Německo odškodní diskriminované homosexuální vojáky

Německo rehabilituje a odškodní homosexuální vojáky, kteří čelili v armádě diskriminaci. Ve středu se na tom dohodla vláda kancléřky Angely Merkelové, informovala agentura DPA. Návrh zákona musí ještě schválit parlament, ve kterém má vládní koalice pohodlnou většinu.

Na základě chystaného zákona se zruší rozsudky vojenských soudů, které se týkaly homosexuálních styků se souhlasem zúčastněných. Za každý zrušený verdikt by měli odsouzení dostat odškodné 3000 eur (78 400 korun).

Tuto částku dostanou také vojáci, kteří byli kvůli své sexuální orientaci z německé armády propuštěni, nebyli kvůli ní povýšeni nebo jim kvůli ní nebyly svěřovány zodpovědné úkoly. V případě schválení se bude zákon týkat jak příslušníků Bundeswehru, tedy armády Spolkové republiky Německo, tak vojáků Národní lidové armády bývalé Německé demokratické republiky, která zanikla v roce 1990.

Podle odhadu německé ministryně obrany Annegret Krampové-Karrenbauerové se bude odškodnění týkat asi tisíce lidí. Částku, která se bude vyplácet, označila za „symbolickou“, neboť nedokáže vynahradit příkoří ani zmařené kariéry. Podle předsedkyně vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) by měl chystaný zákon přispět především k „obnově důstojnosti lidí, kteří nechtěli nic jiného než sloužit Německu“.

V Bundeswehru existoval paragraf trestající homosexualitu

Nedávná studie ministerstva obrany shledala, že v Bundeswehru docházelo k systematické diskriminaci homosexuálů, a to od roku 1955 až do roku 2000. Teprve tehdy bylo oficiálně zrušeno nařízení, které jejich kariérní diskriminaci umožňovalo.

Spolková republika Německo převzala po svém vzniku na konci 40. let do svého právního řádu paragraf 175 trestající homosexualitu, jehož původní podobu z 19. století v roce 1935 zpřísnili nacisté. Až do roku 1969, kdy byl paragraf zmírněn, dostalo na jeho základě zčásti dlouholeté tresty odnětí svobody asi 50 tisíc mužů. Po roce 1969 na jeho základě justice odsoudila dalších asi 3500 lidí.

Trestné zůstaly homosexuální styky mezi muži mladšími 18 let až do roku 1994. V Německé demokratické republice (NDR) paragraf zrušili již v roce 1988. V letech 1990 až 1994 platila v západní a východní části sjednoceného Německa jiná pravidla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump chce obnovit žalobu proti Clintonové. Obrátil se na Nejvyšší soud USA

Americký prezident Donald Trump v pátek požádal Nejvyšší soud USA o obnovení žaloby proti své soupeřce z prezidentských voleb v roce 2016 Hillary Clintonové. Demokratickou kandidátku viní ze spiknutí s cílem poškodit jeho volební kampaň šířením tvrzení o jejím napojení na Rusko. Soudy však žalobu již dříve zamítly a Trumpovi a jeho právní zástupkyni nařídily uhradit téměř milion dolarů (22 milionů korun) na nákladech řízení kvůli podání neopodstatněné žaloby. Informovala o tom agentura Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varuje před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Prezident vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 5 hhodinami

Vojenská poprava střelce z Fort Hoodu bude přenášena živě, oznámil Pentagon

Poprava zastřelením někdejšího armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zabil na základně v Texasu třináct lidí a dalších 32 zranil, bude přenášena živě, informovala s odvoláním na vyjádření Pentagonu agentura AP. Podle ní jde o překvapivou informaci vzhledem k tomu, že jde o první vojenskou popravu ve Spojených státech za více než 65 let. Ministr obrany Pete Hegseth už dříve řekl, že poprava má být veřejná.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zadrželi a vyhostili „Rybara“. Zakladatele ruského projektu našla policie v Černé Hoře

Policie v Černé Hoře v pátek zadržela zakladatele ruského projektu Rybar Michaila Zvinčuka a jeho spolupracovníky. Následně je během dne úřady vyhostily ze země. Jejich platforma podporuje ruskou invazi na Ukrajinu a má blízko k ministerstvu obrany v Moskvě. Informoval o tom černohorský portál Vijesti a zprávu pak potvrdil černohorský premiér Milojko Spajić.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Veřejnou popravu jsem poprvé musela sledovat asi v devíti letech, říká uprchlice z KLDR

Lidská práva v Severní Koreji se v poslední dekádě v mnoha ohledech zhoršila, uvádí zpráva OSN, která vyzývá k vyšetřování a potrestání odpovědných představitelů. Upozorňuje na pracovní tábory, popravy a vyšší dohled nad obyvateli. Pchjongjang se proti závěrům ostře ohradil. Česká televize mluvila o situaci v KLDR s uprchlicí a aktivistkou Undžu Kim.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.