Diskriminace strana 3 z 4

Čtyři z deseti LGBT+ (leseb, gayů, bisexuálů a transgender osob) mezi státními zaměstnanci v práci o své sexuální orientaci nemluví, pětina z nich dokonce zažila diskriminaci. Vyplývá to z výzkumu spolků Prague Pride a Queer Geography, podle kterých je situace nejhorší pro gaye a lesby ve školství a v justici. Coming out, tedy okamžik, kdy se člověk se svou sexuální orientací svěří svému okolí, je i tématem letošního ročníku festivalu Prague Pride.

Světová zdravotnická organizace (WHO) spustila celosvětovou kampaň proti ageismu Za svět pro každý věk (#AWorld4AllAges). Je vyvrcholením dlouhé cesty od roku 1968, kdy byl pojem ageismus pro negativní filozofii stojící za věkovou diskriminací poprvé použit americkým gerontologem Robertem Butlerem v souvislosti s neblahými praktikami v poskytování bydlení seniorům. Cesta je ale ještě delší, sahá až k biblickým zákonům, které za dobré zacházení se starší generací slibují dobrý život, stejně jako nabádají proti podceňování mladých. Žádný z těchto problémů bohužel nezmizel –⁠ a právě na to se kampaň WHO nově zaměřuje. Ageismu se ve svém textu věnuje socioložka Lucie Vidovićová.

Poslanci přerušili schůzi sněmovny, na které řešili novelu, kterou by Česká národní banka (ČNB) dostala zákonnou pravomoc určovat podmínky úvěrů na bydlení. Část opozice předlohu kritizuje a navrhovala ji vyřadit z programu schůze. Naopak schválili rozšíření okruhu postižených lidí s nárokem na některé pomůcky, jako je auto nebo invalidní vozík. K uzákonění nejméně pětitýdenní dovolené, jak prosazuje KSČM, se poslanci nedostali.

V Británii vyšla kniha, která popisuje zastrašování, kterému od premiéra Nevilla Chamberlaina kvůli své orientaci čelili odpůrci mnichovské dohody. Odhadem čtvrtina poslaneckých rebelů, která odmítala ustupovat Hitlerovi, měla homosexuální vztahy. Chamberlainův kabinet jim vyhrožoval dehonestací v tisku, což by tehdy vedlo k vězení.

Dcera dubajského vládce Muhammada bin Rašída Maktúma jménem Latífa natočila video, na němž tvrdí, že je proti své vůli zadržovaná ve střežené vile. Zveřejnila ho BBC ve svém programu Panorama. Británie chce nyní od Spojených arabských emirátů důkaz, že je Latífa naživu. Podle agentury Reuters to uvedl britský ministr zahraničí Dominic Raab, který zprávu označil za hluboce znepokojující. Zdůraznil však, že pro případné uvalení sankcí existuje přísný právní rámec.

Ministerstvo zdravotnictví chystá změnu zákona, která by lidem očkovaným proti covidu poskytovala jisté zvýhodnění. Například v cestování nebo v podobě vstupů na kulturní či sportovní akce. Nejde o diskriminaci? Legislativní pohled na očkování nabídli v Událostech, komentářích zmocněnkyně vlády pro lidská práva Helena Válková (ANO) a předseda ústavně-právního výboru sněmovny Marek Benda (ODS). Na jejich debatu navázal rozhovor s lékařkou Helenou Stehlíkovou.

Vláda by měla víc věřit ředitelům škol a dát jim větší pravomoce při zavádění protiepidemických opatření – ta by se naopak ve školství neměla uplatňovat plošně. V pořadu ČT Otázky Václava Moravce se na tom shodli parlamentní odborníci na školství, senátor Jiří Drahoš (z klubu STAN) a poslanci Karel Rais (ANO) a Lukáš Bartoň (Piráti).

Německo rehabilituje a odškodní homosexuální vojáky, kteří čelili v armádě diskriminaci. Ve středu se na tom dohodla vláda kancléřky Angely Merkelové, informovala agentura DPA. Návrh zákona musí ještě schválit parlament, ve kterém má vládní koalice pohodlnou většinu.

Skupina 63 senátorů napadla u Ústavního soudu opatření vlády, které omezuje maloobchod. Opatření považují za diskriminační pro malé provozovny, které musí být na rozdíl od hypermarketů uzavřené.

Evropská komise hodlá apelovat na členské země EU, aby lépe bránily rasové diskriminaci ze strany svých policejních složek. Zároveň požaduje i lepší kontrolu dodržování evropských pravidel o zákazu diskriminace. Unijní exekutiva připouští, že evropský blok má v přístupu vůči rasové diskriminaci a nesnášenlivosti stále rezervy. Komise proto mimo jiné hodlá sáhnout k nápravě ve vlastních řadách a zajistit, aby sbor unijních úředníků byl etnicky vyvážený.

Do Německa se přenesla kritika tvrdých zásahů policie inspirovaná americkým hnutím Black Lives Matter. Stěžují si ale také samotní policisté. Fyzických útoků proti nim údajně přibývá. Na pokraj politické krize pak zemi přivedl přísný zákon, který přijalo hlavní město Berlín. Občany má chránit před diskriminací právě ze strany policie.

