Merz vyloučil spolupráci s AfD, Scholz nebude jednat s CDU

Vítěz německých parlamentních voleb Friedrich Merz v první povolební debatě opět kategoricky vyloučil jakoukoli spolupráci se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. AfD dle projekcí skončila ve volbách na druhém místě. Předák konzervativní unie CDU/CSU Merz také řekl, že sestavování příští vlády bude složité, koalici by chtěl ale mít hotovou do Velikonoc.

CDU/CSU, kterou Merz vedl do voleb jako kandidát na kancléře, získala podle prognóz stanic ZDF a ARD přes 28 procent hlasů. Volby tak vyhrála, i když s nižším ziskem, než jí předpovídaly předvolební průzkumy. Pětinu hlasů získala AfD, která je kvůli podezření z pravicově extremistických aktivit v hledáčku spolkové kontrarozvědky.

„Máme teď zhruba osm týdnů do Velikonoc, myslím, že je to doba, která bude stačit, maximálně stačit, abychom v Německu vytvořili vládu,“ uvedl v debatě Merz. Pokud by mohla CDU/CSU vyjednávat jen s jednou stranou, byla by podle něj situace snazší. „Pokud budeme potřebovat dvě, bude to těžší, ale i tak se to podaří,“ dodal.

Podle analýz německých médií, které se odvolávají na průběžné výsledky, nyní vše závisí na tom, jestli se do Spolkového sněmu dostane strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která se v prognózách pohybuje na pětiprocentní hranici. Pokud se do parlamentu dostane, bude jedinou realistickou možností, jak sestavit většinovou vládu, spolupráce CDU/CSU se sociálními demokraty (SPD) a stranou Zelených. Pokud pětiprocentní hranici nepřekročí, mohli by většinovou vládu konzervativci sestavit jen s SPD.

Historickou porážkou skončily volby pro sociální demokraty, které do voleb vedl dosavadní kancléř Olaf Scholz. V debatě Scholz vyloučil, že by mohl být součástí jednání s CDU/CSU o příští německé vládě, ale i to, že by byl jejím členem.

Šéfka AfD Alice Weidelová uvedla, že případná koalice CDU/CSU s SPD a zelenými by nebyla stabilní a nevydržela by čtyři roky do příštích řádných voleb. „V příštích letech CDU/CSU překonáme,“ dodala. V příštím Spolkovém sněmu bude její strana podle ní „hlasovat pro rozumné návrhy CDU/CSU, pokud to bude třeba“.

Povolební debaty se zúčastnil také předseda Svobodné demokratické strany (FDP) Christian Lindner. FDP byla do loňského listopadu členem Scholzovy vlády spolu s SPD a Zelenými. Kabinet se rozpadl kvůli hlubokým rozporům v hospodářské a finanční politice. Kancléř Scholz tehdy nejprve zbavil Lindnera funkce ministra financí, FDP následně vládu opustila. Trojkoalice vládla od prosince 2021, její krach vyvolal předčasné volby.

Lindner v debatě přiznal, že průběžné výsledky dávají tušit, že se jeho strana do Spolkového sněmu vůbec nedostane, nepřekoná totiž pětiprocentní hranici. Naznačil také, že by z toho vyvodil osobní zodpovědnost a z čela strany odstoupil.

Kromě FDP by se do Spolkového sněmu nemusela dostat ani strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která vznikla teprve loni. V loňském roce přitom výrazně uspěla ve třech zemských volbách na východě Německa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 19 mminutami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 22 mminutami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 28 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 29 mminutami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM.
před 56 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
20:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...