Při protestech v Íránu zemřelo 35 lidí, uvedla lidskoprávní organizace

Počet obětí přes týden trvajících protestů v Íránu vzrostl na 35 včetně čtyř dětí. Podle agentury AP to v úterý uvedla lidskoprávní organizace HRANA sídlící v USA. Zatčeno bylo 1200 lidí a protesty se dále šíří, den poté, co prezident USA Donald Trump znovu pohrozil Íránu tvrdým zásahem, pokud bude tamní režim zabíjet demonstranty. Mnozí obchodníci z významného Velkého bazaru v Teheránu na protest uzavřeli své obchody.

Demonstrace, které začaly 28. prosince v Teheránu, se již rozšířily do 27 ze 31 íránských provincií a konají se na 250 místech, uvedla organizace. O život podle ní přišlo 29 protestujících, čtyři děti a dva příslušníci bezpečnostních složek. HRANA, která shromažďuje informace od sítě aktivistů v Íránu, při minulých protestech poskytovala údaje odpovídající skutečnosti, napsala AP.

Íránská agentura Fars uvedla, že zranění při protestech utrpěly téměř tři stovky policistů či členů dobrovolnických pořádkových oddílů.

Protesty zahájili obchodníci rozhořčení poklesem hodnoty íránské měny, kteří vyšli do ulic. Postupně se k nim přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů a demonstrace získaly politický ráz. Ekonomicky motivované protesty donutily na konci minulého roku k rezignaci guvernéra Centrální banky Mohammeda Rezá Farzína.

Protest obchodníků a pokles měny

Obchodníci si v úterý ve známém teheránském Velkém bazaru demonstrativně sedli na zem před nastoupené příslušníky bezpečnostních složek. Protestující provolávali hesla namířená proti inflaci a požadující svobodu, uvedla rozhlasová stanice Radio Farda, provozovaná stanicí Rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). Podle ní bezpečnostní složky později k rozehnání demonstrací použily slzný plyn.

Kurz íránské měny v úterý dosáhl nového rekordu, a to 1,46 milionu rijálů za dolar, přičemž v roce 2022, kdy se Farzín ujal funkce guvernéra Centrální banky, to bylo 430 tisíc rijálů za dolar. V roce 2015, kdy byly v rámci jaderné dohody uvolněny některé mezinárodní sankce uvalené na Írán, byl kurz 32 tisíc rijálů za dolar. Íránská ekonomika se s ochromujícími mezinárodními sankcemi potýká již řadu let.

Největší protesty za poslední tři roky

Současné protesty jsou největšími za poslední tři roky. Přestože prozatím nedosahují velikosti protestů z přelomu let 2022 a 2023 vyvolaných smrtí kurdské dívky v policejní cele či těch v roce 2009 po prezidentských volbách, představují pro vládnoucí režim výzvu.

Teheránu pohrozil i Trump, podle něhož USA tvrdě zasáhnou, pokud nepřestane zabíjení demonstrantů. List The Times napsal, že podle zdroje z tajné služby íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí plánuje uprchnout do Moskvy, pokud se nepokoje a protesty neuklidní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Židovští osadníci se zabarikádovali v domě palestinské rodiny na Západním břehu

Několik desítek židovských osadníků v sobotu obsadilo dům palestinské rodiny ve vesnici Kusra na okupovaném Západním břehu. Útočníci se uvnitř domu, kde jeho obyvatelé zůstali, zabarikádovali. Na místo přijely jednotky izraelské armády a pohraniční stráže, aby osadníky z budovy vypudily, píše agentura AFP. Osadníci zahájili blokádu vesnice na začátku tohoto měsíce, přičemž znemožňovali dodávky potravin a vody obyvatelům, což vyvolalo mezinárodní kritiku.
před 57 mminutami

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci.
před 4 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 8 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 11 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.