Vláda by měla víc věřit ředitelům škol a dát jim větší pravomoce při zavádění protiepidemických opatření – ta by se naopak ve školství neměla uplatňovat plošně. V pořadu ČT Otázky Václava Moravce se na tom shodli parlamentní odborníci na školství, senátor Jiří Drahoš (z klubu STAN) a poslanci Karel Rais (ANO) a Lukáš Bartoň (Piráti).
Ředitelé škol by měli mít při epidemii větší pravomoci, shodli se Drahoš, Rais i Bartoň
43 minut
OVM: Co znamená současná situace pro školní výuku
Jiří Drahoš (nestr., klub STAN) se domnívá, že ministerstvo školství, eventuálně ministerstvo zdravotnictví by mohlo více věřit ředitelům škol a víc na ně spoléhat. „Nedělat tedy permanentně plošná opatření.“ Mělo by se tak podle něho více věřit tomu, že škola je schopna si s některými věcmi poradit. „Pořád je tam to podléhání epidemickému hledisku za každou cenu a plošně, a to není dobré,“ uvedl Drahoš.
Lukáš Bartoň (Piráti) dal jako příklad, kde by se mělo více důvěřovat názoru ředitelů, současné rotační střídání celých tříd po týdnech. „Přitom by stačilo snáze dát volnost řediteli, který by řekl, tyto skupiny žáků budou chodit tyto dny.“ Vyloženě prospěšné by to podle něho bylo pro střední odborné školy, kde dochází k praktikám a je nutno namíchat různé třídy.
Také Karel Rais (ANO) souhlasil, že by ředitelé měli dostat větší pravomoc rozhodovat o své „firmě“, za což i nesou odpovědnost. „A mají jednoznačný cíl zvýšit kvalitu výuky“. To se podle něho týká i rektorů a vůbec posílení role managementu.
Jiří Drahoš (za STAN) v Otázkách Václava Moravce
Co ukázal průzkum
„Žáci se naučí mnohem méně a budou to těžko dohánět“ – s tímto názorem souhlasilo 56 procent dotázaných, když měli zhodnotit vliv distanční výuky na vědomosti žáků.
Vyplynulo to z listopadového modelu, který agentura Kantar CZ zpracovala pro ČT. Dotázala se 1200 respondendů.
Vliv distanční výuky na vědomosti žáků
„Žáci se naučí o něco méně, ale aspoň se vybere to důležité“ – k tomu názoru se přiklonilo 38 procent dotázaných.
Spoluautor výzkumu Trendy Česka Pavel Ranocha zmínil, že to je skupina lidí, kteří vidí v současné situaci příležitost. Tedy vybrat to, co je důležité. „Podle jejich názoru se děti učí možná až příliš mnoho, takže je třeba nějakým způsobem sáhnout do osnov,“ konstatoval. Dodal, že častěji tento názor razí muži, sami rodiče dětí, a také lidé s vysokoškolským vzděláním, u nichž je tento názor dokonce převažující.
Distanční výuka má i svá pozitiva
Drahoš souhlasí s názorem, že distanční výuka nemůže kompletně nahradit výuku prezenční. „V tuto chvíli bych se ale ještě nebál toho, že vychováme generaci negramotů, která bude pouze schopná se lépe domlouvat na sociálních sítích,“ uvedl.
Domnívá se, že učíme děti zbytečně mnoho, měly by se podle něj hledat způsoby, jak méně učit a více naučit. Vidí to jako jeden z pozitivních dopadů distanční výuky. Osobně by se smířil s tím, že ještě nějakou dobu může být střídání distanční a prezenční výuky.
Karel Rais (ANO) v Otázkách Václava Moravce
Rais vidí v současné době i příležitost k posílení digitalizace českého školství. Mnohé dřívější pokusy skončily neúspěchem, nyní se to daří mnohem lépe. Věří, že do půl roku bude situace – i díky vakcinaci – vyřešena. Dodal zároveň, že distanční výuka je vždy jen doplněk k té prezeční.
Bartoň se domnívá, že současná situace nahrává větší míře diskriminace v přístupu ke vzdělávání. Jako příklad zmínil některé skupiny, kterým při distanční výuce chybí motivace, kterou mají, když jsou ve třídě. Pro ně bude současná situace znamenat „velký zásek do jejich vzdělávání“.
Poslanec Lukáš Bartoň (Piráti)
