V Číně nepřežiji, říká křesťanka, které Česko zamítlo azyl. Podle exministra doplatí na „českou předposranost“

Nahrávám video
Reportéři ČT: Vězení za víru
Zdroj: ČT24

Drtivé většině z desítek čínských křesťanů žijících přes dva roky v Česku, kde požádali o azyl, ministerstvo vnitra nevyhovělo. Pouze osm z nich si zatím mohlo oddychnout. O azyl u nás žádají proto, že je čínský režim pronásleduje. Mluvit s nimi je téměř nemožné, obávají se totiž perzekucí ze strany čínských úřadů. Reportérům ČT se podařilo natočit rozhovor s jednou z nich. Mladá dívka pod podmínkou anonymity vypráví o situaci křesťanů v Číně.

„Celkem dost se bojím čínské ambasády, jelikož jsme se doslechli, že se usilovně snaží zjistit identitu Číňanů, kteří tu žádají o azyl,“ popisuje dívka důvod svých obav. Bojí se také o svou rodinu, která žije v Číně. Jako první z čínských uprchlíků se ale odvážila, navzdory strachu z perzekuce, mluvit před kamerou podrobněji o svém pronásledování.

Svou rodnou zemi opustila proto, že se cítila být pod útlakem ze strany vlády a úřadů. „Byli jsme sledováni, jelikož čínská vláda je proti náboženství, a tak naše aktivity nahlašovali úřadům. V takovém prostředí jsem vyrůstala odmalička. Dvakrát mě zatkli. Nezbylo mi tedy než odejít,“ popisuje dívka. Podle odhadů žijí v Čínské lidové republice až desítky milionů křesťanů. Jejich pronásledování trvá nepřetržitě od roku 1949.

V Číně jsou církve v podstatě dvojího druhu, jednak takzvané vlastenecké, patriotické, oficiální církve, které neuznávají autoritu Říma, ale uznávají autoritu čínských úřadů. A potom takzvané církve podzemní. Jsou pod velmi silným tlakem úřadů, jsou de facto ilegální, pohybují se v ilegalitě. Samozřejmě v poslední době, protože celá ta církevní politika značně přituhuje, tak dochází i k zatýkání věřících prostě jenom pro účast na neoficiálních takzvaných domovních církevních ceremoniích.
Martin Hála
sinolog

Když se mladá čínská křesťanka dozvěděla zamítavé rozhodnutí ministerstva vnitra, zaskočilo ji to a opět se objevil strach. „V České republice jsem dva roky, mohla jsem tu žít ve svobodě. Ale je to pryč. Jsem z toho velmi ve stresu. Nemohu se vrátit do Číny. V Číně se útlak proti věřícím neustále stupňuje, nedávno dokonce vyhodili jeden kostel do povětří, i když do té doby patřil mezi legální. Takže pokud bych se vrátila do Číny, určitě by mě zatkli, mučili a odsoudili. Nepřežila bych,“ říká mladá dívka.

K rozhovoru se odhodlala mimo jiné právě kvůli zamítnutí žádosti jí i většině jejích krajanů. „Mnoho Čechů si neuvědomuje svobodu, kterou tu mají, ani si nedokážou představit útlak, který zažíváme v Číně. Tam když věříte, tak jdete proti zákonu. Takže bych tímto způsobem chtěla rozšířit povědomí o tom, že čínští křesťané čelí obrovskému nebezpečí a nemohou se vrátit do Číny,“ přibližuje.

Proč ale navzdory běžně dostupným informacím o brutální perzekuci podzemních církví v komunistické Číně nakonec ministerstvo vnitra drtivou většinu žadatelů odmítlo? Mluvčí resortu Ondřej Krátoška uvedl, že ministerstvo nikdy nekomentuje žádné individuální žádosti nebo řízení o mezinárodní ochraně. „Ostatně ani nemůže, z důvodu mezinárodního práva nebo Ženevské úmluvy,“ podotkl.

Práce se cení a zároveň vytýká

Podle právních zástupců křesťanských uprchlíků ministerstvo zdůvodňuje svá negativní rozhodnutí především tím, že uprchlíci nepředložili dostatek důkazů o svém pronásledování. „V rozhodnutích ministerstva vnitra, ve kterých zamítají žadatelům jejich žádosti o mezinárodní ochranu, ministerstvo vnitra především uvádí, že tito žadatelé nečelili v zemi původu pronásledování z náboženských důvodů. A domnívají se také, že v budoucnu u nich nehrozí riziko pronásledování,“ přibližuje právnička Organizace pro pomoc uprchlíkům Hana Franková.

