V Číně nepřežiji, říká křesťanka, které Česko zamítlo azyl. Podle exministra doplatí na „českou předposranost“

13 minut
Reportéři ČT: Vězení za víru
Zdroj: ČT24

Drtivé většině z desítek čínských křesťanů žijících přes dva roky v Česku, kde požádali o azyl, ministerstvo vnitra nevyhovělo. Pouze osm z nich si zatím mohlo oddychnout. O azyl u nás žádají proto, že je čínský režim pronásleduje. Mluvit s nimi je téměř nemožné, obávají se totiž perzekucí ze strany čínských úřadů. Reportérům ČT se podařilo natočit rozhovor s jednou z nich. Mladá dívka pod podmínkou anonymity vypráví o situaci křesťanů v Číně.

„Celkem dost se bojím čínské ambasády, jelikož jsme se doslechli, že se usilovně snaží zjistit identitu Číňanů, kteří tu žádají o azyl,“ popisuje dívka důvod svých obav. Bojí se také o svou rodinu, která žije v Číně. Jako první z čínských uprchlíků se ale odvážila, navzdory strachu z perzekuce, mluvit před kamerou podrobněji o svém pronásledování.

Svou rodnou zemi opustila proto, že se cítila být pod útlakem ze strany vlády a úřadů. „Byli jsme sledováni, jelikož čínská vláda je proti náboženství, a tak naše aktivity nahlašovali úřadům. V takovém prostředí jsem vyrůstala odmalička. Dvakrát mě zatkli. Nezbylo mi tedy než odejít,“ popisuje dívka. Podle odhadů žijí v Čínské lidové republice až desítky milionů křesťanů. Jejich pronásledování trvá nepřetržitě od roku 1949.

V Číně jsou církve v podstatě dvojího druhu, jednak takzvané vlastenecké, patriotické, oficiální církve, které neuznávají autoritu Říma, ale uznávají autoritu čínských úřadů. A potom takzvané církve podzemní. Jsou pod velmi silným tlakem úřadů, jsou de facto ilegální, pohybují se v ilegalitě. Samozřejmě v poslední době, protože celá ta církevní politika značně přituhuje, tak dochází i k zatýkání věřících prostě jenom pro účast na neoficiálních takzvaných domovních církevních ceremoniích.
Martin Hála
sinolog

Když se mladá čínská křesťanka dozvěděla zamítavé rozhodnutí ministerstva vnitra, zaskočilo ji to a opět se objevil strach. „V České republice jsem dva roky, mohla jsem tu žít ve svobodě. Ale je to pryč. Jsem z toho velmi ve stresu. Nemohu se vrátit do Číny. V Číně se útlak proti věřícím neustále stupňuje, nedávno dokonce vyhodili jeden kostel do povětří, i když do té doby patřil mezi legální. Takže pokud bych se vrátila do Číny, určitě by mě zatkli, mučili a odsoudili. Nepřežila bych,“ říká mladá dívka.

K rozhovoru se odhodlala mimo jiné právě kvůli zamítnutí žádosti jí i většině jejích krajanů. „Mnoho Čechů si neuvědomuje svobodu, kterou tu mají, ani si nedokážou představit útlak, který zažíváme v Číně. Tam když věříte, tak jdete proti zákonu. Takže bych tímto způsobem chtěla rozšířit povědomí o tom, že čínští křesťané čelí obrovskému nebezpečí a nemohou se vrátit do Číny,“ přibližuje.

Proč ale navzdory běžně dostupným informacím o brutální perzekuci podzemních církví v komunistické Číně nakonec ministerstvo vnitra drtivou většinu žadatelů odmítlo? Mluvčí resortu Ondřej Krátoška uvedl, že ministerstvo nikdy nekomentuje žádné individuální žádosti nebo řízení o mezinárodní ochraně. „Ostatně ani nemůže, z důvodu mezinárodního práva nebo Ženevské úmluvy,“ podotkl.

Práce se cení a zároveň vytýká

Podle právních zástupců křesťanských uprchlíků ministerstvo zdůvodňuje svá negativní rozhodnutí především tím, že uprchlíci nepředložili dostatek důkazů o svém pronásledování. „V rozhodnutích ministerstva vnitra, ve kterých zamítají žadatelům jejich žádosti o mezinárodní ochranu, ministerstvo vnitra především uvádí, že tito žadatelé nečelili v zemi původu pronásledování z náboženských důvodů. A domnívají se také, že v budoucnu u nich nehrozí riziko pronásledování,“ přibližuje právnička Organizace pro pomoc uprchlíkům Hana Franková.

