Berlín chce chránit občany před diskriminací. Mezi policisty ale zákon budí rozpaky

Události: Antidiskriminační zákon v Německu (zdroj: ČT24)

Do Německa se přenesla kritika tvrdých zásahů policie inspirovaná americkým hnutím Black Lives Matter. Stěžují si ale také samotní policisté. Fyzických útoků proti nim údajně přibývá. Na pokraj politické krize pak zemi přivedl přísný zákon, který přijalo hlavní město Berlín. Občany má chránit před diskriminací právě ze strany policie.

Videozáznam, kde je policista terčem brutálního útoku při masových nepokojích ve Stuttgartu, na konci července otřásl mnoha Němci. Spustila je zcela nečekaně kontrola mladíka podezřelého z držení drog. Vzápětí se několik set mladých lidí pustilo do ničení a rabování obchodů. A také do dalších útoků na policisty. Stejně jako o měsíc později ve Frankfurtu.

Thomas Spaniel slouží u kriminální policie už desítky let. Násilí proti lidem v uniformách se podle něj mění v nebezpečný trend. „Ty záběry ze Stuttgartu a Frankfurtu jsou smutné. V Berlíně ale k podobným scénám dochází takřka denně,“ poznamenal.

Spolková země Berlín přitom schválila takzvaný antidiskriminační zákon, který na policisty klade mimořádně tvrdé nároky. Teď jsou to oni, kdo musí v případě stížnosti dokázat, že při zatčení nebo kontrole nikoho nediskriminovali kvůli rase, náboženství, věku a celé řadě dalších kritérií.

Berlínský ministr vnitra Andreas Geisel uvedl, že pětatřicet procent obyvatel má kořeny mimo Německo „Policie častěji kontroluje ty, kdo jednoduše vypadají jinak,“ přiznal.

  • česky: rasové rozřazování
  • použití rasy či etnika jako předpokladu pro podezření z trestné činnosti
  • V roce 2016 komisař OSN pro lidská práva uvedl, že i když „německá ústava zajišťuje rovnost a zakazuje rasovou diskriminaci, tyto principy fakticky nefungují“.

Opozice mluví o útoku na akceschopnost policistů

Zákon tedy obrací dosavadí postup. Kdo podává stížnost, nemusí pro ni mít důkazy. Naopak, policie musí prokázat, že nechybovala. Pro berlínskou pravicovou opozici jde o útok na akceschopnost policistů.

 „Když například příslušník některého z arabských klanů vznese stížnost, že je vyšetřován jenom kvůli arabskému původu, zatlačí policii do defenzivy,“ vysvětlil šéf poslanecké frakce CDU Burkard Dregger.

Podle Thomase Spaniela z policejních odborů je to práce navíc. „Také jsem automaticky v podezření, že někoho diskriminuji,“ uvedl.

Ministr vnitra Horst Seehofer dokonce pohrozil, že nebude posílat do Berlína federální policii. Jeho postoj změnil až ústupek berlínské vlády. Zákon zůstává v platnosti. Všechny náklady s ním spojených soudních řízení proti federálním policistům ale ponese hlavní město.