou v EP nezařazení.
Europoslanci z ANO ve společném prohlášení před hlasováním uvedli, že „Evropská komise ztratila kontakt s realitou“ a zároveň oznámili, že v září „přijdou s dalším návrhem“, pokud šéfka Komise nezmění přístup.
„Ursula von der Leyenová nazvala europoslance, kteří podepsali návrh na vyslovení nedůvěry, extremisty. To je ukázka její demokracie v praxi. Takhle by se chovat neměla, protože má být apriori apolitická,“ poznamenala ještě před hlasováním Klára Dostálová (ANO).
Turek hlasování označil za „příležitost upozornit na potřebu větší transparentnosti a odpovědnosti v evropských institucích“. „Jako jeden z iniciátorů návrhu na vyslovení nedůvěry Evropské komisi pod vedením Ursuly von der Leyenové bych rád upřesnil, že můj postoj vychází z vážných obav ohledně transparentnosti této Evropské komise. Kauza Pfizergate, kde prezidentka von der Leyenová odmítla zveřejnit komunikaci s generálním ředitelem Pfizeru během jednání o vakcínách proti covidu-19, vyvolává pochybnosti o otevřenosti Komise,“ uvedl Turek.
Hlasování o nedůvěře některé frakce rozdělilo
Samotná ECR, od jejíhož europoslance návrh vzešel, přitom nebyla v otázce jednotná. Zatímco podporu návrhu vyslovili rumunští a polští europoslanci, Italové, kteří jsou ve skupině nejsilněji zastoupeni, nikoliv. Tři poslanci ODS, kteří v ECR jsou, tedy Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová, před hlasováním avizovali, že návrh nepodpoří, přičemž zkritizovali jeho zdůvodnění. Zároveň uvedli, že se rozhodli být přítomni, ale nehlasovat.
„S dosavadní prací Komise nejsme spokojení. Komise neopravuje dostatečně rychle ideologickou a restriktivní podobu Green Dealu, váhá s mnoha podstatnými rozhodnutími a občas se chová, jako by naše hlasy ani nechtěla. To je i příklad návrhu na zpřísnění klimatických cílů v podobě nového milníku v roce 2040, který je pro nás naprosto nepřijatelný,“ uvedli europoslanci ODS ve svém prohlášení.
Komise musí dostat jasné varování, dodali. „Po dohodě s řadou dalších národních delegací v rámci našeho poslaneckého klubu ECR jsme se rozhodli být na hlasování přítomni, ale aktivně o předloženém návrhu nehlasovat,“ doplnili.
Rozdělení bylo patrné také u poslanců Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL), kteří Komisi von der Leyenové kritizují mimo jiné za nedostatečnou podporu pracujících, ale zároveň odsuzovali návrh na vyslovení nedůvěry jako vzešlý z krajní pravice.
Naposledy se o Evropské komisi hlasovalo v listopadu 2014. Také tehdy podle očekávání hlasování o vyslovení nedůvěry vyvolané skupinou europoslanců kvůli daňové aféře v Lucembursku ustála.
