Diskriminace strana 3 z 3

Do Německa se přenesla kritika tvrdých zásahů policie inspirovaná americkým hnutím Black Lives Matter. Stěžují si ale také samotní policisté. Fyzických útoků proti nim údajně přibývá. Na pokraj politické krize pak zemi přivedl přísný zákon, který přijalo hlavní město Berlín. Občany má chránit před diskriminací právě ze strany policie.

Tisícům Čechů ve Velké Británii hrozí, že nestihnou požádat o status usedlíka po brexitu a budou se muset vrátit. Chybí jim platné doklady a jejich děti nemají ani české rodné listy, protože se narodily na ostrovech a rodiče je nezapsali na české matrice. Situaci ještě zhoršila pandemie koronaviru, kvůli které musely česká ambasáda a konzulát téměř na čtvrt roku odsunout objednané schůzky.

Nejvyšší soud Spojených států v pondělí podpořil práva sexuálních menšin, když rozhodl, že zlomový zákon ze 60. let zakazující diskriminaci na pracovišti chrání také homosexuály a transgenderové osoby. Většina soudního senátu se přiklonila k výkladu, že zaměstnavatel, který člověka s menšinovou sexuální orientací kvůli této vlastnosti propustí, daný federální zákon porušuje, informují světové zpravodajské agentury.

Jeden ze čtyř nyní již bývalých minneapoliských policistů z kauzy úmrtí Afroameričana George Floyda byl propuštěn na kauci. Thomas Lane, kterého prokuratura obvinila z napomáhání vraždě, opustil vazbu po složení 750 tisíc dolarů (17,6 milionu korun). Informovala o tom agentura Reuters, která se o původu peněz nezmínila. V noci na čtvrtek strhli demonstranti další sochy, které považují za symboly kolonialismu a otrokářství.

Na stálou diskriminaci Romů v Česku upozornila ve výroční zprávě Amnesty International (AI). Organizace, která mapuje stav lidských práv na celém světě, také kritizuje vládní návrhy týkající se dávek na bydlení, které mohou pro část obyvatelstva představovat riziko bezdomovectví. Vyzdvihla naopak zapojení občanů do demonstrací, a to nejen v Česku. Organizace také upozornila, že stávající krize spojená s šířením koronaviru může vést k omezování lidských práv.

Spory provázející výběr ombudsmana ukazují na hlubší problém rozdělení společnosti. V Interview ČT24 to uvedl nový veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. Opakovaně uvedl, že se chce věnovat nikoliv ochraně aktivních menšin, ale ochraně obyčejných lidí. Upozornil, že mezi „aktivní menšiny“ nepočítá romskou menšinu. „Romové jsou bohužel neaktivní menšina. Mně vadí to, že oni nehlásají svoje práva a za jejich práva mluví kdekdo,“ prohlásil v rozhovoru.

Stanislav Křeček převzal ve čtvrtek vedení úřadu veřejného ochránce práv od své přechůdkyně Anny Šabatové. Před budovou na něj ráno čekali odpůrci, kteří se mu pokusili zablokovat vstup do úřadu, nesouhlasili totiž s výroky Křečka třeba o tom, že ombudsman věnuje příliš mnoho pozornosti diskriminaci. O nástupu do funkce, postojích a plánovaných změnách s ním vedl rozhovor Daniel Takáč.

Novému ochránci práv Stanislavu Křečkovi se ve čtvrtek pokusili jeho odpůrci zabránit ve vstupu do úřadu ombudsmana v Brně. Neuposlechli výzvu zástupců městské části ani policie, aby vchod do budovy neblokovali. Policisté podle posledních informací zadrželi sedm lidí a vchod uvolnili, Křeček pak od Anny Šabatové úřad převzal.

Vláda debatuje o tom, které profese by mohly odcházet do penze dříve než dnes. V pořadu Týden v politice to připustil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Další krok má udělat ministerstvo zdravotnictví, které podle Hamáčka nyní připravuje seznam nejnáročnějších profesí, jichž by se pardon mohl týkat.

Nejvyšší soud (NS) vyhověl dovolání somálské dívky, která žalovala pražskou střední zdravotnickou školu kvůli zákazu nošení muslimského šátku hidžábu. Zrušil předchozí rozsudky pražského městského soudu a Obvodního soudu pro Prahu 10 a věc vrátil obvodnímu soudu k dalšímu řízení. Zákaz muslimského šátku při teoretické výuce není žádný legitimní cíl, rozhodl soud. Česko podle něj musí akceptovat a tolerovat náboženský pluralismus.

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že řešit spor mezi Ukrajinou a Ruskem ohledně podpory východoukrajinských separatistů a diskriminace menšin na Krymu spadá do jeho kompetence. Nevyhověl tak námitkám Moskvy a soudní spor, v němž se Kyjev domáhá odsouzení Ruska za podporu radikálů v Donbasu, bude dál pokračovat.

Koupaliště v Kojetíně na Přerovsku čelí kritice kvůli údajné diskriminaci dětí. Provozovatel, jímž je stoprocentně městská firma Technis Kojetín, nabízí vstup zdarma těm, které mají zaplacené kroužky na celý rok. Radnice se hájí tím, že tak podporuje pohyb. Podle inspektorů z České obchodní inspekce (ČOI) to však může být diskriminace a s městem zřejmě zahájí správní řízení.

Domácí násilí není v Rusku už dva roky trestným činem. Pachateli hrozí jen peněžitý trest, který spolu s ním mnohdy zaplatí z rodinného rozpočtu i oběť. Většina žen navíc o svém utrpení raději mlčí.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský kritizoval rozhodnutí svých kolegů, kteří se svým verdiktem zastali ostravského hoteliéra. Ten poskytoval služby jen těm občanům Ruské federace, kteří nesouhlasí s okupací Krymu. Podle Rychetského jde o diskriminaci podle principu kolektivní viny. Uvedl to v Otázkách Václava Moravce.

Ombudsmanka Anna Šabatová podporuje uzavírání manželství párů stejného pohlaví a doporučuje sněmovně, aby je uzákonila. Kancelář veřejné ochránkyně práv provedla průzkum, do kterého se zapojily zhruba dvě tisícovky homosexuálů, bisexuálů a trans lidí. Až 98 procent z nich se vyslovilo pro uzavírání manželství lidmi stejného pohlaví. Třetina uvedla, že se setkala s diskriminací, a více než polovina řešila obtěžování, například nadávky a zesměšňování.

Provozovatel hotelu, který dostal pokutu za údajnou diskriminaci Rusů, uspěl s ústavní stížností. Hotel odmítal ubytovat ruské klienty, pokud písemně nevyjádřili nesouhlas s anexí Krymu. Podle Ústavního soudu to nebyla diskriminace, ale vyjádření názoru. Případ musí znovu otevřít Nejvyšší správní soud (NSS).

Tuzemské firmy často hledají nové zaměstnance podle diskriminačních kritérií – například když předjímají, že úklid by u nich mohla zastat žena a za kasu by si měla sednout důchodkyně. Vyplývá to z kontrol Státního úřadu inspekce práce, který loni prověřil 258 zaměstnavatelů a nerovný přístup zjistil u dvou set z nich.

Newyorská radnice vydala závazné pokyny, jimiž chce v největším americkém městě zabránit účesové diskriminaci. Podle listu The New York Times jde o první podobné opatření v USA. Směrnice chrání právo obyvatel města na „účesy vyjadřující jejich rasovou, etnickou nebo kulturní identitu“.