Jedněmi z prvních homosexuálů, kteří dnes manželství uzavřou, jsou Berlíňané Bodo Mende a Karl Kreile. „Má to pro nás velký emocionální a symbolický význam,“ říká devětapadesátiletý Karl Kreile, který se svým partnerem Bodo Mendem novou možnost využijí hned první den její platnosti. „Přechod od registrovaného partnerství k manželství ukazuje, že nás spolková republika uznává jako zcela rovnoprávné a to je pro nás velmi důležité,“ poznamenává.
„Konečně se podařilo dosáhnout toho, že naše partnerství nejsou partnerstvími druhé kategorie. To je rozhodující. Naše partnerství a partnerství heterosexuálů mají stejnou hodnotu a to je pro nás velmi důležité,“ podotýká v podobném duchu šedesátiletý Mende.
Úřední software zatím počítá jen s mužem a ženou
Také Steinert si pochvaluje, že díky novému zákonu jsou homosexuálové postaveni naroveň heterosexuálům. Zároveň ale zmiňuje jednu maličkost, která podle něj ukazuje, jak byl na takovou změnu stát připraven. Registr manželství počítá i dnes jen se svazkem muže a ženy, software neumožňuje zanést do databáze dvojici osob stejného pohlaví. V případě Boda Mendeho a Karla Kreileho tak jeden z nich bude muset být v registru zanesen jako žena. Ministerstvo vnitra chce věc v příštích měsících napravit.
Nepřipravenost softwaru je podle Steinerta důsledkem překotného přijetí zákona o manželství homosexuálů, který na konci června prošel parlamentem i proti vůli konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, která o něm vůbec nechtěla umožnit hlasovat. Nakonec ale zákon vedle poslanců koaličních sociálních demokratů a opozičních Zelených a Levice podpořila i část zákonodárců CDU/CSU.
Německo se tím zařadilo mezi zhruba 20 zemí na světě, které na celostátní úrovni umožňují uzavírat homosexuální sňatky. Většina z nich rovněž počítá s adopcemi dětí páry stejného pohlaví.
