Německo znovu začalo s vyhošťováním do Afghánistánu, oznámil mluvčí spolkové vlády. Jedná se o afghánské občany, kteří byli v Německu odsouzeni a nemají tak právo k pobytu. Děje se tak poprvé od roku 2021, kdy se v zemi po odchodu západních sil vrátilo k moci islamistické hnutí Taliban.
Podle saského ministerstva vnitra Boeing 787 společnosti Qatar Airways přepravující vyhoštěné Afghánce odstartoval v pátek v 6:56 z Lipska a v 15:05 místního času (12:35 SELČ) přistál v afghánské metropoli Kábulu.
„Podle informací německých médií se jednalo o Afghánce, kteří se dopustili znásilnění, také na nezletilých dívkách, a seděli ve vězeních v jedenácti spolkových zemích,“ upřesnil zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák. „Kromě těch, kteří už byli v německých vězeních, byli v té osmadvacítce deportovaných osob také lidé, které považují německé bezpečnostní složky za potenciální bezpečnostní riziko.“
Odsouzení násilníci
Na palubě letadla byl mimo jiné muž pobývající na jihozápadě Německa, který koncem října 2019 spolu s dalšími třemi pachateli několik hodin znásilňoval čtrnáctiletou dívku v centru pro uprchlíky v Illerkirchbergu, píše agentura DPA. Dívka byla pod vlivem alkoholu a drog. Dnes jednatřicetiletý pachatel si už trest odnětí svobody odpykal a německá policie ho zadržela za účelem vyhoštění.
Mezi deportovanými byl také pětadvacetiletý muž, který žil v Durynsku. Podle DPA byl v roce 2021 odsouzen za nebezpečné ublížení na zdraví, krádež, ozbrojené přepadení a napadení policistů. Do března letošního roku byl ve vazbě a po propuštění se dopouštěl další trestné činnosti.
Při přesunu vyhoštěné doprovázel lékař a každý z nich dostal tisíc eur (asi 25 tisíc korun) v hotovosti, informuje týdeník Der Spiegel.
Deportaci zprostředkoval Katar
Německo neudržuje diplomatické vztahy s hnutím Taliban, které v Afghánistánu vládne. Německá vláda však zahájila o věci několik měsíců trvající tajná jednání s pomocí Kataru jako prostředníka, uvádí magazín Politico.
Spolková vláda v posledních měsících vyvinula značné úsilí, aby zajistila obnovení návratů do země původu v případě odsouzených pachatelů trestných činů, kteří neměli právo na pobyt v Německu a vůči nimž byl vydán příkaz k vyhoštění, uvedl její mluvčí.
„Spolková vláda je i nadále odhodlána tyto repatriace provádět. Bezpečnost Německa jednoznačně převažuje nad zájmem o ochranu pachatelů a nebezpečných osob,“ uvedl mluvčí spolkové vlády Steffen Hebestreit v prohlášení.
Podle Poláka však nelze očekávat, že by podobných deportací do Afghánistánu – či také Sýrie – v nejbližší době výrazně přibylo, neboť s těmito státy musí Berlín vzhledem k neexistenci vzájemných diplomatických vztahů jednat přes zprostředkovatele. „Bezpečnostní experti jsou skeptičtí, že by se do těchto dvou států začalo deportovat ve velkém stylu, jak kancléř Scholz avizoval loni na podzim. Spíše se bude jednat o ojedinělé lety podobné tomu dnešnímu,“ uvedl zpravodaj ČT.
Reakce na rostoucí počet útoků i předvolební kampaň
Po útoku nožem v Mannheimu z letošního května, kdy neúspěšný afghánský žadatel o azyl zranil několik lidí a zabil zasahujícího policistu, kancléř Olaf Scholz oznámil, že Německo opět spustí deportace těžkých zločinců a teroristů do Afghánistánu a Sýrie.
Německem navíc před týdnem otřásl další podobný útok, kdy v Solingenu na západě země syrský žadatel o azyl ubodal tři lidi a několik dalších zranil. Německá vláda ve čtvrtek oznámila zpřísnění migrační politiky.
Předseda nejsilnější opoziční strany, konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU), Friedrich Merz před několika dny vyzval kancléře, aby jeho vláda důsledně deportovala odsouzené migranty zpět do Sýrie a Afghánistánu a zastavila jejich další přijímání. Scholz uvedl, že Německo nevystaví stop žadatelům o azyl z těchto dvou zemí, jak Merz požaduje.
Téma migrace je nyní v Německu aktuální, a to nejen kvůli zvyšujícímu se počtu útoků nožem. Hraniční kontroly a deportace patří k předvolební kampani, neboť v září se konají zemské volby v Sasku, Durynsku a Braniborsku. Za rok v září pak budou Němci vybírat i nový Spolkový sněm, a tím i budoucí spolkovou vládu.
