Čtyři z deseti LGBT+ (leseb, gayů, bisexuálů a transgender osob) mezi státními zaměstnanci v práci o své sexuální orientaci nemluví, pětina z nich dokonce zažila diskriminaci. Vyplývá to z výzkumu spolků Prague Pride a Queer Geography, podle kterých je situace nejhorší pro gaye a lesby ve školství a v justici. Coming out, tedy okamžik, kdy se člověk se svou sexuální orientací svěří svému okolí, je i tématem letošního ročníku festivalu Prague Pride.
„Nejvíc jsem se bál toho, že na mě někdo bude mít nepříjemné řeči,“ vysvětluje gay Kryštof H., který pracuje jako asistent pedagoga na prvním stupni základní školy.
Když se Kryštofa na jeho orientaci v práci někdo zeptá, odpovídá pravdivě. S kolegy dosud neměl žádný problém, tvrdí ale, že má velké štěstí na kolektiv. Ze své komunity na internetu totiž ví, že někteří učitelé takto upřímní být nemohou, což potvrzuje i výzkum Prague Pride. Podle něj o své odlišné sexuální orientaci s kolegy nemluví 52 % LGBT+ učitelů.
Výzkumníci pracovali i s LGBT+ zaměstnanci z dalších oblastí. Vedle školství o své sexuální orientaci s kolegy nemluví přibližně každý druhý policista, úředník ve státní správě či zaměstnanec v justici. Někteří svou orientaci v práci dokonce skrývají, často se k tomu uchylují opět v justici (50 %), ve školství (46 %) a u policie (46 %).
Policista David H., který pracuje na oblastním dopravním inspektorátu na Moravě, kvůli častým narážkám kolegů v práci dlouho tajil, že je gay. O své orientaci začal otevřeně mluvit, až když byl dočasně převelen do Prahy.
„Kolegové a kolegyně mě nemile překvapili, zvlášť jedna, co neustále hodnotila oblečení a chování jiných a řešila, kdo je a není buzna, jak říkala,“ popisuje. „Předtím jsem si myslel, že je Praha velkoměsto, kde něco takového, jako je být gay, už není téma,“ říká David. Není v tom sám, podle výzkumu se v posledních pěti letech s negativními komentáři setkal téměř každý druhý LGBT+ policista.
Diskriminace
Strach z reakce kolegů nebo ze zhoršení vztahů na pracovišti jsou podle výzkumu hlavní důvody, proč lesby a gayové v práci o své menšinové orientaci nemluví nebo ji dokonce tají. Bojí se i diskriminace a toho, že by jim otevřenost o sexuální orientaci mohla zpomalit kariérní postup.
Právě diskriminaci či obtěžování v posledních pěti letech v práci zažila pětina z nich. Týká se to zejména vojáků, kde má takovou zkušenost 44 % respondentů výzkumu.
Kryštof dodává, že pro školství je specifický i strach z ohlasů rodičů. „Moji žáci jsou sice teprve ve druhé třídě, mají ale spoustu všetečných otázek. V družině se mě pořád ptali, jestli mám nějakou holku, a nakonec jsem jim řekl, že ne, a citlivě vysvětlil proč,“ říká Kryštof. „Reakcí dětí jsem se nebál, rodičů trochu ano. Nakonec se ale nikdo neozval.“
Velkým tématem LGBT+ zaměstnanců jsou i benefity. Registrovaní partneři totiž narozdíl od heterosexuálních párů v manželství nemají nárok na volno, aby doprovodili partnera či dítě k lékaři. Volno jim nikdo negarantuje ani na vlastní svatbu, ošetřování člena rodiny či narození dítěte. Z práce je automaticky neomluví ani v případě, že jejich partner nebo člen rodiny zemře. Bez ukotvení v zákoně takové benefity v Česku od letošního roku nabízí registrovaným partnerům například Česká pošta nebo Škoda Auto.
Coming out
Tématem letošního ročníku festivalu Prague Pride je právě coming out. Organizátoři na festivalové dny 2. až 8. srpna chystají přes sto doprovodných akcí k tomuto i dalším tématům, které se lidí s menšinovou sexuální orientací týkají. Pro ČT to uvedl mluvčí Daniel Zikmund. Festival bude už podruhé bez tradičního duhového průvodu, nahradí ho interaktivní procházka, která propojí místa svázaná s pražskou LGBT+ komunitou.
Výzkum „LGBT+ lidé zaměstnaní ve veřejném sektoru“ vznikl ze spolupráce spolků Queer Geography a Prague Pride. Mezi prosincem 2020 a letošním březnem se ho zúčastnilo 1596 lidí.
