Vědci rekonstruovali dva tisíce let staré tetování ze Sibiře

Před dvěma tisíci lety dokázali lidé na Sibiři vytvářet tetování tak složitá, že by nadchla i nejednoho moderního tatéra. Ukázala to nová analýza mumie padesátileté ženy.

Tetování představovalo v západním světě několik stovek let hlavně kriminální nebo vojenskou minulost. V současné době se ale stává čistě estetickým fenoménem, jímž si zdobí těla stále více lidí. Navazují v tom na přerušené tradice, které byly rozšířené zřejmě celé tisíce let. Vědci teď detailně popsali jedno z nejstarších a nejslavnějších tetování, které vzniklo před více než dvěma tisíci lety na Sibiři.

Na zkoumaném těle mrtvoly z Pazyrycké kultury našli více tetování. Ale nejvíce je zaujal obraz, který experti pomocí nejmodernějších metod rekonstruovali na kůži – ukazuje loveckou scénu, na níž útočí tři levharti na jeleny. Detaily, rozvržení i kvalita tetování jsou podle autorů studie v odborném časopise Antiquity zcela výjimečné a celková kvalita provedení musela být taková, že by dala zabrat i moderním tatérům se současnými nástroji.

Dalším zajímavým tetováním je mytologický výjev gryfa zabíjejícího jelena.

Podoba tetování gryfa lovícího jelena
Zdroj: Antiquity

Pravěká tetování

Vědci předpokládají, že lidé se tetují nejméně šest tisíc let. Jenže se jim to jen špatně dokazuje, protože lidská kůže se velmi snadno a rychle rozkládá. A tak přetrvalo jen několik starověkých a pravěkých tetování, nejčastěji na tělech mumií, které se zachovaly v mrazu.

Tou vůbec nejslavnější potetovanou mumií je známý Ötzi, ale hned na druhém místě v pořadí „pravěkých potetovaných celebrit“ jsou sibiřské mumie Pazyrycké kultury. Šlo o kulturu kočovných pastevců skytského původu, kteří se proháněli se svými stády po Sibiři a zanechali po sobě bohaté hroby plné nejen dobře dochovaných lidských těl, ale i zlatých a železných artefaktů.

Mumie padesátileté ženy, na jejímž těle se tetování našla
Zdroj: Antiquity

Jedno z těl lidí této kultury je uchované v petrohradské galerii Ermitáž. Patří asi padesátileté ženě, na jejíž kůži není okem žádné tetování vidět. Odhalilo ho až detailní skenování pomocí moderních přístrojů.

Co odhalily skeny

Přístroje mezinárodnímu vědeckému týmu ukázaly, že tetování na pravé ruce mumie byla mnohem detailnější a hezčí než na té levé.

Podoba tetování z levé ruky mumie
Zdroj: Antiquity

Obrazy na kůži musely vznikat dlouhou dobu, nejméně několik sezení, tvůrci na ně také využívali několik odlišných nástrojů.

Tetování na kůži mumie pod UV světlem
Zdroj: Antiquity

To naznačuje, že tetování nebylo v Pazyrycké kultuře pouhou formou dekorace, ale spíše něčím jako profesionálním řemeslem, které vyžadovalo dovednosti a technické schopnosti. Na stejném místě bylo pohřbeno mnoho dalších jedinců, což naznačuje, že tetování bylo pravděpodobně běžnou praxí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 37 mminutami

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 11 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 17 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 19 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.