Laboratoře v Česku ve čtvrtek potvrdily 1534 nových případů nemoci covid-19, nejvíce v tomto týdnu a zhruba o 550 více než před týdnem. Počet hospitalizovaných s koronavirem se zvýšil na 448, osm desítek z nich je ve vážném stavu. Přibývá i případů chřipky. Ministerstvo zdravotnictví chystá změny v opatřeních – navrhne snížení doby platnosti testů i konec jejich proplácení z veřejného pojištění od 1. prosince. Nejvyšší správní soud (NSS) také zpětně konstatoval, že letní povinnost testovat děti na táborech byla v rozporu se zákonem. Z Finska, Maďarska a Lucemburska se od pondělí neočkovaným ztíží návrat do Česka.
Ve čtvrtek přibylo 1534 případů covidu, jedná se o nejvyšší nárůst za celý týden
On-line přenos
Koronavirus - říjen
- 16:03
Němečtí politici vyzývají, aby se uskutečnila schůzka, na které by zástupci jednotlivých spolkových zemí a spolkové vlády hledali řešení, jak před příchodem zimy naočkovat více lidí posilovací dávkou vakcíny proti covidu-19.
- 15:49
Rakousko hlásí na 5700 nakažených za den. Za týden přibylo 362 nakažených na sto tisíc obyvatel.
- 14:01
Zákaz návštěv se kromě jičínské nemocnice týká i podřízené nemocnice v Novém Bydžově.
Epidemie koronaviru se v Česku několik týdnů sice zhoršuje, situace je ale lepší než loni. Před rokem v tuto dobu byly denní nárůsty nově nakažených kolem 10 tisíc a v nemocnicích bylo na 3 tisíce lidí s covidem, z toho přes 500 ve vážném stavu.
Celkem se od loňského března, kdy epidemie v Česku vypukla, prokazatelně nakazilo koronavirem přes 1,7 milionu lidí, většina se uzdravila, 30 528 lidí v souvislosti s nemocí zemřelo. Za uplynulých sedm dní ministerstvo eviduje 33 obětí, za celé září jich bylo 44.
Nově odhalených případů covidu přibývá po celém Česku, mezi jednotlivými regiony jsou ale výrazné rozdíly. Nejhorší situace je v Moravskoslezském kraji, kde v posledních sedmi dnech připadá na 100 tisíc obyvatel 123 nakažených. V jižních Čechách je incidenční číslo 115, následuje Olomoucký kraj s 95 a Praha s 90. Naopak relativně nejméně se infekce šíří v Libereckém a Královéhradeckém kraji, kde za uplynulý týden připadá na 100 tisíc lidí shodně 25 případů koronaviru.
S ohledem na zhoršující se epidemickou situaci chce stát upravit nastavená opatření, konkrétně chce zkrátit platnost testů na koronavirus. Vedle toho chce zkrátit i délku karantény. Zároveň chce navrhnout, aby preventivní testy na covid-19 nebyly hrazeny z veřejného zdravotního pojištění od 1. prosince. Plošná omezení, jako bylo před rokem uzavření škol a restaurací, stát zatím nepřipravuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) apeluje na lidi, kteří se ještě neočkovali, aby tak učinili.
Ministerstvo zdravotnictví navrhne ukončit hrazení preventivních testů na covid-19 z veřejného zdravotního pojištění od 1. prosince, počítá ale s výjimkami. Určitě to budou děti do 12 let, zřejmě i lidé se zahájeným očkováním. Už ve středu oznámil premiér Andrej Babiš (ANO) zkrácení platnosti testů. Navrhované změny chce ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) konzultovat s budoucí vládní koalicí, zatím na její stanovisko čeká. Naopak mírnější by mohly být podmínky pro karanténu po kontaktu s nakaženým. Po týdnu ji bude možné ukončit negativním testem.
Zhoršení se dalo čekat
„Situace odpovídá tomu, co očekávalo ministerstvo zdravotnictví. Přibývá hospitalizací starších lidí, z nichž většina lidí není naočkována,“ řekl epidemiolog z Centra očkování a cestovní medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové Jiří Beran. Zároveň dodává, že v nemocnicích mohou skončit i očkovaní, zejména ti z rizikových skupin a starší šedesáti let.
„Očkování není tečkou za koronavirem. Vakcinace vás nezbaví onemocnění. Ale pokud se lidé nechají očkovat, pak je jejich šance, že nezemřou, dvakrát větší než u neočkovaných,“ doplnil Beran.
„Pokud nám denně přibývá na patnáct set nově nakažených, tak přibližně 150 až 180 lidí je z rizikové skupiny,“ dodal Beran. Podle něj zahlcení nemocnic zabrání, pokud těmto pacientům bude věnována zvýšená pozornost zejména v prvním týdnu po nákaze. „Klíčem je posilovat imunitu, řešit zhoršení situace v prvním týdnu po zjištění nákazy a sledovat celkový zdravotní stav chronicky nemocných.“
Přibývá i případů chřipky
Mezi lidmi se vlivem chladnějšího počasí začaly rychleji šířit také běžné virózy. V některých regionech už dříve než v předchozích letech hlásí zvyšující se počty pacientů s chřipkou. Ministr zdravotnictví apeloval, aby se lidé nechali naočkovat, nejen proti covidu, ale právě i proti chřipce. Teď je podle lékařů ideální doba.
Informace středočeských hygieniků ukazují, že nemocnost letos roste rychleji než dřív. Aktuálně respirační onemocnění evidují u 1421 lidí na sto tisíc obyvatel.
