Na 197 milionů vakcín připadá 321 problémů se srdcem. Evropské úřady dál doporučují očkovat proti covidu

V pátek oznámila Evropská agentura pro léčivé přípravky, že s mRNA vakcínami je spojený velmi výjimečně výskyt dvou zdravotních problémů – myokarditidy (zánětu srdečního svalu) a perikarditidy (zánětu membrány kolem srdce).

Hodnocení měl na starost PRAC (Farmakovigilanční výbor pro hodnocení rizik léčiv). Úřad se věnoval detailní analýze všech známých případů těchto zdravotních problémů, které se objevily a byly hlášené v Evropském hospodářském prostoru.

Vědci našli 145 případů myokarditidy u lidí, kteří dostali vakcínu Comirnaty od výrobce Pfizer/ BioNTech, a 19 nahlášených případů u osob, kterým byla aplikována vakcína Spikevax od Moderny. Hlášeno bylo také 138 případů perikarditidy po aplikaci Comirnaty a 19 případů po aplikaci Spikevax. K 31. květnu 2021, což je období, které úřad zkoumal, bylo v Evropě přitom podáno přibližně 177 milionů dávek Comirnaty a 20 milionů dávek Spikevaxu.

Znamená to, že v případě myokarditidy i perikarditidy se tento problém objevuje přibližně u každé milionté podané dávky.

Komu tyto problémy hrozí nejvíc

Počet případů byl tak nízký, že úřad zkoumal i ty, které se objevily mimo Evropu. Na základě dat se ukázalo, že tyto problémy se nejčastěji vyskytly v době do 14 dnů po očkování, častěji po druhé dávce a nejvíce postihovaly mladší dospělé muže.

Když už se objevily, v drtivé většině neměly destruktivní průběh: ze všech zkoumaných případů jich smrtí skončilo pouze pět, přičemž se vždy jednalo o osoby v pokročilém věku, anebo měli tito lidé jiné závažné komplikace. Pravděpodobnost úmrtí je tedy asi jedna ku čtyřiceti milionům.

Z dostupných údajů, které vycházely z informací o léčbě, se zdá, že průběh obou nemocí je po očkování podobný typickému průběhu těchto onemocnění z jiných příčin a obvykle se tedy zlepšuje jak léčbou, tak i obyčejným odpočinkem.

Jak vypadají zdravotní problémy po očkování

Myokarditida i perikarditida jsou zánětlivá onemocnění srdce. Jejich příznaky mohou být různé, spojuje je většinou dušnost, silný tlukot srdce a také nepříjemná bolest na hrudi.

Objevují se u různých nemocí virového původu; díky jejich relativní rozšířenosti proti nim mají lékaři mnoho druhů léčiv, u perikarditidy jsou to například kortikosteroidy.

Neznámá u dalších vakcín

V Evropě se v současné době kromě dvou mRNA vakcín využívají i další dvě očkovací látky – jednodávková Janssen od Johnson and Johnson a Vaxzevria od AstraZeneca. EMA se pokoušela zjistit, jestli také u nich není nějaké riziko podobných zdravotních problémů, ale zatím se to nepodařilo.

Společnosti budou muset evropským úřadům dodat svá data, aby to úředníci mohli prověřit; opravňuje je k tomu to, že očkovací látky jsou schválené v režimu, který je umožňuje takto kontrolovat.

Co to mění?

Podle EMA jsou tyto projevy výjimečné, a není tedy zapotřebí jakkoliv měnit očkovací strategii. Přínosy všech registrovaných vakcín proti covidu-19 nadále převažují nad jejich riziky. Vědecké důkazy ukazují, že očkování snižuje počet úmrtí a hospitalizací v důsledku koronaviru.

Zdravotničtí pracovníci by si ale měli být vědomi možných známek a příznaků myokarditidy a perikarditidy a měli by informovat očkované osoby, aby vyhledaly okamžitou lékařskou pomoc, pokud se objeví.

EMA i národní orgány, jako je český SÚKL, budou i nadále sledovat bezpečnost a účinnost všech schválených očkovacích látek proti covidu-19 a všechny zjištěné informace budou poskytovat veřejnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler neměl nikdy šanci vyrobit atomovou bombu, tvrdí archeologové

Nová studie se pokusila rekonstruovat nacistické snahy o získání atomové zbraně. Podle vědců Německu chyběly dva klíčové zdroje, bez nichž se obávaná puma nedala vytvořit.
před 14 hhodinami

Veganská strava je zdravá i pro ty nejmenší děti, ukazuje český výzkum

Mohou být vegani stejně zdraví jako lidé, kteří jí maso? Právě to se pokoušejí zjistit v rozsáhlém výzkumu čeští vědci. Dosavadní výsledky ukazují, že čistě rostlinná strava podporuje normální růst dítěte a přináší mu dokonce řadu zdravotních výhod. „Dobře plánovaná a správně suplementovaná veganská strava může být nutričně dostatečná i pro děti,“ tvrdí autoři studie.
3. 10. 2026‌‌

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
2. 10. 2026‌‌

Horko a sucho v mapách. Podívejte se na bilanci letošního léta

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.
2. 10. 2026‌‌

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
2. 10. 2026‌‌

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
2. 10. 2026‌‌

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
2. 10. 2026Aktualizováno2. 10. 2026‌‌

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.