Na 197 milionů vakcín připadá 321 problémů se srdcem. Evropské úřady dál doporučují očkovat proti covidu

V pátek oznámila Evropská agentura pro léčivé přípravky, že s mRNA vakcínami je spojený velmi výjimečně výskyt dvou zdravotních problémů – myokarditidy (zánětu srdečního svalu) a perikarditidy (zánětu membrány kolem srdce).

Hodnocení měl na starost PRAC (Farmakovigilanční výbor pro hodnocení rizik léčiv). Úřad se věnoval detailní analýze všech známých případů těchto zdravotních problémů, které se objevily a byly hlášené v Evropském hospodářském prostoru.

Vědci našli 145 případů myokarditidy u lidí, kteří dostali vakcínu Comirnaty od výrobce Pfizer/ BioNTech, a 19 nahlášených případů u osob, kterým byla aplikována vakcína Spikevax od Moderny. Hlášeno bylo také 138 případů perikarditidy po aplikaci Comirnaty a 19 případů po aplikaci Spikevax. K 31. květnu 2021, což je období, které úřad zkoumal, bylo v Evropě přitom podáno přibližně 177 milionů dávek Comirnaty a 20 milionů dávek Spikevaxu.

Znamená to, že v případě myokarditidy i perikarditidy se tento problém objevuje přibližně u každé milionté podané dávky.

Komu tyto problémy hrozí nejvíc

Počet případů byl tak nízký, že úřad zkoumal i ty, které se objevily mimo Evropu. Na základě dat se ukázalo, že tyto problémy se nejčastěji vyskytly v době do 14 dnů po očkování, častěji po druhé dávce a nejvíce postihovaly mladší dospělé muže.

Když už se objevily, v drtivé většině neměly destruktivní průběh: ze všech zkoumaných případů jich smrtí skončilo pouze pět, přičemž se vždy jednalo o osoby v pokročilém věku, anebo měli tito lidé jiné závažné komplikace. Pravděpodobnost úmrtí je tedy asi jedna ku čtyřiceti milionům.

Z dostupných údajů, které vycházely z informací o léčbě, se zdá, že průběh obou nemocí je po očkování podobný typickému průběhu těchto onemocnění z jiných příčin a obvykle se tedy zlepšuje jak léčbou, tak i obyčejným odpočinkem.

Jak vypadají zdravotní problémy po očkování

Myokarditida i perikarditida jsou zánětlivá onemocnění srdce. Jejich příznaky mohou být různé, spojuje je většinou dušnost, silný tlukot srdce a také nepříjemná bolest na hrudi.

Objevují se u různých nemocí virového původu; díky jejich relativní rozšířenosti proti nim mají lékaři mnoho druhů léčiv, u perikarditidy jsou to například kortikosteroidy.

Neznámá u dalších vakcín

V Evropě se v současné době kromě dvou mRNA vakcín využívají i další dvě očkovací látky – jednodávková Janssen od Johnson and Johnson a Vaxzevria od AstraZeneca. EMA se pokoušela zjistit, jestli také u nich není nějaké riziko podobných zdravotních problémů, ale zatím se to nepodařilo.

Společnosti budou muset evropským úřadům dodat svá data, aby to úředníci mohli prověřit; opravňuje je k tomu to, že očkovací látky jsou schválené v režimu, který je umožňuje takto kontrolovat.

Co to mění?

Podle EMA jsou tyto projevy výjimečné, a není tedy zapotřebí jakkoliv měnit očkovací strategii. Přínosy všech registrovaných vakcín proti covidu-19 nadále převažují nad jejich riziky. Vědecké důkazy ukazují, že očkování snižuje počet úmrtí a hospitalizací v důsledku koronaviru.

Zdravotničtí pracovníci by si ale měli být vědomi možných známek a příznaků myokarditidy a perikarditidy a měli by informovat očkované osoby, aby vyhledaly okamžitou lékařskou pomoc, pokud se objeví.

EMA i národní orgány, jako je český SÚKL, budou i nadále sledovat bezpečnost a účinnost všech schválených očkovacích látek proti covidu-19 a všechny zjištěné informace budou poskytovat veřejnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 11 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...