Při protestech v Íránu zemřelo 35 lidí, uvedla lidskoprávní organizace

Počet obětí přes týden trvajících protestů v Íránu vzrostl na 35 včetně čtyř dětí. Podle agentury AP to v úterý uvedla lidskoprávní organizace HRANA sídlící v USA. Zatčeno bylo 1200 lidí a protesty se dále šíří, den poté, co prezident USA Donald Trump znovu pohrozil Íránu tvrdým zásahem, pokud bude tamní režim zabíjet demonstranty. Mnozí obchodníci z významného Velkého bazaru v Teheránu na protest uzavřeli své obchody.

Demonstrace, které začaly 28. prosince v Teheránu, se již rozšířily do 27 ze 31 íránských provincií a konají se na 250 místech, uvedla organizace. O život podle ní přišlo 29 protestujících, čtyři děti a dva příslušníci bezpečnostních složek. HRANA, která shromažďuje informace od sítě aktivistů v Íránu, při minulých protestech poskytovala údaje odpovídající skutečnosti, napsala AP.

Íránská agentura Fars uvedla, že zranění při protestech utrpěly téměř tři stovky policistů či členů dobrovolnických pořádkových oddílů.

Protesty zahájili obchodníci rozhořčení poklesem hodnoty íránské měny, kteří vyšli do ulic. Postupně se k nim přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů a demonstrace získaly politický ráz. Ekonomicky motivované protesty donutily na konci minulého roku k rezignaci guvernéra Centrální banky Mohammeda Rezá Farzína.

Protest obchodníků a pokles měny

Obchodníci si v úterý ve známém teheránském Velkém bazaru demonstrativně sedli na zem před nastoupené příslušníky bezpečnostních složek. Protestující provolávali hesla namířená proti inflaci a požadující svobodu, uvedla rozhlasová stanice Radio Farda, provozovaná stanicí Rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). Podle ní bezpečnostní složky později k rozehnání demonstrací použily slzný plyn.

Kurz íránské měny v úterý dosáhl nového rekordu, a to 1,46 milionu rijálů za dolar, přičemž v roce 2022, kdy se Farzín ujal funkce guvernéra Centrální banky, to bylo 430 tisíc rijálů za dolar. V roce 2015, kdy byly v rámci jaderné dohody uvolněny některé mezinárodní sankce uvalené na Írán, byl kurz 32 tisíc rijálů za dolar. Íránská ekonomika se s ochromujícími mezinárodními sankcemi potýká již řadu let.

Největší protesty za poslední tři roky

Současné protesty jsou největšími za poslední tři roky. Přestože prozatím nedosahují velikosti protestů z přelomu let 2022 a 2023 vyvolaných smrtí kurdské dívky v policejní cele či těch v roce 2009 po prezidentských volbách, představují pro vládnoucí režim výzvu.

Teheránu pohrozil i Trump, podle něhož USA tvrdě zasáhnou, pokud nepřestane zabíjení demonstrantů. List The Times napsal, že podle zdroje z tajné služby íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí plánuje uprchnout do Moskvy, pokud se nepokoje a protesty neuklidní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Libanonské úřady naopak uvedly, že izraelský útok z pondělního večera si vyžádal šest mrtvých.
03:05Aktualizovánopřed 36 mminutami

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 1 hhodinou

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně sedmnáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 4 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 6 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 13 hhodinami
Načítání...