„Před covidem jsme měli průměr zhruba 800 případů na sto tisíc obyvatel v tomto období. Zhoršená situace tedy nastupuje dříve, než jsme byli zvyklí, a už se bohužel blížíme k tomu epidemiologickému prahu,“ řekla mluvčí Krajské hygienické stanice Středočeského kraje Dana Šalamunová.
Na hranici chřipkové epidemie se pohybují i další kraje. Ještě vyšší čísla než středočeští hygienici hlásí na Vysočině. V některých regionech navíc podle pediatrů může léčbu komplikovat nedostatek antibiotik pro dětské pacienty - v lékárnách chybí hlavně antibiotikové sirupy.
Finsko, Maďarsko, Lucembursko či Švýcarsko se přesouvají na mapě cestovatele
Z Finska, Maďarska a Lucemburska bude od pondělí pro lidi nenaočkované proti covidu-19 obtížnější návrat do České republiky, protože se přesunou z oranžové barvy do červené. Zjednoduší se naopak návrat ze Švýcarska.
K územím s nízkým rizikem nákazy budou v Evropě nově patřit Itálie a Madeira, přidají se tak k Lichtenštejnsku, Maltě, Vatikánu a Kanárským ostrovům. Z mimoevropských zemí pak Austrálie, Bahrajn, Hongkong, Chile, Jižní Korea, Jordánsko, Kanada, Katar, Kuvajt, Macao, Nový Zéland, Rwanda, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Tchaj-wan a Uruguay.
V oranžové kategorii budou Andorra, Dánsko, Francie, Island, Kypr, Monako, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, San Marino, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Baleárské a Azorské ostrovy.
U zeleně a oranžově označených zemí musí cestující vyplnit příjezdový formulář a být testován před vstupem do ČR nebo nejpozději pět dnů po příjezdu absolvovat antigenní nebo PCR test.
Mezi červená území s vysokým rizikem nákazy budou patřit Belgie, Bulharsko, Finsko, Chorvatsko, Irsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Rakousko, Řecko a Slovensko. Do tmavě červené kategorie značící velmi vysokou míru rizika pak náleží Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko a Slovinsko a ostatní třetí země mimo EU.
Při návratu ze země s vysokou nebo velmi vysokou mírou rizika je povinný PCR test v Česku nejdříve pátý, ale nejpozději 14. den po příjezdu. Do té doby musí být dotyčná osoba v samoizolaci. Před návratem se test vyžaduje pouze v případě, že člověk použije veřejnou dopravu. Také zde platí povinnost před příjezdem vyplnit příjezdový formulář. Podmínky při návratu se netýkají osob, které mají dva týdny ukončené očkování nebo v posledních 180 dnech prodělaly onemocnění covid-19. Zůstává ale povinnost vyplnit příjezdový formulář.
Česko uznává očkování občanům třetích zemí, kteří mají dokončenou vakcinaci z mimounijní země látkou schválenou Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), nebo jí odpovídající vakcínou, kterou schválila Světová zdravotnická organizace (WHO) pro nouzové použití. Tyto osoby musejí mít vystavený ověřitelný certifikát, který je zveřejněn v seznamu certifikátů na webu ministerstva. Může jít také o očkování ze zemí, pro které byl uzavřen implementační akt a vydávají certifikát podle evropského nařízení.
Nejvyšší správní soud zpětně k letním táborům
Letní povinnost testovat děti na táborech na koronavirus, případně prokazovat jejich očkování nebo imunitu z prodělané nemoci, byla v rozporu se zákonem, konstatoval zpětně Nejvyšší správní soud (NSS). Vyhověl tak stížnosti podané jménem chlapce, který se v červenci na táboře podroboval testování. Spornou část mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví už NSS nemohl zrušit, protože v mezičase celé pozbylo platnost.
Děti se musely testovat při nástupu na tábor a poté v týdenních intervalech. NSS konstatoval nezákonnost stanovené povinnosti v podstatě jen proto, že ustanovení odkazovalo na jinou část předpisu, kterou soudci označili za nezákonnou už v září. Šlo o pasáž, která jako podmínky vstupu do některých uzavřených prostor nebo na hromadné akce stanovila očkování, negativní test nebo potvrzení o prodělané nemoci, avšak nikoliv laboratorně potvrzené protilátky proti covidu-19.
Pravidlo, které umožňuje určitou aktivitu, v tomto případě účast na táboře, jen za splnění podmínek, které soud už dříve označil za nezákonné, je automaticky také nezákonné, plyne z rozhodnutí NSS.
V minulosti NSS opakovaně naznačil, že neuznávání laboratorně potvrzených protilátek lze hodnotit jako formu diskriminace. Očkovaní a vyléčení jsou zvýhodňovaní, přestože se u nich přítomnost protilátek jen předpokládá. Nelze však vyloučit, že se judikatura NSS změní. Aktuálně pokračuje u soudu jiné řízení, v němž se ministerstvo zdravotnictví snaží svůj přístup obhájit a poukazuje na to, že neexistuje vědecký konsensus o bezpečné hladině protilátek. Konala se už dvě veřejná jednání, verdikt by mohl padnout příští týden.
Přezkoumávání opatření ministerstva zdravotnictví je novou kompetencí NSS, která plyne z pandemického zákona. Soud přijal už desítky rozhodnutí, opakovaně ministerstvo kritizoval, nejčastěji za to, že opatření jsou nedostatečně odůvodněná, případně že nemají oporu v zákonech o ochraně veřejného zdraví ani v pandemickém zákoně.