Dalším důvodem, který ministerstvo vnitra přičítá uprchlíkům k tíži, je fakt, že mnozí z nich si už našli v Čechách zaměstnání. „Ministerstvo vyčítá žadatelům, že zde začali po šesti měsících zcela v souladu se zákonem pracovat. Mám za to, že udělali to nejlepší, co mohli, a vůbec nechápu to, proč je jim tato skutečnost kladena k tíži. Je zajímavé, že tento argument používají jak v pozitivních, tak v negativních rozhodnutích, kdy tedy v pozitivních rozhodnutích to nikterak nebrání tomu, aby žadateli byl udělen azyl. Naopak v negativních je to jedna ze skutečností, která tedy zřejmě vedla ministerstvo k zamítnutí žádosti o azyl,“ popisuje rozhodovací praxi ministerstva další právní zástupce čínských křesťanů Ondřej Novák. Svým klientům právníci doporučují obrátit se na soud.

Křesťané v Číně
Zdroj: ČT24

Poslanec TOP 09 a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg zdůrazňuje, že ukázat otlučená záda, jizvy ani popáleniny žadatelé o azyl nutně nemuseli. „Kdyby se ministerstvo vnitra snažilo a přečetlo si informaci o situaci v Číně, tak by o tom nepochybovalo,“ má jasno bývalý ministr.

Za hlavní důvody zamítnutí žádostí považuje všeobecně zakořeněnou xenofobii a servilnost vůči Čínské lidové republice. „Máme s nimi, přiznáváme, dobré vztahy, snažíme se tam uspět hospodářsky, tak všemu se vyhýbáme, čím bychom měli Peking pozlobit. To jsou všechno báchorky, obavy, předposranost Česka,“ soudí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína oznámila vojenské manévry u Tchaj-wanu

Čína oznámila vojenské manévry v blízkosti Tchaj-wanu, který považuje za svou vzbouřenou provincii. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že podle Pekingu na cvičení v úterý naváže ostrá střelba. Tchajwanská prezidentská kancelář už vyzvala Čínu k „racionálnímu jednání, zdrženlivosti a okamžitému ukončení nezodpovědných provokací“.
před 1 hhodinou

V cestě k míru na Ukrajině nastal pokrok, míní von der Leyenová

Na jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s prezident Ukrajiny Volodymyrem Zelenským nastal pokrok v mírovém jednání. Na síti X to napsala šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Evropa se dle ní chce podílet na upevnění tohoto pokroku. Spojené státy se snaží zprostředkovat ukončení války na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko z rozkazu ruského vládce Vladimira Putina.
00:42Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle Trumpa výrazně přiblížila

Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle šéfa Bílého domu Donalda Trumpa výrazně přiblížila. Nedělní jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago označil za báječná a uvedl také, že vedl dobrý rozhovor s evropskými představiteli. Podle Trumpa na cestě k mírovému ujednání zůstávají jeden či dva palčivé body. Ukrajina se od února 2022 brání plnohodnotné ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Sýrii propukly protesty alavitů. Vládní síly zabily dva lidi, píše AFP

V několika syrských městech vyšly do ulic tisíce příslušníků alavitské menšiny poté, co při pátečním teroristickém útoku na alavitskou mešitu ve městě Homs zahynulo osm lidí. Protestující se na mnoha místech střetli se svými odpůrci ze sunnitské většiny, kteří podporují vládu vedenou bývalými islamistickými povstalci. Vládní síly při rozhánění davů zabily dva lidi, napsala v neděli agentura AFP s odvoláním na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR).
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podle odhadu výsledků zvítězila v kosovských volbách vládnoucí strana Sebeurčení

Lidé v Kosovu v nedělních předčasných parlamentních volbách rozhodovali o novém vedení země. Podle bleskového průzkumu provedeného televizní stanicí Dukagjini zvítězilo hnutí Sebeurčení, které vyhrálo i předchozí volby, ale ani na druhý pokus nesestavilo vládu. Prezidentka Vjosa Osmaniová proto vyhlásila nový termín voleb právě na konec prosince. Kosovo nemá funkční parlament od února a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, napsal už dříve web Deutsche Welle.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zemřela francouzská filmová legenda Brigitte Bardotová

Zemřela francouzská herečka a filmová ikona Brigitte Bardotová. Bylo jí 91 let, uvedla v neděli dopoledne agentura AFP s odkazem na Nadaci Brigitte Bardotové. V nedávné době se herečka zotavovala po pobytu v nemocnici. Bardotová zahájila svou hereckou kariéru na začátku 50. let a věnovala se jí přes dvacet let. Podle agentury AFP hrála ve zhruba pěti desítkách snímků. V posledních letech se téměř výhradně věnovala ochraně práv zvířat a péči o ně.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V Myanmaru proběhly první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru se v neděli konaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se totiž, že junta zůstane i nadále u moci.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

„Miliardy lidé utratí jinde.“ Cestovní ruch v USA oslabují i kroky Trumpa

Nová pravidla nastolená vládou Donalda Trumpa pro cestování do Spojených států amerických negativně dopadla na cestovní ruch. Podle statistik poklesly počty zahraničních návštěvníků oproti loňsku už sedmý měsíc v řadě. Podle představitelů turistického průmyslu se navíc odvětví dosud nevzpamatovalo z covidové pandemie. V příštím roce přitom USA čeká fotbalové mistrovství světa a výročí 250 let od vyhlášení nezávislosti země.
před 20 hhodinami
Načítání...