Vědci rekonstruovali dva tisíce let staré tetování ze Sibiře

Před dvěma tisíci lety dokázali lidé na Sibiři vytvářet tetování tak složitá, že by nadchla i nejednoho moderního tatéra. Ukázala to nová analýza mumie padesátileté ženy.

Tetování představovalo v západním světě několik stovek let hlavně kriminální nebo vojenskou minulost. V současné době se ale stává čistě estetickým fenoménem, jímž si zdobí těla stále více lidí. Navazují v tom na přerušené tradice, které byly rozšířené zřejmě celé tisíce let. Vědci teď detailně popsali jedno z nejstarších a nejslavnějších tetování, které vzniklo před více než dvěma tisíci lety na Sibiři.

Na zkoumaném těle mrtvoly z Pazyrycké kultury našli více tetování. Ale nejvíce je zaujal obraz, který experti pomocí nejmodernějších metod rekonstruovali na kůži – ukazuje loveckou scénu, na níž útočí tři levharti na jeleny. Detaily, rozvržení i kvalita tetování jsou podle autorů studie v odborném časopise Antiquity zcela výjimečné a celková kvalita provedení musela být taková, že by dala zabrat i moderním tatérům se současnými nástroji.

Dalším zajímavým tetováním je mytologický výjev gryfa zabíjejícího jelena.

Podoba tetování gryfa lovícího jelena
Zdroj: Antiquity

Pravěká tetování

Vědci předpokládají, že lidé se tetují nejméně šest tisíc let. Jenže se jim to jen špatně dokazuje, protože lidská kůže se velmi snadno a rychle rozkládá. A tak přetrvalo jen několik starověkých a pravěkých tetování, nejčastěji na tělech mumií, které se zachovaly v mrazu.

Tou vůbec nejslavnější potetovanou mumií je známý Ötzi, ale hned na druhém místě v pořadí „pravěkých potetovaných celebrit“ jsou sibiřské mumie Pazyrycké kultury. Šlo o kulturu kočovných pastevců skytského původu, kteří se proháněli se svými stády po Sibiři a zanechali po sobě bohaté hroby plné nejen dobře dochovaných lidských těl, ale i zlatých a železných artefaktů.

Mumie padesátileté ženy, na jejímž těle se tetování našla
Zdroj: Antiquity

Jedno z těl lidí této kultury je uchované v petrohradské galerii Ermitáž. Patří asi padesátileté ženě, na jejíž kůži není okem žádné tetování vidět. Odhalilo ho až detailní skenování pomocí moderních přístrojů.

Co odhalily skeny

Přístroje mezinárodnímu vědeckému týmu ukázaly, že tetování na pravé ruce mumie byla mnohem detailnější a hezčí než na té levé.

Podoba tetování z levé ruky mumie
Zdroj: Antiquity

Obrazy na kůži musely vznikat dlouhou dobu, nejméně několik sezení, tvůrci na ně také využívali několik odlišných nástrojů.

Tetování na kůži mumie pod UV světlem
Zdroj: Antiquity

To naznačuje, že tetování nebylo v Pazyrycké kultuře pouhou formou dekorace, ale spíše něčím jako profesionálním řemeslem, které vyžadovalo dovednosti a technické schopnosti. Na stejném místě bylo pohřbeno mnoho dalších jedinců, což naznačuje, že tetování bylo pravděpodobně běžnou praxí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 3 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 6 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 9 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 16 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...