Tisícům Čechů ve Velké Británii hrozí, že nestihnou požádat o status usedlíka po brexitu a budou se muset vrátit. Chybí jim platné doklady a jejich děti nemají ani české rodné listy, protože se narodily na ostrovech a rodiče je nezapsali na české matrice. Situaci ještě zhoršila pandemie koronaviru, kvůli které musely česká ambasáda a konzulát téměř na čtvrt roku odsunout objednané schůzky.
Například dvaapadesátiletá Renata, která žije deset let na severu Anglie, s žádostí o status usedlíka uspěla. Zbytek její rodiny ale řeší neplatné doklady.
„Na ambasádách jsou dlouhé čekací doby, takže když si sjednáme nějakou schůzku, tak to může trvat i půl roku, třičtvrtě roku,“ přibližuje česká Romka žijící ve městě Bradfordu. Další dva měsíce pak podle ní trvá, než jsou doklady hotové.
„Mám tady všechny děti, jsme tady celá rodina, takže by to bylo určitě špatné, kdyby se někdo z nich musel… (vrátit). To bychom se pak museli vrátit všichni,“ konstatuje Renata.
Starosta České obce v Leedsu: Vrátit by se mohlo až jedenáct tisíc lidí
Loni otevřený generální konzulát v Manchesteru kvůli tomu rozšířil otevírací dobu a přijal posily. České ministerstvo práce a sociálních věcí přímo do zranitelných komunit vyslalo Renátu Plachetkovou, která pomáhá s vyřizováním dokladů kvůli brexitu.
„Pokud nebudou mít vyřešený status usedlíka, budou se muset navrátit zpátky do České republiky, a toho se právě ty rodiny obávají,“ podotýká Plachetková, která působí jako ministerský rada v Leedsu.
Brexit představuje pro české i britské úřady stále větší bolehlav. Podle expertů hrozí, že se kvůli chybějícím dokumentům budou muset do vlasti vracet tisíce Čechů, a to hlavně Romů.
Ředitel české školy v Leedsu Tomáš Kostečka zná osobně stovky českých rodin. O status usedlíka často nežádají, protože nemají v pořádku české doklady. „Největším problémem je to, že občané neřeší svoji situaci, nemají v pořádku doklady, nezažádali dosud o status usedlíka, a to právě proto, že nemají ten osobní nebo cestovní doklad,“ vysvětluje Kostečka.
„V tom nejlepším případě očekáváme, že se navrátí tři a půl tisíce osob, v tom nejhorším případě očekáváme, že se navrátí přes jedenáct tisíc českých občanů,“ doplňuje Kostečka, který je i starostou České obce v Leedsu.
Romové si stěžují na diskriminaci v Česku i v Británii
V Bradfordu žijící Renata, která pracuje v balírně, se z Anglie vracet nechce. Pro děti chce lepší vzdělání, v Česku si stěžuje na diskriminaci. „Máš peníze, tak jdeš bydlet, ale v Čechách to tak není. Tam můžeš mít peníze, ale řeknou: jsi cikán, tak my je nechceme. Cikány nechceme,“ říká Renata.
V Anglii chce zůstat i přesto, že jednání s britskými úřady je podle ní zdlouhavé. „Když se chcete kamkoliv objednat, čekáte strašně dlouho. Když máte nějaký problém a někam zavoláte, nikoho to nezajímá, neřeší to. Na tohle je to tady špatné,“ dodává obyvatelka Bradfordu.
Realita v Bradfordu je mnohem složitější. Policie dostává trestní oznámení, že Romové jsou oběťmi vyhrožování a podvodů ze strany některých pronajímatelů pákistánského původu. „Vyhodila mě z domu v dešti se čtyřmi dětmi,“ říká o své bývalé domácí slovenská Romka Margita. Také ona se ale nechce vracet. „V Anglii je to lepší, na Slovensku je to bída, není tam práce, děti se tam nemají tak jako tady. Školy jsou lepší tady než na Slovensku,“ míní.
Čeští Romové často žijí v chudinských čtvrtích. Byty a domy jsou nevyhovující, nápravy se ale mohou jen těžko dovolat. „Britská strana, ať už úřady, nebo policie, není nakloněná tomu, aby pomáhala českým krajanům. Častokrát se setkávám s tím, že nemají ani tendenci k tomu, aby pomáhali českým krajanům v nouzi, a chtějí se jich nepřímo zbavit,“ říká Plachetková.
Úřady v Bradfordu to popírají. „Chceme se ujistit, že všichni naši občané z EU a jejich rodiny u nás získají právo žít a pracovat. Vysoce si jich ceníme,“ napsala Rada bradfordského distriktu v prohlášení pro ČT. Město Bradford vzkázalo, že s policií potírá veškeré formy diskriminace a netoleruje žádné nenávistné projevy v jednom z etnicky nejrůznorodějších měst Evropy.
