Merz vyloučil spolupráci s AfD, Scholz nebude jednat s CDU

Vítěz německých parlamentních voleb Friedrich Merz v první povolební debatě opět kategoricky vyloučil jakoukoli spolupráci se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. AfD dle projekcí skončila ve volbách na druhém místě. Předák konzervativní unie CDU/CSU Merz také řekl, že sestavování příští vlády bude složité, koalici by chtěl ale mít hotovou do Velikonoc.

CDU/CSU, kterou Merz vedl do voleb jako kandidát na kancléře, získala podle prognóz stanic ZDF a ARD přes 28 procent hlasů. Volby tak vyhrála, i když s nižším ziskem, než jí předpovídaly předvolební průzkumy. Pětinu hlasů získala AfD, která je kvůli podezření z pravicově extremistických aktivit v hledáčku spolkové kontrarozvědky.

„Máme teď zhruba osm týdnů do Velikonoc, myslím, že je to doba, která bude stačit, maximálně stačit, abychom v Německu vytvořili vládu,“ uvedl v debatě Merz. Pokud by mohla CDU/CSU vyjednávat jen s jednou stranou, byla by podle něj situace snazší. „Pokud budeme potřebovat dvě, bude to těžší, ale i tak se to podaří,“ dodal.

Podle analýz německých médií, které se odvolávají na průběžné výsledky, nyní vše závisí na tom, jestli se do Spolkového sněmu dostane strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která se v prognózách pohybuje na pětiprocentní hranici. Pokud se do parlamentu dostane, bude jedinou realistickou možností, jak sestavit většinovou vládu, spolupráce CDU/CSU se sociálními demokraty (SPD) a stranou Zelených. Pokud pětiprocentní hranici nepřekročí, mohli by většinovou vládu konzervativci sestavit jen s SPD.

Historickou porážkou skončily volby pro sociální demokraty, které do voleb vedl dosavadní kancléř Olaf Scholz. V debatě Scholz vyloučil, že by mohl být součástí jednání s CDU/CSU o příští německé vládě, ale i to, že by byl jejím členem.

Šéfka AfD Alice Weidelová uvedla, že případná koalice CDU/CSU s SPD a zelenými by nebyla stabilní a nevydržela by čtyři roky do příštích řádných voleb. „V příštích letech CDU/CSU překonáme,“ dodala. V příštím Spolkovém sněmu bude její strana podle ní „hlasovat pro rozumné návrhy CDU/CSU, pokud to bude třeba“.

Povolební debaty se zúčastnil také předseda Svobodné demokratické strany (FDP) Christian Lindner. FDP byla do loňského listopadu členem Scholzovy vlády spolu s SPD a Zelenými. Kabinet se rozpadl kvůli hlubokým rozporům v hospodářské a finanční politice. Kancléř Scholz tehdy nejprve zbavil Lindnera funkce ministra financí, FDP následně vládu opustila. Trojkoalice vládla od prosince 2021, její krach vyvolal předčasné volby.

Lindner v debatě přiznal, že průběžné výsledky dávají tušit, že se jeho strana do Spolkového sněmu vůbec nedostane, nepřekoná totiž pětiprocentní hranici. Naznačil také, že by z toho vyvodil osobní zodpovědnost a z čela strany odstoupil.

Kromě FDP by se do Spolkového sněmu nemusela dostat ani strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která vznikla teprve loni. V loňském roce přitom výrazně uspěla ve třech zemských volbách na východě Německa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19AktualizovánoPrávě teď

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 19 mminutami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 38 mminutami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 45 mminutami

Kanadský premiér v Davosu parafrázoval Havlovu Moc bezmocných

Kanadský premiér Mark Carney ve svém proslovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odkázal na esej Moc bezmocných, kterou napsal bývalý český prezident Václav Havel. Carney prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje, semknout se proti hrozbám velmocí, vytvářet koalice s novou „hustou sítí vazeb“.
16:20Aktualizovánopřed 46 mminutami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda se k jednotlivým incidentům bezprostředně nevyjádřila, dříve pouze uvedla, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
před 50 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 2 hhodinami
Načítání...