Dalším důvodem, který ministerstvo vnitra přičítá uprchlíkům k tíži, je fakt, že mnozí z nich si už našli v Čechách zaměstnání. „Ministerstvo vyčítá žadatelům, že zde začali po šesti měsících zcela v souladu se zákonem pracovat. Mám za to, že udělali to nejlepší, co mohli, a vůbec nechápu to, proč je jim tato skutečnost kladena k tíži. Je zajímavé, že tento argument používají jak v pozitivních, tak v negativních rozhodnutích, kdy tedy v pozitivních rozhodnutích to nikterak nebrání tomu, aby žadateli byl udělen azyl. Naopak v negativních je to jedna ze skutečností, která tedy zřejmě vedla ministerstvo k zamítnutí žádosti o azyl,“ popisuje rozhodovací praxi ministerstva další právní zástupce čínských křesťanů Ondřej Novák. Svým klientům právníci doporučují obrátit se na soud.

Křesťané v Číně
Zdroj: ČT24

Poslanec TOP 09 a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg zdůrazňuje, že ukázat otlučená záda, jizvy ani popáleniny žadatelé o azyl nutně nemuseli. „Kdyby se ministerstvo vnitra snažilo a přečetlo si informaci o situaci v Číně, tak by o tom nepochybovalo,“ má jasno bývalý ministr.

Za hlavní důvody zamítnutí žádostí považuje všeobecně zakořeněnou xenofobii a servilnost vůči Čínské lidové republice. „Máme s nimi, přiznáváme, dobré vztahy, snažíme se tam uspět hospodářsky, tak všemu se vyhýbáme, čím bychom měli Peking pozlobit. To jsou všechno báchorky, obavy, předposranost Česka,“ soudí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hodlá zavést volební reformu i bez souhlasu Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že chce zavést povinnost voličů předkládat při volbách doklad totožnosti bez ohledu na to, zda s tím Kongres vysloví souhlas. Informovala o tom agentura AFP, podle níž jde ve Spojených státech o citlivé téma, neboť miliony oprávněných voličů takový doklad nemají.
před 24 mminutami

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl Merz v Mnichově

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl německý kancléř Friedrich Merz na úvod Mnichovské bezpečnostní konference. Do bavorské metropole přijely desítky šéfů vlád a hlav států, stovka ministrů a další stovky hostů z celého světa. Debatovat budou o rusko-ukrajinském konfliktu nebo bezpečnostní situaci ve světě. Česko zastupuje prezident Petr Pavel, ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Největší kompromis je, že Putin není ve vězení, řekl Zelenskyj

Prezident Spojených států Donald Trump vyzval z Washingtonu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k aktivitě, jinak podle něj promešká naději na mír s Ruskem. V reakci pak Zelenskyj mimo jiné prohlásil, že největším kompromisem je to, že ruský vládce Vladimir Putin a jeho přátelé nejsou ve vězení. Připomněl tím, že Putin je mezinárodně stíhaným zločincem kvůli rozpoutání války na Ukrajině, což americký prezident trvale opomíjí.
před 2 hhodinami

Polsko stále více spoléhá na zemní plyn a obnovitelné zdroje

Polsko se potýká s vysokými cenami energií, které patří k nejvyšším v Evropské unii. Zhruba desetina tamních obyvatel je zasažena takzvanou energetickou chudobou. Země se i proto v posledních letech snaží více energie čerpat třeba z obnovitelných zdrojů a zemního plynu.
před 4 hhodinami

Ind vydaný z Česka do USA se přiznal v kauze chystané vraždy sikhského separatisty

Indický občan Nikhil Gupta deportovaný v roce 2024 z Česka do Spojených států se v pátek u soudu v New Yorku doznal ke třem trestným činům, které se týkají plánované vraždy sikhského separatisty. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že chystanou vraždu podporovala indická vláda. Indie už dříve podíl na přípravě vraždy odmítla.
před 5 hhodinami

Arbitrážní soud zamítl odvolání ukrajinského skeletonisty proti diskvalifikaci z OH

Arbitrážní soud pro sport (CAS) zamítl odvolání skeletonisty Vladyslava Heraskevyče proti diskvalifikaci z olympijských her kvůli helmě s portréty zabitých Ukrajinců. Rozhodl, že vyřazení ukrajinského sportovce ze soutěže bylo v souladu s pravidlem Mezinárodního olympijského výboru (MOV) týkajícího se politických projevů na Hrách.
před 6 hhodinami

Český horolezec nepřežil lavinu ve Vysokých Tatrách

Horolezec z tuzemska v pátek nepřežil lavinu ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Dvaatřicetiletého muže strhla uvolněná sněhová masa v oblasti nejvyšší slovenské hory Gerlachovský štít, informovala Horská záchranná služba (HZS).
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Německo a Ukrajina spustily společnou výrobu dronů

Společná německo-ukrajinská výroba dronů byla spuštěna a do konce roku jich nejméně deset tisíc dodá ukrajinským ozbrojeným silám, které se brání ruské agresi, informovala agentura DPA. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že společný podnik navštívil a převzal první společně vyrobený útočný dron. Přesné místo provozu na jihu Německa je tajné.
před 8 hhodinami
Načítání...