Na stálou diskriminaci Romů v Česku upozornila ve výroční zprávě Amnesty International (AI). Organizace, která mapuje stav lidských práv na celém světě, také kritizuje vládní návrhy týkající se dávek na bydlení, které mohou pro část obyvatelstva představovat riziko bezdomovectví. Vyzdvihla naopak zapojení občanů do demonstrací, a to nejen v Česku. Organizace také upozornila, že stávající krize spojená s šířením koronaviru může vést k omezování lidských práv.
Romové v Česku podle Amnesty International čelí diskriminaci zejména v oblasti bydlení a vzdělávání. Česká republika podle loňského stanoviska Evropské unie postrádá dostupné a kvalitní sociální bydlení, zároveň přitom roste bezdomovectví a zadluženost. AI proto kritizuje návrh zákona o dávkách na bydlení, který by je v důsledku přísnějších kritérií odepřel osobám žijícím v ubytovnách. O příjem by tak mohly přijít tisíce rodin.
Znepokojení podle zprávy rovněž vyvolává trvající existence segregovaných škol, kde tvoří velkou většinu romští žáci. AI poukazuje na stanovisko CERD, že romské děti nadále zůstávají nadmíru zastoupeny v programech pro děti s lehkými mentálním postižením a že romští žáci v loňském školním roce tvořili bezmála čtyři procenta z celkového počtu žáků na základních školách, zatímco v rámci takzvaných redukovaných vzdělávacích programů byl jejich podíl více než 29 procent. Segregaci Romů v rámci českého vzdělávacího systému by podle AI mohlo dále prohloubit opatření ministerstva školství, kterým se snížil počet asistentů pedagoga na jednoho na třídu.
Ministerstvo školství se brání: Za horšími výsledky je chudoba
Kritiku AI ale české ministerstvo školství odmítlo. Podle mluvčí resortu Anety Lednové vyvíjí úsilí, aby všem poskytovalo to nejlepší vzdělávání. Na horší výsledky Romů má podle úřadu vliv chudoba. K zlepšení situace sociálně slabých či vyloučených rodin je podle ní třeba spolupráce s dalšími resorty.
Ministerstvo trvá na tom, že plní mezinárodní závazky proti diskriminaci Romů. Poslední novela vyhlášky o inkluzi podle něj také nesnížila podporu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. „Naopak, tato novela podporuje takové úpravy inkluzivního vzdělávání, které jsou v nejlepším zájmu všech žáků a současně zajišťuje rovné příležitosti bez ohledu na druh a stupeň jejich zdravotních postižení či etnický a sociální původ,“ napsal úřad.
AI se nelíbí ani přístup k žadatelům o azyl a boji proti násilí na ženách
Problémový je podle organizace i přístup českých úřadů k žadatelům o azyl, kteří i s dětmi čekají v záchytných zařízeních. Výroční zpráva upozorňuje i na případ 78 čínských občanů, kteří žádali o ochranu před náboženským pronásledováním, na sedm desítek žádostí bylo zamítnuto.
AI dále připomíná, že poslanecká sněmovna neratifikovala Istanbulskou úmluvu o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, a to navzdory tomu, že jen malý počet pachatelů těchto činů se v Česku dostane před soud.
Česká republika úmluvu podepsala v květnu 2016. Aby dokument začal platit, má ho ještě ratifikovat parlament a podepsat prezident. V Česku úmluva vyvolává silné emoce. Podle kritiků, k nimž patří konzervativci či část katolické církve, není taková dohoda potřeba a postavila by muže a ženy proti sobě. Podle zastánců by naopak zdůraznila nepřijatelnost násilí a ukotvila poskytnutí pomoci.
„V nouzovém stavu se vše nezastavilo. Istanbulská úmluva stále tvoří jeden z velmi důležitých bodů našeho programu pro tento rok, byť pochopitelně došlo ke zpomalení připomínkového řízení,“ uvedla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO). Na předložení se chce dohodnout s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou (za ANO).
Nevládní organizace si nadto všímá rozsáhlých loňských demonstrací, kterých se v ulicích českých měst zúčastnily stovky tisíc lidí a jejichž spouštěčem podle ní byly „obavy z vládního zasahování do soudnictví a také nesouhlas s nedostatkem činnosti při řešení klimatické krize“. Masové protesty podle AI představují naději na zastavení současného ústupu od dodržování lidských práv v Evropě.
V souvislosti s demonstracemi si Česka všímá Transparency International i v rámci Indexu vnímání korupce (CPI) za rok 2019. Údajná snaha premiéra o získání peněz z fondů EU pro jeho soukromé podnikání podle organizace „zdůrazňují překvapující nedostatek politické integrity,“ skandály také mají upozorňovat na „nedostatečnou úroveň transparentnosti ve financování politických kampaní.“
Česká republika proto v porovnání s rokem 2018 ztratila v indexu tři body, a propadla se tak z 38. místa na 44. příčku, kterou sdílí s Lotyšskem, Gruzií a Kostarikou.
Demonstrace jako boj proti odklonu od lidských práv
AI ocenila ve výroční zprávě odvahu demonstrujících po celém světě. Snahu omezovat demonstrace v roce 2019 vykazovala podle ní zejména Francie, Španělsko, Polsko či Turecko. V Polsku se lidé postavili za nezávislost justice, za což je vládnoucí strana vystavila pomlouvačné kampani a byla jim upírána základní lidská práva, píše AI.
Novinkou loňského roku byly rozsáhlé demonstrace také v Rusku, kde lidé po desetitisících vyšli do ulic několika měst kvůli upření práva opozičních kandidátů na účast v místních volbách. Po policejním potlačení protestů byly odsouzeny desítky osob.
Pozor na omezování práv v době koronaviru, míní Amnesty International
Organizace také varuje před stále výraznějším omezováním základních práv v Evropě v době koronavirové krize. Tendence omezování práv se podle ní projevila už loni, a nyní hrozí, že pod rouškou nynější pandemie nabere na rychlosti. „Ochrana lidských práv má právě v krizích, jako je globální pandemie, zvláštní význam,“ řekl podle agentury DPA šéf německé pobočky AI Markus Beeko. Nadmíru ohrožení lidé jako bezdomovci nebo žadatelé o azyl musí být také chráněni a základní principy právního státu musí být respektovány, dodal Beeko.
Mnohá opatření v boji proti koronaviru jsou podle AI pro ochranu zdraví sice nezbytná, ale některé vlády pandemie zneužívají k podrývání právního státu, diskriminaci, represi nebo cenzuře. AI kritizovala zejména Maďarsko, Polsko a Turecko.
V Maďarsku vláda Viktora Orbána pandemii využila jako záminku k pokračování v „útoku na lidská práva a právní stát“, uvedla expertka AI pro Evropu Janine Uhlmannsieková. Orbán podle ní krizi využívá k tomu, aby si zajistil neomezenou moc. Uhlmannsieková poukázala na zákon, jenž vládě umožňuje po neomezenou dobu vládnout prostřednictvím dekretů.
Rovněž polská vláda prý využívá pandemii k přijímání represivních opatření. V Polsku přitom parlament ve stínu pandemie debatuje o možném dalším omezení potratů a kriminalizaci sexuální osvěty.
V Turecku sice parlament rozhodl, že v souvislosti s koronavirovou pandemií může být propuštěno až 100 tisíc vězňů, ale na vězněné novináře, na obhájce lidských práv a opozičníky se plány nevztahují, upozornila Uhlmannsieková.