Tisícům Čechů ve Velké Británii hrozí, že nestihnou požádat o status usedlíka po brexitu a budou se muset vrátit. Chybí jim platné doklady a jejich děti nemají ani české rodné listy, protože se narodily na ostrovech a rodiče je nezapsali na české matrice. Situaci ještě zhoršila pandemie koronaviru, kvůli které musely česká ambasáda a konzulát téměř na čtvrt roku odsunout objednané schůzky.

Nejvyšší soud Spojených států v pondělí podpořil práva sexuálních menšin, když rozhodl, že zlomový zákon ze 60. let zakazující diskriminaci na pracovišti chrání také homosexuály a transgenderové osoby. Většina soudního senátu se přiklonila k výkladu, že zaměstnavatel, který člověka s menšinovou sexuální orientací kvůli této vlastnosti propustí, daný federální zákon porušuje, informují světové zpravodajské agentury.

Jeden ze čtyř nyní již bývalých minneapoliských policistů z kauzy úmrtí Afroameričana George Floyda byl propuštěn na kauci. Thomas Lane, kterého prokuratura obvinila z napomáhání vraždě, opustil vazbu po složení 750 tisíc dolarů (17,6 milionu korun). Informovala o tom agentura Reuters, která se o původu peněz nezmínila. V noci na čtvrtek strhli demonstranti další sochy, které považují za symboly kolonialismu a otrokářství.

Na stálou diskriminaci Romů v Česku upozornila ve výroční zprávě Amnesty International (AI). Organizace, která mapuje stav lidských práv na celém světě, také kritizuje vládní návrhy týkající se dávek na bydlení, které mohou pro část obyvatelstva představovat riziko bezdomovectví. Vyzdvihla naopak zapojení občanů do demonstrací, a to nejen v Česku. Organizace také upozornila, že stávající krize spojená s šířením koronaviru může vést k omezování lidských práv.

Spory provázející výběr ombudsmana ukazují na hlubší problém rozdělení společnosti. V Interview ČT24 to uvedl nový veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. Opakovaně uvedl, že se chce věnovat nikoliv ochraně aktivních menšin, ale ochraně obyčejných lidí. Upozornil, že mezi „aktivní menšiny“ nepočítá romskou menšinu. „Romové jsou bohužel neaktivní menšina. Mně vadí to, že oni nehlásají svoje práva a za jejich práva mluví kdekdo,“ prohlásil v rozhovoru.

Stanislav Křeček převzal ve čtvrtek vedení úřadu veřejného ochránce práv od své přechůdkyně Anny Šabatové. Před budovou na něj ráno čekali odpůrci, kteří se mu pokusili zablokovat vstup do úřadu, nesouhlasili totiž s výroky Křečka třeba o tom, že ombudsman věnuje příliš mnoho pozornosti diskriminaci. O nástupu do funkce, postojích a plánovaných změnách s ním vedl rozhovor Daniel Takáč.

Novému ochránci práv Stanislavu Křečkovi se ve čtvrtek pokusili jeho odpůrci zabránit ve vstupu do úřadu ombudsmana v Brně. Neuposlechli výzvu zástupců městské části ani policie, aby vchod do budovy neblokovali. Policisté podle posledních informací zadrželi sedm lidí a vchod uvolnili, Křeček pak od Anny Šabatové úřad převzal.

Vláda debatuje o tom, které profese by mohly odcházet do penze dříve než dnes. V pořadu Týden v politice to připustil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Další krok má udělat ministerstvo zdravotnictví, které podle Hamáčka nyní připravuje seznam nejnáročnějších profesí, jichž by se pardon mohl týkat.

Nejvyšší soud (NS) vyhověl dovolání somálské dívky, která žalovala pražskou střední zdravotnickou školu kvůli zákazu nošení muslimského šátku hidžábu. Zrušil předchozí rozsudky pražského městského soudu a Obvodního soudu pro Prahu 10 a věc vrátil obvodnímu soudu k dalšímu řízení. Zákaz muslimského šátku při teoretické výuce není žádný legitimní cíl, rozhodl soud. Česko podle něj musí akceptovat a tolerovat náboženský pluralismus.

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že řešit spor mezi Ukrajinou a Ruskem ohledně podpory východoukrajinských separatistů a diskriminace menšin na Krymu spadá do jeho kompetence. Nevyhověl tak námitkám Moskvy a soudní spor, v němž se Kyjev domáhá odsouzení Ruska za podporu radikálů v Donbasu, bude dál pokračovat.

Koupaliště v Kojetíně na Přerovsku čelí kritice kvůli údajné diskriminaci dětí. Provozovatel, jímž je stoprocentně městská firma Technis Kojetín, nabízí vstup zdarma těm, které mají zaplacené kroužky na celý rok. Radnice se hájí tím, že tak podporuje pohyb. Podle inspektorů z České obchodní inspekce (ČOI) to však může být diskriminace a s městem zřejmě zahájí správní řízení.

Domácí násilí není v Rusku už dva roky trestným činem. Pachateli hrozí jen peněžitý trest, který spolu s ním mnohdy zaplatí z rodinného rozpočtu i oběť. Většina žen navíc o svém utrpení raději mlčí.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský kritizoval rozhodnutí svých kolegů, kteří se svým verdiktem zastali ostravského hoteliéra. Ten poskytoval služby jen těm občanům Ruské federace, kteří nesouhlasí s okupací Krymu. Podle Rychetského jde o diskriminaci podle principu kolektivní viny. Uvedl to v Otázkách Václava Moravce.