Drtivé většině z desítek čínských křesťanů žijících přes dva roky v Česku, kde požádali o azyl, ministerstvo vnitra nevyhovělo. Pouze osm z nich si zatím mohlo oddychnout. O azyl u nás žádají proto, že je čínský režim pronásleduje. Mluvit s nimi je téměř nemožné, obávají se totiž perzekucí ze strany čínských úřadů. Reportérům ČT se podařilo natočit rozhovor s jednou z nich. Mladá dívka pod podmínkou anonymity vypráví o situaci křesťanů v Číně.
„Celkem dost se bojím čínské ambasády, jelikož jsme se doslechli, že se usilovně snaží zjistit identitu Číňanů, kteří tu žádají o azyl,“ popisuje dívka důvod svých obav. Bojí se také o svou rodinu, která žije v Číně. Jako první z čínských uprchlíků se ale odvážila, navzdory strachu z perzekuce, mluvit před kamerou podrobněji o svém pronásledování.
Svou rodnou zemi opustila proto, že se cítila být pod útlakem ze strany vlády a úřadů. „Byli jsme sledováni, jelikož čínská vláda je proti náboženství, a tak naše aktivity nahlašovali úřadům. V takovém prostředí jsem vyrůstala odmalička. Dvakrát mě zatkli. Nezbylo mi tedy než odejít,“ popisuje dívka. Podle odhadů žijí v Čínské lidové republice až desítky milionů křesťanů. Jejich pronásledování trvá nepřetržitě od roku 1949.
Když se mladá čínská křesťanka dozvěděla zamítavé rozhodnutí ministerstva vnitra, zaskočilo ji to a opět se objevil strach. „V České republice jsem dva roky, mohla jsem tu žít ve svobodě. Ale je to pryč. Jsem z toho velmi ve stresu. Nemohu se vrátit do Číny. V Číně se útlak proti věřícím neustále stupňuje, nedávno dokonce vyhodili jeden kostel do povětří, i když do té doby patřil mezi legální. Takže pokud bych se vrátila do Číny, určitě by mě zatkli, mučili a odsoudili. Nepřežila bych,“ říká mladá dívka.
K rozhovoru se odhodlala mimo jiné právě kvůli zamítnutí žádosti jí i většině jejích krajanů. „Mnoho Čechů si neuvědomuje svobodu, kterou tu mají, ani si nedokážou představit útlak, který zažíváme v Číně. Tam když věříte, tak jdete proti zákonu. Takže bych tímto způsobem chtěla rozšířit povědomí o tom, že čínští křesťané čelí obrovskému nebezpečí a nemohou se vrátit do Číny,“ přibližuje.
Proč ale navzdory běžně dostupným informacím o brutální perzekuci podzemních církví v komunistické Číně nakonec ministerstvo vnitra drtivou většinu žadatelů odmítlo? Mluvčí resortu Ondřej Krátoška uvedl, že ministerstvo nikdy nekomentuje žádné individuální žádosti nebo řízení o mezinárodní ochraně. „Ostatně ani nemůže, z důvodu mezinárodního práva nebo Ženevské úmluvy,“ podotkl.
Práce se cení a zároveň vytýká
Podle právních zástupců křesťanských uprchlíků ministerstvo zdůvodňuje svá negativní rozhodnutí především tím, že uprchlíci nepředložili dostatek důkazů o svém pronásledování. „V rozhodnutích ministerstva vnitra, ve kterých zamítají žadatelům jejich žádosti o mezinárodní ochranu, ministerstvo vnitra především uvádí, že tito žadatelé nečelili v zemi původu pronásledování z náboženských důvodů. A domnívají se také, že v budoucnu u nich nehrozí riziko pronásledování,“ přibližuje právnička Organizace pro pomoc uprchlíkům Hana Franková.
Dalším důvodem, který ministerstvo vnitra přičítá uprchlíkům k tíži, je fakt, že mnozí z nich si už našli v Čechách zaměstnání. „Ministerstvo vyčítá žadatelům, že zde začali po šesti měsících zcela v souladu se zákonem pracovat. Mám za to, že udělali to nejlepší, co mohli, a vůbec nechápu to, proč je jim tato skutečnost kladena k tíži. Je zajímavé, že tento argument používají jak v pozitivních, tak v negativních rozhodnutích, kdy tedy v pozitivních rozhodnutích to nikterak nebrání tomu, aby žadateli byl udělen azyl. Naopak v negativních je to jedna ze skutečností, která tedy zřejmě vedla ministerstvo k zamítnutí žádosti o azyl,“ popisuje rozhodovací praxi ministerstva další právní zástupce čínských křesťanů Ondřej Novák. Svým klientům právníci doporučují obrátit se na soud.
Poslanec TOP 09 a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg zdůrazňuje, že ukázat otlučená záda, jizvy ani popáleniny žadatelé o azyl nutně nemuseli. „Kdyby se ministerstvo vnitra snažilo a přečetlo si informaci o situaci v Číně, tak by o tom nepochybovalo,“ má jasno bývalý ministr.
Za hlavní důvody zamítnutí žádostí považuje všeobecně zakořeněnou xenofobii a servilnost vůči Čínské lidové republice. „Máme s nimi, přiznáváme, dobré vztahy, snažíme se tam uspět hospodářsky, tak všemu se vyhýbáme, čím bychom měli Peking pozlobit. To jsou všechno báchorky, obavy, předposranost Česka,“ soudí.
